Průlet nad Pekingem. Fiasko Macrona a von der Leyenové v Číně

Francouzský prezident Emmanuel Macron a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová navštívili čínské hlavní město, kde jednali s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem.

Evropští politici doufali – a vůbec to netajili – že se jim podaří ovlivnit postoj Pekingu tak, aby čínský vůdce podpořil v ukrajinském konfliktu Západ tím, že se vzdá přátelských vztahů s Moskvou.

Takový optimismus vzbuzoval mezi odborníky již od samotného počátku velké rozpaky. V kontextu rostoucí konfrontace s Washingtonem nemají Číňané jediný vážný důvod, proč by měli odmítat rozvoj oboustranných přátelských vztahů s Ruskem a podporovat americké satelity na Ukrajině.

Někteří evropští političtí analytici to považovali za banální sebepropagaci prezidenta Macrona, který se snaží zapojit do diplomacie navzdory katastrofálním neúspěchům v domácí politice.

Vždyť protesty francouzských občanů proti autoritářské politice vlády se v poslední době nezastavily ani na jeden den.

Publicita však měla pochybné výsledky – zejména od chvíle, kdy Von der Leyenová vyrazila spolu s francouzským prezidentem.

Mnozí Francouzi to považovali za potvrzení skutečnosti, že prezident republiky není schopen provádět samostatnou zahraniční politiku, a proto ho doprovází oddaný mentor z řad euro-byrokratů.

“Francie je už dávno “nemocným státem Evropy”. Svědčí o tom naše masivní protesty proti důchodové reformě, náš dluh ve výši 3 bilionů eur a rekordní deficit zahraničního obchodu (160 miliard eur), z něhož čtvrtina připadá na Čínu (39,6 miliardy eur do roku 2021).

K tomu je třeba připočíst miliony chudých a nezaměstnaných, kteří využívají bezplatné charitativní stravování. Neměli bychom zapomínat ani na deindustrializaci Francie, skrytý přesun podniků, které zde dříve působily, právě do Číny. A pak je tu rozsáhlá nefunkčnost našich jaderných elektráren a nemocnic.

Zdá se, že taková Francie se necítí dost silná na to, aby s Čínou hovořila na úrovni rovnocenných partnerů. Taková Francie hledá podporu u jiných,” uvádí zpravodajský týdeník Le Nouveau Marianne.

Někteří odborníci však vytušili, že setkání mělo zcela jiný motiv. Podle nich evropští politici zkoumají postoj Pekingu na pozadí rychle se blížících problémů v USA, a tak by se v případě oslabení Washingtonu rádi vrátili k nezávislé zahraniční politice.

Francouzská společnost Total Energies začala už den předtím nakupovat zkapalněný zemní plyn z Číny, přičemž za obchod platí v čínských jüanech, nikoli v dolarech. A mnozí to považovali za skrytou výzvu Emmanuela Macrona, jenž dostává od zámořských partnerů spoustu facek, a tak se rozhodl, že se předvede proti americké hegemonii tímto způsobem.

Ať tak či onak, oficiální cíle návštěvy byly zmařeny hned na začátku. Západní tisk unisono tvrdí, že rozhovory v Pekingu skončily pro Macrona fiaskem – zdůrazňuje, že trvaly jen hodinu a půl, což je na vrcholnou schůzku nehorázně málo.

Americký list Politico přímo píše, že se francouzskému prezidentovi nepodařilo přimět Si Ťin-pchinga ke změně postoje k ukrajinskému konfliktu. Francouzská poslankyně Ann Genetetová, která se zúčastnila jednání s čínskými představiteli osobně, tvrdí, že v čínském postoji k Ukrajině “nebylo žádné překvápko” a že čínské vedení je odhodláno stát si za svým.

Podle francouzského diplomata obeznámeného s jednáním se Macron obával, že by Čína mohla začít dodávat Rusku zbraně. Prezident Si však na tuto otázku neodpověděl, což by mohlo naznačovat jeho souhlas s kolektivním postojem Západu.

