Svobodu nenávidí inteligence a hlupáci (2. díl)

Člověk oblbnutý vzděláním a debily v médiích, nepotřebuje svobodu – na „svobodě“ je mu lhostejná.

Zahraniční zdroj
Zahraniční zdroj

Zdroj, autor , překlad Outsidermedia – Bedřich Vinopalník

Kdo nenávidí svobodu? (2)

Takže jsme zakončili posledně tím příkladem, kdy chasa (služebníci na statku) žádala Pána, aby je neuvolňoval z nevolnictví.

Pojďme se na to podívat. Čeládka „podle profese“ – pacholci, kočí, kuchaři, lokajové, co by měli dělat, kdyby byli svobodnými? Spoléhat se pouze na vlastní řešení. A tohle oni chtějí? K čemu jim to je? Aby si vydělali svou hlavou, svým myšlením příjem, který pak utratí za jídlo a oblečení? Avšak od jejich Pána dostávalo se jim jak jídla, tak postele a oděvu. Ale když přijde stáří, co by měli dělat pak, když nemají děti? A jeho statkář ho na ulici nevyhodí, bude ho krmit až do smrti a pohřbí ho se ctí. U (prozíravého a myslícího, blbci jsou samozřejmě i zde) statkáře nezdechneš někde u plotu v pangejtu. A pokud pán nenajde místo v domě, postaví chatrč pro starého muže ve své vesnici a poskytne mu jídlo, oblečení a palivové dříví. Ale rolník bude za pohřeb platit sám. Tak to bylo vždy zvykem, tak proč by se otrok měl od toho všeho osvobodit?

Drtivá většina amerických černochů ve své rodné Africe žila na úrovni divokých kmenů, umírala hromadně na nemoci, v domácích bojí mezi kmeny, hladem a když se stali otroky ve Spojených státech, materiálně si polepšili stokrát. Pro ně osvobodit se od otroctví, nebo žít podle vlastních rozhodnutí, jako žili v Africe, by znamenalo svobodně žít ve Spojených státech jako běloši, ale potřebovali by znát právě tolik, jako jejich bílý pán, a být pracovití, jako bílý gentleman, ne jako divoch, zvyklý především lovit divokou zvěř a bojovat. A co když se nezávislý život nezdaří? Zase hladovět, jako v Africe? Proč by to bylo masově otrokům nejen Spojených států třeba? Pět let ve Spojených státech byla válka mezi „svobodymilovným“ Severem a otrokářským Jihem, ale na jihu se černoši nepokoušeli vyvolat masové povstání na pomoc svým osvoboditelům ze severu. Ano, a ještě se nechali naverbovat do armády Jižanů, aby pomohli svým otrokářům ve válce s prokletým Severem.

(Mezi „Otci zakladateli“ USA byl velmi rozšířen názor, že černoši by měli být z Ameriky vystěhováni zpět do Afriky, ale k tomu z různých důvodů nedošlo. Následkem však bylo odstěhování jen velmi malé části černochů do státu Libérie. Ostatně „Otcové“ měli ještě jeden zajímavý názor – „… nedej Bože, aby byl někdy v budoucnosti v důsledku demokracie, kterou považovali „Otcové zakladatelé USA“ za jeden z nejhorších způsobů řízení věcí, zvolen za prezidenta USA černoch…“ – pozn. překl.)

