Ukrajina provádí údery z obydlených oblastí, tam jsou pak terčem Rusů

Amnesty International provedla vyšetřování na Ukrajině a zjistila, že ukrajinské síly umisťují zbraně v obydlených oblastech, což vysvětluje ruské útoky na civilní infrastrukturu.

Rusko opakovaně zasahuje civilní infrastrukturu na Ukrajině a mnoho lidí se ptá, proč tomu tak je. Skutečností je, že Ukrajinci mnohokrát umístili své zbraňové systémy v obydlených oblastech, včetně škol a nemocnic, což vysvětluje, proč se Rusové zaměřují na tyto cíle. Nicméně, nelze tvrdit, že každý ruský útok na civilní infrastrukturu byl zapříčiněn ukrajinskými základnami. Je důležité si uvědomit, že toto se stalo poměrně častokrát a toto faktum je důležité zmínit.

Článek se opírá o zjištění mezinárodní nevládní organizace zabývající se ochranou lidských práv Amnesty International, která v srpnu 2022 provedla rozsáhlé vyšetřování na Ukrajině zaměřené na porušování lidských práv.

Od dubna do července loňského roku strávili výzkumníci Amnesty International několik týdnů vyšetřováním ruských úderů v Charkově, Donbasu a Mykolajivu. Organizace si prohlédla místa úderů, vedla rozhovory s přeživšími, svědky a příbuznými obětí útoků a prováděla dálkové snímání a analýzu zbraní.

Během těchto vyšetřování výzkumníci nalezli důkazy o tom, že ukrajinské síly provádějí údery z obydlených oblastí a že se v 19 městech a vesnicích v regionech nacházejí v civilních budovách. Laboratoř krizových důkazů organizace analyzovala satelitní snímky, aby některé z těchto incidentů dále potvrdila.

Taková taktika porušuje mezinárodní humanitární právo a ohrožuje civilisty, protože mění civilní objekty na vojenské cíle.

„Zdokumentovali jsme vzorec, kdy ukrajinské síly ohrožují civilisty a porušují válečné právo, když operují v obydlených oblastech,“ řekla Agnès Callamard, generální tajemnice Amnesty International.

„Být v obranném postavení nezbavuje ukrajinskou armádu povinnosti respektovat mezinárodní humanitární právo,“ řekla Agnès.

Většina obytných oblastí, kde se vojáci nacházeli, byla vzdálena kilometry od frontové linie. K dispozici byly životaschopné alternativy, které by neohrožovaly civilisty – například vojenské základny nebo hustě zalesněné oblasti v okolí, případně jiné stavby dále od obytných oblastí. „Amnesty International si není vědoma, že by v případech, které zdokumentovala, ukrajinští vojáci, kteří se nacházeli v civilních objektech v obytných oblastech, požádali civilisty o evakuaci z blízkých budov nebo jim v ní pomohli, což znamená, že nebyla přijata všechna možná opatření na ochranu civilistů.“

Baterie ukrajinských raketometů se chystá k salvě uprostřed civilní zástavby

Přeživší a svědci ruských úderů v Donbasu, Charkově a Mykolajivu výzkumníkům Amnesty International řekli, že v době úderů ukrajinská armáda operovala v blízkosti jejich domovů a vystavila tyto oblasti odvetné palbě ruských sil. Výzkumníci Amnesty International byli svědky takového jednání na mnoha místech.

Avšak mezinárodní humanitární právo vyžaduje, aby se všechny strany konfliktu v maximální možné míře vyhýbaly umísťování vojenských cílů v hustě obydlených oblastech nebo v jejich blízkosti. K dalším povinnostem chránit civilní obyvatelstvo před následky útoků patří odstranění civilního obyvatelstva z blízkosti vojenských cílů a účinné varování před útoky, které mohou postihnout civilní obyvatelstvo.

Matka muže, který byl 10. června zabit při raketovém útoku ve vesnici jižně od Mykolajivu, řekla Amnesty International: „Vojáci bydleli v domě vedle našeho domu a můj syn jim často nosil jídlo. Několikrát jsem ho prosila, aby se odtamtud držel dál, protože jsem se bála o jeho bezpečnost. To odpoledne, kdy došlo k zásahu, byl můj syn na dvoře našeho domu a já v domě. Byl na místě zabit. Jeho tělo bylo roztrháno na kusy. Náš dům byl částečně zničen.“

Mykola, který žije v paneláku v Lysyčansku na Donbase, který byl opakovaně zasažen ruskými útoky, při nichž zahynul nejméně jeden starší muž, řekl Amnesty International: „Nechápu, proč naše armáda střílí z měst, a ne z pole.“

Obrněná technika ukrajinské armády na sebe přitahuje ruskou dělostřelbu

Jiný obyvatel, padesátiletý muž, řekl: „Na Donbasu se střílelo na lidi. V okolí je určitě vojenská aktivita. Když je vedena palba, slyšíme poté i palbu příchozí.“ Výzkumníci Amnesty International byli svědky toho, jak vojáci využívají obytnou budovu vzdálenou asi 20 metrů od vchodu do podzemního krytu, který využívají obyvatelé, kde byl zabit starší muž.

