Čo robí Európska únia

Dostávám otázky od novinářů, různých občanů a také studentů připravujících ročníkové, bakalářské nebo diplomové práce.
Pokládám za dosti zajímavé otázky slovenské studentky, na které jsem včera odpovídal:

MUDr. Ivan David, CSc.
MUDr. Ivan David, CSc.

1. Európska únia má v oblasti politiky cestovného ruchu podporné právomoci ačlenské štáty Európskej únie prijímajú v oblasti cestovného ruchu právnepredpisy. Je podľa Vás potrebné právomoci EÚ pri vytváraní politiky cestovnéhoruchu rozšíriť / znížiť alebo ponechať? Prečo?

 Zasahování Evropské komise, Evropského parlamentu, Evropské rady a řady dalších orgánů do téměř jakýchkoli věcí má obvykle nepříznivé důsledky pro věci, do nichž je zasahováno. Nevím, co pozitivního by bylo možno si slibovat od zasahování do cestovního ruchu. Nejspíš by šlo v důsledcích o nová omezení. Do cestovního ruchu zasahuje EU výrazně nepřímo například covidovými omezeními nebo sankcemi proti Rusku, jehož turisté jsou početní a bohatí. Protiruské sankce povedou ke zdražování mnoha komodit, například pohonných hmot, které jsou pro cestování jistě důležité. Sankce povedou k celkovému zchudnutí obyvatelstva EU (podle některých odhadů více než obyvatel Ruska), které bude mít o to méně peněz na cestování. Atd.

  2. Vypuknutie pandémie COVID-19 prinieslo neistoty a obmedzenia v cestovnomruchu. Zákazy cestovania, hygienické opatrenia, či iné náležitosti spojenés ochorením COVID-19 predstavujú jednu z najdôležitejších výziev prebudúcnosť odvetvia cestovného ruchu. V dôsledku pandémie COVID-19 sa podiel cestovania a cestovného ruchu na celkovom príspevku k HDP v členských krajinách EÚ v roku 2020 výrazne znížil. Aké ponaučenie by si mala EÚ vziaťz pandémie COVID-19 a na čo by sa mala zamerať do budúcna pri tvorenípolitiky cestovného ruchu? Čo by mala zmeniť?

 Nazývat chyby a jejich důsledky “výzvami” pokládám za matoucí a tedy chybné. EU by se měla poučit, že její zásahy jsou převážně škodlivé a přestat zasahovat. Ale to neudělá, právě naopak.

3. EÚ sa snaží byť prvým klimaticky neutrálnym kontinentom, ale krajiny, ktoré súv prvej pätici najväčších svetových producentov metánu na svete sa k týmtosnahám zatiaľ nepripojili. Viete mi podľa Vášho názoru povedať, aký to mázmyslel ak by klimatická neutralita EÚ tvorila len nízke percento na svete?

Otázka je zcela správná a proto si ji nikdo v EU nedovolí položit, natož aby se na ni pokoušel odpovědět. Já tuto otázku kladu pravidelně, ale ještě mi na ni pochopitelně nikdo neodpověděl. Kdo by si dovolil říci, že “císař je nahý”? Tím by byl usvědčen, že se “nehodí pro svůj úřad”. Otázky se ve výborech kladou vždy tak, že jich zazní několik najednou, aby bylo snadno možné nevhodnou otázku přeslechnout. Zúčastnil jsem se Klimatické konference v Glasgow, takže mohu potvrdit, že se nepřipojí nikdo, nebo jen verbálně. Pokles skleníkových plynů, které ani zdaleka nejsou jedinou příčinou klimatických změn o 4%, když by se naplnil nesmyslný plán hlavně Zelených, socialistů, Levice, ale i dalších, snížit emise o 55%, by neměl na světové klima žádný měřitelný vliv. Smysl může být nejspíše v tom, že se tak podaří zlikvidovat menší méně odolné podniky a vyvolat pro někoho žádoucí prohloubení bídy. Je třeba připomenout, že krajně nepříznivý vliv Green Deal na hospodářství zemí EU se bude sčítat s důsledky covidu a boje proti covidu a potencovat krajně nepříznivý vliv “protiruských sankcí”. Dojde k prohloubení bídy obyvatel EU, která nejvíce postihne ty nejslabší, ale nejen ty.

