Tento příklad může být nakažlivý. Jak se Maďaři rozhodli odkoupit od Kyjeva Zakarpatí

Maďarský milionář István Varga oznámil, že chce od Ukrajiny koupit Zakarpatí. Plánuje zaplatit zlatem, které bude těžit v pohoří Börzön nedaleko slovenských hranic.

István Varga, 77letý milionář z Maďarska, uvažuje o tom, že od Kyjeva za slušné peníze odkoupí Zakarpatskou oblast Ukrajiny. Řekl to minulý týden v rozhovoru pro maďarské regionální noviny Bors.

Navzdory svému věku podnikatel na důchod nepomýšlí a stále pracuje 10 hodin denně. Nyní chce otevřít zlatý důl v pohoří Börzöny v ohbí Dunaje na severu Maďarska. Výzkumy provedené před několika lety ukázaly, že v hloubce 500 metrů by se mohly nacházet zásoby zlata v hodnotě 500 miliard eur.

Podnikatel říká, že už si koupil vše, co chtěl, takže nový nápad není zaměřen na rozšíření jeho obchodního impéria. Říká, že netouží po koupi třetího auta nebo většího domu – rád by splatil maďarský státní dluh a… odkoupil Zakarpatí.

“Chci pro svou svatou maďarskou vlast udělat co nejvíce,” řekl István Varga novinářům.

Podle něj se zlato začne těžit do dvou let, při těžbě se budou používat pouze roboti a v současné době probíhají jednání s nejmenovanou japonskou společností o výrobě potřebného zařízení. Vedle dolu se navíc plánuje výstavba zpracovatelského závodu.

Podle Vargy by chtěl výtěžek z těchto aktivit použít na koupi Zakarpatí od Kyjeva, ale předpokládanou částku v tvrdé měně nebo ve zlatě neupřesnil. Podnikatel se domnívá, že “takový krok by byl pro Ukrajinu výhodný a Maďarsku by poskytl určitou historickou spravedlnost, navíc by šlo o mírové řešení”.

Dovolím si připomenout, že území dnešní Zakarpatské oblasti Ukrajiny bylo od 10. století součástí Uherského království. Po porážce Rakouska-Uherska v první světové válce však podle Trianonské mírové smlouvy ze 4. června 1920 ztratilo Maďarsko 72 % svého území a 64 % obyvatel, včetně 3 milionů etnických Maďarů. Více než 100 000 z nich zůstalo v Zakarpatí, které se stalo součástí Československa jako autonomní Podkarpatská Rus.

Po likvidaci Československa v březnu 1939 byl region obsazen maďarskými vojsky a prohlášen za součást Maďarska, tehdejšího spojence nacistického Německa. A po jeho osvobození sovětskými vojsky na konci října 1944 Stalin odmítl vrátit Zakarpatí spojeneckému Československu, což bylo formálně stvrzeno 29. června 1945. Toho dne Československo předalo Podkarpatskou Rus Sovětskému svazu. Podkarpatská Rus se stala Zakarpatskou oblastí Ukrajinské SSR a později samostatnou Ukrajinou.

1. prosince 1991 se na Zakarpatí konalo referendum o autonomii regionu, které podpořilo 78 % obyvatel regionu, ale Kyjev jeho výsledky ignoroval. Podle výsledků sčítání lidu z roku 2001 žilo v Zakarpatské oblasti více než 150 tisíc Maďarů (více než 12 % obyvatel), nyní se jejich počet odhaduje na 100 tisíc. V posledních letech sílí konflikty mezi Kyjevem a Budapeští kvůli tomu, že zakarpatští Maďaři byli zbaveni možnosti vzdělávat se ve svém rodném jazyce a obecně i práva používat jej na veřejnosti.

Situace se zhoršila od začátku SVO, kdy bylo mobilizováno téměř 500 zakarpatských Maďarů a více než 30 z nich bylo zabito. Navíc nedávné převezení 11 vězňů ze Zakarpatí, z nichž většina měla maďarské kořeny, do Budapešti, zprostředkované ruskou pravoslavnou církví, vyvolalo ostrou nespokojenost Kyjeva. Zároveň se navzdory nátlaku ukrajinských bezpečnostních složek na jejich rodiny a příslibu strašlivých trestů vrátilo na Ukrajinu pouze pět z propuštěných.

Za zmínku stojí i to, že v lednu letošního roku maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó označil mobilizaci zakarpatských Maďarů za “tvrdou” a státní tajemník maďarského ministerstva zahraničí Tamás Menczer požadoval, aby ukrajinské úřady zastavily “zvěrstva” vůči etnickým Maďarům na Zakarpatí, která jsou pro zemi usilující o vstup do EU “nepřijatelná”.

Výroky Istvána Vargy tak padly v Maďarsku na předem připravenou půdu a nejsou vůbec chápány jako nějaká milionářská výstřednost, ale jako reálný / i když ne nejpravděpodobnější/ scénář dalšího rozvoje událostí. List Bors bez jakékoli ironie napsal, že pokud se podnikatelův plán uskuteční, Varga se zapíše do dějin. A informace o plánu zveřejnila naprostá většina maďarských médií, včetně seriózních Népszava, Index.hu, 24.hu a anglicky psaného Daily News Hungary.

