Ivan Noveský k energetické koncepci – CO JSME MĚLI, CO NEMÁME, ČEHO SE BYCHOM SE MĚLI BÁT A CO MUSÍME UDĚLAT

Elektřina a zemní plyn – rozbitím funkčních celků dle nařízení Bruselu, neboli tzv. unbundlingem, se zničila logická a ekonomicky výhodná, léty osvědčená, cesta elektřiny od výrobce ke spotřebiteli.

Ivan Noveský
Ivan Noveský

Zdroj: Kudy z krize

Co jsme měli (ještě v roce 1996):

Elektřina – komplexně zajišťoval ČEZ, a. s.  (České energetické závody) s 8 krajskými společnostmi (rozvodnými – např. JME Jihomoravská energetika) od výroby elektřiny, přenos, distribuci až po prodej elektřiny ke konečnému spotřebiteli, s jednotnou politikou rozvoje i cen. Vlastníkem byl český stát a města a obce a pár akcionářů z kuponové privatizace. Fungoval tzv. přirozený monopol 8 regionálních distributorů na distribuci a obchod daný vymezeným územím dle státní autorizace udělované Ministerstvem průmyslu. Spotřebitel tedy dostal jednoho z 8 distributorů, který byl současně i dodavatelem elektřiny a kterého mu určil stát.

Cenu elektřiny stanovovalo MF cenovými výměry, po 15% navýšení ceny od 1. 8. 1996, platila na konci roku 1996 česká domácnost průměrnou konečnou cenu 1,07 Kč za 1 kWh elektřiny.

Zemní plyn – ČPP (Český plynárenský podnik) s 8 krajskými společnostmi (regionálními plynárny – např. JMP Jihomoravské plynárny) zajišťoval komplexně tranzit plynu přes ČR, jeho uskladňování, distribuci a prodej plynu od hranic až ke každému konečnému spotřebiteli, s jednotnou politikou rozvoje i cen. Vlastníkem byl český stát a města a obce a pár akcionářů z kuponové privatizace. Fungoval tzv. přirozený monopol 8 regionálních distributorů na distribuci a obchod daný vymezeným územím dle státní autorizace udělované Ministerstvem průmyslu. Spotřebitel vždy dostal jednoho z 8 distributorů, který byl současně i dodavatelem zemního plynu a kterého mu určil stát.

Cenu zemního plynu stanovovalo MF svými cenovými výměry, po 15% navýšení ceny od 1. 8. 1996, platila na konci roku 1996 česká domácnost průměrnou konečnou cenu 3,09 Kč za 1 mzemního plynu.

 

Co nemáme (v roce 2021):

Elektřina a zemní plyn – rozbitím funkčních celků dle nařízení Bruselu, neboli tzv. unbundlingem, se zničila logická a ekonomicky výhodná, léty osvědčená, cesta elektřiny od výrobce ke spotřebiteli. Vznikla celá řada společností s různými (často i zahraničními) vlastníky s různými, často protichůdnými zájmy, které stále více prodražují cestu elektřiny a cestu plynu ke koncovým spotřebitelům. Stát se opravdu velmi hloupě, oficiálně samozřejmě velmi „výhodně“, zbavil nejdůležitějšího strategického odvětví ovlivňujícího celou ekonomiku a hospodářství celé České republiky – české energetiky.

Na námitky zkušených odborníků, zde nelze nevzpomenout nedávno zesnulého Františka Holce – viceprezidenta Hospodářské komory, kteří chtěli udržet majoritu státu v energetice z důvodu bezpečnosti státu a navíc ji použít jako trvale udržitelný a bezpečný základ pro financování důchodové reformy, nikdo nedbal. Politici a úředníci rozprodali (resp. i rozdali), co se dalo (ale bohužel i to, co se nedalo) z české energetiky. Proč politici a úředníci alespoň nevyužili např. již osvědčené dávno vybudované technické předpoklady – podzemní zásobníky plynu (proč jsem je tehdy na Jižní Moravě stavěl?) pro zajištění bezpečných dodávek zemního plynu v zimě a nezahrnuli je, i přes upozorňování, do státních hmotných rezerv, kam uskladněný zemní plyn bezesporu patří? Pouze u společnosti ČEZ, a.s. zůstal stát většinovým vlastníkem, ale…….

Do cesty elektřiny nařízení EU (snad pro účely zdražení elektřiny?) vložilo mezinárodní burza v Lipsku (s pobočkou v Praze), kde musí výrobce svoji elektřinu (lacino) prodat a obchodníci s elektřinou nakoupit (draze) a do přímé cesty laciného ruského zemního plynu se vložila Rotterdamská burza (případně Londýnská burza)……

-výrobní cena elektřiny z českých jaderných elektráren, které se v roce 2020 vyrobily 30 TWh (tj. téměř 37 % vyrobené elektřiny) činí cca 0,25 Kč za 1 kWh (dle údaje ČVUT).