 4. Na Slovensku patrí cestovný ruch medzi jedno z najdynamickejšie sa rozvíjajúceodvetvie. Plní dôležité funkcie, ktoré vyplývajú z cestovného ruchu (vytváraniepracovných miest, plní funkciu príjmov a multiplikačný efekt, vplýva na HDP…)V čom by mohlo byť Slovensko v rámci EÚ top turistická destinácia? Aké krokypodniknúť, aby sa stalo Slovensko atraktívnejšou turistickou destináciou? Čovidíte ako výhody Slovenska?

 Podle mého soudu chudší lidé prostředky na cestování už mít nebudou, tak leda k příbuzným na chatu. Slovensko tedy bude muset soutěžit o ještě nezchudlou klientelu, a soutěžit s obecně atraktivnějšími destinacemi snad speciální nabídkou a kvalitou služeb a nevšedními zážitky. Výhodou Slovenska snad může být, že jeho nezpochybnitelné krásy mnoho turistů ještě neobjevilo a mohla by pomoci účinná propagace. Významnou úlohu hraje snadná dostupnost destinací, turisté obvykle neradi tráví čas na dlouhých cestách po vystoupení z letadla.

 5. V minulosti bol v rámci EÚ uskutočnený operačný program s názvom Philoxenia. Cieľom tohto programu bolo zvrátiť vyľudňovanie vidieckych oblastí posilnenímmiestnej ekonomiky. V niektorých oblastiach sa v dôsledku programu skutočnezvýšil počet miestnych obyvateľov. Na Slovensku dlhodobo sleduje trendvyľudňovania miest východného a stredného Slovenska. Myslíte si, že by EÚ mohla pomôcť zvrátiť tento trend na Slovensku? Aké kroky by mohla politika EÚ v oblasti cestovného ruchu vykonať s cieľom zvrátiť alebo zastaviť vnútornú migráciu stredného a východného Slovenska na západ?

 Navzdory “péči” EU se venkov nadále rychle a skoro všude nejen v EU vylidňuje z celé řady důvodů, zejména v důsledku klesajících možností uplatnění a spíše mizení služeb. Ale také proto, že mladí lidé většinou nemají zájem žít na venkově a zejména pracovat v zemědělství. Tento trend se nikde zvrátit nepodařilo, i když existují pozitivní příklady tam kde jsou podmínky méně nepříznivé a k tomu velká iniciativa a finanční podpora. Hezkou ilustrací ze Slovenska z obce Zemplínské Hamre je dokumentární film “Nesvadbov”. Ctižádostiví Slováci unikají z východního Slovenska nejen na západní Slovensko, ale zejména do zahraničí.

 6. Ako vnímate politiku bezpečnosti v rámci cestovného ruchu pred a po pandémiíCOVID-19? Myslíte si, že politika bezpečnosti v cestovnom ruchu EÚ jedostatočná alebo ju treba sprísniť? (bezpečnosť v zmysle prenášania infekčných chorôb )

 Soudím, že nastavit podmínky by měli podnikatelé v cestovním ruchu. Kdo se nebojí onemocnění pojede i tam, kde ho neomezují opatřeními, kdo se bojí, necestuje nebo ho uklidní přísné požadavky na hosty včetně něj samotného. Infekční choroby nelze házet do jednoho pytle (vreca), mezi sezónním infekčním zánětem nosní sliznice (rýmou – rhinitis) a pravými neštovicemi je dramatický rozdíl. Rozdíl je pak i v přístupu odborníků, kteří se neshodnou právě u onemocnění menší nebo střední závažnosti. Přísnost by měla odpovídat závažnosti infekčního onemocnění z hlediska rizika pro zdraví a z hlediska nakažlivosti (infekciozity). Nelze určit jednotné pravidlo pro všechny infekce a všechny potenciálně rizikové skupiny obyvatel.

3.5 6 hlasy
Hodnocení článku
1 komentář
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
spartak
spartak
před 8 měsíci

EU ztratila svou tvář koordinátora a pomocníka a nasadila si masku diktátora ,což je velmi špatně.