Kverulant.org: Poslanci Babiš, Blažek, Černochová a další nechodí do sněmovny, ale plat a náhrady za to berou

Kasal (ANO), Karel Tureček (ANO) a Milan Wenzl (ANO) byli od listopadu 2021 do začátku září jen na polovině jednání. To jim však nebránilo pobírat poslanecký plat v plné výši a inkasovat poslanecké náhrady. Kverulant to považuje za nemravné, protestuje a vyzval všechny uvedené poslance, aby složili mandát, protože jej nedokáží řádně vykonávat.

Vojtěch Razima
Vojtěch Razima

Kverulant.org zmapoval účast volených zástupců lidu na jednání sněmovny. Zjistil, že poslanci Andrej Babiš (ANO), Pavel Blažek (ODS), Jana Černochová (ODS), David  Kverulant usvědčuje věrolomné politiky již od roku 2009. Pomozte mu v tom alespoň symbolickým darem.

Na úvod budiž řečeno, že Kverulant je přesvědčeným zastáncem liberální demokracie a svým příspěvkem nechce zvyšovat nedůvěru v tak důležitou instituci parlamentní demokracie, jako je právě parlament. Na druhou stranu, veřejnost má plné právo vědět, jak její zástupci pracují za jejich peníze.

Po podzimních volbách v roce 2021 se 8. listopadu 2021 uskutečnila první schůze Poslanecké sněmovny. Poslanci na ní složili tento slib: „Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj mandát budu vykonávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.“ Složením tohoto slibu tak začalo 9. volební období, ve kterém se do 7. září v průběhu 156 dnů uskutečnilo 75 schůzí.

Kdo není přítomen, nezastupuje své voliče

Jedním z hlavních principů zastupitelské demokracie je hledání řešení v parlamentní rozpravě. Je zřejmé, že kdo není na této rozpravě přítomen, nezastupuje v ní své voliče a porušuje tak poslanecký slib, který mu ukládá vykonávat mandát v zájmu všeho lidu. Proto Kverulant provedl rozsáhlou analýzu poslanecké docházky, poslaneckých náhrad a poslaneckých platů.

Benevolentní evidence docházky

Docházka se eviduje tak, že se poslanci při vstupu do jednacího sálu přihlásí prostřednictvím hlasovacího zařízení. Toto přihlášení se považuje za potvrzení účasti na celý daný jednací den. Jednacím dnem se rozumí doba od 9.00 hodin prvního dne do 8.59 hodin dne následujícího, a to i v případech, kdy během tohoto časového období probíhá více schůzí. Poslanecká sněmovna vždy přerušuje jednání v 8.59 a od 9.00 zahajuje nový jednací den. Lze si tedy snadno představit, že se poslanec dostaví v daném jednacím dnu do sněmovny pouze zaevidovat svou docházku a po svačině v parlamentní kantýně parlament opustí.

Pojďme se nyní podívat na poslance, kteří i přes benevolentní způsob vykazování docházky nebyli schopni dorazit ani na přibližně polovinu ze všech 156 jednacích dnů. Jsou jimi Andrej Babiš (ANO), Pavel Blažek (ODS), Jana Černochová (ODS), David Kasal (ANO), Karel Tureček (ANO) a Milan Wenzl (ANO). Nyní k jednotlivým poslancům podrobněji.

Andrej Babiš

Kverulant zjistil, že ze všech 156 dnů, kdy v poslanecké sněmovně probíhalo jednání, byl Andrej Babiš přítomen jen na 79 z nich. To je účast na úrovni 51 %. I přesto Babiš inkasoval ve sněmovně plat ve výši přes 100 tisíc korun měsíčně a měsíčně čerpal nezdaněné poslanecké náhrady ve výši téměř 50 tisíc korun.

Babišovy absence samozřejmě nejsou nijak překvapivé, uvážíme-li, že Babiš v minulých letech označoval parlament za žvanírnu, která zdržuje při vládnutí. Připomeňme si, že podobný názor měl na parlament Lenin nebo Hitler. Trochu překvapivé je naopak to, že Babiš do parlamentu vůbec chodí. Připomeňme si jeho výrok z léta 2016. „Já nebudu v opozici. To je vyloučeno. Naprosto vyloučeno. Nebudu sedět ve žvanírně, kde si lidé jako Kalousek hrají na demokracii,“ řekl tehdy v rozhovoru pro Hospodářské noviny.