V jednom městě na Donbasu použily ruské síly 6. května široce zakázanou a ze své podstaty nerozlišující kazetovou munici nad čtvrtí domů, kde operovalo dělostřelectvo ukrajinských sil. Střepiny poškodily stěny domu, kde žije sedmdesátiletá Anna se svým synem a 95letou matkou.

Anna řekla: „Děkuji, že jste přišli na návštěvu. Šrapnely proletěly dveřmi. Byla jsem uvnitř. Ukrajinské dělostřelectvo bylo blízko mého pole… Vojáci byli za polem, za domem. Viděla jsem je přicházet a odcházet, už od začátku války. Moje matka je ochrnutá, takže jsem nemohla utéct.“

Začátkem července byl při úderu ruských sil na zemědělský sklad v oblasti Mykolajivu zraněn zemědělský dělník. Několik hodin po úderu byli výzkumníci Amnesty International svědky přítomnosti ukrajinských vojáků a vozidel v prostoru skladu obilí a svědci potvrdili, že armáda využívala sklad, který se nachází přes silnici od farmy, kde žijí a pracují civilisté.

Zatímco výzkumníci Amnesty International zkoumali škody na obytných a přilehlých veřejných budovách v Charkově a ve vesnicích v Donbasu a východně od Mykolajivu, slyšeli z nedalekých pozic ukrajinské armády odchozí palbu.

Těžký kulomet ukrajinské armády v obýváku. V okolních bytech jsou civilisté, kterým byla odepřena možnost evakuace a tak se z nich staly “živé štíty”

V Bachmutu několik obyvatel Amnesty International sdělilo, že ukrajinská armáda používala budovu vzdálenou sotva 20 metrů přes ulici od obytného výškového domu. Dne 18. května ruská raketa zasáhla průčelí budovy, částečně zničila pět bytů a poškodila okolní budovy. Obyvatelka Kateryna, která zásah přežila, řekla: „Zásah jsem přežila, nechápala jsem, co se stalo. V mém domě byla rozbitá okna a spousta prachu. Zůstala jsem tu, protože moje matka nechtěla odejít. Má zdravotní problémy.“

Tři obyvatelé řekli Amnesty International, že před úderem ukrajinské síly využívaly budovu naproti vybombardovanému domu a že před dalším domem, který byl poškozen při zásahu raketou, parkovala dvě vojenská nákladní auta. Výzkumníci Amnesty International našli v budově i před ní známky vojenské přítomnosti, včetně pytlů s pískem a černých plastových fólií zakrývajících okna, a také nové vybavení pro první pomoc při úrazech vyrobené v USA.

„Do toho, co armáda dělá, nemáme co mluvit, ale platíme za to,“ řekl Amnesty International jeden z obyvatel, jehož dům byl při zásahu také poškozen.

Výzkumníci Amnesty International byli svědky toho, jak ukrajinské síly na pěti místech de facto využívaly nemocnice jako vojenské základny. Ve dvou městech odpočívaly desítky vojáků, kteří se v nemocnicích pohybovali a jedli tam. V dalším městě vojáci stříleli z blízkosti nemocnice. Při ruském leteckém útoku 28. dubna byli zraněni dva zaměstnanci zdravotnické laboratoře na předměstí Charkova poté, co si ukrajinské síly v areálu zřídily základnu.

Využívání nemocnic pro vojenské účely je jasným porušením mezinárodního humanitárního práva.

Školní třída porměněná ukrajinskou armádou v kasárana

Ukrajinská armáda běžně zřizuje základny ve školách ve městech a vesnicích na Donbasu a v Mykolajivské oblasti. Školy byly od začátku konfliktu dočasně uzavřeny pro studenty, ale ve většině případů se budovy nacházely v blízkosti obydlených civilních čtvrtí. Ve 22 z 29 navštívených škol výzkumníci Amnesty International buď zjistili, že prostory využívají vojáci, nebo našli důkazy o současné nebo dřívější vojenské činnosti, jako jsou vojenské uniformy, zbytky munice či armádních potravinových lístků.

