Jaroslav Bašta: Nebezpečné paradoxy dějin

Na počátku tohoto týdne jsme se dozvěděli, že návštěva Nancy Pelosi na Tchaj-wanu nebyla tzv. trucpodnik vůči politice prezidenta USA Jo Bidena, ale naplánovaná součást americké politiky vůči Čínské lidové republice.

Jaroslav Bašta
Jaroslav Bašta

Na snímku část čínské flotily při cvičení u Tai-wanu

Nezávislý ostrov totiž navštívila pětičlenná delegace Kongresu, zřejmě aby otestovala, s jakými vojenskými manévry přijdou Číňané tentokrát. Asijská velmoc nezklamala jejich očekávání, navázala na předchozí cvičení, jejichž součástí bylo narušení neformálně dohodnuté hranice v Tchaj-wanském průlivu. Prezidentka Čchaj Jing–wen pouze řekla, že se její země bude snažit udržet v průlivu statut quo, píše Jaroslav Bašta v komentáři pro Prvnizpravy.cz..

Když situaci hodnotím z historického hlediska, jde o zajímavý posun. V době mého mládí jsme pravidelně čítávali v novinách o 789 velmi vážném varování kvůli narušení čínského vzdušného prostoru. Tento obrat byl velmi populární, občas jsme ho používali debatách, samozřejmě ironicky. Tehdy ovšem mezinárodně uznávaná Čína neležela na pevnině, ale na ostrově Formoza. Teprve později se začal používat název Tchaj-wan. Čínská republika byla v OSN a v Radě bezpečnosti až do roku 1971, kdy ji vystřídala Čínská lidová republika (a tak je tomu dodnes). Princip jedné Číny představuje z tohoto úhlu pohledu tak trochu americký vynález.

Důvod, proč se to stalo, nemusíme dlouho hledat – šlo o to rozkmotřit ČLR se Sovětským svazem, což se nakonec podařilo. Po více než padesáti letech náhle oficiální politika USA návštěvou Nancy Pelosi (třetí osoby v hierarchii po prezidentu a viceprezidentce) z pohledu ČLR princip jedné Číny porušuje. O důvodech, proč se tak děje, existují dvě verze. Ta první říká, že jde o nátlak na Peking, aby se konečně připojil  k protiruským sankcím.

Ta druhá hovoří o snaze vyprovokovat pevninskou Čínu k útoku na ostrov. Američtí vojenští stratégové předpokládají, že by byl neúspěšný se všemi vnitro- a zahrničně politickými důsledky z toho vyplývajícími. Čína by zkrátka zažila svoji Ukrajinu…

Manévry čínské armády jsou sice působivé, stejně jako demonstrace nové vojenské techniky, ale útok na Tchaj-wan se konat nebude. Peking má čas. Spolupráce s Ruskou federací ve vojenské oblasti se prohloubí. Když ne napřímo, tak přes prostředníky typu Severní Koreje nebo Íránu. A svět se zase posune blíže k Velké válce.

Autor Jaroslav Bašta, zdroj: prvnizpravy.cz

5 2 hlasy
Hodnocení článku
2 komentáře
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
spartak
spartak
před 1 rokem

Pane Bašto máte stopro pravdu.Čína sice mohutně zbrojí ,ale zatím neprošla bojem.Zato Amíci mají za sebou hrůzostrašné války ,tak jak se na demokracie patří.

cablik
cablik
před 1 rokem

Také si myslím že Čína na Tchaj-wan nezaútočí čas pracuje pro ně. Velká válka být nemůže západ na to nemá adekvátní vybavení a určitě přes všechno vyhrožování jsou si toho vědomi.