Proč jsem nehlasoval pro likvidaci zemědělství salámovou metodou

Takto se v Bruselu rozhoduje o právních předpisech, podle nichž jsou rozdělovány dotace za 300 miliard eur. Veteráni europarlamentu těmto postupům říkají „prohloubená demokracie“.

MUDr. Ivan David, CSc.
MUDr. Ivan David, CSc.

Zdroj: FB autora

Ve čtvrtek 9. 9. 2021 jsme na Zemědělském výboru Evropského parlamentu hlasovali o dohodě mezi EP a Radou o podobě reformy Společné zemědělské politiky EU (CAP). Přesněji řečeno o tezích této dohody. Celý text – včetně vyznačení změn do paragrafového znění nařízení o CAP – nám opět nedali. Protože jej ještě nikdo nepřepsal do příslušných nařízení. Souhlas s dohodou jsme měli odhlasovat na základě několika papírů A4, na nichž bylo v odrážkách napsáno, o kolik a v čem bude zemědělství v členských státech „osekáno“.

Podle dohody mají být kráceny nejen dotace zemědělcům, takže splnění závazku Bruselu ze smlouvy o přistoupení ČR do EU, podle níž měli mít naši zemědělci od roku 2014 stejné dotace jako ti západní, se zase odkládá. Dodnes dostávají francouzští, němečtí, rakouští nebo holandští farmáři na dotacích 4x více než české zemědělské podniky. A minimálně do roku 2027 se to nezmění. Ve výboru i na plénu europarlamentu jsem v 1. čtení předložil pozměňovací návrhy, aby byla výše dotací dorovnána aspoň do roku 2027. Západoevropanů je více než nás na Východě. Západní země mají více poslanců a ti můj návrh zamítli.

Řada kolegů z různých frakcí mi během jednání říkala, že by pro něj možná i hlasovali, kdyby premiéři členských států na Evropské radě již před tím nerozhodli o snížení celkového balíku peněz na zemědělské dotace ve prospěch projektů na Zelený úděl (Green Deal) a digitalizaci. Většinou zapomněli dodat, že pro toto okradení zemědělců kvůli dotacím fotovoltaických a větrných elektráren a 5G mobilních sítí hlasovali, když schvalovali sedmiletý rozpočet EU zvaný Víceletý fiskální rámec 2021 až 2027. Proti jeho schválení hlasovali pouze europoslanci z frakce Identita a demokracie (ID), v níž působí i europoslanci zvolení v ČR za SPD (David a Blaško). Kvůli přesunu peněz na Zelený úděl dostanou zemědělci v celé EU méně peněz. A způsob rozkrájení dotačního koláče mezi členské státy zůstává stejný. Tedy pro nás nevýhodný.

Jinak se toho však má změnit hodně. Zemědělci budou muset dělat více „ozeleňovacích“ opatření za méně peněz. Je pravda, že na řadě míst nejen v ČR je třeba vybudovat protierozní opatření, závlahové systémy nebo pruhy stromů ke zpevnění půdních bloků. Švýcaři za posledních 70 let předvedli, že s pomocí těchto sice nákladných, ale užitečných a ekologických opatření lze dosáhnout i zvýšených výnosů. Jenže Švýcarsko není členem EU. Ve Švýcarsku nejsou rozhodnutí dělána optikou excelových tabulek centrálně plánovacího byrokrata kdesi daleko od pole a pastvin. Opatření jsou administrována z obecní a kantonální úrovně – tedy z místa, kam si zemědělec může jejich efektivitu jít osobně vyříkat. Federální vláda v Bernu na jednotlivé projekty jen uvolňuje peníze, ale nenutí zemědělcům něco, co oni nechtějí.