Na druhé straně, v Rusku se po staletí bohatství a síla šlechticů neurčovala penězi v bance, a ne plochou vlastněné půdy, ale počtem nevolníků. To udivovalo například cizince, kteří byli ohromeni tím, že carové odměňovali věrné služebníky ne půdou, ale nevolníky. Ale je to proto, že pro hospodáře a pro otrokáře, ne půda, ale otrok, poddaný byl velkou hodnotou, proto byl život otroka nebo nevolníka chráněn všemi možnými cestami před všemi neštěstími. Popisoval jsem dokonce i překvapivou skutečnost
že v 19. století, v již tak civilizovaném století, začaly hladomory v Rusku až po zrušení nevolnictví – až když rolníci získali svobodu. Proč? Protože majitelé (připomínám znovu v Rusku se bohatství neurčovalo pozemky, ale počtem poddaných), aby ochránili nevolníky, přinutili rolníky, aby měli zásoby obilí na dva tři roky v případě neúrody, ale nebyl nikdo, a také nikdo neměl tu moc, kdo by hlídal a kontroloval „osvobozené“ rolníky, a tyto rezervy pak byly často rychle prodány – „vždyť možná i bez nich Bůh nedopustí zlé.“

Tu a tam existují závěry různého rodu vědců, že v každé společnosti je 15 % populace hloupých, 70 % je průměrných a 15 % je chytrých. Existují i jiná čísla, ale sama o sobě nejsou důležitá, protože v tomto případě je důležitá skutečnost, že lidé jsou rozděleni do takových kategorií. A hlupákům rozhodně nevadí žít se svou myslí – a nedělat vlastní rozhodnutí. Pro středně chytré spíše kvůli vlastní lenosti, a nyní také kvůli ubohému vzdělání, není svoboda také radostí. Ale pro chytré takový hloupý život (žít podle myslí někoho jiného) nebude zajímavý, i když jim takový život zaručuje existenci „jako u všech ostatních“ a nebo i lepší. A v této myšlence je hlavním to, že takovým lidem nebude břemenem hlad, ne chamtivost, ale skutečnost, že takto žít není pro ně zajímavé (spíše bych řekl možné)!

A ti chytří budou požadovat svobodu pro přijímání vlastních rozhodnutí.

I ve Spojených státech byli uprchlí otroci a i v Rusku byli uprchlí nevolníci (i když chytří pronajímatelé  či majitelé) nikdy nezasahovali do žádné žádoucí činnosti svých nevolníků) – jejich povaha jim nedovolila vyčerpávat svou mysl při provádění rozhodnutí jiných lidí. Ti uprchlíci potřebovali svobodu!

Někteří nevolníci se stali obchodníky a podnikateli, například hrabě Peter Šeremetěv měl nevolníka milionáře, který platil poplatek ve stejné výši jako všichni ostatní jeho nevolníci dohromady, nabídl za sebe výkupné, ale hrabě po dlouhou dobu nesouhlasil, jak se dnes říká „jen tak pro zábavu“. Ale na druhou stranu, celkem mnoho nevolníků uprchlo do Záporožské Seče, k Donu, aby se stali lupiči. Temperament člověka jistě hraje zásadní roli v požadování svobody, ale samozřejmě právo a možnost dělat vlastní rozhodnutí vyžaduje především myšlení.

Být otrokem ve svých duševních schopnostech a křičet o svobodě, požadovat svobodu, to je ovšem schopen každý kretén. Jak se říká, žvanit, to není jako nosit vodu. Potřebuješ ještě méně rozumu. Hlupák má obecně tendenci mluvit o čemkoliv, aniž by vlastně pochopil, co chce, a my v Rusku (nás absolutně nevyjímaje) jsme vždy měli a každý rok dorůstala obrovská vrstva kreténů, považovaných za inteligenci. A inteligence – to jsou extrémně nekulturní lidé – téměř Papuánci. Ale upovídanější.

(Pozn. překl.: A občas vzniká problém pro chytré lidi, jak vysvětlit to, či ono těm hlupákům a líným. Takže pak vzniká občas paradox, že chytrý člověk nedokáže náležitě vysvětlit problém, přičemž je pak označován sám těmi hloupými a línými myslet za kecala a žvanila, protože nutí ty hlupáky myslet, což tito bytostně nenávidí. To bylo třeba vždy po celé dějiny lidstva v pozadí neviditelného boje mezi těmi, co vždy vysvětlovali, že spolupráce vede k lepším výsledkům pro každého, vsadili tak na myslící, ale jejich nepřátelé, stejně jako dnes během „pandemie“, vsadili naopak na ty hloupé a líné myslet, že taková spolupráce je přece k ničemu, nutno každý sám za sebe atd., protože v současné verzi „demokracie“ je sázka právě na množství hlupáků!)

