Bilance Sebastiana Kurze očima ekonoma

Bývalý rakouský kancléř Sebastian Kurz (OVP) dnes oznámil úplný odchod z politiky. Podle mého názoru odchází do civilu nejlepší evropský politik současné doby. I u nás se stal velmi populární svým nesmlouvavým postojem k nelegální migraci.

Martin Kunštek
Martin Kunštek

Spolu s maďarským premiérem Viktorem Orbánem (FIDESZ) zastavil balkánskou migrační trasu. Plán Evropské komise na povinné přerozdělování migrantů  šel k ledu i díky tomu, že jej kromě maďarského a polského premiéra v Evropské radě vetoval i kancléř Rakouska, které je čistým plátcem do rozpočtu EU. Kurz má však mimořádné zásluhy za záchranu ekonomiky – a nejen Rakouska – před těžkou ekonomickou krizí, kterou mohla způsobit pandemie COVIDu. Jako jediný evropský politik dokázal porazit německou Bundesbanku při rozhodování o měnové politice během pandemické krize. Jeho politika zabránila v Evropě vzniku nejhorší hospodářské krize od konce 2. světové války.

Staré řecké přísloví praví, že teprve v krizi se ukáže co v kom je. Bývalý rakouský kancléř Sebastian Kurz dokázal obstát hned v několika krizích. Zejména díky tomu, že se odmítal řídit učebnicovými poučkami a ideologií prosazovanou mainstreamovými médii. Po příchodu koronaviru do Evropy a následném vyhlášení lock-downů úspěšně zbořil mýty prosazované liberálními ekonomy od pádu železné opony. Prakticky ukázal, jak dělat politiku pro lidi. Respektive, že stát tu není proto, aby nadnárodním korporacím pomáhal ždímat lidi, ale proto, aby nastavoval podmínky v ekonomice tak, aby v nich lidé mohli slušně žít.

Po příchodu pandemie do Evropy se mnozí liberální ekonomové perverzně radovali, že ekonomická krize, kterou COVID způsobí, pomůže zlikvidovat mnoho podniků. Takto ostudně se v rakouské televizi ORF vyjádřil i guvernér rakouské centrální banky (OeNB) Robert Holzmann, podle něhož měly zaniknout neperspektivní a nekonkurenceschopné podniky. I za cenu obřího růstu nezaměstnanosti. Druhý den si jej předvolal na koberec Kurzův ministr financí Gernot Blümel. Odvolat jej sice nemohl, protože mu v tom brání pravidla nezávislosti rakouské centrální banky, které Rakousko do zákona o OeNB muselo převzít spolu s měnou euro. Protože je však rakouská centrální banka podle zákona akciovou společností, jejímž jediným akcionářem je Rakouská republika, za níž akcionářská práva vykonává spolkové ministerstvo financí, nařídil Blümel  Holzmannovi, aby podobné nehoráznosti již nikdy nevypouštěl z úst dokud je ve funkci, protože tím poškozuje rakouskou ekonomiku.

Hlavně ale Holzmannovi nařídil, že centrální banka musí do druhého dne formou měnového financování dodat spolkové vládě 40 miliard eur na pomoc domácnostem a podnikům postiženým ekonomickými problémy vyvolanými pandemií. Kurzův ministr financí šel rovnou na horní limit, který pro měnové financován vládních výdajů v době krize stanoví zákon. Rakouská vláda díky mobilizaci tohoto mimořádného finančního zdroje, o němž katedroví ekonomové tvrdí, že jde o ďáblův vynález, mohla okamžitě za všechny zaměstnavatele v zemi převzít vyplácení náhrad mezd zaměstnancům, kteří se kvůli lock-downu ocitli zavření doma. Mnozí bez bez možnosti pracovat na home office. Za běžných podmínek platí v Rakousku nemocenskou a její obdoby první měsíc v plné výši zaměstnancům zaměstnavatel. Připomínám, že u nás je nemocenská a náhrada vždy v důsledku překážky proplácena jen ve výši 60% platu. V Rakousku je to 100%!

