„Ještě větší nebezpečí než v roce 2015“: Varování před novou vlnou uprchlíků

Zdroj: FB autora

Ve Vídni se koná dvoudenní konference o migraci na vysoké úrovni. V debatách jsou slyšet jasné důkazy o novém přílivu uprchlíků z Afghánistánu. Podle ostatních zemí v regionu jsou kapacity vyčerpané.

Rakouský deník eXXpress píše, že migrační konference think tanku ICMPD (Centrum pro migrační politiku) ve Vídni, která začala v úterý, je zcela ve vleku současné uprchlické vlny z Afghánistánu. Této konference se účastní se vysoce postavení zástupci z celého světa. Původně chtěli hovořit o zlepšené spolupráci mezi zeměmi původu, tranzitu a cíle uprchlíků. Nakonec se ale debaty týkaly především toho, jak zastavit nový tok uprchlíků z Afghánistánu. Protože jedna věc je jistá: Nová vlna uprchlíků je již v plném proudu a sousední země v regionu jednomyslně hlásí Západu, že jsou ohledně přijímání uprchlíků „na limitu“. Zástupci Íránu, Tádžikistánu a Turecka jasně uvedli, že jejich kapacity jsou omezené nebo již vyčerpané, a vyzvali EU, aby poskytla další pomoc. Vyjádřili znepokojení nad rostoucím počtem uprchlíků ve svých zemích. Souhlasil s nimi také na dálku připojený vysoce postavený úředník z Afghánistánu: Velká vlna emigrace není otázkou času, už se to děje, řekl předseda Vysoké rady pro národní usmíření (HCNR) v Afghánistánu Abdullah Abdullah.

Asi nejlépe vyjádřil varování pro Evropu maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó (na obr.). V rozhovoru pro rakouskou televizi eXXpressTV řekl Szijjártó mimo jiné, že v současné době existuje „ještě větší riziko než v roce 2015“. Migrační tlak nyní přichází ze všech stran – ať už jde o Afghánistán a Blízký východ nebo subsaharskou oblast. Skutečnost, že libyjskou vládu nyní nevládní organizace kritizují za to, jak zachází s uprchlíky (ubytování v kontroverzních internačních táborech, pozn.), je podle něj „šílené“ a „úplně hloupé“. Našel slova chvály pro Egypt, který roky úspěšně brání „odkládání“ člunů s uprchlíky.

„EU dělá stejné chyby jako v roce 2015,“ zdůrazňuje maďarský ministr zahraničí. Prohlášení některých evropských politiků jsou „stejně nezodpovědná“ jako prohlášení z roku 2015. A uvedl konkrétní příklady: „Mám na mysli prohlášení typu – Všichni Afghánci, kteří jsou v ohrožení, by měli opustit Afghánistán. Myslím si, že taková prohlášení jsou v myslích těch lidí, kteří chtějí opustit svou vlast, vnímána jako pozvánka.“ Někteří politici se podle maďarského ministra zahraničí za posledních šest let nic nového nenaučili: “Některé země svou promigračí politiku změnily, ale evropský mainstream je rozhodně stále ve prospěch migrace. Považuji to za velmi nebezpečnou a riskantní pozici.“

Péter Szijjártó v rozhovoru dále varuje: „Existuje reálné riziko, že se trasa západního Balkánu opět výrazně zaktivizuje. Zvyšuje se riziko silných migračních toků. Maďarsko investovalo mnoho do ochrany svých vnějších hranic, ale EU nepomáhá: Z Bruselu nedostáváme žádnou podporu. Dostává se nám jen výtek – neustále.“ Podpora ale prý přichází ze zemí Visegrádu včetně českých policistů, kteří momentálně pomáhají střežit hranici. Peter Szijjártó jasně řekl, že Maďarsko je na vnější hranici Schengenu, tam by se měly koncentrovat obranné síly. „Když jsme začali v roce 2015 chránit své hranice, dostávalo se nám jen výhrůžek a výsměchu. Nyní to samé dělají pobaltské státy a Polsko – a najednou to už tabu není. Na tento dvojí standard v EU jsme si už zvykli.“

Rozhovor s Petrem Szijjártó  je hlavně o migraci, ale i o rostoucích cenách energií, kterému se Maďarsko brání dlouhodobou smlouvou o dodávkách plynu s Ruskem a také sázce na jadernou energii. Otázky směřovaly i ke kritice EU vůči Maďarsku a nadcházejícím volbám.

Samozřejmě byla řeč i o spolupráci mezi Maďarskem a Rakouskem, a o novém maďarském zákonu, který je podle Bruselu homofobní.

Zajímavé je, že zatímco maďarský ministr zahraničí považuje pokračování uprchlické dohody s Tureckem za nutné, rakouský ministr vnitra Karl Nehammer (ÖVP) na konferenci označil turecké „vydírání“ prostřednictvím uprchlíků za „nepřijatelné“. Vzhledem k novým vlnám uprchlíků z Afghánistánu je třeba postarat se o uprchlíky v okolních zemích. Ahmet Muhtar Gün, stálý zástupce Turecka při OSN kontroval: “Ne, my nevydíráme, jen připomínáme našim partnerům jejich odpovědnost“. Kapacity Turecka, pokud jde o přijímání uprchlíků a péči o ně, jsou plně vyčerpány. V Turecku jsou prý nyní zhruba čtyři miliony „Syřanů“.

Perlička nakonec. Hostitel konference, bývalý rakouský vicekancléř Spindelegger, ve svém úvodním projevu vyzval, aby byly nalezeny „inovativní způsoby“, jak stimulovat pravidelnou migraci a učinit ji „chytřejší a efektivnější“. Šestá „vídeňská konference o migraci“ (VCM) vídeňského Mezinárodního centra pro rozvoj migrační politiky (ICMPD) se koná pod heslem „Přehodnocení migračních partnerství: výzvy, příležitosti a strategie“.

Lepší důkaz o odtržení „evropských elit“ od každodenní reality by se těžko našel. Řeči o legální migraci jsou zcela v souladu se strategií EU. Stejně tak fakt, že tváří v tvář každodennímu přílivu uprchlíků přes polskou hranici do Německa nehodlá současná ani budoucí německá vláda přijmout žádná opatření k ochraně svých hranic. Otevřené hranice jsou tak nadále oficiální německou, a tedy i evropskou politikou.