Čím disponuje Západ, aby přeměnil Černé moře na “natovské”

Šéf kyjevského ministerstva zahraničí Kuleba vyzval k “přeměně Černého moře na to, co se stalo s Baltským, na moře NATO”. Samotná aliance zvažuje plány na rychlý přesun sil do regionu a zpracovává Turecko pro revizi režimu Bosporu a Dardanel.

Ale pro přeměnu na “natovské moře” existuje minimálně jedna překážka kromě existence Černomořské flotily Ruska. Na druhou stranu nelze vyloučit minimálně jednu novou hrozbu.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmitrij Kuleba vydal prohlášení, které (i podle hodnocení Kremlu) obsahovalo logický rozpor. “Je čas přeměnit Černé moře na to, čím se stalo Baltské, na moře NATO,” prohlásil kurátor zahraniční politiky Kyjeva. Současně by podle logiky Kuleby měla přeměna Černého moře na kontrolované vojenským blokem NATO znamenat “demilitarizaci regionu”. V červenci 2021 tentýž Kuleba prohlásil, že Rusko usiluje o “přeměnu Černého moře na své vnitřní jezero”.

“Žádné NATO tu nebude. NATO má mnoho dalších moří, ať tam plují. A na Černém moři nemohou plout, jen se topit,” odpověděl 14.dubna Kulebovi vedoucí krymského parlamentu Vladimír Konstantinov. Připomněl, že po osvobození ruskými vojsky pobřežních oblastí DLR, Záporožské a Chersonské oblasti Ukrajina ztratila přístup k Azovskému moři, “další fází je ztráta přístupu k Černému moři”.

Na druhé straně poznamenejme, že z šesti černomořských států jsou tři (Rumunsko, Bulharsko a Turecko) součástí Severoatlantické aliance a dva (Ukrajina a Gruzie) jsou silně orientovány na NATO. “Washington se po rozpadu SSSR ve vzniklé situaci snažil najít způsob, jak proměnit Černé moře na natovské jezero,” poznamenal před měsícem turecký list Cumhuriyet, když komentoval prohlášení Bílého domu: americká letadla budou i nadále létat nad Černým mořem, nehledě na incident s americkým bezpilotním letounem Reaper a ruským Su-27.

“Téměř natovské” moře

Černé moře samozřejmě není “natovské moře”, ale situace se diametrálně liší od situace ze sovětských dob, kdy do NATO vstoupilo pouze Turecko, sovětská byla vodní plocha od Hadího ostrova po Batumi a socialistické Rumunsko a Bulharsko byly součástí Varšavské smlouvy.

Po znovusjednocení Krymu s Ruskem v roce 2014 se flotily zemí NATO začaly více projevovat na Černém moři. Pravidelně probíhaly manévry Poseidon, Sea Shield a Sea Breeze a další cvičení s procvičováním spolupráce. V roce 2021 v rámci manévrů bombardéry B-1B Lancer amerického letectva nacvičovaly údery na pozice Černomořské flotily, uvedl Forbes. Generální tajemník aliance Jens Stoltenberg tehdy prohlásil, že NATO zkoumá možnosti rychlého přesunu sil do černomořské oblasti a rozvinování tam posil.

Až do uzavření Bosporu a Dardanel Tureckem v březnu 2022 pro průchod vojenských lodí vstupovaly do Černého moře válečné lodě spojenců, včetně vlajkové lodi USA USS Mount Whitney, raketové fregaty francouzského námořnictva D654 Auvergne, torpédoborce britského námořnictva Defender. Ten v červnu 2021 provokativně narušil naši hranici v Černém moři u krymského mysu Fiolent.

Letos v březnu se v rumunských teritoriálních vodách uskutečnily manévry Sea shield 2023, do nichž bylo zapojeno 12 členských zemí Severoatlantické aliance, několik desítek lodí rumunského a bulharského námořnictva, 14 letadel z USA, Turecka, Rumunska a Francie.

Aliance aktivně zapojuje i pozemní infrastrukturu svých černomořských členů. Protiraketové komplexy Aegis Ashore (které lze kdykoli přestavět na starty okřídlených raket Tomahawk, včetně jaderných hlavic), připomeňme, jsou nasazeny na rumunské základně Deveselu, kterou používají USA.

V loňském roce bylo na letecké základně Mihail Kogălnicean u rumunského černomořského přístavu Constanza rozmístěno asi 5 tisíc bojovníků 101. výsadkové divize USA Křičící orlové.