Díky souboru opatření, které Kurzova vláda provedla během pandemie, nedošlo k sérii dramatických krachů firem ani pádu velkého množství lidí do dluhové a exekuční pasti. Vláda použila i další nástroje, které jsou v EU považovány za nekonvenční a nad nimiž tržní fundamentalisté ohrnují nos. Podle zákona o ochraně před epidemiemi z doby císařovny Marie Terezie, který je ale dodnes v platnosti, vláda nařídila aby správci nejen státního, ale i obecního majetku okamžitě zastavili vybírání nájemného od firem a domácností. Rodinám, které bydlí v soukromých bytech – s dodnes regulovaným nájemným – vláda pomohla i po končení prvního měsíce pandemie, kdy lidem běžel plný plat. Po náběhu kurzarbeitu, neboli veřejné podpory v době krize, kdy stát kompenzuje zaměstnancům, kteří nemohou pracovat,) 60% platu, vláda vyplácela i přídavky na bydlení. Ministerstvo školství nakoupilo pro všechny děti, které se musely učit z domova, spolkového rozpočtu notebooky a zajistilo zdarma internetové připojení. Takových opatření Kurzova vláda udělala řadu, a díky nim v Rakousku nedošlo k těžké ekonomické krizi.

Vláda po vedením kancléře Kurze však výrazně pomohla i podnikům. Nejen kurzarbeitem, ale vládními zárukami za všechny dosavadní úvěry a zvláštním zákonem o dočasném pozastavení jejich splácení pro firmy, které poškodil COVID. Dočasně suspendován byl rozhodnutím parlamentu i bankrotový zákon. Vláda se však nevyhýbala pomoci ani podnikům, které se ocitly v krizi nikoli kvůli COVIDu, ale kvůli problémům, jež způsobuje globalizace. Po vypršení covidové ochrany dočasně zestátnila velkou strojírenskou firmu STEYER, které hrozil bankrot, pomohla ji finančně sanovat a následně dokázala najít strategického investora, který znovu rozjel výrobu traktorů, lokomotiv a  vyspělých technologických celků.

Že je Kurz státníkem skutečně světového formátu předvedl při jednáních Evropské rady o způsobech řešení ekonomické krize vyvolané pandemií. Spolu ministrem financí Blümelem a guvernérem OeNB Holzmannem obtelefonovali všechny své protějšky v eurozóně a německé kancléřce Angele Merkelové (CDU) a guvernéru německé Bundesbanky Jensi Weidmannovi znemožnili rozpoutání stejné finanční krize jako v roce 2008. Německo jako řešení pandemických ekonomických problémů prosazovalo politiku austerity – neboli rozpočtových škrtů a nucené privatizace veřejného majetku. Po sérii telefonátů z Vídně do celé Evropy odcházel ze zasedání Rady guvernérů Evropské centrální banky (ECB) poprvé v historii eura jako poražený šéf Bundesbanky. Na návrh Rakouska Rada guvernérů uložila prezidentce ECB Christine Lagardeové provedení nákupu státních dluhopisů členských států za 350 miliard eur. Tato linka zvláštního měnového financování, kterou finanční teoretici zásadně odsuzují, byla poté otevřena ještě dvakrát.

Rakouský tah pomohl udržet v chodu veřejné služby jako nemocnice, hasiče apod. v řadě zemí jako Itálie, Francie nebo Španělsko, které během první vlny pandemie procházeli nejen zdravotní, ale i ekonomickou krizí. Fakticky zabránil bankrotu těchto zemí a jejich rozkradení po způsobu, kterým bylo Německem rozkradeno Řecko během dluhové krize v roce 2009.

Skvělý výkon Kurz předvedl i během jednání o Víceletém fiskálním rámci EU pro léta 2021 až 2027 a o Fondu obnovy. Když viděl, že nemá sám sílu zabránit Zelenému údělu a vyplýtvání 45% rozpočtu na nesmyslné projekty jako dotace fotovoltaických a větrných elektráren a 5G mobilní sttě, soustředil se na získání co nejlepších podmínek pro Rakousko. Po 2 dlouhé summity šéfů států a vlád používal veto tak dlouho, až poprvé v historii získal pro svoji zemi slevu na příspěvcích do společného rozpočtu. Rakousko s necelými 9 miliony obyvatel se tak zařadilo po bok nejsilnějšímu 90-ti milionovému Německu, které si jako předsedající země v Radě rovněž vymohlo rabat na příspěvcích.