Andrej Babiš je stejně jako většina zde uváděných absentérů na Kverulantově blacklistu. Babiš tam nebyl zařazen ani za lhaní kolem nákupu dluhopisů ani za kauzu Čapí hnízdo, a dokonce ani za úkolování novinářů, ba ani za masivní konflikt zájmů, když čerpal dotace, o kterých sám rozhodoval, i když by si to nepochybně zasloužil. Andrej Babiš získal Kverulantovu nominaci mnohem dříve, a to v únoru 2014 za prosazování podpory pro svůj byznys s biopalivy.

Pavel Blažek

Další obvyklý podezřelý patří pro změnu k opačnému táboru a je jím ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Ten byl přítomen jen v 89 případech ze všech 156 dnů, kdy se v poslanecké sněmovně jednalo. To je účast na úrovni 57 %. I přesto Blažek ve sněmovně inkasoval plat ve výši přes 100 tisíc korun a čerpal nezdaněné poslanecké náhrady ve výši přes 60 tisíc korun.

V rámci objektivity dodejme, že Blažkova účast na jednáních není až tak katastrofální, když uvážíme, že je zároveň členem vlády. Na druhou stranu, pokud má Blažek čas po zasedání vlády strávit pět hodin se značně kontroverzním poradcem exprezidenta Martinem Nejedlým v jedné z pražských restaurací, je spravedlivé po něm chtít, aby do sněmovny chodil častěji.

I Pavel Blažek je na Kverulantově blacklistu už dávno. Dokonce jako jeden z prvních, a to za to, že selhal jako zástupce státu v kauze Diag Human. Navíc lhal a podváděl. Proto bylo cílem Kverulanta odstoupení Pavla Blažka z pozice ministra spravedlnosti Nečasovy vlády. Pád této vlády v létě 2013 a následný volební debakl ODS na čas ukončil působení Pavla Blažka v exekutivě. ODS se však patrně nepoučila a na podzim 2021 se Blažek navzdory Kverulantovým protestům opět stal ministrem spravedlnosti. Kverulant činnost Pavla Blažka, známého pod přezdívkou Don Pablo, pečlivě sleduje. V únoru 2023, když Blažek opět zasahoval do vyšetřování kauzy „Stoka“, ve které je sám namočen, vyzval k odvolání Blažka z funkce.

Jana Černochová

I Jana Černochová (ODS) patří k týmu předsedy Petra Fialy (ODS). Na jednání dolní komory parlamentu byla přítomna jen v 92 případech ze všech 156 jednacích dnů. To je účast 59 %. I přesto Černochová za svoji „práci“ ve sněmovně pobírala plat přes 100 tisíc korun měsíčně a čerpala náhrady ve výši přes 44 tisíc korun měsíčně. Vedle toho pobírá Černochová ještě plat ministryně obrany ve výši téměř 175 tisíc hrubého měsíčně.

Jana Černochová, ministryně obrany na 50. schůzi Poslanecké sněmovny

V rámci objektivity opět dodejme, že docházka Jany Černochové do parlamentu není katastrofální, když uvážíme, že je zároveň členkou vlády a ještě radní pro oblast školství a mládež na Praze 2. Přitom nejde o funkci, která by Černochové jaksi zbyla z minulých dob, kdy ještě ministryní nebyla. Už jako ministryně kandidovala Černochová v komunálních volbách na podzim roku 2022 do zastupitelstva Prahy 2 z 2. místa kandidátky subjektu „ODS a TOP 09 – SPOLEČNĚ PRO Prahu 2“. Dne 17. října 2022 se pak nechala zvolit radní městské části.

