Plány jaderných úderů proti Číně ležely v New York Times 40 let. Zveřejněny byly až předloni.

Známý whistleblower z Pentagonu Daniel Ellsberg prozradil, jak noviny čtyřicet let nezveřejnily podrobné informace o plánech jaderných úderů, které jim předal v roce 1981.

převzato

V rozhovoru z 3. března tohoto roku pro server projectcensored.org sdělil Daniel Ellsberg, válečný stratég Johnsonovy a následně Nixonovy administrativy a ústřední postava kauzy Pentagon Papers, která vedla k odstoupení prezidenta Nixona a ukončení války ve Vietnamu, že noviny New York Times čtyřicet let nezveřejnily podrobné informace, které jim předal již v roce 1981.

Přísně tajná studie vyšla až předloni

V roce 2021 udělal Daniel Ellsberg tedy již druhý pokus, když předal reportérovi New York Times Charliemu Savageovi kopii přísně tajné studiekrizi v Tchajwanském průlivu. Tentokrát detaily o ní noviny New York Times otiskly pod titulkem: Riziko jaderné války nad Tchaj-wanem v roce 1958 bylo prý větší, než se veřejně ví.

Tato studie z roku 1966 odhalovala americké armádní plány jaderných úderů proti pevninské Číně připravené pro případ, že by Čína zaútočila na Tchaj-wan.

„Američtí vojenští představitelé prosazovali první jaderný úder na Čínu, přičemž akceptovali riziko, že Sovětský svaz jménem svého spojence provede odvetný úder a miliony lidí zemřou,“ napsal ve svém článku pro New York Times novinář Charlie Savage.

Ellsberg předal studii nejprve Japoncům

Poté, co studii v roce 1981 Ellsberg poprvé poskytl novináři Tomovi Wickerovi z New York Times, ji tyto noviny odmítly zveřejnit. Ellsberg následně odjel do Japonska, kde uspořádal tiskovou konferenci.

Na této konferenci Ellsberg informoval Japonce, že v případě zahájení jaderné války ze strany americké vlády s nimi bude pravděpodobně zacházeno jako s „jaderným cílem„. Umožnil také přítomným členům různých japonských politických stran přeložit si studii do japonštiny pro jejich oficiální záznamy.

O tom, co Ellsberg na tiskové konferenci řekl, byla zveřejněna dlouhá zpráva, která však zamlčela skutečnost, že svá slova podložil přísně tajnou studií.

Maskovaná loď s jadernými zbraněmi

Zpráva z 22. května 1981 v New York Times, uvedla: „Daniel J. Ellsberg, bývalý úředník ministerstva obrany, který zpřístupnil Pentagon Papers o válce ve Vietnamu, dnes řekl, že námořnictvo Spojených států umístilo v roce 1961 loď skladující jaderné zbraně ve vzdálenosti 300 metrů od japonského pobřeží.“

Richard Halloran, který byl zahraničním zpravodajem v Asii pro Herald Tribune a byl přítomen na japonské tiskové konferenci, později řekl, že Ellsberg mimo jiné sdělil, že loď s jadernými zbraněmi měla v roce 1967 domovský přístav na Okinawě, „která byla tehdy pod americkou kontrolou“. Kotvila „po dlouhou dobu u Iwakuni v přestrojení za loď na opravu elektroniky“.

Co Pentagon zatajil

Pentagon studii v roce 1975 přezkoumal a dle novináře Charlieho Savage významné podrobnosti veřejnosti zatajil. Zcenzurované stránky studie odhalovaly, jak agresivní byli vojenští představitelé USA při prosazování oprávnění k prvnímu jadernému útoku.

„Stránky, které vláda v oficiálním vydání studie cenzurovala, popisují postoj generála Laurence S. Kutera, vrchního velitele letectva pro Pacifik. Chtěl získat oprávnění k prvnímu použití jaderného útoku na pevninskou Čínu na začátku jakéhokoli ozbrojeného konfliktu,“ píše Savage.

„Za tímto účelem chválil plán, který by začal svržením atomových bomb na čínská letiště, ale ne na jiné cíle, a tvrdil, že relativní zdrženlivost toho plánu by ztížila jeho zablokování skeptiky jaderné války v americké vládě.

Kuter doslova na jedné schůzce sdělil, že geografické omezení války na letecké základny by mělo své opodstatnění, zejména, ‚pokud by tento návrh předešel záměru některých pomýlených lidumilů omezit válku na zastaralé železné bomby a žhavé olovo‘.“

Proč Ellsberg netrval na zveřejnění studie

Ellsberg o prvotní neochotě New York Times zveřejnit tyto podrobnosti studie celých čtyřicet let veřejně nepromluvil, protože se obával, že by si jakýmikoli komentáři mohl znepřátelit novináře v Timesech, se kterými potřeboval mít dobré vztahy pro případ další budoucí spolupráce.

Ani v roce 2021 nesdělil novináři Charliemu Savageovi, že Timesy kdysi studii měly, protože se bál, že by ho to mohlo odradit od toho, aby o ní v roce 2021 – o čtyřicet let později – informoval.

Ellsberg pojal názor, že noviny v roce 1981 od publikování studie odradil „telefonát od někoho“, kdo zřejmě zdůraznil skutečnost, že studie je stále přísně tajná, a novinám bylo doporučeno, aby o ní neinformovaly.

Studie nabyla znovu na aktuálnosti

„S americkým šavlováním kvůli Tchaj-wanu nabyla studie znovu na aktuálnosti,“ píše Kevin Gosztola, autor knihy „Guilty of Journalism: Assange: Politický případ proti Julianu Assangeovi“.

Sděluje také, že Ellsbergovi dnes nepřipadá politika pohotovosti a výhrůžky jadernými zbraněmi ve sporu o Tchaj-wan o mnoho lepší než jaderné hrozby ruského prezidenta Vladimira Putina.

Již v roce 2018 řekl Ellsberg v rozhovoru pro deník New York Times, že má pocit, že Amerika se nachází ve velmi intenzivním stavu popírání, co se týče jaderných hrozeb, a proto se o těchto věcech snaží Ellsberg více informovat.

„…kdybych o jaderném nebezpečí nevěděl o nic víc, než ví veřejnost, taky bych si s tím nedělal starosti,“ sdělil.

Dokumenty ke stažení:

 

3.7 3 hlasy
Hodnocení článku
3 komentáře
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
reproduktor
reproduktor
před 10 měsíci

Tak všeobecně každý armády v historii VS i NATO měly plan na napadeni JZ. Dnes zůstalo NATO, RF, Čína, Izrael, Indie, Pakystan, Sev. Korea. Své rakety míří na své potencionální nepřátele.

Ludvik
Ludvik
před 10 měsíci

“Ellsbergovi dnes nepřipadá politika pohotovosti a výhrůžky jadernými zbraněmi ve sporu o Tchaj-wan o mnoho lepší než jaderné hrozby ruského prezidenta Vladimira Putina.”

Srovnání “kulhá” – Daniel Ellsberg si zřejmě není schopen uvědomit, že Tchaj-wan není územím USA…

cablik
cablik
před 10 měsíci

No to je jejich vize dobít a podmanit si celý svět teď budou plány jiné ale jejich vize funguje stále. Nové uspořádání světa tohle pošle k čertu.