Vzpomínám si na „přestavbu“ – zradu a kolaps národního hospodářství, kterého se dopustila inteligence SSSR. A zrada byla spáchána jen proto, že po mysli a charakteru se vláda SSSR stala inteligencí doplněnou tupými zrádci. Navíc se vláda SSSR snažila inteligenci zalíbit.

Několik slov o hlouposti Gorbačovovy vlády a tehdejší „elity“ (přičemž u nás v ČSSR jsme to byli nuceni opakovat). Nikdy předtím v SSSR nebyla vláda, která by lidem stanovila tak zbytečný a naprosto nepochopitelný cíl. Tento cíl byl vždy přítomen v mnoha kampaních předtím. Například „pětiletý plán kvality“ se všemi nedostatky, tím nicméně podle užitečnosti a účelu byl pochopitelný pro každého – zajistit vysokou kvalitu výrobků vyráběných v SSSR. „Potravinový program“ byl také jasný – poskytnout zemi potraviny za stávající ceny (to je třeba přidat, protože SSSR vyprodukoval více potravin než dnes Rusko). A poté, co se nový Ústřední výbor (Gorbačovův) dostal k moci, dokonce i v roce 1989 se „zvídaví vědci“ stále snažili zjistit průzkumem populace, co je to vlastně „perestrojka“ a kdo ji potřebuje (?!), a pak si každý stejně vyložil tento termín po svém.

Příkaz k „přestavbě“ je pochopitelný, například tento příkaz je v armádě známý (u nás i jinde ve smyslu ne přímo podle námi chápaného významu slova „perestrojka – přestavba“, ale ve smyslu přeskupit se), ale ani tam to nikdo nebude provádět, aniž by objasnil „proč?“, a co potřebujete získat – přestrojit se do kolony po čtyřech nebo do dvoustupu? A tu najednou idioti přikázali celé zemi přestrojit se „vůbec zcela“, ale nevysvětlili, čeho je nutné během přestavby dosáhnout. Samozřejmě, že nikdo nemůže vyplnit takový příkaz – v takovém příkazu není žádný konečný a konkrétní cíl.

Ale příkaz „přestavět“ (předělat) bez cíle – to je „mana z nebes“ pro užvaněného kreténa – je to činnost a přitom neexistuje žádný deklarovaný cíl této akce! Mluv o cíli, co chceš, všechno se hodí! A s tímto klábosením stejně děláš přestavbu!

(Něco podobného je dnes například žvanění o takzvaném „Zeleném údělu“, kdy se hodí doslova jakákoliv debilita, která vás napadne. Přitom, kdo se tím zabýval trošku více, ví okamžitě, odkud začít, ale o tom se ani slovem nikdo z těch „hvězd ekologie“ nezmíní ani náhodou. Pozn. překl.)