V únoru 2022 Stoltenberg oznámil nasazení bojové skupiny NATO v Rumunsku, jejíž počet by měl zhruba odpovídat podobným skupinám v Pobaltí a Polsku, asi 1 tisíc “bodáků”. Nemluvíme již o použití téže rumunské Constanze a bulharského přístavu Varna pro potřeby námořnictva zemí NATO, to se stalo rutinou.

Letectvo NATO monitoruje ruské území a sleduje činnost Černomořské flotily pomocí průzkumných a hlídkových letadel P-8 Poseidon, průzkumných letadel RC-135, dronů RQ-4 Global Hawk a dalších létajících zařízení. Je pravda, že po incidentu s dronem Reaper poblíž Sevastopolu se NATO drží od Krymu dál.

“To, čím vojensky disponují Bulharsko a Rumunsko, není nutno brát v úvahu,” řekl IA REGNUM kapitán prvního stupně ve výslužbě Sergej Iščenko. Dodal ale, že možnosti Turecka jsou něco jiného.

Zvláštní názor Turecka

Země disponuje druhou nejpočetnější armádou NATO (přes 355 tisíc “ve zbrani”) a, což je v tomto případě důležité, dostatečně silným námořnictvem. Turecké námořnictvo disponuje podle otevřených zdrojů 16 fregatami, 9 korvetami, 18 rychlými a 34 výsadkovými loděmi. Další věc je, že Turecko má námořní síly i v Egejském moři, pro “protiváhu” Řecka, ve Středomoří, kde přikrývá i Severní Kypr. Takže černomořský směr s námořními základnami v Sinopu a Samsunu je sotva na mimořádném účtu štábu flotily (sídlící na základně Gölcük v Marmarském moři).

Nejdůležitější ale ve vztahu k Turecku je politický postoj jeho současných úřadů v čele s Recepem Tayyipem Erdoganem, podle něhož “Turci nebudou pouštět americké lodě do Černého moře”, domnívá se Iščenko. Nejstarší (od roku 1952) černomořský člen aliance je zároveň nejméně spolehlivým spojencem USA v NATO a vztahy Ankary s Washingtonem se zhoršily zejména před tureckými prezidentskými volbami.

“Je nepravděpodobné, že Turecko použije svůj potenciál na Černém moři proti nám, alespoň nyní a v dohledné době, a Američany nepropustí.”,

poznamenává vojenský expert Alexandr Artamonov. Ankara striktně dodržuje limity úmluvy z Montreux o černomořských průlivech, přijaté již v roce 1920. Dokument, připomeňme, stanovuje odlišný režim průchodu Dardanel a Bosporu pro válečné lodě černomořských a nečernomořských mocností (pro ty jsou zavedena omezení v třídě a tonáži).

Nehledě na návrhy spojenců na obejití ustanovení úmluvy nebo na úplné ignorování dokumentu při konfrontaci s Ruskem, je pro Erdogana sotva výhodné posílit USA (stejně jako posílit Rusko) v regionu, je přesvědčen Iščenko.  “Myslím, že při současné pozici Turecka v konfliktu a s jejich postojem k USA nebudou usilovat o změnu rovnováhy sil v Černém moři. Protože pak se možná vůbec nikomu nebude líbit, když by tam vstoupila 6. americká flotila, ani nám, ani jim,” upozornil vojenský expert.

“Turecko zaujímá vůči NATO tvrdý postoj. I když zůstává členem aliance, stále více se chová spíše jako organizátor “velkého Turanu”, Erdoganova projektu,” říká Artamonov.

Další věc je, že pokud Erdogan ve volbách prohraje s evropsky orientovaným Kemalem Kylychdaroglem, Ankara bude přístupnější. To však v žádném případě nezaručuje přeměnu Černého moře na” natovské”, alespoň kvůli přítomnosti ruské Černomořské flotily.

Černomořská flotila: nové síly a nové hrozby

“V posledních letech byla Černomořská flotila (ČF) posílena, v Kerči jsou založeny a jsou ve stádiu výstavby dvě vrtulníkové lodě projektu 23 900, které svými takticko-technickými specifikacemi překonávají nezískané francouzské Mistraly, “poznamenává Artamonov.