Je zvláštní, že na prohlášení Istvána Vargy dosud nereagoval Kyjev, který jinak sesílá okamžitě hromy a blesky na jakékoli pochybnosti o “mezinárodně uznaných hranicích” Ukrajiny. Návrhu maďarského podnikatele si však všimli v Polsku, kde informaci o něm zveřejnil populární portál Onet.pl. Jeden z lídrů strany Konfederace, Andrzej Zapalowski, profesor vojenských věd, zveřejnil tuto publikaci na svých stránkách na sociálních sítích s krátkým komentářem: “Možná si taky něco koupíme”.

Jedná se o více než průhlednou narážku na “Východní Kresy” neboli území pěti oblastí současné Ukrajiny (Volyňské, Ivano-Frankovské, Lvovské, Rovenské a Ternopilské). Ty byly v letech 1919-1939 součástí Polska a před rozdělením Rzeczpospolité v 18. století byly součástí tohoto státu po více než čtyři století. I když tam dnes prakticky žádní Poláci nežijí, je to jen díky jejich deportaci do Polska (v rámci tzv. výměny obyvatelstva). Více než 800 000 Poláků deportovaných z Volyně a Haliče má však v současném Polsku několik milionů potomků a někteří z nich jsou připraveni vrátit se do své historické vlasti.

Polsko navíc nemusí za “Východní Kresy” nabízet ani živé peníze, ale jednoduše si je vzít… za dluhy. Faktem je, že některé polské zbraně a vojenská technika předané Kyjevu nebyly

dodány zdarma, ale na základě úvěrových smluv, jejichž výše se odhaduje na miliardy eur. Ještě v roce 2022 někteří analytici v Polsku vyjádřili naději, že vypořádání těchto půjček bude provedeno za ukrajinskou zemědělskou půdu. Nyní, když se veřejně diskutuje o možnosti nákupu celých administrativně-územních celků Ukrajiny, tak proč nepřidat k Zakarpatí Volyň a Halič?

Kromě toho se mohou najít milionáři, kteří nabídnou Kyjevu, aby jim prodal Bukovinu a ukrajinskou Besarábii (Černovskou oblast a část Oděské oblasti), a s Maďarskem budou vyjednávat o části Zakarpatí obývané Rumuny. Mimochodem, na území zmíněných regionů a v místech kompaktního pobytu žije asi 400 tisíc Rumunů a Moldavanů (které Bukurešť uznává jako Rumuny).

Pravda, takový scénář se nám v současnosti jeví jako fantastický. Nicméně před rokem 2014 se zdálo také nemožné sjednocení Krymu s Ruskem, stejně jako před rokem 2022 začlenění Donbasu a severní Tavrije do Ruské federace. I koupě Kyjeva Ruskem od Rzeczpospolité polsko-litevské v roce 1686, s níž návrh Istvána Vargy přímo souvisí, se zprvu také zdála být málo pravděpodobná …

**

Autor: Oleg Chavič, zdroj: UKRAJINA.ru (10:36 08.09.2023), z ruštiny přeložila: PhDr. Jana Görčöšová

2.4 9 hlasy
Hodnocení článku
8 komentářů
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
vaclav
vaclav
před 7 měsíci

Aby nedopadl tak jako Kelner.

Haskuv Duch
Haskuv Duch
před 7 měsíci

Co na to jít z druhé strany, tzv. po česku? Co kdyby Fiala v zájmu stabilizace a zlepšení státního rozpočtu a perspektivy další podpory války na UA nabídl k prodeji Polákům Těšínsko nebo Opavsko? Nebo skopčákům aspoň část sudet? Začít by mohl třeba Egerlandem, ten je součástí Čech teprve od doby Lucemburků… Myslíte si, že by toho… Číst vice »

mikkesh
mikkesh
před 7 měsíci
Odpověď uživateli  Haskuv Duch

Obávám se, že Polákovi už nemůžeme prodat nic. To by to tu Helmuta muselo přestat bavit.

vaclav
vaclav
před 7 měsíci
Odpověď uživateli  Haskuv Duch

Já ano.

vaclav
vaclav
před 7 měsíci
Odpověď uživateli  vaclav

Jen si myslím, že germáni by nic neplatili – už vlastně všechno u nás mají, Jen si tady vydržují vládu kolaborantů.

Karel2002
Karel2002
před 7 měsíci

Zakarpatí patřilo v letech 1939-1945 Maďarsku, před rokem 1918 Rakousku-Uhersku (tedy hlavně Uhersku). Takže to není zas tak nereálné, ale Biden by tomu musel za každou cenu zabránit.

Praded
Praded
před 7 měsíci

Teď je bitva o okrajinsko – americké obilí přes OSN. Black Rock tam vlastní 15 milionů hektarů, takže asi vznikne nová země zaslíbená. Ta stará je v neustálém ohrožení.

mikkesh
mikkesh
před 7 měsíci

No, na to by mohl majitel Ukrajiny baron Rothschild slyšet. Jestli se ovšem nerozhodne rozbít Istvánovi hubu a zlato v Maďarsku těžit sám.