Obrovskou statečnost, za kterou bychom Sebastianu Kurzovi měli poděkovat i my, předvedl bývalý rakouský kancléř v případě vakcín. Když zjistil, že v Bruselu se pod patronací Evropské komise schází zvláštní orgán Steering board – v diplomatických kruzích přezdívaný jako „zlodějský výbor“ (stealing board), na němž se šmelilo s vakcínami centrálně nakoupenými Evropskou komisí  ze společného rozpočtu EU, rozpoutal nevídaný skandál. Jako zástupce země, která je čistým plátcem – do rozpočtu EU více odvede než z něj dostane na dotacích – se veřejně zastal východoevropských zemí, které byly při rozdělování vakcín západními státy nestydatě okrádány. Na mimořádné tiskové konferenci prohlásil praxi zlodějského výboru za protiprávní. Praktiky Německa, Francie a Belgie, které se obohacovaly na úkor ČR, Polska, Maďarska a Bulharska označil za skandální. Na Evropské radě, jejíž mimořádní zasedání bylo svoláno na návrh Rakouska, byl zlodějský výbor zrušen a premiéři nařídili, že vakcíny musí být rozdělovány striktně podle počtu obyvatel členských států.

Všemi těmito úspěchy Sebastian Kurz strašně vadil mnoha vlivným lidem a papalášům v Bruselu. Proto na něj byl redakcemi novin financovanými ze záhadných zdrojů – zřejmě z ciziny – neustále pořádán hon. Během štvanice se osvědčil jako státník. Nikdy nenechal padnout některého ze svých ministrů, které za OVP sám přivedl do vlády. Přes opakované pokusy o odvolání cestou hlasování o nedůvěře podržel ministra Blümela, který byl napadán za to, že intervenoval v Itálii za rakouskou firmu Novotel. Při útocích podržel i ministra vnitra Karla Nehammera, který je na unijní i vnitrostátní úrovni přesvědčeným bojovníkem proti nelegální migraci, a jenž na ostrahu hranic Rakouska povolal kromě policie i armádu. Jako ministr vnitra se navíc zasadil o uzavření mešit v nichž kázali džihád radikální imámové z Turecka, které poté nechal vyhostiti ze země.

Že je Kurz mimořádně talentovaným politikem, předvedl i výběrem svého nástupce do úřadu spolkového kancléře. Bývalý ministr zahraničí Alexandr Schallenberg se poté, kdy se „rozkoukal“ v kancléřském úřadu, jako první osmělil k zavedení povinného očkování. Na celoevropské úrovni byl první, kdo o tomto logickém řešení začal mluvit jako o možnosti. Nařídil vládním legislativcům, aby zavedení povinného očkování proti COVIDu připravili na 1. 2. 2022. Použit k tomu má být zákon o ochraně veřejného zdraví ještě z pera osvícené císařovny Marie Terezie, podle nějž proběhlo v Rakousku jako první na světě očkování proti neštovicím a později i proti dalším nakažlivým chorobám. Dnes toto řešení prosazuje i český prezident Miloš Zeman a jednají o něm vlády dalších evropských zemí. Primát prolomení tabu však náleží Kurzovu bývalému ministru zahraničí, který včera rovněž ohlásil demisi. Podle prvních informací má jeho odstoupení  umožnit rekonstrukci vlády.  Schallenberg se zřejmě vrátí zpět na ministerstvo zahraničí. na němž působil řadu let..

Sebastian Kurz přebíral vedení Rakouské lidové strany (OVP) v roce 2017 po debaklu v předešlých volbách, při nichž strana získala rekordně nízkých 15%. Dvakrát po sobě dokázal stranu přivést k vítězství. V mimořádných volbách v roce 2019 získali lidovci pod jeho vedením rekordních 37%. Jako jeden ze tří rakouských politiků v historii 2. rakouské republiky obdržel na sjezdu při hlasování o důvěře podporu více než 99%  delegátů v tajném hlasování. A není divu. Když  v roce 2017 přebíral kancléřský úřad, bylo Rakousko v důsledku migrační krize trvající od roku 2015 v dlohotrvající bezpečností i ekonomické krizi. Krátce před tím, než sídlo kancléřství v Metternichově paláci 11. 10. 2021 opustil, zveřejnil Eurostat informaci, podle níž jsou nejvyšší průměrné mzdy v EU právě v Rakousku. Během Kurzova šéfování vlády poprvé v historii předběhla průměrná výše vyplácených důchodů v Rakouku průměrné penze v Německu.