-výrobní cena elektřiny z uhelných elektráren jednoho velkého českého výrobce (celkem se v parních elektrárnách v ČR v roce 2020 vyrobilo více než 43 % veškeré elektřiny, tj. více než 35 TWh) činí cca 0,15 Kč za 1 kWh, ale k tomu se musí připočíst cca 1,60 Kč za emisní povolenky, tj. celkem nákladová cena 1,75 Kč za 1 kWh.

-přesto (či snad právě proto?) česká domácnost platila, před podzimní explozí burzovních cen elektřiny 2021, průměrnou konečnou cenu 4,80 Kč za 1 kWh elektřiny. To je sice 4,5x více než v roce 1996, ale protože se také zvýšil průměrný plat, energetická chudoba, z důvodu ceny elektřiny, ohrožovala, do začátku podzimu 2021, pouze relativně malou část obyvatel ČR. Zajímavé ale je, že, jeden ze dvou „pilířů“ EU, Francie dokázala zajistit pro své domácnosti elektřinu v přepočtu cca za 2,- Kč za 1 kWh (aneb, kde udělali soudruzi z NDR chybu?)….

-přesto, že české podzemní zásobníky plynu (POZA) mají kapacitu více než 1/3 celkové roční spotřeby zemního plynu a přes další výhody, včetně tranzitu, česká domácnost platila v roce 2021, před podzimní explozí burzovních cen zemního plynu, průměrnou konečnou cenu 6,20 – 18,60 Kč za 1 mzemního plynu.

I nyní funguje v distribuci elektřiny i v distribuci zemního plynu tzv. přirozený monopol 3 největších distributorů. Na vymezeném území je distributor ve funkci orgánu veřejné moci. Přirozený monopol distributorovi na vymezené území zajišťuje Energetický regulační úřad. Spotřebitel může mít pouze jednu sesterskou obchodní společnost některého ze tří největších distributorů, která je pro něho současně tzv. dodavatelem poslední instance (DPI) a je mu tedy určena státem. Na vymezeném území distributor atedy i DPI současně vystupují jako orgány veřejné moci.

Spotřebitel má ale, dle EU, „výhodu“, že si může svobodně zvolit některého ze 455 licencovaných obchodníků (překupníků) s elektřinou nebo některého z 291 licencovaných obchodníků (překupníků) s plynem, kteří ale velmi často (snad kromě výjimek, které těží zemní plyn v ČR) zpravidla nakupují elektřinu a zemní plyn na stejné burze, ale každý jinak. Licencovaní obchodníci mají velmi vágně stanoveny své povinnosti, resp. žádné povinnosti,  a pokud se nestrhne lavina stížností, či politický tlak, jako nyní, ERÚ si jich v podstatě vůbec nevšímá…

S burzou a s konečnými cenami elektřiny a zemního plynu pro konečné spotřebitele, které jediné spotřebitele zajímají, tedy nemá tedy Energetický regulační úřad (ERÚ), zhola nic společného. ERÚ reguluje pouze ceny distribuce, poplatků, služeb, apod., tj. u elektřiny cca ..…  celkové ceny 1. pololetí roku 2021 a u zemního plynu cca 25% konečné ceny zemního plynu. Dnes vidím, že jsem ERÚ raději neměl v roce 2001, s tehdejší paní předsedkyní Janou Novotnou, zakládat.

Cena elektřiny a cena zemního plynu z burzy není nikým regulována, proto se mohlo dostat několik milionů českých odběratelů zcela do rukou 455 obchodníků s elektřinou a 291 obchodníků se zemním plynem.  A protože burzy se neregulují a „řídí“ si je spekulanti, ve spolupráci  společně s největšími „hráči“, a to pouze ku svému prospěchu. Proč by tedy nevyužili (nezpeněžili) souhry mnoha okolností vytvořené šílenou politikou EK??

Řízená likvidace evropské energetiky Bruselem probíhá (v čím zájmu?!) např. tím, že EU:

-kromě povinné burzy v EU, vložila do ceny elektřiny další zdražení, např. formou emisních povolenek (ekologické odpustky jako další perfektní nástroj pro finanční spekulanty),

-cíleně v Evropě vytváří nedostatek laciné elektřiny systémem Green Deal, Energiewende a dalšími likvidačními programy,

-na jaře vyzvala Rusko, aby přestalo investovat do těžby zemního plynu, protože EU nechce mít 50% spotřeby z ruského zemního plynu,

-tvrdým omezováním (snad přímo zakazováním) dlouhodobých smluv s fixními cenami ruského zemního plynu,

-cíleným vytvořením nedostatku uskladněného zemního plynu v Evropě, apod., apod. vytvořila neobyčejnou koncentraci předpokladů pro vznik šíleného spekulativního nárůstu cen elektřiny a zemního plynu na burzách na podzim 2021. Tak velikou koncentraci příležitostí, vytvořených důslednou likvidační činností EK, prostě burzy nemohly ignorovat. Problém cen energií, nyní nazývaný energetickou krizí, vytvořený a stále prohlubovaný EK však bude dále gradovat, a to zejména ke škodě českých spotřebitelů, pokud nebude radikálně vyřešen.

