SÁZKA NA KRÁLE

K výročí popravy českých pánů na Staroměstském náměstí 21. června roku 1621

Lenka Procházková
Lenka Procházková

Jaký byl motiv stavovského povstání? Stručně řečeno to byla reakce na soustavné porušování zemských práv a náboženských svobod ze strany Habsburských panovníků. Už nástup prvního Habsburka na trůn zemí Koruny české byl osudovou chybou, ale to víme my, zatímco stavové, kteří Ferdinanda I. na sněmu zvolili, věřili, že posílí jejich vliv na vnitřní politiku a zvýší obranyschopnost vůči nájezdům, například tureckým.

Brzy však poznali, že předvolební sliby byly jen vějičkou. Stavovské výsady, včetně těch, co náležely městům, byly za vlády prvních Habsburků průběžně oslabovány tzv. salámovou metodou, vedle tradičních zemských úřadů vnikaly nové posty řízené a obsazované přímo panovníkem a správa zemí Koruny české spěla k centralizaci.

Zásadní spory přetrvávaly i v oblasti náboženství. Připomeňme si, že v Čechách bylo v té době jen 10 % obyvatel katolického vyznání, především v řadách šlechty, nicméně při obsazování úřadů dostávali přednost. I ten těžce vydobytý Majestát Rudolfa II. z roku 1609, který konečně uznal i Jednotu bratrskou za povolenou konfesi, byl v praxi porušován, oprávněné stížnosti házeny pod stůl a stěžovatelé zatýkáni a vězněni, protože nejvyšší úředníci v České kanceláři byli, dnešním jazykem řečeno, pátou kolonou. Rozhodnutí stavovské elity vyřídit si to nejprve s domácími škůdci, působí jako logická taktika. Defenestrace místodržících tedy znamenala symbolický akt – svrhnutí kolaborantů, zatímco král Ferdinad II. byl podle všech regulí oficiálně odvolán až hlasováním sněmu. Než k tomu došlo, ujala se moci vláda stavovských direktorů.

K jejím prvořadým krokům patřilo: informovat zahraničí a požádat o vojenskou a finanční pomoc. Proto byla vydána Apologie – obhajoba českých stavů. Souběžně direktoři jednali i s představiteli dalších zemí Koruny české a vyzvali stavovské elity Moravy, Slezska a obou Lužic k jednotnému postupu.

Dále svolali zemskou hotovost, čili armádu k obraně hranic.

Jejich vskutku historickým činem pak bylo vypracování nové ústavy, jejímž přijetím na generálním sněmu byla legalizována středoevropská stavovská konfederace nezávislých zemí propojených voleným panovníkem bez dědického nástupnického práva, a v neposlední řadě náboženská svoboda všem i poddaným.

Stavovské povstání tedy byla revoluce organizovaná národní elitou. Příčiny, proč se nezdařila, byly ve stručnosti tyto:

Moravští stavové pod vedením pasívního Karla z Žerotína byli příliš dlouho neutrální a umožnili průchod císařských vojsk do Čech. Také reakce zahraničních protestantů byla proti očekávání liknavá. Čeští direktoři doufali, že zvolením Fridricha Falckého za českého krále získají vojenskou podporu Protestantské unie, jejímž vůdcem Fridrich byl. Nepočítali s tím, že německá protestantská knížata podle přísloví bližší košile než kabát úmluvy nedodrží a místo podpory Fridricha si po jeho pražské korunovaci přisvojí jeho falcké léno. Mír sjednaný v Ulmu mezi Protestantskou unií a Katolickou ligou evokuje ono známé „o nás bez nás“. Neblahou roli v něm sehráli francouzští diplomaté. Ani anglický král Jakub I., tchán Fridricha Falckého svému zeti nijak nepomohl. Kratičké panování Fridricha Falckého na Pražském hradě nebylo šťastnou volbou i z dalších důvodů, připomeňme zničení výzdoby katedrály Sv. Víta, kterou provedla jeho kalvínská soldateska. Zatímco stavovská vojska, podporovaná jenom nizozemskými financemi a několika smluvními zahraničními pluky a vojevůdci (Mansfeld, Hohenlohe a Kristián Anhalt), sváděla boje a dokonce dvakrát obléhala i sídelní Vídeň, český král si liboval v loveckých kratochvílích a evidentně netušil, do jak vysoké hry byl vtažen a jaké naděje v něj stavové vložili. Z dnešního pohledu, tedy 400 let poté, je však nepatřičné kritizovat tehdejší volbu generálního sněmu jako zřetelně chybnou. Mladík z elitního rodu, vůdce protestanské unie, zeť anglického krále, to působilo jako sázka na jistotu. Protikandidáti měli nižší preference, i ten Jiří Saský, který se pak zklamaně choval jak korouhvička a nakonec se přidal k císaři a získal za odměnu obě Lužice.

Bitvu na Bílé hoře probírat nebudu, připomenu jen, že trvala necelé dvě hodiny a Fridrich Falcký ji zmeškal. Ale výsledek této, z vojenského hlediska spíše jen „šarvátky“, otočil směr českých dějin ke zpětnému chodu. Konfederace stavovských zemí s náboženskou svobodou a voleným králem byla zrušena a nahrazena novým absolutním pořádkem. Vestfálský mír, kterým v roce 1648 skončila třicetiletá válka a který je slaven jako předěl k nové a tolerantnější Evropě, znamenal pro země Koruny české rozsudek nehybnosti, poddanské poslušnosti a náboženské totality pod dohleden jezuitů. Symbolickým razítkem na tomto rozsudku se stal Mariánský sloup, postavený před někdejším popravištěm stavovské elity.