V mých očích Sebastian Kurz více než obstál. Na celém světě je podle mého názoru jediný politik v čele vlády, který během výkonu mandátu předvedl ještě lepší výsledek. Je jim ruský prezident Vladimír Putin, který k tomu má ale mnohem lepší vybavení země přírodními zdroji. Což jeho zásluhu nijak nezmenšuje. Obě tyto největší politické hvězdy současnosti spolu ostatně udržují velmi dobré a dlouhodobě přátelské vztahy. I díky nim a dlouhodobé politice korektní, leč striktní neutrality, která Rakousku brání v účasti na vojenských provokacích a politických excesech vůči Rusku, dnes rakouská firma OMV nakupuje z Ruska plyn za 105 eur/1.000 m3. Což je desetina cen, za něž pro naše domácnosti nakupují distribuční firmy na burze v Rotterdamu. Rakušané si totiž v době, kdy byl Sebastian Kurz ministrem zahraničí, v Bruselu vyjednali výjimku z 2. a 3. energetického balíčku EU. Takže rakouský OMV může provozovat potrubí a plynové uzly spolu s Gaspromem. A díky tomu mají Rakušané zásobníky plynu plné a nemusí se bát zimy.

Sebastian Kurz při odchodu z politiky předal zemi svým nástupcům v mnohem lepší kondici, než když do politických funkcí přicházel. Je jedním z mála politiků na světě o němž lez něco podobného říci. I kdyby se už do veřejných funkcí nikdy nevrátil, v historii Rakouska má své čestné místo vedle takových velikánů jako Marie Terezie nebo Josef II. Nebo v moderní historii obnovitel rakouské státnosti Karl Renner či populární dlouholetý kancléř Bruno Kreisky.

4.9 12 hlasy
Hodnocení článku
6 komentářů
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Tatran
Tatran
před 8 měsíci

Pozitivní věci se my, v ČR o politicích , kteří jednají ve prospěch své země a občanů, ale nedělají loutky globalistům, se nedovíme. Je to mladý sympatický politik, a věřím, že se nezpronevěřil svému poslání, tak jak se zpronevěřil u nás pan “čisty” , který ač prý věřící zradil svou věrnou manželku a 5 dětí s jakousi… Číst vice »

cablik
cablik
před 8 měsíci

Lavrov varoval před brzkým rozmístěním amerických raket v Evropě
https://cz.sputniknews.com/20211202/lavrov-varoval-pred-brzkym-rozmistenim-americkych-raket-v-evrope-16714614.html

Boj proti neziskovkám a německé eurofederaci. Zahradil spouští novou kampaň
https://cz.sputniknews.com/20211202/boj-proti-neziskovkam-a-nemecke-eurofederaci-zahradil-spousti-novou-kampan-16717069.html

cablik
cablik
před 8 měsíci

To je opravdu hnusný svět kdy lidé co pracuji pro svoji zem jsou odstraněny z funkcí podle mě to už dlouho trvat nebude a to zločinné impérium se rozsype.

vera havrankova
vera havrankova
před 8 měsíci

Moc mě to mrzí a už nevím, čemu věřit. Jak je možné, že vždycky musí odejít, nebo jsou odsouzeni ti, kteří pracují pro dobro lidí? Viz Salvini, Kurz,Španěl – nepamatuji si jméno a další. Jaké zrůdy nás to řídí a jakou mají moc, zřejmě neomezenou! Ještě mě napadl Julian Assange.

Pavel 1964
Pavel 1964
před 8 měsíci

Očkovat na jaře 2022 vakcinou vyvinutou proti viru z roku 2019, který zmizel v polovině roku 2020, může jen šílenec.

Anonym
Anonym
před 8 měsíci
Odpověď uživateli  Pavel 1964

Nařídit POVINNÉ očkování nevyzkoušenou vakcínou proti chorobě, která může, ale nemusí končit smrtí! Nechť nechají na každém, aby se rozhodl, které riziko je pro něj větší. A to, podotýkám, že sama očkovaná jsem. Bylo to ale moje rozhodnutí. Ať se jdou ti ochránci lidských práv bodnout!