Švýcaři však na rozdíl od EU nikdy nenařizují zemědělcům provádět „opatření“, jejichž cílem by bylo snižování produkce potravin. A to je největší rozdíl ve srovnání s EU. Pásy na zadržování vody nebo zpevňovací pruhy proti erozi půdy jsou ve Švýcarsku osázeny ovocnými stromy, které dávají zemědělcům možnost vydělat na prodeji plodin. V horských oblastech jsou vysazovány stromy, jejichž dřevo lze použít jako stavební materiál nebo jako topivo. Jen v EU, srovnáno s celým světem, bude ekologie dělána tak, aby poškodila ekonomiku. Podle závěrů dohody EP – Rada budou muset zemědělci nechat 4% dnes obhospodařované půdy zcela ladem. Povinně na ní porostou kopřivy, bodláky a další plevel. Pro bruselské většině přitom vůbec nevadí, že tato opatření jsou z hlediska schopnosti zadržovat vodu nebo bránit erozi půdy méně efektivní než pásy ovocných nebo pro dřevo pěstovaných stromů.

Na moji výtku ze závěru trialogu, že takto nutíme zemědělce vzdát se části příjmů z prodeje plodin a ještě jim snižujeme dotace, mi pro bruselští kolegové odpovídali, že mám být rád, že jsou to jen 4%, protože původně to mělo být 10% půdy. Na otázku, z čeho mají zemědělci tato „opatření“ zaplatit, když jim Komise zrušila ve Fondu obnovy venkova dotační tituly právě na tento typ zásahů do krajiny, nikdo z pro bruselských kolegů neodpověděl. Někteří stínoví zpravodajové, s nimiž jsem se jako zástupce frakce ID účastnil v trialogu jednání s Radou, byli z výsledku závěrečného červencového jednání nadšeni. Prý proto, že dohoda je méně špatná, než to co odhlasoval europarlament v 1. čtení. Kupodivu pro to „více špatné“ před tím na plénu i na výboru většinou na rozdíl ode mě hlasovali.

Eurokraté od místopředsedy Komise pro Zelený úděl Franse Timmermanse, který se včera ani nenamáhal na výbor přijít, apelovali na europoslance, aby dohodu schválili, protože cituji: „je třeba dát zemědělcům jistotu, jak budou jejich příjmy naplánovány do roku 2027“. Takovou lež si mohli dovolit tvrdit jen proto, že jsme neměli před sebou úplný text všech tří reformních nařízení s vyznačením změn dohodnutých v trialogu, ale jen hesla v bodech. Kolegy, kteří se trialogu neúčastnili, protože nejsou zpravodaji ani stínovými zpravodaji frakcí, jsem upozornil na ustanovení, které stínoví zpravodajové pro bruselských frakcí odsouhlasili v trialogu, ale které na včerejším sumáři nebylo uvedeno.

Místopředseda Komise Timmermans si do textu nařízení o strategických plánech prostřednictvím zpravodaje výboru německého europoslance za CDU Petera Jahra „vpašoval“ odstavec, který Komisi zmocňuje nutit členské státy k opakovanému přepracování národních strategických plánů. Klidně každý rok až do konce rozpočtového cyklu 2021 až 2027 může Komise chtít, aby jí členské státy daly nový národní strategický plán, v němž by podle různých novějších vyhlášek Komise vydaných v rámci Zeleného údělu -jako strategie z Farmy na vidličku, Biodiverzita 2030 a spousty dalších, měla národní ministerstva zemědělství nutit své zemědělce k dalšímu a dalšímu snižování výroby potravin. Komise má v tomto případě nad národními vládami navrch, protože její razítko je podmínkou uvolnění peněz z balíku zemědělských dotací pro zemědělce příslušného členského státu.

Varoval jsem kolegy před schválením takového bianko šeku Komisi. Všichni v tu chvíli měli na stole text rozhodnutí francouzského Národního shromáždění, v němž francouzští státní poslanci odhlasovali tzv. „zvednutí žluté karty“, jak je slangově označováno řízení o porušení zásad subsidiarity zakotvených ve Smlouvě o EU a o fungování EU. Francouzský parlament většinově prohlásil tuto pasáž za odporující Ústavě Francouzské republiky i Smlouvě, která je dokumentem s nejvyšší právní silou v EU. S většinou členů Zemědělského výboru EP to ani nehlo. Pro bruselská většina odhlasovala dohodu, jejíž plné znění si nemohla přečíst.