Nejen na případu Jany Černochové je dobře vidět jedna z chronických nemocí, kterou trpí česká politika či, chcete‑li, naše demokracie. Tato choroba se jmenuje kumulace funkcí. Hlavní symptom této nemoci je zřejmý, je jím nekvalitní, ledabylá a nekoncepční správa veřejných věcí. Politici ani teoreticky nemohou mít čas byť jenom získat všechny informace, které by měli znát, když rozhodují o našich záležitostech. Vždyť například funkce radního v jakékoliv velké municipalitě, a zvláště v hlavním městě Praze, je velice mentálně i fyzicky náročná, jako práce víc než na plný úvazek. O tom, jak značně by měl být vytížen kompetentní minstr obrany, snad ani nelze pochybovat. A ne dosti na tom, politici tímto přístupem vyjadřují i pohrdání voliči. Vždyť jako by říkali: „Ano, vy jste si nás sice zvolili, ale ve skutečnosti na práci pro vás kašleme nebo ji za nás bude dělat někdo jiný, někdo v pozadí a my se budeme moci soustředit na to nejdůležitější. Tím je obsluha nás samých.“

Pro pozorné čtenáře Kverulantova webu jistě není překvapením, že i Černochová je na Kverulantově blacklistu. Byla tam přidána za skandálně předražený nákup kulometů za 1,5 miliardy korun. Kulomety nedodává belgický výrobce, ale vesnický překupník CB SERVIS CENTRUM. Kverulanta zajímají podrobnosti o nákupu, zejména jednotková cena. Ministerstvo obrany v čele s Černochovou mu je však stále odmítá poskytnout. Překupník, který kulomety dodává, si to prý nepřeje. Kverulant Ministerstvo obrany zažaloval za nezákonný postup a Městský soud v Praze jeho žalobě nedávno vyhověl. Přesto mu Černochová informace opět odmítla poskytnout. Proto se Kverulant domáhá nápravy prostřednictvím exekuce. Úspěšně, soud pro Prahu 6 pověřil soudního exekutora vymožením požadovaných informací.

David Kasal

Poslanec za ANO doktor David Kasal byl přítomen jen na 77 jednáních ze 156. To je účast na úrovni 49 %. I přesto Kasal ve sněmovně inkasoval plat ve výši 123 tisíc korun měsíčně a měsíčně čerpal nezdaněné poslanecké náhrady ve výši přes 80 tisíc korun.

Volby 2021, volební billboard, ANO, Andrej Babiš, David Kasal

Přestože Kasal absentuje na více než polovině jednání dolní komory, nechal se zvolit členem volební komise, do výboru pro zdravotnictví, členem podvýboru pro elektronizaci ve zdravotnictví a evropskou zdravotní legislativu, členem podvýboru pro elektronizaci ve zdravotnictví a evropskou zdravotní legislativu, členem podvýboru pro oblast specializačního a profesního vzdělávání, vědu a výzkum, členem podvýboru pro veřejné zdravotnictví, epidemiologii a prevenci a předsedou podvýboru pro lékovou politiku, přístrojovou techniku a zdravotnické prostředky. Říkáte si možná, k čemu tolik výborů a podvýborů, ale o tom až později.

Poslanec David Kasal se dokonce nechal zvolit členem správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP). Ta je největším příjemcem plateb zdravotního pojištění a spravuje zhruba 5,9 milionu pojištěnců. Správní radu tvoří celkem 30 členů, z čehož 10 členů je jmenováno vládou a 20 členů voleno Poslaneckou sněmovnou. Patrně nikoho nepřekvapí, že členy správní rady jsou politici napříč politickým spektrem. Podobné je to s členy dozorčí rady VZP. Ta má 13 členů, z toho 10 členů je voleno dolní komorou parlamentu a 3 členy jmenuje vláda na návrh ministra zdravotnictví, ministra financí a ministra práce a sociálních věcí.

Práce ve statutárních orgánech VZP rozhodně není časově náročná. Správní rada VZP se schází obvykle maximálně 12krát do roka a dozorčí 6krát. Průměrně si člen správní či dozorčí rady přijde na téměř 290 tisíc korun ročně. To je v průměru téměř 27 tisíc měsíčně za jeden či dva dny práce. Za Kverulantem sledované období, tedy od roku 2017 do roku 2022 si tak politici uloupli z veřejného zdravotního pojištění 78 milionů korun.

David Kasal k tomu všemu ještě stíhá být primářem v Chrudimské nemocnici.

Karel Tureček

Další poslanec za ANO inženýr Karel Tureček se prostřednictvím hlasovacího zařízení jako přítomný zaevidoval v 84 případech. To je účast na úrovni 54 %. I přesto Tureček ve sněmovně inkasoval plat ve výši 123 tisíc korun měsíčně a měsíčně čerpal nezdaněné poslanecké náhrady ve výši 77 tisíc korun.

