“Svázána a mučena”: Pronásledování křesťanů, duben 2021

Raymond Ibrahim
16.8.2021 GatestoneInstitute

Ve videu zveřejněném 17. dubna 2021 popravili na Sinajském poloostrově muslimové napojení na Islámský stát 62letého křesťana Nabila Habashi Salamu. Salama je na videu zachycen klečící na kolenou a za ním stojí tři muži s puškami….
“Musíme mít na paměti, že Řecko strávilo 400 let pod tureckou islámskou nadvládou a boj za svobodu byl krvavý. Je proto velmi znepokojivé vidět tyto migranty vojenského věku znesvěcující řecká svatá místa a nemající žádný respekt k zemi, kde údajně hledají ochranu.” — Web Greek City Times, 12. dubna 2021.

“Během této doby byl zadržován minimálně ve třech ilegálních mučících celách na různých policejních stanicích, kde byl psychicky a fyzicky mučen aby se přiznal k ničím nepodloženým obviněním… Policisté mu opakovaně vyhrožovali, že ho zabijí…. Policejní vyšetřovatelé ho… mučili, aby jim vyjmenoval další členy kroužku studia bible.” — Aneeqa Maria, advokát Salamata Masiha, web Morning Star News, 29. dubna 2021, Pákistán.

Vraždění křesťanů

Egypt: Ve videu zveřejněném 17. dubna 2021 popravili na Sinajském poloostrově muslimové napojení na Islámský stát 62letého křesťana Nabila Habashi Salamu. Salama je na videu zachycen klečící na kolenou a za ním stojí tři muži s puškami. Muž uprostřed ve videu pronáší typickou džihádistickou řeč: “Pochválen buď Alláh, který nařídil svým otrokům (muslimům) bojovat a který seslal na nevěřící ponížení” – ukazujíce přitom pohrdavě na křesťana klečícího před ním – “dokud nezaplatí džizju (daň z hlavy) a úplně se nepodřídí.” Tato slova parafrázují verš z koránu 9:29, který muslimům přikazuje: “Bojujte proti těm, kdož nevěří v Alláha a v den poslední a nezakazují to, co zakázal Alláh a Jeho posel, a kteří neuctívají náboženství pravdy, z těch, kterým se dostalo Písma, dokud nedají poplatek přímo vlastní rukou, jsouce poníženi.”

Muž stojící uprostřed pokračoval ve vyhrožování “všem křižákům světa” – myslel tím křesťany na Západě – a poté se se svými výhrůžkami obrátil na spoluobčany křesťana, který čekal na svoji popravu: “A tohle je za to, že vy, křesťané v Egyptě, podporujete egyptskou armádu.” Řečnící džihádista pak zezadu namířil svoji pušku na křesťanovu hlavu – a za skandování “Džihád! Džihád! Džihád! – z bezprostřední blízkosti křesťana zastřelil.

Není jasné, kdy bylo video pořízeno – Nabil Habashi Salama byl unesen ozbrojenci před pěti měsíci za to, že pomáhal při stavbě jediného kostela v oblasti. “Držel se své víry až do chvíle, kdy byl zabit,” uvedla o zavražděném koptovi skupina Sinai Province (Sinajská provincie, pobočka Islámského státu na Sinaji). Několik egyptských aktivistů obvinilo úřady z nezájmu nalézt a bezpečně osvobodit vězněného Salamu – prý by to bylo dost snadné. Egyptská vláda vydala prohlášení den poté, co bylo video zveřejněno, a bez jakéhokoliv dalšího upřesnění v něm tvrdila, že našla a zabila tři teroristy, kteří Nabila Habashi Salamu zavraždili. Vládní zprávě ale nikdo příliš nevěřil.