Francouzský psycholog Le Bon sto let (!) před „perestrojkou“ poukázal na zvláštnost lidí s akademickými tituly: „Předpokládat tedy, že omezení hlasování z jakýchkoli důvodů na ty vzdělanější by mělo vést k lepšímu výsledku hlasování davu? Nepřipouštím, aby se tak stalo na základě důvodů, které jsem již dříve vyjádřil ohledně nízké duševní úrovně všech shromáždění, bez ohledu na jejich složení. V davu se lidé vždy srovnávají, a pokud jde o obecné otázky, pak předložení hlasů čtyřiceti akademiků nebude o nic lepší než předložení hlasů čtyřiceti nosičů vody. Nemyslím si, že výsledky hlasování, které byly tak často obviňovány z všeobecného „výsledného nesmyslu“ hlasování (např. obnovení impéria), by byly jiné, kdyby byl volič vybrán výhradně z řad učenců a vzdělanců. Pokud jednotlivec studoval řečtinu, matematiku, stal se architektem, veterinářem, lékařem nebo právníkem, neznamená to, že získal zvláštní informace v sociálních záležitostech. Koneckonců, všichni naši ekonomové jsou většinou vzdělaní lidé, ve většině případů profesoři a akademici, ale existuje vůbec jedna společná otázka, protekcionismus, bimetalismus (1) atd., na které by se shodli? A to proto, že veškerá jejich věda je jen velmi změkčenou formou všeobecné nevědomosti. Před sociálními problémy, které zahrnují veliké množství neznámých, je srovnána veškerá jejich nevědomost.

Takže i kdyby se voliči skládali výhradně z lidí zabývajících se vědou, jejich hlasování nebude o nic lepší ani horší, než současný hlas voličů. Stejně tak budou vedeni svými pocity a duchem své politické strany. Naše potíže by se ani v nejmenším nezmenšily, ale také bychom museli navíc prožívat těžkou tyranii kast.“

„Intelektuálové“ SSSR se chlubili právě znalostmi Le Bonových děl, nechápaje přitom absolutně, o čem Le Bon vlastně psal, a reorganizace země nebyla provedena na základě návrhů lidí díla (myšlenky), ale došlo ke zničení země, doprovázeného štěbetáním akademiků – Jelcin měl dokonce svou Radu složenou z 21 akademiků (u nás to přece bylo a je podobné, viz třeba „rady“ pro koronavirus … jeden odborník vedle druhého).

A hlavním cílem „přestavby“ pro inteligenci SSSR byla jakási „určitá neurčitá svoboda“ a intelektuálové hovořili o svobodě – ti, kteří tuto svobodu k rozhodování vůbec pro nic za nic nepotřebovali – nikdy tato rozhodnutí sami nedělali, nevěděli ani jak a hlavně nechtěli to dělat – vždy vyčetli tato rozhodnutí v „chytrých“ knihách, pro ně bude ideálem „zavěsit“ se jako veš na krku lidu, a žvanění. A v těchto „chytrých“ knihách vyčetli, že svoboda je chytře – liberalis, a proto jsou oni – liberály! (Mimochodem, v překladu z latiny to znamená – slušný, čestný, šlechetný, což v dnešní situaci zní jako dokonalý výsměch, ne? Pozn. překl.)

Ve skutečnosti tito liberálové chápali (a chápou) svobodu jako to, co krásně řekl polský satirik Jerzy Lec: „Sen otroků: Bazar, kde si můžete koupit pána.“ A křiče o svobodě, liberálové se prodali těm, kteří dali nejvíce, nakonec se zaprodali nepřátelům SSSR, včetně těch zahraničních (u nás i na Slovensku je to nyní také velmi dobře vidět, především „spoluprací“ s fondy, které sponzoruje Soros).

Proto v důsledku příchodu těchto žvanivých kreténů, kteří nepotřebovali svobodu ani darem, těmito liberály, byly dokonce i základní svobody zaručené v SSSR zcela zadušeny, přičemž zbytky SSSR se změnily v naprosto fašistický stát. Proč?

Ano, dříve kdesi (ale ne v Rusku) byli liberálové lidmi činu a potřebovali svobodu, aby mohli dělat vlastní rozhodnutí (nehledě na jejich správnost či falešnost), ale v SSSR (u nás to samé) se inteligence odpočátku stala „novodobými“ liberály – lidmi, kteří nejsou schopni dělat vlastní rozhodnutí a žijící cizími schopnostmi.

A tento cizák mysli „koupených na bazaru“ pánů začal podsouvat „liberálům“ taková rozhodnutí, která zničila zbytky SSSR, způsobila války a úpadek společenského života a myšlení.

