Zahraniční politika pro lidi

Spojené státy nemají žádný vážný bezpečnostní zájem na Ukrajině. I kdyby Ukrajina byla součástí NATO, žádný americký prezident nepůjde do války s Ruskem, aby ji bránil.

Zbyněk Fiala
Zbyněk Fiala

NATO teď paradoxně existuje hlavně proto, aby nějak zvládalo rizika, která vytvořilo svojí existencí, píše vlivný americký list Washington Post.

Většina toho, co se teď dá číst o jednáních Ruska s USA a NATO – venku i doma – patří k nejpokrytečtější propagandě, jakou jsem kdy viděl, a že jsem dostával příležitosti. Neplatí to stoprocentně. Už jsem tady zmínil menšinová média, jako internetový Truthout a jeho rozhovor s Noamem Chomskym, nebo seriózní sociologický pokus sledovat vývoj názorů americké veřejnosti na roli USA ve světě v konfrontaci s rostoucími problémy doma. Pozoruhodné je, že v tak ostře rozdělené zemi, jako jsou dnešní Spojené státy, převažuje v obou stranách odpor k dalším válkám v zámoří.

Ale silné hlasy zaznívají i ve velkém tisku. Mimořádně seriózní hlas proti stupňování válečnického štvaní a ve prospěch seriózního jednání o skutečných potřebách bezpečnosti USA zazněl v listu Washington Post, stojícím na straně Demokratů a tradičně řazenému k nejvlivnějším médiím. Jejich komentář vyšel ještě v době, kdy se americká delegace připravovala na jednání v Ženevě.

Komentář listu Washington Post začíná tím, že se pozastavuje nad přístupem Bidenovy administrativy, která ruské požadavky veřejně odmítala ještě před začátkem jednání. Nabízí racionálnější přístup. Co kdyby se Biden napřed zamyslel nad tím, na čem jeho vlasti pravdu záleží, radí komentátorka Katrina vanden Heuvel. Měl by nejprve definovat nejdůležitější bezpečnostní problémy USA a z toho vyvodit priority pro „zahraniční politiku střední třídy“.

Úplně nahoře bude pandemie, která si už vzala 824 tisíc amerických životů, a přibývají další. To vyžaduje obrovské úsilí doma i pomoc okolnímu světu, aby bylo dost vakcín a posilovaly se zdravotnické kapacity pro trasování, testování a léčbu. Další na řadě může být existenční hrozba katastrofických klimatických změn, která zatím stála životy a miliardy dolarů při obrovských bouřích a dalších extrémních klimatických událostech. Také tady nevystačíme jen s Green Dealem doma, ale musíme zapojit další země, zejména Indii a Čínu, do urychleného odchodu od fosilních paliv.

A pak je tu spousta vnitřních problémů, rostoucí počet „úmrtí ze zoufalství“, klesající průměrná délka života, extrémní nerovnost, rasové napětí a americká demokracie v obležení. Máme-li tyto problémy řešit, musíme se vzdát dobrodružství v zahraničí, vyhnout se opakování nekonečných válek jako v Afghánistánu a skoncovat s vražednými nálety dronů.

Až v tomto kontextu může Biden koncentrovat pozornost na Rusko a Ukrajinu.

Spojené státy nemají žádný vážný bezpečnostní zájem na Ukrajině. Tamější občanská válka byla tlakem mezinárodních sil posunuta do geopolitického střetnutí. Avšak samotní ukrajinští občané jsou rozděleni, miliony z nich mluví rusky a hledí na východ. Míra chudoby přesahuje 50 procent. Nejsme tu od toho, abychom utráceli peníze a síly na zmírňování jejich vnitřních problémů, píše Washington Post.