Odborníci, sledujíce kroky EK, sice čekali velký problém s elektřinou (podobný jako black-out 8. ledna 2021) ale až v lednu 2022 a se zemním plynem (po vyprázdnění poloplných POZA) cca v únoru 2022, ale burzovní spekulanti však byli rychlejší než příroda a dokázali „utrhnout“ ceny a tím současně zlikvidovali malé i střední obchodníky ve prospěch velkých „hráčů“ v roli DPI a velikou část české (i evropské) populace dostali do neřešitelné dluhové pasti.

Unbundling nařízený EU, nejen stál mnoho miliard Kč, ale hlavně důsledně zlikvidoval jednotnou logickou cestu elektřiny a zemního plynu a vzájemné logické vazby zaručující bezpečnost a ekonomiku elektrifikační a plynárenské soustavy. To vše má obrovské dopady do cen elektřiny a zemního plynu pro konečné spotřebitele, protože vše nakonec vždy zaplatí konečný spotřebitel a nikdo jiný.

I proto dnes zcela chybí jednotná politika rozvoje české energetiky. Místo rozvoje české energetiky se přijímají v Bruselu a jinde sdružené závazky na likvidaci české energetiky a tedy i české ekonomiky. Vytvoření jednotné energetické politiky nemá moc šancí na úspěch, zejména kvůli protichůdným zájmům (často zahraničních) vlastníků jednotlivých, dnes již nekompatibilních, „hráčů“ na energetické scéně České republiky a zájmů Bruselu na její likvidaci. To vše ale je, bohužel, v přímém rozporu se zájmy občanů České republiky.

Pokud je nyní, na základě bruselských direktiv,

– zastaveno financování bank do klasických stabilních (i když ekologických) nových elektráren a dalších zdrojů,

-stát se zcela zbavil vlivu na strategický tranzit zemního plynu a uskladňování zemního plynu,

-stát akceptoval zavedení ryze spekulativních prvků do technických řešení energetiky, tj. povolenek, jako formy ekologických odpustků,

-stát ztratil vliv na zachování stabilních a přitom ekologických zdrojů elektřiny (kdy do ekologizace se investovaly stovky miliard Kč),

-stát lehkomyslně rozbil zcela nadstandardní vztahy odborné i ekonomické s hlavním dodavatelem zemního plynu do Evropy a naši VIP pozici v nákupu a tranzitu zemního plynu bezplatně (a tedy na účet českých občanů) postoupil Německu,

-stát pomáhá okrádání nízkopříjmových (a nyní již i středních) vrstev českých občanů násilnou elektromobilizací, jako nástroj k omezení volného pohybu občanů (mimo lockdownu s COVIDem),

-stát zachovává přirozený monopol distribuce, který doplnil hustou sítí překupníků (obchodníků elektřinou a zemním plynem) a nedává možnost zajatým (dříve chráněným) spotřebitelům žádnou šanci či naději do budoucna na finančně dostupné energie.

 

Čeho bychom se měli bát a co musíme udělat:

Bát se musíme:

-stále rostoucích rizik vyplývajících z plánů EK typu Green Deal, Fit for 55  a dalších,

-nesmyslného navyšování ceny české elektřiny jejím přeprodáváním na německé burze,

-realizace plánů likvidace fungující a stabilní české energetiky českými a mezinárodními ekoteroristy,

cenových šoků způsobených odstavováním ekologických uhelných a jaderných zdrojů v Německu při realizaci německého plánu Energiewende,

blackoutů způsobených odstavováním ekologických uhelných a jaderných zdrojů,

Rizika DPI v systému unbundlig, na které již v červnu 2017 na mezinárodním energetickém fóru velmi důrazně upozorňovala předsedkyně ERÚ paní Alena Vitásková, se, poprvé a hned velmi významněprojevila, vlivem souběhu výsledků činnosti EK, právě letošní podzim např. u držitele licence na obchod s elektřinou a plynem Bohemia Energy a dalších. Licencovaní obchodníci s nárůstem cen elektřiny a zemního plynu na burze přestali plnit své povinnosti dle platných smluv vůči spotřebitelům a ti se začali registrovat u svých DPI.