Při dalším útoku 3. dubna zmasakroval muslim na ulici ve městě Minjá mačetou křesťanku a jejího syna. Očití svědkové jeho počínání popsali slovy “jako kdyby zabíjel kuřata“. Vrahem je řidič tuk-tuku (motorové tříkolky) Abu Muhammad al-Harami, jeho obětí se stala Mary Sa’d a její šestiletý syn Karas. Potkali se náhodou na ulici a Abu Muhammad na ni začal pokřikovat vyhrůžky a urážky. Když řekla, že to ohlásí na policii, Abu Muhammad se na ni vrhl s mačetou a zmasakroval ji i jejího syna. Egyptská média a úřady tvrdily – tak jako tvrdí vždycky – že pachatelovy motivy nebyly zřejmě náboženské. Faktem zůstává, že “náhodné” útoky na egyptské křesťany se čas od času stávají.

Například koncem prosince 2020 dva muslimští bratři v záchvatu zuřivosti pobodali několik křesťanů – jednoho zavraždili a dva další vážně zranili. Úřady prohlásily, že bratři byli nešťastní a rozrušení, protože jim ten den zemřela matka. Ale jak řekl místní kněz: “Jak souvisí smrt matky těchto muslimů s kopty?” 12. ledna 2020 přepadl zezadu jeden muslim koptskou ženu jdoucí domů z nákupu, chytil ji za vlasy, zvrátil jí hlavu dozadu a pokusil se jí nožem podříznout krk. Catherine Ramzi byla ihned odvezena do blízkého zdravotnického střediska, kde na sešití její rány potřebovali 63 stehů. Lékaři jí řekli, že jen o vlásek unikla smrti. Útočník ženu zřejmě identifikoval jako křesťanku podle toho, že neměla vlasy zakryté hidžábem a na zápěstí měla vytetovaný kříž.

Nigérie: V neděli 25. dubna provedli muslimští pastevci smrtící útok na baptistický kostel: “Pastevci kmene Fulbů přišli do naší vesnice během mše svaté,” popsal útok místní věřící Jacob Bala. “Obklíčili kostel a začali střílet. Přijeli na motorkách asi v 9 hodin ráno. Stříleli náhodně na každého, koho zahlédli. “Jacobův strýc, lékař Zakaria, byl zastřelen a pět dalších věřících – včetně Jacobovy švagrové, nevlastní matky a neteře – bylo uneseno. Státní komisař pro vnitřní bezpečnost Samuel Aruwan útok odsoudil “jako šokující čin mravně zkažených nelidských nestvůr…. Útočit na nevinné věřící, kteří naplňovali svoje přirozené a zákonné právo shromáždit se k modlitbě, představuje to nejhorší zlo.”

Při jiném podobném incidentu zaútočili muslimští pastevci na věřící během bohoslužby anglikánské církve – osm lidí zavraždili a čtyři ženy unesli. Zpráva ze 7. dubna dodává: “Únos věřících anglikánské církve se udál 12 dní poté, co byli nedaleko uneseni jejich souvěrci z Křesťanské církve božího vykoupení (Redeemed Christian Church of God).

Podle jiné zprávy z 28. dubna proběhlo během jednoho týdne jen ve státě Benue několik útoků, při nichž Fulbové zavraždili 33 dalších křesťanů. Řada z nich se přitom již dříve kvůli útokům těch samých teroristů uchýlila do uprchlického tábora.

******.Německo: Muslimka je souzena za zabití svého malého syna, kterého zavraždila údajně kvůli obavám, že by z něho v Německu mohl vyrůst křesťan. Podle zprávy z 13. dubna prokurátor řekl, že 40letá matka “usmrtila svého čtyřletého syna tak, že ho úmyslně shodila v Rotenburgu do řeky Wümme…. Dítě se v řece utopilo. Je obviněna ze zabití.” Již dříve v listopadu 2020, byl chlapec poslán do nemocnice na ošetření “se závažnými popáleninami. Musel být třikrát operován. Podle prokurátora řekla jeho turecká matka, že ho nešťastnou náhodou opařila horkou vodou při praní prádla.” Zpráva pokračuje:

“Nemocničnímu personálu se zdála chlapcova zranění podezřelá a chtěli zavolat úřad na ochranu dětí. Na to matka dítě z kliniky odnesla. ‘Obviněná měla obavy, že by jí mohlo být dítě odebráno’, řekl prokurátor Geisler. Žena se obávala, že z chlapce nevyroste muslim, ale křesťan. Proto hodila svého syna přes zábradlí mostu do vody, s cílem ho zabít. Potom chtěla spáchat sebevraždu, ale to se jí nepodařilo. O pár hodin později policie v Rotenburgu rozrušenou ženu zatkla. Během nočního pátrání bylo nalezeno tělo utopeného dítěte. Matka byla umístěna nejprve do psychiatrické léčebny a poté do vazby.”

Útoky na kostely

Německo: Ve městě Nidda narušili tři mladí muslimští migranti vykřikováním islámských hesel bohoslužbu v kostele během Velikonoční neděle. Vstoupili do kostela, postavili se do rohu a natáčeli si modlící se věřící na mobil. Když k nim přišel farář, tak hlasitě křičeli šahádu – muslimské vyznání víry – “není boha kromě Alláha a Mohamed je jeho prorok” – potom takbír (skandování “Alláhu Akbar”) a potom další islámská hesla. Ačkoliv se faráři a několika věřícím podařilo vykázat útočníky ven, byl už zbytek velikonoční mše pokažen. Ve zprávě z 12. dubna se píše, že se místní věřící po nějaký čas nemohli zbavit “hrůzy z jejich vyhrožování”. Zpráva také dodává, že toto je už druhý rok po sobě, kdy byla velikonoční mše v kostele v Niddě za podobných okolností přerušena.

Další případ: Den po Velikonoční neděli – 5. dubna – byl založen požár v kostele v Gelsenkirchenu, kde žije velká muslimská migrantská komunita. Ačkoliv policie nepotvrdila, že příčinou požáru bylo žhářství, tak těsně předtím, než kostel vzplanul, viděli svědkové utíkat od kostela skupinu mladých migrantů. Policie již v tomto kostele dříve vyšetřovala dva podobné incidenty.

Při jiném incidentu vstoupili neznámí vandalové do kostela, vykáleli se vedle naskládaných biblí, vymočili se na stěny kostela a pak založili oheň. To byl jen jeden z mnoha nedávných útoků na kostel v Oberschopfheimu. Podle zprávy z 21. dubna:

“Skoro přesně před dvěma lety byly 8. dubna zničeny záchody v našem farním středisku. Míra zuřivosti, se kterou neznámý pachatel jednal, byla strašlivá. Způsobil škodu ve výši několika tisíc eur. Okna byla rozbitá, záchody byly vyrvány z podlahy a umyvadla ze zdi. Okapy a vnější okenice byly rozmláceny. Záchody byly několik měsíců mimo provoz.”

Řecko: Muslimští migranti kompletně vyplenili malý kostel, části tohoto útoku si natočili a nahrávku umístili na sociální síť TikTok. Na videu přichází do kostela do půl těla svlečený migrant a tancuje na rapovou hudbu. Další video ukazuje výsledek – zdevastované vnitřní vybavení kostela, rozmlácené ikony a převrácený oltář. Zpráva webu Greek City Times z 12. dubna říká:

“Musíme mít na paměti, že Řecko strávilo 400 let pod tureckou islámskou nadvládou a boj za svobodu byl krvavý. Je proto velmi znepokojivé vidět tyto migranty vojenského věku znesvěcující řecká svatá místa a nemající žádný respekt k zemi, kde údajně hledají ochranu. To nám připomíná, že jediné řešení těchto násilných excesů spočívá v uzavření hranic a v zavedení přísné deportační politiky.”

