Ale když ti to říkám já, tak mě poslouchej!

Mám rád film „V pravé poledne“ s Garrym Cooperem v hlavní roli. Hraje tam postaršího šerifa, který právě složil svojí funkci, oženil se a odjíždí z města, když se dozví, že na nádraží čekají tři místní gangsteři na svého šéfa, chtějí se s šerifem vypořádat a pak si město opět převzít do své moci. Šerif, jakožto správný kladný hrdina, z města neodjede a začne přemlouvat své přátele, aby se banditům postavili společně.

Ve filmu se střílí chvíli v posledních pěti minutách. Jinak je celý o tom, jak se šerifovi přátelé vymlouvají, proč mu nepomohou. Mně zvláště utkvěla scéna, kvůli které píšu tento článek.

Šerif se tam potká se svým mladým zástupcem se kterým pevně počítá, ale ani on mu nepomůže, protože se nestal po svém šéfovi šerifem a viní z toho právě hlavního hrdinu. Říká mu, že měl z města odjet a neměl se vracet. Šerif opáčí, že tohle mu říkali i ostatní. Mladý zástupce ho zastaví a říká mu:

„Ale když ti to říkám já, tak mě poslouchej.“

Mladý zástupce šerifa je šikovný, silný, nebojácný a má mnoho vlastností, kvůli kterým by si ho jeho starší šéf měl poslechnout… i když s ním nesouhlasí.

Proč to všechno píšu:

Můj oblíbený bloger Marian Kechlibar teď pustil v rychlém sledu dva nové články, které si zaslouží vaši pozornost. V prvním se vymezuje především proti Šafrovi a jeho mediální žumpě, ale také v něm velmi natvrdo oznamuje svůj postoj k Rusku a válce na Ukrajině. Zde je odkaz:

Zdroj: https://kechlibar.net/2022/08/18/ale-honzu-poveste-na-rahno-ten-si-to-zaslouzi/

Ve druhém pak popisuje, proč si myslí, že je ruský postoj k NATO pomýlený a nesprávný. Opět odkaz:

Zdroj: https://kechlibar.net/2022/08/20/wargaming-nemozneho-ukolu-aneb-melo-ma-rusko-duvod-bat-se-invaze/ 

Svůj postoj i své názory na tuto válku i Rusko jsem zde mnohokrát popisoval. Kdo mě čtete dlouhodobě, tak také znáte vývoj mého názoru se vším všudy. S Marianem Kechlibarem v tomto ohledu nesouhlasím a nesdílím postoje, které ve svých článcích hlásá.

Ale… Když to říká Kechlibar, tak je rozumné ho poslouchat.

Když si něco podobného přečtu na Fóru 24, tak se tím fakt nezabývám. Nevěřím tomu, že se v žurnalistice dá klesnout hlouběji a jakmile se mi na skle objeví něco od Jandourka, Hovorkové nebo samotného nejlepšího novináře vesmíru Šafra, tak mě to celkem spolehlivě přesvědčí o opaku. Pokud Šafr tvrdí, že situace demokratických sil na Ukrajině je nadmíru výtečná, tak jen čekám, které ukrajinské město právě přešlo pod ruskou kontrolu. Pavel Šafr je jeden z mála lidí v této republice, kterého se nechci na nic zeptat (I na Blyštivého Péťu bych pár dotazů měl) Je pro mě ztělesněním pojmu fanatismus a doufám, že nikdy nebude mít možnost v této zemi o něčem rozhodovat. Pokud by se měl natočit remake Kladiva na čarodějnice, tak on by byl ideální na roli Ignáce.

Ale Mariana Kechlibara čtu dlouhodobě. I když s ním teď nesouhlasím, on je pro mě příkladem toho, jak dělat dobrý blog. Chtěl bych umět vyzdrojovat své úvahy tak hezky jako on, chtěl bych mít jeho rozhled a hlavně jeho jazykové znalosti, které by mi usnadnily můj blogerský život. Marian Kechlibar prostě není blbec, takže když něco říká, je rozumné si ho poslechnout.

Na neděli teď normálně články nedávám, ale právě kvůli těmto dvěma textům chci udělat výjimku. Přečtěte si to a dejte si to někam do hlavy. I když celou situaci vidím jinak, stejně chci mít někde v mozku alespoň malý hlásek, že vše může být obráceně a člověk by si neměl být sám sebou jist. Nejhorší chyby se dělají z nadměrného sebevědomí.

Doufám, že Marian Kechlibar bude v tomto tématu pokračovat, protože bych rád věděl, proč je tak optimistický ohledně toho, jak teď vypadá celý náš slavný Západ a chci mu poděkovat, že svým posledním článkem mi kousek svého postoje poodhalil.

Už před několika roky jsem ho zval k sobě na zabijačku… Budu mu muset znovu napsat. Rád bych to s ním probral mnohem detailněji.

4 5 hlasy
Hodnocení článku
17 komentářů
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
cert
cert
před 3 měsíci

Kechlibar jede klasickej strawman. Nikdo kredibilni netvrdi, ze NATO muze porazit Rusko v utocne valce konvencnimi prostredky. Coz prece ale vubec neznamena, ze neexistoval duvod zahajeni SVO a trochu bystrejsi jedinec by pochopil, ze jich bylo dokonce vic nez jeden.