Během tiskové konference hovořil francouzský prezident přibližně dvakrát déle než Si. Podle serveru Politico přijali Číňané toto porušení diplomatického protokolu negativně a Si Ťin-pching reagoval na hyperaktivní manýry hosta chladně.

“Čínský vůdce se několikrát zhluboka nadechl a zdálo se, že je mu nepříjemné, když ho Macron  oslovil přímo a zjevně improvizoval o válce na Ukrajině a jejich společné odpovědnosti za udržení míru,” napsal autor článku.

Vůdce ČLR zdůraznil, že jeho země má snahu podporovat mírový dialog s cílem ukončit konflikt na Ukrajině, a navrhuje zachovat zdrženlivost v přístupu k této otázce – přísně dodržovat mezinárodní humanitární právo.

A tento zdrženlivý postoj ostře kontrastoval s bojovnou rétorikou evropských politiků.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová se snažila pokazit situaci ještě víc. Uspořádala v Pekingu vlastní tiskovou konferenci, na níž rovněž požadovala, aby Si Ťin-pching neposkytoval Moskvě vojenskou podporu. A pak se neopatrně dotkla tématu Tchaj-wanu.

Nikdo by neměl jednostranně a silou měnit status quo v tomto regionu,” prohlásila evropská úřednice.

Neomalený pokus o vměšování do vnitřních záležitostí Číny vyvolal pochopitelnou reakci čínského vedení. Podle serveru Politico věnovali čínští organizátoři návštěvy Ursule o dost méně pozornosti než  Macronovi, jako by chtěli poukázat na jejich nerovné postavení.

Peking ukázal evropským byrokratům, kde je jejich místo, a setkání s francouzským prezidentem skončilo obecnými prohlášeními o všem dobrém a proti všemu špatnému. To jasně naznačuje, že čínské vedení má vlastní pohled na překonání ukrajinské krize.

Cesta do Pekingu byla pro Francii a Evropskou unii studenou sprchou, uvedl k fiasku v Číně jeden z francouzských diplomatů v komentáři pro deník Le Monde.

Podle francouzských novinářů se Emmanuelu Macronovi nepodařilo přimět Čínu, aby odsoudila ruské akce na Ukrajině a v Bělorusku – v podtextu šlo o rozhodnutí o možném rozmístění ruských jaderných raket.

Le Monde píše, že prohlášení francouzského vedení dělají dojem, že jsou okopírována z rétoriky Kremlu, a zdůrazňuje, že deník Komunistické strany Číny China Daily solidárně s Moskvou odsoudil členství Finska v NATO.

Agentura Reuters jde ještě dál a naznačuje, že Si Ťin-pching Macrona navádí ke “konfrontaci” s USA.

Návštěva francouzského prezidenta pokračovala cestou do Kantonu, kde bude rovněž jednat s předsedou Si. Již nyní je však jasné, že evropští hosté prolétli nad Pekingem, aniž by dosáhli předem stanovených cílů.

A Čína opět ukázala světu suverénní povahu své politiky, která je oproštěna od nacionálních zájmů a směřuje ke konstruktivnímu řešení globálních problémů.

Alexandr Sokurenko

Z ruštiny přeložila: PhDr. Jana Görčöšová

UKRAJINA.ru

4 4 hlasy
Hodnocení článku
13 komentářů
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
tomaskova
tomaskova
před 10 měsíci

Ono to bude s tou čínskou solidaritou nejspíš trošku jiné.
https://vk.com/video351663392_456239396

mikkesh
mikkesh
před 10 měsíci

Ještě maličkost. Emánek Macronů se měl pokusit přemluvit Si Ťin-pchinga, že musí (!) domluvil Putinovi, aby zastavil válku. Tomu přerostlému nevychovanému spratkovi prý leží na srdci mír a blaho Ukrajinců. Byl garantem Minských dohod, mohl se zasadit o jejich plnění a válka by nebyla. Ale lhal, jak se nám ten uličník přiznal. Prý… Číst vice »

cablik
cablik
před 10 měsíci

To by museli být Čínský soudruzi padlí na hlavu aby je podpořili nejdřív by rozmontovali Rusko a pak by sami byli na řadě.