 

Kypr: Skupina mladých Turků uspořádala technopárty uvnitř historické budovy kláštera Sourp Magar (pojmenovaného podle koptského svatého Makariuse. Klášter je jediným zbývajícím arménským klášterem na Kypru, ale naneštěstí se nalézá v části Kypru ilegálně okupované Tureckem, proto ten nezájem a znesvěcení. V reakci na tento incident americká velvyslankyně na Kypru 7. dubna ve svém tweetu napsala:

“Americké velvyslanectví ostře odsuzuje znesvěcení arménského kláštera svatého Makariuse. Základní hodnotou je svoboda náboženského vyznání a my opakovaně požadujeme od náboženských vůdců, aby místo pro modlitbu, ať používané či nepoužívané bylo chráněno proti vandalismu a znesvěcení.”

Francie: 8. dubna prokurátoři prohlásili, že obviní 18letou muslimku z “přípravy spiknutí a džihádistického útoku na kostel o Velikonocích.” Žena “byla zadržena o víkendu (2. – 4. dubna) ve svém domově v Béziers. Byla zatčena v rámci antiteroristického vyšetřování zamýšleného útoku na město Montpellier.” Ve svém prohlášení sdělil antiteroristický tým prokurátorů, že vyšetřování je reakcí na “zpravodajské informace týkající se útoku na kostel během Velikonoc.” Během razie v domově muslimky, nalezla policie plánek kostela a “dokonce i fotku Samuela Patyho – učitele, který byl zavražděn v říjnu 2020 poté, co ukázal ve své třídě karikatury proroka Mohameda.”

Útoky na odpadlíky a rouhače

Uganda: Muslim mávající kolem sebe mečem zaútočil o Velikonoční neděli v areálu kostela na svoji manželku – matku sedmi dětí – a vážně ji zranil. Tři dny před útokem konvertovala 37letá Salimati Naibira ke křesťanství a o Velikonoční neděli poprvé přišla do kostela. Později vyprávěla: “Zahlédla jsem z okna kostela svého muže a další členy rodiny, poté vstoupili do kostela a křičeli ‘Alláhu Akbar’. Věřící z kostela utekli, aby si zachránili život.” Muslimové vtrhli do kostela s holemi a dalšími zbraněmi v rukách a její manžel kolem sebe máchal “somálským mečem”. Ačkoliv se ji farář a ostatní věřící snažili ochránit, tak je její muslimští příbuzní přemohli, zmocnili se jí, přinutili ji nastoupit do dodávky a odvezli ji někam do lesa. “Začali mě mlátit holemi, potom mě můj muž sekl somálským mečem do stehna a do zad.” Poté žena omdlela. “Probrala jsem se po několika hodinách,” poté, co ji náhodný kolemjdoucí nalezl v kaluži vlastní krve a odvezl ji do nemocnice. Její křesťanská kamarádka se na utajovaném místě o Salimati Naibiru stará, aby se zotavila ze svých zranění na tváři, stehně a na zádech. Ale Salimati Naibira se bojí, že se už nebude moci starat o svých sedm dětí, kterým je od 7 do 14 let. Pořád opakovala: “Já jen doufám, že moje děti jsou v pořádku.”

Pákistán: 9. dubna napadli zdravotníci dvě křesťanské zdravotní sestry – jednu nožem – poté, co je muslimská zdravotní sestra obvinila ze seškrábání nálepky s koránským veršem ze skříňky. Ačkoliv tyto dvě mladé zdravotní sestry Maryam Lal a Navish Arooj jen plnily příkaz svých nadřízených, aby odstranily všechny nálepky, byly následně zatčeny a obviněny podle článku 295-B pákistánského trestního zákoníku, který staví mimo zákon a trestá jakékoliv znesvěcení koránu nebo jeho části doživotním vězením. Dříve, než mohla zasáhnout policie, se rozzuřený dav shromáždil před nemocnicí a skandoval “smrt rouhačkám” (video zde). Podle jedné zprávy se kvůli následným výhrůžkám rodiny obou žen ukrývají.