Černomořská flotila dostala nové ponorky s moderní raketovou výzbrojí třídy Lada (další generace po ponorkách Varšavanka, které doplnily flotilu asi před deseti lety), dodal vojenský expert. Základ ČF tvoří lodě přijaté do výzbroje v roce 2010: nové víceúčelové fregaty projektu 11 356 Admirál Grigorovič (2016), admirál Essen (2016), Admirál Makarov (2017).

Ztráta raketového křižníku Moskva neměla vliv na plnění celkového strategického úkolu Černomořské flotily v rámci speciální vojenské operace, tedy blokádu ukrajinského úseku černomořského pobřeží, domnívá se Artamonov.

“Vše v Černém moři je v zóně dostřelu ruských pobřežních baterií, zejména mobilních protiraketových systémů Bal, takže mluvit o možnosti blokády proti Rusku je nesmyslné,” upozorňuje expert. Základny ČF přikrývají pobřežní komplexy Bastion a Bereg, jednotky protivzdušné obrany s komplexy S-400 a S-300, Buk a Pancir, pobřežní raketový komplex šachtového umístění Uťos a podle vyjádření amerického National Interest “zabiják lodí”.

To ale neznamená úplnou ochranu před hrozbami, soudí Iščenko. “V současné době se ukrajinské jednotky snaží zorganizovat útok bezpilotními letouny na všechny hlavní základny Černomořské flotily, včetně Sevastopolu,” řekl besedující, podle kterého byly předchozí útoky na Krym průzkumem bojem. “V ukrajinském námořnictvu se formuje několik jednotek pro řízení nadvodních dronů podle typu těch, které se dvakrát podílely na útoku na Sevastopol,” domnívá se Iščenko.

Je třeba přehodnotit ostrahu základen, je přesvědčen diskutující. Současně Iščenko poznamenává, že opatření k ochraně před možnými útoky nadvodních dronů jsou již učiněna. “Nedávno jsem pozoroval, že kromě plovoucích hrazení, která byla instalována u vstupu do Sevastopolské zátoky, je u vstupu do Jižní zátoky instalována další řada plovoucích hrazení a jednotlivé zátarasy lemují stání ponorek. To znamená, že minimálně tři linie hrazení jsou postaveny, ” poznamenal Iščenko.

Balt jako nezdařilý příklad kontroly NATO

Dodejme na závěr, že stejně podivně vypadá Kulebou uvedené srovnání Černého moře s Baltským mořem, které se již stalo “natovským”. Možná měl ukrajinský ministr zahraničí na mysli vstup Finska do NATO a případné připojení Švédska. Kuleba však z nějakého důvodu ignoroval přítomnost ruského Baltského loďstva (jak v Kronštadtu a přístavech Finského zálivu, tak v Kaliningradské oblasti, tedy v Baltijsku a také v Kaliningradu). Stejně jako to, že Pobaltí na rozdíl od Černého moře není tak snadné “ucpat”.

“Kaliningradská oblast se přece jen nenachází ve vzdálené části Baltského moře, ale v těsné blízkosti již námořních domén Polska, Dánska a Švédska. A ke Kaliningradu máme přidělen dostatečný počet lodí, ” připomněl Artamonov.

V případě, že se země NATO pokusí situaci vyostřit, Kaliningradskou oblast, baštu Ruska v regionu, spolehlivě přikrývají ruské operační a taktické komplexy Iskander-M. Na Baltu jsou rozmístěny nadzvukové komplexy Bastion, které přikrývají síly Baltské flotily (korvety, malé raketové a protiponorkové lodě). Ze vzduchu region chrání stíhačky MiG-31I (nosiče hypersonických Kinžalů) a Su-30SM.

Nová vojenská technika Baltské flotily, jako jsou malé raketové lodě projektu 22 800 Karakurt a 21 631 Bujan-m, má vysoce přesné a dalekonosné Kalibry. Ruské vedení chápe situaci, která nastala po vstupu zemí regionu do NATO, a proto bude kladen větší důraz na zvýšení možností Baltské flotily zajišťovat ochranu národních zájmů v Pobaltí.

Michail Zacharov

Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová

regnum

5 2 hlasy
Hodnocení článku
1 komentář
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
cablik
cablik
před 10 měsíci

Bohužel rádoby světovládci nedají pokoj ale Černé moře je pro ně smrtící past vše co, by nasadili bude rychle zničeno. Je to naprosto zbytečné Rusové na USA dosáhnou ze svého území kdyby něco tak bude vymalováno.