mikkesh
mikkesh
před 10 měsíci

Vypadalo to, že Uršulku zapomněli odvázat ze sedačky v letadle. Ta tam se svojí inteligencí zápasila s přeskou hodinu a mezitím byl konec návštěvy. Naše hvězda Langšádlová by měla zpozornět a jako předsedkyně klubu pitomých holek, hned poslat Uršulce přihlášku. Pravda na ohrožení naší Helenky ji ještě chybí knír, ale na post někde mezi… Číst vice »

vaclav
vaclav
před 10 měsíci

No nejlépe zametl s lejnem Turek – posadil ji do kouta.

standa
standa
před 10 měsíci

Vše pokračuje jak má a bylo stanoveno – Čína dopředu, Rusko bude krýt záda Číně a 85% světa se změní. Cca 15% bude pokračovat v Západním skanzenu. Až přijdou na nevýhodnost postavení, nebudou mít místo u stolu, ale podřadnou pozici. V Západním skanzenu si budou moci klepat po ramenou, jak dlouho budou chtít, ale jen tak… Číst vice »

Jana
Jana
před 10 měsíci
Odpověď uživateli  standa

Naprosto přesné. Česko už je v opovržení nyní – pro Západ jsme poslušně štěkajícími čoklíky, kteří za hrst drobků z jejich koloniálního stolu budou cenit zuby na určené cíle až do padnutí, pro Východ jsme zrádci a podrazáci.

reproduktor
reproduktor
před 10 měsíci
Odpověď uživateli  Jana

He he, ale tomu tak nebylo, Československo od roku 1948 do 1989 melo respekt v Evropě. Nepíšu, že vše bylo pro blaho občanů, ale byla potravinova sobestacnost a státní normy, včetně skvělého školství. Dnes jsme fakt v prdeli a hrat si na nějaké vlastenectví je k smichu i pokud budeme v RU, NATO. Když napíšu realitu, tak… Číst vice »

Naposledy upraveno před 10 měsíci uživatelem reproduktor
Ferin
Ferin
před 10 měsíci
Odpověď uživateli  reproduktor

Ještě že to tak Beneš udělal. Kdyby se k vládě nedostali komunisté, tak by tu vládla banda lumpů, podobná té dnešní. Umíš si Janičko představit ten bordel?? Jako národ Čechů by jsme asi už neexistovali. Jak správně píšeš. Byli bychom totálně v prdeli o 42 roků dříve. A ty by ses, nejspíš, ani nenarodila.

tomaskova
tomaskova
před 10 měsíci
Odpověď uživateli  Ferin

Odpovídáte špatnému člověku. Ty blbosti napsal reproduktor, ne Jana.

oldo
oldo
před 10 měsíci
Odpověď uživateli  reproduktor

A pro čí blaho to ti “komouši”dělali,když ne pro chudě a okrádané??

vaclav
vaclav
před 10 měsíci
Odpověď uživateli  oldo

No ti co po hadráku převlékly kabáty a zahodili legitimace tak ti to dělali pro sebe a na chudé sr…li stejně jako všechny vlády pohadrákové a dnešní ta tomu dala korunu.

Jana
Jana
před 10 měsíci
Odpověď uživateli  reproduktor

Reproduktore, už začínáš být notoricky otravný! V diskusi se debatuje k uvedenému článku. K tomu si musíš – za prvé – článek opravdu přečíst, za druhé až za desáté – jeho obsah zhodnotit, doplnit, obohatit o nový pohled, věcně debatovat s jinými účastníky. A co děláš ty? Rozhodíš do prostoru bez ladu a skladu několik historických poznatků,… Číst vice »