MMF vnucuje světu zničující energetickou reformu

Samozvaní hlasatelé světové vlády, za něž se MMF, Světová banka a Mezinárodní agentura pro energii vydávají, nutí představitele suverénních států, aby zničili energetickou základnu svých národních ekonomik, a nabízejí jim výměnu energetické nezávislosti za zotročující půjčky MMF a šikmou plochu „zelené ekonomiky“, která údajně slibuje prosperitu.

Zahraniční zdroj
Zahraniční zdroj
Zdroj:FondSKru,  autor , překlad Outsidermedia – St. Hroch

Co se skrývá za tzv. klimatickými cíli?

26. konference OSN o změně klimatu (COP26) bude zahájena 31. října ve skotském Glasgow pod britským předsednictvím.

Mezinárodní energetická agentura (IEA) před konferencí zveřejnila zprávu, v níž navrhuje zákaz nových uhelných elektráren, „protože nezachycují skleníkové plyny“. Autoři zprávy, prezident skupiny Světové banky (SB) David Malpass a výkonný ředitel Mezinárodní energetické agentury (IEA) Fatih Birol, vyzývají všechny země světa, aby postupně přestaly využívat uhelnou energii, současně se ale netají tím, že by to způsobilo „hospodářské a sociální otřesy“.

V říjnu IEA uvedla, že „pro splnění klimatických cílů je nutné v letošním roce zastavit novou těžbu ropy a zemního plynu“.

Současně s konferencí COP26 vydal svou zprávu Mezinárodní měnový fond (MMF). Zpráva navrhuje zrušit státní podporu všech odvětví fosilních paliv. Podle MMF dostávají tato odvětví každou minutu dotace ve výši 11 milionů dolarů. „MMF zjistil, že těžba a spalování uhlí, ropy a plynu byly v roce 2020 dotovány částkou 5,9 bilionu dolarů, což vedlo k prudce nízkým cenám ropy, plynu a uhlí.“

„Dotace přilévají olej do ohně klimatické krize,“ uvádí se ve zprávě, „a to v době, kdy je naléhavě nutné rychle snížit emise uhlíku.“ Podle MMF „byly díky vládním dotacím ceny 99 % uhlí, 52 % nafty a 47 % zemního plynu v roce 2020 nejméně o 50 % nižší než jejich skutečné náklady.“ Dvě třetiny dotací směřovaly do pěti zemí. Jsou to:

  • Čína
  • USA
  • Rusko
  • Indie
  • Japonsko

Podle analytiků MMF by stanovení cen fosilních paliv, které by odrážely jejich skutečné náklady, snížilo celosvětové emise CO2 o více než třetinu. Jedním z hlavních cílů klimatického summitu OSN COP26 by proto mělo být zrušení vládní podpory ropného, plynárenského a uhelného průmyslu. „Dalším cílem COP26 je dohodnout pravidla pro trhy s uhlíkem, která stanoví správnou cenu za znečištění. Reforma cen fosilních paliv nepočká,“ tvrdí analytici MMF.

Zpráva MMF ukazuje, že zrušení dotací na fosilní paliva by zvýšilo cenu ropy, plynu a uhlí nejméně o 50 %. To, že způsobí celosvětový hospodářský kolaps, chudobu a hlad, lze jen těžko popřít, ale zpráva to elegantně nazývá „ekonomickým a sociálním rozvratem“.

Ian Parry, vedoucí týmu analytiků MMF, argumentuje svérázným způsobem: „Některé země nechtějí zvyšovat ceny energií, protože si myslí, že to poškodí chudé. Udržování nízkých cen fosilních paliv je však velmi neefektivní způsob, jak pomoci chudým… Bylo by lepší nasměrovat zdroje na přímou pomoc chudým a zranitelným.“ Není těžké uhodnout, že „přímou pomocí“ se myslí půjčky MMF.

Autorům zprávy se také nelíbí, že fosilní energetické společnosti vynakládají příliš mnoho prostředků na domácí investice (tj. na vlastní rozvoj) a příliš málo se věnují boji proti globálnímu oteplování. Přitom je dobře známo, že právě „domácí investice“ čínského uhelného průmyslu dramaticky snížily emise uhlíku a zbavily mnohá čínská města smogu.

V roce 2013 vyhlásil premiér Li Kche-čchiang válku znečištění ovzduší. Do provozu byla uvedena řada uhelných elektráren postavených podle nových čínských ekologických norem. Požadavky na emise z uhelných elektráren se od roku 1996 do roku 2012 zpřísnily v průměru 5,5krát pro oxidy dusíku, 13krát pro oxidy síry a 70krát pro popílek a jsou přísnější než předpisy v USA, Japonsku nebo Evropské unii. Rozsah přípustných koncentrací škodlivých látek byl snížen třikrát až šestkrát u oxidů a třistakrát u popela.