“Na videu kolujícím po sociálních sítích zaměstnanec nemocnice (později identifikovaný jako Muhammad Waqas) sprostě Mariam nadává a v místnosti plné ostatních zaměstnanců vykřikuje, že strhla ze skříňky s léčivy nálepku, na které byla muslimská modlitba. Dále ve videu prohlašuje, že ‘naše’ muslimská sestra Rukhsana to viděla, a vytrhla roztrženou nálepku Mariam z ruky, aby ji nemohla ještě víc znesvětit nebo ji hodit na zem. Potom se přiznal, že když se to dozvěděl, tak se ke křesťanské zdravotnici Mariam obrátil a řekl jí: ‘Já jsem muslim, muslim nemůže klidně sedět, když je Prorok urážen.’ Potom řekl hrdě zaměstnancům nemocnice shromážděným v místnosti, že zaútočil na Mariam nožem, ale neúspěšně, protože se ostří zlomilo a jen jí poranil ruku.”

“Toto není první takový případ”, řekl Nasir Saeed, pákistánský lidskoprávní aktivista žijící ve Spojeném království.

“V minulosti jsme se setkali s tím, že lidé používají tento zákon k řešení svých osobních sporů nebo k potrestání svých rivalů. Stále si pamatuji, jak byl v roce 2009 obviněn z rouhání muslimský majitel továrny v Láhauru za odstranění starého kalendáře s posvátnými verši z koránu ze zdi. Jeden dělník majitele továrny a dva další muže zavraždil a rozzuřený dav zaútočil na členy managementu a továrnu zapálil.”

Tři měsíce před tímto incidentem byla jiná křesťanská zdravotní sestra a gospelová zpěvačka v Pákistánu Tabitha Gill svými muslimskými kolegy zfackována, poplivána, zavřena v nemocničním pokoji a “svázána a mučena” poté, co ji jeden proti ní zaujatý kolega falešně obvinil z rouhání proti prorokovi Mohamedovi, za což v Pákistánu hrozí trest smrti. Policie ji sice nejdříve obvinění zbavila, ale poté, co na policejní stanici zaútočil dav rozzuřených muslimů, obvinění obnovila.

V jiném případě policie ilegálně držela křesťana ve vazbě po více než dva měsíce, během kterých ho policisté mučili, aby se falešně přiznal k rouhání proti islámu. 13. února – o dva měsíce dříve – muslimové slyšeli Salamata Masiha, jak si čte v parku se svým kamarádem z bible, a obvinili je z rouhání se proti Mohamedovi. Ačkoliv policie Salamata Masiha zatkla ještě tentýž den, tak se jeho případ dostal k soudu až v dubnu. Jeho kamarádovi se podařilo schovat. Masihův advokát Aneeqi Maria k jeho případu řekl:

“Během této doby byl zadržován minimálně ve třech ilegálních mučících celách na různých policejních stanicích, kde byl psychicky a fyzicky mučen aby se přiznal k ničím nepodloženým obviněním… policisté mu opakovaně vyhrožovali, že ho zabijí. Členům rodiny nebylo povoleno se s ním setkat, jeho matka a sourozenci ho viděli poprvé až po dvou měsících, když ho policie odváděla do vězení poté, co byl předveden před soud. Ale ani tehdy jim policie nedovolila s Masihem mluvit… Policejní vyšetřovatelé ho přinutili přiznat se k rouhání. Také ho mučili, aby jim vyjmenoval další členy kroužku studia bible….To je závažné porušení lidských práv, nezdá se ale, že by to někoho zajímalo.”

Všeobecný útisk křesťanů

Indie: Dav rozzuřených muslimů zbil a přinutil křesťanského farmáře jíst syrové maso, které prodával na trhu ve městě Meenangadi ve státu Kérala, protože nebylo halal a zapálili nákladní auta, která toto nečisté maso přivezla. (Jiná zpráva uvádí, že podobně bylo napadeno několik dalších křesťanských farmářů.)