Komentátorka pak připomíná slova George Kennana, uctívaného diplomata, který patřil k největším znalcům Ruska. Mimochodem, byl autorem Trumanovy doktríny a politiky zadržování komunismu, ale podílel se i na vzniku Marshallova plánu. S přibývajícím věkem pak prosazoval realističtější přístup ke vztahu obou zemí. Roku 1998 (to už mu bylo 94) podle autorky správně předpověděl, že Rusko bude „reagovat docela nepřátelsky“, pokud se NATO začne rozšiřovat na Východ. „Myslím, že to je tragický omyl,“ řekl. „Po tomhle rozšíření se budou naši Zakládající otcové obracet v hrobě. Zavázali jsme se k ochraně spousty zemí, aniž bychom k tomu měli potřebné zdroje nebo skutečný úmysl něco takového podniknout.“

Od té doby se NATO rozšířilo o 11 členských států, které byly předtím sovětskými republikami nebo členy Varšavské smlouvy. Nikoho nemohlo překvapit, že rozšíření NATO vyvolalo sblížení Ruska s Čínou, což je strategický debakl, který by neměl žádný americký prezident vytvářet podněcovat.

Biden se proto měl mnohem dříve zaměřit na zmírňování napětí s Ruskem, abychom se mohli začít věnovat reálným bezpečnostním problémům. Pětileté prodloužení Nové dohody START o snižování počtu jaderných zbraní, ke kterému už přistoupil, je pouhým prvním krokem.

Místo abychom vršili vojenskou pomoc Ukrajině a vedli nezávazné rozhovory o jejím přistoupení k NATO, Biden měl požadovat vytvoření společných záruk ukrajinské nezávislosti a neutrality, zdůrazňuje list Washington Post. Spojené státy a NATO by měly souhlasit s tím, že nebudou umisťovat jednotky ani útočné zbraně do bývalých sovětských republik. Rusové by zase měli garantovat, že jim nebudou vyhrožovat vojenskou silou. A obě strany se zavážou, že se nebudou vměšovat do vnitřních věcí těchto zemí.

Úplný odchod by teď byl politicky těžký, když NATO zaostřilo na mnoho těchto bývalých republik a přiblížilo se k samotné ruské hranici. Ale i v této situaci je možné vyhlásit ukrajinskou nezávislost a nezúčastněnost jako část mezinárodně dohodnutého řešení, které by mohlo být pod ochranou Bezpečnostní rady OSN nebo OBSE. To by výrazně snížilo napětí a umožnilo dlouhodobé příměří.

Podle WP je Biden pod tlakem jestřábů z obou domácích politických stran, kteří trvají na tom, aby se ani nepokoušel začínat s nějakým vyjednáváním. Ale přes všechny válečnické žvásty, skutečné bezpečnostní zájmy Američanů jsou jasné. Ukrajina k nim nepatří. I kdyby Ukrajina byla součástí NATO, žádný americký prezident nepůjde do války s Ruskem, aby ji bránil. NATO teď paradoxně existuje hlavně proto, aby nějak zvládalo rizika, která vytvořilo svojí existencí.

Máme přesvědčivý zájem na ochlazení nažhavených vztahů s Ruskem a na zachování nezávislosti zemí podél jeho hranic. Současný bezpečnostní establishment to může považovat z nesmysl, ale je to rozhodně moudřejší než konvenční moudra, která nás míní zavést do násilného konfliktu s Ruskem, uzavírá komentátorka Washington Post.

 

Ilustrační foto: Victoria Nuland na kyjevském majdanu podpořila účastníky puče v roce 2014, i dnes ovlivňuje zahraniční politiku Washingtonu.

Zdroj:  Vaše věc

Chcete-li podpořit Novou republiku, přispějte na účet 2300 736 297 / 2010

2.2 15 hlasy
Hodnocení článku
11 komentářů
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Primak
Primak
před 11 dny

A zase perlička, nebo spíš žert? (podobně jako Blinken o odchodu armád) od té dámy, co se v Kijevě tak proslavila: “Kdybych byla ruskou občankou, chtěla bych aby se nadbytek uplatňoval na zdravotní systém, školství, silnice, podobný přístup jako máme u nás v USA, jinak než ždímání peněz na tvorbu krizí a předvedení armád tam… Číst vice »

Hokarc
Hokarc
před 11 dny

Místo potlesku měla sklidit pár facek !!!