Nevím, zda si některý z odsouzených mužů v té poslední noci při čekání na exekuci, která započala při prvních paprscích slunovratu, v duchu položil otázku, zda to všechno stálo za to. Jsem ráda, že nevěděli, že jejich popravou brutalita nekončí a že vítězné mocnosti, tedy Habsburkové a římskokatolická církev, budou hnát na porážku celý národ. Možná při psaní dopisů svým budoucím vdovám a při modlitbách spíš přemýšleli o tom, že kandidátem na českého krále nemusela být falcká loutka, ale některý zemský šlechtic, jeden z nich. Například pan Václav Budovec z Budova. Vzdělanec, člen Jednoty bratrské, autor mnoha knih, diplomat, čestný a statečný muž, jehož zásluhou byl vydán Majestát o náboženské svobodě. Mohla bych jmenovat i celou řadu dalších mužů na slovo vzatých, neboť v té přelomové době nebyla v zemích Koruny české o osobnosti nouze. Jejich myšlenky však zdaleka předběhly svou dobu a bohužel dodnes narážejí na mantinely. Bylo by však zbabělé se jich vzdát a přizpůsobit se opět, tentokrát dobrovolně, cizímu diktátu. Neboť odolnost menších národů vůči agresivitě těch velkých vždy spočívá spíše v síle ducha než zbraní. Sjednocující myšlenka, idea, která svým významem přesahuje limit lidského života a přenáší se na další generace, vytváří spojnici mezi mrtvými, žijícími a ještě nenarozenými. Udržování této myšlenky navzdory všem dočasným prohrám a vnitřním i vnějším zradám, je páteří identity národa.

5 4 hlasy
Hodnocení článku
12 komentářů
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
spartak
spartak
před 9 měsíci

Paní Lence má hluboká poklona a víra ,že ten vykřičník proti ČR půjde k zemi.Jinak se hlásím k velmi pěknému filmu Jana Procházky”Naše blázniva rodina” kterou si stále pouštím na TVpaměti.

tomaskova
tomaskova
před 9 měsíci

Tak jen musíme doufat, že se dnešní generace té identity dobrovolně za 30 stříbrných nevzdá.

reproduktor
reproduktor
před 9 měsíci
Odpověď uživateli  tomaskova

Ha ha, optimismus vám nechybí. Vetsina voličů Petikolky a prezidenta byli mladší nez si myslite. Oni můžou za současný stav a jsou na to hrdí.

tomaskova
tomaskova
před 9 měsíci
Odpověď uživateli  reproduktor

Přesně to jsem měla na mysli-byla to ironie.

reproduktor
reproduktor
před 9 měsíci
Odpověď uživateli  tomaskova

Mě je jedno . .

cablik
cablik
před 9 měsíci

Soros mladší nastupuje: “Budu ještě horší než můj otec!” Kupředu za satanistickými cíli rodinného klanu. Tenhle mladý se opravdu nezakecá. Zničit konzervativce! Lovit a likvidovat nepodvolené! Černý duch v Bílém domě
https://protiproud.info/politika/7263-soros-mladsi-nastupuje-budu-jeste-horsi-nez-muj-otec-kupredu-za-satanistickymi-cili-rodinneho-klanu-tenhle-mlady-se-opravdu-nezakeca-znicit-konzervativce-lovit-a-likvidovat-nepodvolene-cerny-duch-v-bilem-dome.htm

cablik
cablik
před 9 měsíci

A opět si v Praze postavili Mariánský sloup a jiné znaky Habsburské nadvlády onom 300 let nestačilo? Poprava je dopodrobna popsána v knize Paměti Jana Mydláře.

reproduktor
reproduktor
před 9 měsíci
Odpověď uživateli  cablik

Chapu, že školní výuka za komanču opomijela období po bitvě na Bílé hoře, ale muj nazor je ten. Habsburkům nelze upřít mnoho dobreho pro České království včetně zrušení roboty, zavedení povinné školní docházky a hospodářský i průmyslový rozvoj. Radecký i Mariansky sloup patří zpět. Původní sloup nechal na Staroměstské náměstí postavit v roce 1650 císař… Číst vice »

Naposledy upraveno před 9 měsíci uživatelem reproduktor
cablik
cablik
před 9 měsíci
Odpověď uživateli  reproduktor

To je hloupá otázka Český národ nepotřebuje žádné páníčky z ciziny asi tak.

Karel2002
Karel2002
před 9 měsíci
Odpověď uživateli  reproduktor

Ale proč museli ti nejchytřejší lidé naší vlasti po roce 1648 emigrovat (Komenský a spol.)? Jak to, že byla zrušena svoboda víry a že čeští a moravští bratři, následovníci Husa a Chelčíckého, museli skončit až v amerických koloniích, kde sehráli dost významnou rol?. Jak to, že proběhla germanizace a zlodějina v podobě konfiskací? Jak to, že přišli do… Číst vice »

reproduktor
reproduktor
před 9 měsíci
Odpověď uživateli  Karel2002

Mi předci bojovali proti kališníkům jen tak si zachránili zivot. Každý český panovnik platil léno a  podlezal všem. Jen Karel IV a Zikmund dokazali udržet království i Corvin se snazil. Opilec Vaclav ani nejel do Říma na korunovaci. Kdo měl panovat když nebyla jednota a Bílá hora ….. Škoda psát. Diky Habsburkům.

Karel2002
Karel2002
před 9 měsíci
Odpověď uživateli  reproduktor

Všechna čest, jestli jste se dokázal ve svém rodokmenu dostat až na začátek 15. století. Já jsem to dokázal jen do poloviny 17. století, v některých větvích svých předků až do konce 16. století. Ale je možné, že jste potomek nějakého významného šlechtického rodu, o kterém jsou zmínky třeba už od 12. století.