I přes notorickou absenci ve sněmově se Tureček nechal zvolil do výboru pro životní prostředí, do zemědělského výboru, do podvýboru pro vodní hospodářství a do podvýboru pro lesní hospodářství. Je i předsedou podvýboru pro vodní hospodářství.

Na tomto místě se konečně dostáváme k otázce, proč jsou poslanci evidováni v takovém množství výborů a podvýborů. Ano, samozřejmě, jde především o peníze. Plat poslance je vázán na platy státních úředníků prostřednictvím takzvané platové základny. Od 1. ledna 2023 činí tato základna 94 757,50 korun. Z platové základny se pak násobením různými koeficienty vypočítává plat. Základní koeficient, na který má nárok každý poslanec činí 1,08. Platový koeficient poslance se dále zvyšuje takto:

    • místopředsedovi podvýboru o 0,11;
    • místopředsedovi výboru, předsedovi podvýboru a za každých 15 členů poslaneckého klubu jednomu místopředsedovi poslaneckého klubu o 0,22;
    • předsedovi výboru, předsedovi poslaneckého klubu, předsedovi komise a předsedovi vyšetřovací komise komory Parlamentu, předsedovi delegace Parlamentu České republiky v Parlamentním výboru přidružení Evropské unie a České republiky a vedoucím stálých delegací Parlamentu České republiky do meziparlamentních organizací o 0,44;
    • předsedovi poslaneckého klubu se dále zvyšuje platový koeficient o 0,03 za každých i započatých deset členů poslaneckého klubu nad nejnižší počet stanovený zvláštním zákonem;
    • místopředsedovi komory Parlamentu o 0,98;
    • místopředsedovi komory Parlamentu, který jako první zastupuje předsedu komory Parlamentu, o 1,09;
    • předsedovi komory Parlamentu o 1,82.

Milan Wenzl

Skutečným přeborníkem v nechození do práce v souběhu s inkasováním platu a poslaneckých náhrad je Milan Wenzl. Tento člen ANO se v době od listopadu 2021 do začátku září 2023 nezúčastnil ani třetiny jednání. Ze 156 jednacích dnů byl ve sněmovně jen 49krát. Plat ve výši 102 měsíčně však inkasoval. Stejně jako poslanecké náhrady.

Poslanec Wenzl se po svém zvolení v říjnu 2021 dostavil do Sněmovny jen na první schůzi, která se konala v listopadu téhož roku. Poté onemocněl a léčil se s leukémií. Neúčastnil se ani jednání kontrolního výboru a dvou podvýborů, do kterých se nechal zvolit. I přesto k poslaneckému platu v uplynulém roce čerpal poslanecké náhrady. Podle zjištění kolegů ze Seznam Zpráv byla jejich výše v prvním roce přes 1,7 milionu korun.

Wenzl vyčerpal ke svému základnímu platu víceúčelové paušální náhrady na reprezentaci a na dopravu v celkové výši 162 tisíc a 406 tisíc korun. Kromě paušálních náhrad poslanec Wenzl čerpal od Poslanecké sněmovny i peníze na nájemné poslanecké kanceláře, její vybavení a také na asistenty. Za nájemné kanceláře včetně vybavení vyčerpal 343 tisíc korun. Sněmovna mu proplatila také náklady na kancelářský materiál za 27 200 korun, což je mimochodem čerpání v téměř maximální možné výši. V téměř maximální výši Wenzl čerpal i výdaje na asistenty. Sněmovna za ně utratila 557 tisíc korun. Dalších 232 tisíc korun pak vyčerpal na výdaje za odborné a administrativní práce, takzvané „expertovné“.

Za co poslední zmiňovanou náhradu utratil, není možné zjistit. Wenzl na dotazy nereagoval a z jeho veřejně dostupné práce v Poslanecké sněmovně to rovněž není možné zjistit. Návrhy zákonů nepředkládal a omlouval se i z výborů, kde se, jak poslanci rádi říkají, odehrává hlavní náplň jejich práce.

Pokus kontaktovat Wenzlova asistenta, bývalého poslance ČSSD Štěpána Stupčuka, jen podtrhl pochyby. Na dotaz, jakou práci pro poslance jako jeho asistent vykonal, reagoval Stupčuk, že nemá čas, neboť pracuje. „Rozumíte česky? Nemám na vás čas,“ dodal podrážděně.