“Nechápu, o co jim jde?” řekl později napadený křesťan Shaji M Varghese. “Ti, co chtějí kouřit, ať si kouří. Ti, co chtějí jíst hovězí, ať ho jedí. Ti, co mají rádi vepřové, ať ho jedí. Proč jsme zrovna my terčem útoků těch, kterým nechutná.” Odpověď na tuto otázku přináší tato zpráva z 6. dubna:

“Farmářské družstvo Kisan Mitra, které má ve státu Kérala asi 6 000 členů, zahájilo při příležitosti Velikonoční neděle prodej čerstvého ne-halal masa. Tato iniciativa rozčílila islámské fundamentalisty, protože nízká kvalita halal masa je v Kérale veřejným tajemstvím…. Ne-halal maso si získalo v Kérale celkem pozitivní ohlas veřejnosti…. Za tímto útokem prý byl hlavně strach ze ztráty tržní dominance halal masa. Hlavnímu koordinátorovi družstva Kisan Mitra farmáři Manoji Cherianovi vyhrožovali islamisté smrtí. Pohrozili mu, že pokud bude prodávat vepřové maso, které je haram (zakázané, v islámu zapovězené), tak jej rozsekají na kusy.”

Pákistán: Členové islámské extremistické politické strany přinutili konvertovat k islámu duševně nemocného křesťana a podle poslední zprávy naléhají na celou jeho rodinu, aby se vzdala své víry a přijala islám. Adnan Bashir, jemuž byla v roce 2018 diagnostikována duševní nemoc, a od té doby se léčil, se 14. dubna zatoulal pryč ze svého domova. Netrvalo to dlouho a potkal svého bývalého šéfa Ahmeda, jenž jej pozval na přátelské posezení a skleničku šerbetu. Adnan s ním šel a v důsledku své nemoci si nebyl schopen uvědomit, že se ve skutečnosti dostal na protestní setkání radikální muslimské skupiny Tehreek-e-Labbaik (TLP). Podle Adnanova bratra Fayyaze ho jeho bývalý šéf spolu s dalšími lidmi přinutil veřejně recitovat šahádu (islámské vyznání víry signalizující konverzi k islámu) a tím jej konvertovali k islámu.” Ahmed obklopený muslimskými radikály “využil příležitosti, aby přinutil mého bratra říci šahádu v přítomnosti rozvášněného davu.” Také mu dal nové jméno “Khadim Hussain” – což je další okolnost ukazující na jejich zlomyslné motivy, protože khadim znamená “sluha.” Ve své mysli Adnan stále odmítá, že se vzdal křesťanství a přestoupil na islám. Podle posledních zpráv je jemu a jeho rodině vyhrožováno. Fayyaz řekl: “Jsme šikanováni výhružkami a sledováním ze strany aktivistů TLP. Naše děti se pořád ptají, co s nimi bude, protože jejich muslimští kamarádi o tom neustále mluví. Nemáme zastání ani u policie ani u jiné vládní či náboženské instituce…”

Německo:
Kritici obvinili muslimského starostu Hannoveru z úmyslné manipulace s omezeními přijatými kvůli covidu-19 způsobem, který omezuje oslavy Velikonoc a přitom zvýhodňuje oslavy ramadánu. Zpráva ze 4. dubna vysvětluje:

“V oblasti Hannoveru platí noční zákaz vycházení od 22 do 5 hodin kvůli vysokému počtu lidí nakažených koronavirem. Od 1. do 12. dubna bylo občanům povoleno opustit své bydliště jen ze závažného důvodu. Existuje také prodloužení povinného nošení respirátorů na veřejných místech. Podle toho na křesťanské Velikonoce tato omezení platí, ale na muslimský ramadán už ne. Ramadán začíná 12. dubna – ve stejný den, kdy omezení končí. Důvodem, proč je toto načasování tak podezřelé je to, že za stanovení doby platnosti omezení je zodpovědný starosta Hannoveru Belit Onay – muslim tureckého původu ze Strany Zelených.”


Raymond Ibrahim je autor nové knihy Sword and Scimitar: Fourteen Centuries of War between Islam and the West (Meč a turecká šavle: Čtrnáct století války mezi islámem a Západem), významný spolupracovník Gatestone Institute a spolupracovník nadace Judith Rosen Friedman při Fóru pro Blízký východ (Middle East Forum).