Zelení europoslanci chtějí, aby mšice sežraly všechny ovocné stromy

Nemá žádný smysl zakazovat bezpečný postřik a poškodit tím naše zemědělce jen proto, aby na místo jejich výpěstků přišlo na pulty obchodů ovoce postříkané kdo ví jakým svinstvem.

MUDr. Ivan David, CSc.
MUDr. Ivan David, CSc.

Zdroj: FB autora

Jako by nám nestačila kůrovcová kalamita. Kvůli zeleným fanatikům, kteří se s požehnáním vedení Šumavského národního parku přivazovali řetězy ke stromům napadeným kůrovcem, aby nemohly být včas pokáceny, se u nás kůrovec přemnožil do té míry, že napadl prakticky všechny smrkové lesy po celé republice.

Kůrovec samozřejmě dle očekávání odborníků kašlal na hranice národního parku a rozlétl se do lesů i mimo park. Fanatici z neziskovek a vedení Národního parku Šumava tím způsobili na českých lesích škody za stovky miliard korun. Těžce tím poškodili i zemědělce, protože v důsledku odlesnění došlo na mnoha místech k vysychání pramenů potoků a říček, které vláhou napájí pole.

Nyní europoslanci za Zelené připravují podobný úděl i ovocným stromům v EU. Francouzská europoslankyně za Zelené Michèle Rivasiová (obr.) předložila ve Výboru pro životní prostředí (ENVI) návrh, jehož schválení by znamenalo okamžitý zákaz látky Flonicamid, která je v zemědělství používána k ochraně ovocných stromů proti mšicím. Zemědělci ji znají pod obchodními názvy Afinto a Teppeki. Kromě ovocných stromů jsou tyto přípravky používány i k ochraně chmele, cukrové a krmné řepy.

Za dobu dvou a půl roku, kdy jako poslanec působím v Evropském parlamentu, jsem stihl vypozorovat, že největším porušovatelem zásad právního státu na Evropském kontinentu jsou orgány EU. I když je z porušování právního státu Komisí neustále obviňováno Polsko a Maďarsko, kterým chce eurokomisařka Věra Jourová (ANO) odebrat hlasovací práva v Radě a v Evropském parlamentu a zastavit jim dotace z rozpočtu EU. Mezi notorické pachatele protiprávního jednání přitom patří právě část unijního zákonodárného sboru – konkrétně výbor ENVI.

Evropský parlament spolu s Radou jako zákonodárci schválili sadu nařízení, podle nichž Evropská chemická agentura (ECHA) a Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) soustavně a periodicky zkoumají účinky různých chemických látek na lidské zdraví. V nařízení 178/2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin, a v prováděcím nařízení 2230/2004, kterým se stanoví prováděcí pravidla týkají se sítě organizací působících v oblastech, které podléhají poslání Evropského úřadu pro bezpečnost potravin, jsou uzákoněny závazné postupy zkoumání účinků různých látek na lidský organismus.

EFSA musí spolu s ECHA neustále zkoumat všechny látky, které jsou používány v zemědělství a potravinářství. Na každý z aspektů jako toxicita, vznik alergií, snížení plodnosti nebo ohrožení nenarozeného dítěte, a desítky dalších zdravotních rizik, musí být vypracovány nejméně 2 nezávislé vědecké studie. Pokud mezi jejich závěry vznikne rozpor, je EFSA před rozhodnutím o registraci chemikálie, jejím zákazem, nebo stanovením bezpečnostních pravidel a maximálních limitů užívání, povinna zadat ještě nejméně jeden na prvních dvou nezávislý výzkum, který by rozdílné výsledky ověřil.

Hodnocení bezpečnosti látek používaných v zemědělství v největším počtu případů končí stanovením maximálních koncentrací používaných chemikálií, maximálního užití v přepočtu na hektar. V přírodě totiž neexistuje žádná látka, která by byla zcela bezpečná za všech okolností. I pitnou vodou se člověk může otrávit, pokud jí vypije nadměrné množství, což způsobí vyplacení důležitých minerálů z těla následované selháním nervového systému a svalů včetně srdce.

U potravin, které vznikají zpracováním zemědělské produkce, jsou podle nařízení 396/2005 o maximálních limitech reziduí pesticidů v potravinách a krmivech rostlinného a živočišného původu a na jejich povrchu stanoveny maximální koncentrace zbytků ochranných látek používaných zemědělci. Tyto maximální limity jsou stanoveny tak, aby potraviny byly bezpečné, aby při jejich konzumaci nedocházelo k poškození zdraví – a to ani bezprostředně po požití, ani následkem dlouhodobé konzumace.