ERÚ zjevně zaspal:

-při prevenci ochrany spotřebitelů,

-při kontrole dodržování energetického zákona, zejména při kontrole plnění povinností držitele licence,

-a zjevně nevyužil v době zjevné krize možnosti (povinnosti) dané mu energetickým zákonem v § 98a, stanovit vyhláškou postup při zajištění dodávky elektřiny a postup při zajištění dodávky plynu dodavatelem poslední instance, které by zajistily převod spotřebitelů včetně stávajících smluv a jejich podmínek s tím, že v rámci výkonu veřejné moci, usnadní DPI vyhláškou vymáhání kompenzace za rozdíly mezi přebíranými smluvními podmínkami a svými standardními podmínkami, to vše k tíži obchodníka, kterému byla zrušena licence.

Co musíme udělat ihned: Nyní je povinností státu napravit pochybení a pomoci cca 900 tisícům českých spotřebitelů, kterým, díky neregulovaným „přepáleným“ cenám elektřiny a zemního plynu v systému DPI, zcela reálně hrozí energetická chudoba s následnými exekucemi a často i smrtí… Spotřebitel sám (i pokud to není nemohoucí senior, či matka samoživitelka, či jiný sociálně slabý občan) nemá ani podmínky a ani šanci vynutit si plnění platných smluv od držitele licence, který je mohl podvést tím, že s nimi uzavíral smlouvy na množství a ceny elektřiny a plynu, které neměl zajištěny. DPI naopak má právníky, finanční a další prostředky a tedy všechny předpoklady k tomu, získat kompenzace od původního držitele licence.

Co musíme řešit systémově:

-regulovat cenu elektřiny a plynu pro koncové spotřebitele na území ČR,  

-regulovat výkupní cenu elektřiny vyrobené v ČR,

-zrušit nejvíce nebezpečné části unbundlingu v ČR, zejména odstranit překupníky s elektřinou a plynem,

-uzákonit uskladňování plynu jako součást státních hmotných rezerv,

-zabezpečit českou elektrizační soustavu před dopady Green Deal, Fit for 55 a dalšími likvidačními projekty EK,

a další nezbytná opatření, která obnoví a zajistí přijatelné ceny a podmínky dodávek elektřiny a plynu pro všechny občany a společnosti v ČR.

 

Ivan Noveský, Institut pro energetiku, 1. listopadu 2021

5 15 hlasy
Hodnocení článku
7 komentářů
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Prousek
Prousek
před 8 měsíci

Perfektní článek. Díky za něj.

Tatran
Tatran
před 9 měsíci

Takto funguje kapitalismus! Vyčítali socialismu příliš regulace a jak se ukazuje, neskromní, ba bezostyšní kapitalisté si mastí své kapsy na úkor nás občanech. Vypadá to, že tento bordel už nikdo nezmění a lidé budou páchat sebevraždy jako Palach či Zajíc a nikdo za to nebude odpovědný. Autor článku jasně popsal zločinné praktiky kapitalistického řádu.… Číst vice »

basos
basos
před 9 měsíci

Nema to cenu narikat, sami jste tam vlezli, tak neknucte, a taky neplkejte o narodu ci narodni solidarite, vzdyt ty kurvy ktere vas od 92 roku okradaly a nicily prumyslovou infrastrukturu, byli Cesi. Nevidim duvod, proc by vlada akademika Fialky a dalsich lepsolidi nemela podporovat EU Idioticii, kde postmenopauzni damy tesknici po byvalych radovankach v horizontalni… Číst vice »

cablik
cablik
před 9 měsíci

No tak to už vidím jak tohle nastupující EU hujerská vláda podporuje plán je dobrý ale není kdo by to zprovoznil.

rudolf karel
rudolf karel
před 9 měsíci

Nynější stav je výsledkem činnosti politiků a úředníků v oblasti energetiky “našeho” státu. K rozbití fungujícího systému tedy došlo v důsledku nařízení EU a neschopnosti nebo i zlého úmyslu našich politiků a vládních institucí-ministerstev. Jsou to totiž jenom služebníčci cizých zájmů. Náprava je sice teoreticky možná a autor vyjmenoval nutné kroky, ale s tím co tady máme ve vedení… Číst vice »

spartak
spartak
před 9 měsíci

Socialismus vybudoval jednoduchou politiku sice jedním směrem ,ale velmi výhodnou ,stačilo po otevření v roce 1989 vpustit do země západní kapitál jen v určitých odvětvích a hledat cestu spolupráce , tím ,že Klaus udělal prázdné gesto tzv.volné ruce trhu ,přišla zničující politika vůči Československu.Dnes nemáme možnosti luxusu jak v roce 1948 a tvrdě za to zaplatíme.

Forejt
Forejt
před 9 měsíci

autorovi musí být jistě zřejmé, že bez opuštění toho zločinného spolku, který si tak bezostyšně a drze říká Evropská unie, jeho návrhy zůstanou jen na papíře ??
Takže jako bod č. 1 v jeho návrzích mělo být ……czexit !! …..pak je to srizumitelné.