Kdyby Čína nepostavila nové ekologické uhelné elektrárny a nevěnovala miliardy dolarů na boj proti globálnímu oteplování, obyvatelé Pekingu by se stále dusili smogem.

Samozvaní hlasatelé světové vlády, za něž se MMF, Světová banka a Mezinárodní agentura pro energii vydávají, nutí představitele suverénních států, aby zničili energetickou základnu svých národních ekonomik, a nabízejí jim výměnu energetické nezávislosti za zotročující půjčky MMF a šikmou plochu „zelené ekonomiky“, která údajně slibuje prosperitu.

Jak taková prosperita vypadá, je vidět na světovém etalonu čisté energie – Austrálii, a zejména na Jižní Austrálii, která provedla kompletní přechod na obnovitelné zdroje energie.

Protože Austrálie má největší zásoby levného energetického uhlí, neměla žádné problémy, dokud vláda nezačala likvidovat výrobu elektřiny z uhlí v Jižní Austrálii a nevybrala si tento stát jako testovací území pro myšlenky energetické transformace. Okamžitě se objevily problémy v podobě výpadků proudu v důsledku nestability výroby elektřiny ze slunečního záření a větru.

V roce 2017 bylo nutné odstranit vzniklý nedostatek, a to odpojením zbývajících uhelných elektráren a opětovným spuštěním odstavených plynových elektráren. „Nárůst větrné a solární energie v Austrálii by měl být pohřebním zvonem pro využívání uhlí, ale fosilní paliva nacházejí nový život a mohou přilákat dotace, aby nezhasla světla,“ píše agentura Reuters.

Pro spotřebitele to znamená trojnásobný nárůst účtů za elektřinu od roku 2000. Oceláři ve společnosti BlueScope Steel začali reptat, že ceny elektřiny v Austrálii jsou 5 až 10krát vyšší než v USA.

Sazby za elektřinu v Austrálii od počátku přechodu na zelené hospodářství neustále rostou a není důvod očekávat, že by se měly snižovat.

Nezávislí australští odborníci dospěli k závěru, že země nemůže dosáhnout stabilních dodávek elektřiny bez uhelných elektráren.

Spojené státy, rodná země „zelené energie“, však rozhodly jinak a experiment ukončily. Elon Musk slíbil, že postaví výkonnou baterii, která vyřeší všechny problémy Jižní Austrálie. Australský vládní meteorologický úřad začal falšovat klimatické statistiky, aby podpořil zahraniční investice do zelené energie. Ze záznamů mizely údaje o nízkých teplotách, aby nikdo nezpochybňoval globální oteplování.

1 700 000 obyvatel Jižní Austrálie skončilo s nejvyššími sazbami za elektřinu v zemi (1884 dolarů ročně). Australská vláda však hodlá přechod na solární energii ještě urychlit, což občanům slibuje neúnosné zvýšení účtů za elektřinu.

Plány samozvaných spasitelů lidstva zkrátka neobstojí v zátěžovém testu. Ukázkovým příkladem je „superzelená“ elektrárna společnosti Drax v severním Yorkshiru ve Velké Británii, která jako palivo využívá biomasu. Tato elektrárna se stala hlavním emitentem skleníkových plynů v Británii.

Rusko se vážně připravuje na nadcházející konferenci OSN o změně klimatu. Ruský ministr zahraničí k tomu prohlásil, že „Moskva má co nabídnout. Ale je důležité, aby problematika změny klimatu zohledňovala zájmy všech zemí.“

Zdroj: Fondsk.ru

Překlad: st.hroch 20211016

3 4 hlasy
Hodnocení článku
3 komentáře
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
cablik
cablik
před 1 měsícem

Čím dřív se jim to sesype na hromádku tím lépe v TV byla reportáž jak bohatí skopčáci berou útokem České příhraniční čerpací stanice aby ušetřili 50 euro na nádrži.

basos
basos
před 1 měsícem

mam takovy dojem ze MMF neni tak veliky jak si mysli, podivejte se na politickou mapu, a pak kolik ma ktery stat zdroju, a zbrani, a vyjde vam neco jineho nez to co vam stale nosi Cekonoviny a Ceskotelevize. Dalo by se o zeleneni zemekoule ci Oxydum cehokoliv psat do aleluja, ale je zajimave ze… Číst vice »

anti Havel
anti Havel
před 1 měsícem

Hned mě napadla slova jedné staré české písničky od Petra Spáleného:
“”Kam jsme došli,kdo to ví,kdopak z Vás mi odpoví….?””