Jako stínový zpravodaj nařízení o financování řízení a kontrole Společné zemědělské politiky (FMM) jsem se snažil upozornit na fakt, že v trialogu byly s Radou kompletně dohodnuty pouze parametry nařízení o strategickém plánu, zatím co v případě nařízení FMM jsme stihli projednat jen polovinu článků, u nichž EP a Rada schválili odlišné texty. Kolegové mi odpovídali, že i tak „lze“ dohodu odhlasovat, protože „ten zbytek se dodělá během technických jednání“. Na můj dotaz, zda jedním hlasováním o dohodě hlasujeme u nedohodnutých pasáží pro verzi europarlamentu nebo Rady, mi nikdo nebyl schopen odpovědět.

Probruelská většina to prostě schválila, protože to po nás chtěla Komise. Až dnes mi zpravodajka výboru pro nařízení FMM bavorská europoslankyně Ulrike Muellerové z frakce RENEW (v níž působí europoslanci za vládní ANO) písemně mailem sdělila, že nedojednanou polovinu textu nařízení, jehož jsem stínovým zpravodajem ID, za poslance „právně dočistí“ parlamentní úředníci z právních služeb EP spolu s kolegy z Rady a eurokraty z Komise. Bez účasti zvolených poslanců a ministrů zemědělství budou sami eurokraté až do 18. 11. 2021 psát polovinu nařízení, podle nějž potečou peníze z Bruselu k zemědělcům. Většina výboru již včera hlasováním předem posvětila, že cokoli vytvoří, bude správně.

Na můj dotaz, jak to bude probíhat, mi zpravodajka Muellerová odepsala, že právní odborníci budou z textu nařízení „drhnout“ ustanovení, která jsou v rozporu s jinými nařízeními a směrnicemi. Odepsal jsem jí, že by nejen mě, ale i voliče zajímalo, která ustanovení budou odstraněna – jestli ta, která schválili europolanci a ministři v 1. čtení tohoto nařízení, nebo ta, která schválili při hlasování o starších, ale platných právních předpisech? Jsem vážně zvědav na odpověď, kterou, pokud přijde, zveřejním.

Takto se v Bruselu rozhoduje o právních předpisech, podle nichž jsou rozdělovány dotace za 300 miliard eur. Veteráni europarlamentu těmto postupům říkají „prohloubená demokracie“.

4.4 18 hlasy
Hodnocení článku
5 komentářů
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
jbskalensky
jbskalensky
před 7 dny

Tohle je naprosto nepochopitelná šílenost. Když za bývalého režimu nutili zaměstnace podepisovat různé rezoluce a dokumenty, aniž si je mohli přečíst (protože straně se přece věří ne?), tak to mnozí podepsali, aby měli pokoj, případně nepřišli o práci. Ale proč teď??? Proč se ti idioti podvolí a ohnou hřbet? Navíc k takovým prasárnám! A proč… Číst vice »

vera havrankova
vera havrankova
před 7 dny

Pane Dr. Davide, děkuji za informaci, vypadá to, jako bychom v EU jiné poslance neměli. Mlčí, ale hlasují a ČR poškozují! Jsme jen ošlapek bývalých členských zemí EU, vhodní jen k drahému odkupu jejich druhořadých přebytků!

Lubez
Lubez
před 8 dny

Panuj a rozděluj, přesně naopak.
Pana bože, do jakého zavšiveného spolku vstoupila naše zemička.

cablik
cablik
před 8 dny

Stejně Čechům nezbude než z toho spolku šílenců vystoupit aby nestihli zničit celou naši zem Poláci to budou chtít udělat oni si zemědělství zničit nedají.

spartak
spartak
před 8 dny

Pane doktore Vaše práce je kvalitní ,ale bohužel v EU jsou protlačována pravidla výhodná jen pro někoho.Švýcarsko se stalo hrdou zemí s vlastní politikou.Naše zmrzačená země dostává jen ohlodané kosti od EU.