Před komunálními volbami, které se uskutečnily na podzim 2022, se však Wenzl znovu postavil do čela kandidátky hnutí ANO na Praze 15. Tehdy řekl, že už je zdráv a vrací se do práce. Do Poslanecké sněmovny se však ani po volbách nevrátil a dál se omlouval ze zdravotních důvodů.

Milan Wenzl, volby podzim 2022

Kverulant požádal všechny výše uvedené poslance o vysvětlení. Zajímalo ho zejména, jak je možné, že nezastupují svoje voliče na jednání parlamentu, a přesto pobírají poslanecký plat i poslanecké náhrady. Ze všech oslovených poslanců odpověděl jen poslanec Wenzl. V dopise z 9. října 2023 Kverulantovi sdělil, že poslanecký mandát není vázán na chození do sněmovny a že se zasedání účastnil on-line.

Kverulant bývalého starostu Prahy 15 Milana Wenzela velmi dobře zná z kauzy Korupce na Praze 15. Tento bývalý člen ODS, později ANO, uzavřel v roce 2015 s developerem Ekospol smlouvu, kde se píše, že pokud jeho radnice opatří Ekospolu všechna stavební povolení, dostane za to dva a půl milionu korun. Obdobnou smlouvu, ale na jiný projekt uzavřel s Ekospolem jeho předchůdce Pavel Klega z ODS. Kverulant to považoval za korupční jednání, na oba podal v roce 2015 trestní oznámení a usiloval o to, aby se touto kauzou policie seriózně zabývala. Bohužel marně.

Nechodíte do práce? Odstupte a vraťte peníze

Jak už bylo v úvodu řečeno, jedním z hlavních principů zastupitelské demokracie je hledání kompromisního řešení v parlamentní rozpravě. Je zřejmé, že pokud poslanec není této rozpravy účasten, nezastupuje tam své voliče a porušuje tak poslanecký slib, který mu ukládá vykonávat mandát v zájmu všeho lidu. Proto by se poslanci, kteří se jednání parlamentu účastní jen málo, měli svého mandátu vzdát a vrátit peníze. K tomu Kverulant vyzval každého z výše uvedených šesti poslanců.

Celkový přehled

V období od prvního jednání 8. 11. 2021 do 7. 9. 2023 byla průměrná docházka všech politických stran 87 %. Jednotlivé strany se od sebe moc nelišily. Nejhorší byla ODS s účastí 84 % a nejlepší docházku vykázali Piráti. Ti byli přítomni na 91 % jednacích dnů.

Jak chodí do práce jednotliví poslanci, kolik za to berou a jaké inkasují náhrady, naleznete zde.

Prosba o podporu

Kverulant se věnuje kontrole politiků již od roku 2009. Je to docela náročná práce a bez peněz se dělat nedá. Přesto není Kverulant napojen na penězovody z veřejných zdrojů. Nejsme placeni z vašich daní. Jsme odkázáni jen na pomoc našich dárců. Bez nich bychom museli svou práci zastavit. Prosíme, buďte jedním z takových dárců. Číslo Kverulantova účtu je 4350490001/5500 nebo můžete k podpoře použít i tuto zabezpečenou darovací bránu.

**

Vojtěch Razima, Kverulant.org

5 2 hlasy
Hodnocení článku
2 komentáře
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Praded
Praded
před 7 měsíci

Jak jinak může vypadat stát, ve kterém si zaměstnanci sami určují platy, paušální brebendy a za nic nezodpovídají. K tomu si přiberou tlupy spřízněných poradců, kteří v případě nouze, jim zase přihrají místa u koryt nějakých firem. Dokud nebudou jejich platy vázány na výsledky státu, brebendy jen prokázané a zodpovědnost jako každý zaměstnanec, nelze očekávat… Číst vice »

oldo
oldo
před 8 měsíci

Oni nevědí,co se okolo nich děje doma a ve světě?
Jak je možné,že neznají význam slova věrolomný?
Třicet let je tady prolhaný boxdel a najednou tu vznikne kultura?
Proč je v článku daleko nejčastěji jmenován jakýsi Babiš?
Proč NR věnuje pozornost takovým blábolům?