Objevily se však i problémy – spolu s těmito „liberály“ ve vládách a mezi poslanci byli v zemi lidé, kteří navrhovali svá řešení nikoli na základě vyčtených nebo přímo podsunutých „chytristik“ cizích myslí, ale na základě reálného posouzení situace. A na pozadí těchto rozhodnutí se vyjasnil kreténismus liberálů sovětského vzoru (i československého vzoru a jak se dnes ukazuje, bylo to ve skutečnosti již tehdy celosvětovým jevem). I také jim samým se to stalo nakonec pochopitelné podle výsledků jejich činnosti. (A je třeba si uvědomit, že vůbec pak nezáleželo a nezáleží na stranické příslušnosti!)

A u liberálů, aby si udrželi moc svých myšlenek, a alespoň sebeúctu, zůstal jen jeden způsob – potlačit, udusit a přiškrtit svobodu diskutovat o jejich rozhodnutích (Copak se to asi tak děje dneska u nás doma? Copak asi dnes už bývalý poslanec Volný?). To bylo vyjádřeno za prvé uškrcením svobody projevu v zemi a za druhé svobodou předávat určitá rozhodnutí orgánům – potlačením svobody shromáždění a pochodů (a přidejte k tomu přesný odraz tohoto všeho -„pandemii“).

Řeknou, že svobodu dusí moc vlád jednotlivých zemí, a liberálové jsou proti moci, a to je sice jako pravda, ale zdaleka ne celá pravda. A celá pravda je taková, že u moci máme hloupé blbce a liberálové, kteří jsou proti nim, také nejsou zrovna vůbec o nic chytřejší.

Ano, lidé obvykle nevidí, že hlavními škrtiči svobody projevu jsou všichni ti de facto stejní liberálové, ale podstata moderního liberalismu se tím nemění.

A v podstatě, to co se děje, skutečná svoboda – svobodu dělat vlastní rozhodnutí – je dnes jen málokomu potřebná.

Člověk oblbnutý vzděláním a debily v médiích, nepotřebuje svobodu – na „svobodě“ je mu lhostejná. Ruský národ (a co my?) v práci hloupě vykonává to, co jejich šéfové požadují, a žádaný stimul „chleba a her“ je mu poskytován.

Zejména svobodu nenávidí ti, kdo nejvíce hovoří o nějaké určité svobodě, nechápou přitom, co to vlastně je a proč je nezbytná – tuto svobodu dnešní novináři a publicisté všech druhů absolutně nepotřebují, velmi mnozí poslanci a politici ji nepotřebují.

Tady je nedávný příklad. 29. září 2021 určitá „bloggerka“ uborshizzza, která je dotázána na svobodu projevu a zuřivě přesvědčuje všechny, že nemůže ani jíst bez svobody projevu, (v překladu její jméno po převodu do „obvyklého zvuku“ znamená – uklízečka) s uspokojením líčí hlavní zprávy, že dva kanály RT byly zakázány na YouTube v Německu. Proč? Nevhodné informace o koronavirové infekci COVID-19. Konkrétně v rozhovoru pro RT kanál se slavnou švýcarskou imunoložkou Bede M. Stadlerovou, bývalou ředitelkou Institutu imunologie Bernské univerzity, bioložkou a čestnou profesorkou. Profesorka v tomto rozhovoru vyjádřila pochybnosti o správnosti PCR testů a nošení masek a kritizovala evropskou politiku boje proti pandemii COVID-19. Tento rozhovor byl zveřejněn 23. srpna tohoto roku a před rokem se tato specialistka snažila přesvědčit idioty, že tento SARS má sezónní povahu a nošení masek nedává smysl: „Ti mladí a zdraví lidé, kteří v současné době chodí s maskou na obličeji, by měli raději nosit helmu, protože riziko, že něco spadne na jejich hlavy, je mnohem vyšší než riziko vážného nakažení koronavirem.“ A druhý rozhovor byl s nejslavnějším onkologem, MuDr Klausem Könleinem, který léčí ty, kterým byl diagnostikován HIV, spoluautorem bestselleru „Viromania“, ve kterém Könlein nastínil fakta o nesprávné současné interpretaci toho, co částice zvané „viry“ jsou. A co je nejdůležitější, fakta jeho knihy jsou oficiální, jako by se „virologové“ nepokoušeli je ani vyvrátit, ale Könlein je také pod ostřím cenzury (publikování, jednoduše řečeno – „jen“ jej neradi citují), což údajně „svobodný“ Západ nenávidí.