V původním znění nařízení z roku 2005 byly u tehdy na trhu dostupných postřiků stanoveny limity přímo v příloze nařízení. Tento předpis však současně zmocnil EFSA a ECHA k soustavnému a systematickému přezkoumávání bezpečnosti v zemědělství používaných chemikálií. Jde řádově o tisíce látek. Aby kvůli výsledkům přezkumu každé z nich nemusel europarlament a Rada vždy 2 až 4 roky jednat o změně přílohy, byla Komise zmocněna přílohu s maximálními bezpečnými hodnotami měnit formou prováděcího nařízení Komise. Učinit to však může pouze na základě doporučení EFSA a ECHA vycházející z výsledků vědeckého zkoumání bezpečnosti látek provedené postupem popsaným v nařízení.

V případě flonicamidu požádalo o bezpečnostní přezkum této látky v roce 2013 dánské ministerstvo zdravotnictví pro podezření na způsobování omezení plodnosti. Látka byla podrobena sérii nezávislých výzkumů, které zadala jak ECHA tak i EFSA. Všechny laboratoře, které dopady této látky na lidské zdraví zkoumaly, vyloučily jakékoli negativní vlivy na plodnost. Prokázány nebyly ani jakékoli škodlivé vlivy na lidské zdraví, pokud je přípravek používán podle návodu a v předepsaných koncentracích. Výbor pro hodnocení rizik ECHA, v němž jsou zastoupeny všechny členské státy EU, proto vydal doporučení o možnosti dalšího užívání flonicamidu v zemědělství.

Přípravek a jeho dopady na životní prostředí zkoumala i Mezinárodní organizace pro biologickou kontrolu (IOBC). Po letech výzkumů jej zařadila do kategorie 1, což znamená, že je lze bezpečně používat v oblastech s výskytem užitečného hmyzu. Vědci prokázali, že používání postřiku na ovocných stromech a nejnověji i na zelenině, neohrožuje ani včely ani med, který snáší. Komise podle závěrů výzkumů ECHA a IOBC v prováděcím nařízení upravila s ohledem na nejnovější vědecké poznatky maximální limity reziduí tohoto postřiku v zemědělských komoditách určených ke zpracování na potraviny.

Zelená europoslankyně Rivasiová však ve výboru ENVI proti prováděcímu nařízení Komise vznesla námitku přesto, že je od prvního písmene do poslední číslice totožné s návrhem EFSA. Pokud by tomu bylo jinak, jako unioskeptický poslanec a lékař bych samozřejmě námitku v hlasování podpořil. Mě jako člena frakce Identita a demokracie (ID), která sdružuje europoslance za vlastenecké strany – mimo jiné i SPD – nikdo nemůže podezřívat z nemístného nadržování Evropské komisi. Pokud by ji výbor námitku schválil a po něm rozhodnutí potvrdilo i plénum Evropského parlamentu, byl by prováděcí předpis okamžitě suspendován. V praxi by to znamenalo okamžitý zákaz používání této ochranné látky. Což by pro ovocnáře a zelináře znamenalo, že jejich rostliny od jara zůstanou na pospas sežrání mšicím. Od příštího roku by tak spotřebitelé mohli zapomenout na ovoce od unijních pěstitelů. Na pultech obchodů by je nahradilo ovoce z Afriky nebo jižní Ameriky, kde žádná omezení používání postřiků neplatí.

A protože mám od celníků i pracovníků státní rostlinolékařské správy informaci, že u dováženého ovoce zvládnou pohraniční orgány zkontrolovat méně než 1% dováženého ovoce a zeleniny, zda splňují limity reziduí postřiků, podal jsem dne ve výboru ENVI návrh na zamítnutí námitky poslankyně Rivasiové. Nemá žádný smysl zakazovat bezpečný postřik a poškodit tím naše zemědělce jen proto, aby na místo jejich výpěstků přišlo na pulty obchodů ovoce postříkané kdo ví jakým svinstvem.

5 9 hlasy
Hodnocení článku
4 komentáře
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Marko212
Marko212
před 8 měsíci

Tusim je to prvy krat co suhlasim so zelenymi. Mam to odskusane u seba na zahrade. No trvalo to asi 3 roky kym sa priroda spametala. Prvy rok boli len cinske zlte viacbodkove lienky a vela – pustili sa aj do jablk na konci jesene. Druhy rok myslim skoro ziadne lienky. A treti… Číst vice »

kutnohorsky
kutnohorsky
před 8 měsíci

Tak vám nevím, mšice, co budou žrát zeleninu,kůrovec co žere naše lesy, černé kobilky z Afriky co žerou naši kulturu a  společnost, ptačí chřipka, BSE, covid…není toho na jednoho nějak moc? Co ještě může přijít? Červinka prasat, přemnožení hlodavci…? To je ještě horší, než rány, co seslal Bůh na Egypt, za… Číst vice »

cablik
cablik
před 8 měsíci

Tak mšice jsou velké zlo dostali se do skleníku a sežrali všechny habanera a nepomohlo nic postřiky kupované nebo výluh z tabáku. Tak ať těm zeleným fanatikům vyžerou ty duté hlavy. To je vidět jaký hlupáci sedí v EU.

Milan
Milan
před 8 měsíci

Podle té fotky bych řekl, že to střevo je zfetované.