Primak
Primak
před 12 dny

Stáhněte si z Uloz.to “JFK revisited”. A i pro ty, kteří nestačí sledovat ten tok dokumentů a interview se znalci, je vidět, co kolem toho bylo (a stále je po 60 let začerněno z důvodů státní bezpečnosti), mraky lidí a agentůr zúčastněno, jaké svinjárny se děly a i nadále dějí s požehnáním nejvyšších orgánů vše zatušovat a udělat z lidí blbce…(“to by se… Číst vice »

Tatran
Tatran
před 12 dny

Usáci už nadělali ve světě tolik zločinů, že se to už odráží i v reakcích nejen zahraničních médií, ale i domácích. Neustálé obviňování Ruska, které se zatím slušně brání a vyhýbá se vojenskému konfliktu se Západem je důkazem podceňování Západu Ruska!. Poslední lekce usákům v Kazachstánu snad pomůže procitnout z iluzí o výjimečnosti západních hodnot. Jakoby svět… Číst vice »

cablik
cablik
před 12 dny

Zveřejněny nebezpečné lži paní Rakušanové ohledně Benešových dekretů. Mějte se občané hodně na pozoru
http://svobodnenoviny.eu/zverejneny-nebezpecne-lzi-pani-rakusanove-ohledne-benesovych-dekretu-mejte-se-obcane-hodne-na-pozoru/

Skotské noviny se ptají čtenářů, zda by měly být zavedeny „covidové internační tábory“
http://svobodnenoviny.eu/skotske-noviny-se-ptaji-ctenaru-zda-by-mely-byt-zavedeny-covidove-internacni-tabory/

cablik
cablik
před 12 dny

NATO je naprosto k ničemu pokud by se něco stalo tak Rusko vyřídí USA a zbytek se rozuteče jen by to měli pochopit že se válčit bude jinak.

eFPe
eFPe
před 12 dny

Takto se ale války vedou v této době. Není třeba vyrážet s tanky a vojsky. Ovládneme politiky, hospodářství, zotročíme a oblbneme místní humanoidy, protože to pro ty jestřáby nejsou lidské bytosti, A je to. Vezmeme jakoby do rovnocenného vojenského paktu, utvoříme základny….hnus ale mají to dobře ymyšlené. A ty hlavní kalibry nejsou vrtulníky a děla tanků, ale… Číst vice »

blafomet
blafomet
před 12 dny

Věřím a jsem přesvědčen že to Rusko zvládne,tak jak dokázalo odolat Hitlerovi.Jeho industrializace od 20 let po atomovou bombu,to bylo něco nevídaného,tak jako dobytí vesmíru.Rusko nepotřebuje válku,ale klid-ten mu západ s USA nechtějí dopřát a stále kolem nej vyvolávají nepokoje.

Milan
Milan
před 12 dny

Skoro bych se vsadil, že Putin ve skutečnosti nepočítá s tím, že se NATO stáhne na úroveň r. 1997. Nicméně trváním na tomto bude mít v ruce morální bič, kterým může zvučně práskat, až začne stavět své základny v dohledu USA. Neříkám hned, ale trpělivě krůček po krůčku. A že méďa je velice trpělivý a zároveň… Číst vice »

Lev Prchala
Lev Prchala
před 12 dny
Odpověď uživateli  Milan

Chtělo by to mít na svrchovaném území Kuby znovu Ruské základny….a v mexickém zálivu hlídkující lodě ruského námořnictva z preventivních důvodů tak,jak to dělá “””preventivně””” s plnou držkou demokeců amiokupant v Černém a Žlutém moři!.-)

Plebej
Plebej
před 11 dny
Odpověď uživateli  Milan

Ano, a také si myslím, že Rusko má i pro případ odmítnutí jeho požadavků jiná řešení. Politická i silová, která jsou také politickými, jen vedenými silovými prostředky. A poté může konstatovat, že to nebyla jeho volba, ale jen volba Západu a jeho vyprázdněných hlav.