A pak tato blogerka milující svobodu píše s uspokojením za sebe: „Je zvláštní, že Němci si myslí, že RT to dělá schválně, aby podkopala víru jejich populace v medicínu, aby měli v Německu více lidí nemocných covidem.“ V jaký lék? Kteří Němci?? Ti, kteří vychází do ulic po statisících, aby protestovali proti vládní politice uzavření a očkování proti tomuto COVID-19?

A podívejte, tito „blogeři milující svobodu“ se snaží zorganizovat schvalování zákazů lékařských rad, které mohou zachránit životy lidí. Schválováním těchto blogerů, díky jejichž radám mohou lidé zdechnout. Jak se vám to líbí?

V první řadě se však nejedná o jejich politickou nebo profesní příslušnost, ale nakonec tuto myšlenku vysvětlím.

(konec následuje)

(1) Bimetalismus je v ekonomii měnový standard při kterém hodnota měnové jednotky může být vyjádřena buď určitým množstvím zlata nebo určitým množstvím stříbra.

Poznámka překladatele: Tímto také odpovídám na jeden otazník vyjádřený v diskusi u prvního dílu o tom, proč to MNĚ trvalo deset hodin, než jsem na „to“ přišel.

Za prvé chci upřesnit, že to byla poznámka překladatele, tedy moje a ne autora.

Za druhé princip jsem pochopil prakticky hned, ale jak jsem v poznámce již v článku uvedl, chtěl jsem si být STOprocentně jistý, a to – dodávám nyní – BEZ POMOCI PŘÍRUČEK A POD. Takže opakuji ještě jednou, nešlo mi o princip, šlo mi o jistotu, kdy jsem postupně logickým uvažováním došel k žádoucímu přesnému výsledku. Jakýkoliv problém s úhly jinak nikdy nemám, protože je dokáži určovat „na palcích“ s velkou přesností, stejně jako pomocí – opět prstů – dokáži snadno určit čas ve dne s relativně velkou přesností, zvláště když nenosím ani hodinky v žádné podobě.

Za třetí – paní diskutující patří můj obdiv (bez ironie), ale je bohužel také nutno vše „dočíst do konce“.

Za čtvrté – většina poznámek v závorkách v mých překladech je ode mne – od překladatele – pro upřesnění významu slov, či jsou to rozšiřující poznámky, a to také vzhledem k naší vlastní realitě. Ne vždy dávám „pozn. překl.“, a to pro větší přehlednost textu, za to se mohu omluvit, ale pokládám to tak za účelné právě pro větší soudržnost textu.

Děkuji za pozornost.

Přeložil a poznámkami opatřil Bedřich Vinopalník

4.2 6 hlasy
Hodnocení článku
2 komentáře
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
cablik
cablik
před 8 dny

Spisovatelce Rowlingové vyhrožují smrtí. Podpořila ženu, která tvrdila, že pohlaví je dáno biologicky
https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Spisovatelce-Rowlingove-vyhrozuji-smrti-Podporila-zenu-ktera-tvrdila-ze-pohlavi-je-dano-biologicky-684341

cablik
cablik
před 8 dny

Bohužel ti co si říkají liberálové jsou jen sluhové velkokapitálu kteří jdou za svými cíli přes mrtvoly a svobodu opravdu nenávidí.