Ruské síly zasáhly mnoho škol, které využívaly ukrajinské jednotky. Nejméně ve třech městech se po ruském bombardování škol ukrajinští vojáci přesunuli do jiných škol v okolí, čímž vystavili okolní čtvrti riziku podobných útoků.

Žánrový obrázek ze školní tělocvičny na Ukrajině

Ve městě východně od Oděsy byla Amnesty International svědkem rozsáhlého výskytu ukrajinských vojáků, kteří využívali civilní oblasti k ubytování a jako zázemí, včetně umístění obrněných vozidel pod stromy v čistě obytných čtvrtích a využívání dvou škol nacházejících se v hustě obydlených obytných oblastech. Ruské údery v blízkosti škol zabily a zranily od dubna do konce června několik civilistů, včetně dítěte a starší ženy, kteří byli zabiti při raketovém útoku na jejich dům 28. června.

V Bachmutu využívaly ukrajinské síly jako základnu budovu univerzity, když ji 21. května zasáhl ruský úder, při němž údajně zahynulo 7 vojáků. Univerzita sousedí s výškovou obytnou budovou, která byla při úderu poškozena, spolu s dalšími civilními domy vzdálenými zhruba 50 metrů. Výzkumníci Amnesty International nalezli na dvoře bombardované univerzitní budovy zbytky vojenského vozidla.

Nástup oddílu ukrajinské armády ve školní těloctičně

Mezinárodní humanitární právo výslovně nezakazuje stranám konfliktu, aby se opevňovali ve školách, které nejsou v provozu, avšak vojenské síly mají povinnost vyhnout se využívání škol, které se nacházejí v blízkosti domů nebo bytových domů plných civilistů, a vystavovat tak tyto životy riziku, pokud neexistuje naléhavá vojenská potřeba. Pokud tak učiní, měly by civilisty varovat a v případě potřeby jim pomoci s evakuací. Zdá se, že v případech zkoumaných Amnesty International se tak nestalo.

Mnoho ruských úderů, které Amnesty International v posledních měsících zdokumentovala, bylo provedeno ze své podstaty kontroverzními zbraněmi, včetně mezinárodně zakázané kazetové munice, nebo jinými výbušnými zbraněmi s plošným účinkem. Jiné používaly naváděné zbraně s různou mírou přesnosti.

Postup ukrajinské armády při umísťování vojenských cílů v obydlených oblastech v žádném případě neospravedlňuje ruské útoky, zasahující civilní infrastrukturu, ale všechny strany konfliktu musí vždy rozlišovat mezi vojenskými cíli a civilními objekty a přijmout veškerá možná opatření, včetně výběru zbraní, aby minimalizovaly škody na civilním obyvatelstvu. Pokud tak neučiní, tak útoky, při nichž jsou zabíjeni nebo zraňováni civilisté nebo poškozovány civilní objekty, jsou válečnými zločiny.

„Ukrajinská vláda by měla neprodleně zajistit, aby své síly umístila mimo obydlené oblasti, nebo by měla evakuovat civilisty z oblastí, kde působí armáda. Vojenské síly by nikdy neměly používat nemocnice při vedení války a školy nebo civilní domy by měly používat pouze jako poslední možnost, pokud neexistují žádné reálné alternativy,“ uvedla Agnès Callamard, generální tajemnice Amnesty International.

Válka vždy přináší utrpení a ztráty na obou stranách. Situace na Ukrajině je jasným příkladem toho, jak složitý a nebezpečný může konflikt být. Je zásadní, aby obě strany přestaly ohrožovat civilní obyvatelstvo a začaly dodržovat mezinárodní právo a ochraňovat civilisty. Mírová jednání a dodržování mezinárodního práva jsou klíčové pro nalezení trvalého řešení konfliktu. Válka není nikdy řešením, a měla by být považována za nejhorší řešení.

*

Zdroj: Amnesty International, překlad České národní listy
 

5 4 hlasy
Hodnocení článku
4 komentáře
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
vachav
vachav
před 1 rokem

Nacistická chamraď!!

kutnohorsky
kutnohorsky
před 1 rokem

Ale to už je staré, to se dávno ví, že se ukrajinští vojáci schovávají za civilisty a využívají civilní objekty. Odtud střílí na Rusy, a když oni opětují palbu tak je zle! Zelenskyj dostal od Pavla vyřezávanou pistoli, až se z ní naučí ten komediant střílet, tak bude stačit aby z ní v životě jen… Číst vice »

cablik
cablik
před 1 rokem

Stejné postupy dělal ISIS v Sýrii též se schovávali mezi civilisty komu teče do bot tak si bere lidské štíty.

standa
standa
před 1 rokem

Fašismus už takový je ze své podstaty.