Bojové koordinování ve Voňavých horách. O pracovní cestě ministra obrany Ruska do Číny

Krátká návštěva generála Šojgu neměla za cíl jen zúčastnit se vojensko-diplomatické akce tak blízké srdci čínských kolegů. Nebyla to oficiální návštěva v reakci na pobyt čínského ministra obrany Li Šan-Fu v Moskvě v polovině dubna, kdy ho přijal prezident Putin. Proto se neuskutečnilo setkání s čínským vrchním velitelem Si Ťin-Pchingem. V březnu Si Ťin-pching a Šojgu úzce pohovořili během pobytu prezidenta Si v Moskvě, kdy spolu diskutovali o celé řadě otázek v oblasti vojenské i vojensko-technické spolupráce mezi oběma zeměmi. Pak Si Ťin-pching jako první z vůdců cizích států navštívil Centrum operativního řízení Ozbrojených sil Ruska.

Zároveň byla při pobytu našemu ministrovi obrany v Pekingu projevována mimořádná úcta. Byl jmenován hlavním hostem Xiangshanského fóra. Dostalo se mu všech nejvyšších vojenských poct, včetně přehlídky gard v budově, kde sídlí Vojenská rada KS Číny a vojenská rada ČLR, která současně řídí všechny ozbrojené síly a jejich velitelské orgány, včetně ministerstva obrany. Tam také za pevně zavřenými dveřmi proběhlo jednání generála Šojgu s generálem Čang Jü-Sia, který po rezignaci ministra Li Šan-Fu, jež způsobila rozruch, vykonává funkci hlavy vojenského rezortu.

Právě tento rozhovor byl zřejmě hlavním cílem cesty Sergeje Šojgu za Velkou zeď. Během pekingských jednání 17. října “mezi čtyřma očima” Putina a Si Ťin-pchinga, dvou prezidentů a současně dvou vrchních velitelů, bylo jistě dosaženo rozsáhlých dohod o regionální a globální bezpečnosti. Jen těžko by se dalo přehlédnout prohlášení amerického prezidenta Joe Bidena o připravenosti vést současně jadernou válku proti Rusku a Číně. Chtěný takový vývoj událostí nedávno zdůvodnili ve zvláštní zprávě zkušení experti amerického Kongresu – vysloužilí rozvědčíci, vojáci, diplomaté, kongresmani. Putin a Si Ťin-pching museli pracovat na hranici odpovědnosti za svá rozhodnutí, zabývat se od dob Stalina a Mao Ce-tunga nebývalou kreativitou v oblasti osudů svých národů, osudů celého světa. Rozhodnutí velitelů “bojového slaďování” Ruska a Číny o varování před agresí a odplatě za ni bylo pravděpodobně předáno k dopracování a upřesnění dále v týmu. Provedení spojení plánů bylo právě svěřeno hlavám ministerstev obrany a doprovázejícím je nejvyšším šaržím generálních štábů a strategických sil.

Je samozřejmé, že potřebná pozornost byla věnována i “operaci krytí”, účasti na plenárním zasedání Xiangshanského fóra. Bylo by marné hledat v projevech Šojgu sebemenší neshody s pozicí Číny. Zdůraznil mimořádný význam říjnového setkání Vladimíra Putina a Si Ťin-pchinga. “Hlavy našich států vyjádřily velmi příznivý postoj k všestrannému rozvoji rusko-čínského komplexního partnerství a strategické spolupráce, včetně vojenské a vojensko-technické oblasti. Zdůraznili cílenou praktickou spolupráci a těsnou koordinaci na mezinárodní scéně”, řekl Sergej Šojgu.

Při hodnocení současné vojensko-politické situace na západní a východní frontě globální “studené války” proti Rusku a Číně generál Šojgu zdůraznil tyto aspekty: Západ se otevřeně zaměřil na “strategickou porážku” Ruska v hybridní válce, kterou proti němu rozpoutal, a používá Ukrajinu jako beranidlo. Linie Západu na eskalaci konfliktu s Ruskem představuje hrozbu přímého vojenského střetu jaderných mocností. Situace v zóně SVO svědčí o neperspektivnosti plánů NATO na podkopání bezpečnosti Ruska. Západ se snaží zdůvodnit ocitnutí se sil a infrastruktury NATO v Asii. Americká vojenská a biologická činnost nabírá na síle rozložením sítě laboratoří v Singapuru, Thajsku, Kambodži a Jižní Koreji. Vznikají nová a eskalují stará ohniska napětí. Je to v podstatě výsledek geopolitických avantýr, egoistických neokoloniálních činů Západu. V kontrastu s celkovou alarmující situací se buduje rusko-čínské komplexní partnerství a strategická spolupráce, řekl Sergej Šojgu.

V jednoznačných vyjádřeních se nesl i projev generálplukovníka Čang Jü-Sia. Zdůraznil, že Čína je připravena společně s Ruskem aktivně reagovat na různé bezpečnostní hrozby a výzvy a také společně udržovat globální strategickou rovnováhu a stabilitu. Rozvoj čínsko-ruských vztahů, založených na pevném sousedském přátelství, všestranné strategické koordinaci a vzájemně výhodné spolupráci, je strategickým řešením odpovídajícím logice historie. Pod strategickým vedením vůdců obou zemí jsou rusko-čínské vztahy udržovány na vysoké úrovni, vztahy ozbrojených sil obou států mají mohutné tendence k rozvoji, kontakty a interakce ve všech oblastech se vyznačují plodnými výsledky. Pozice Číny a Ruska ve vojenské oblasti se shodují, což přispívá k rozvoji spolupráce v tomto směru, zdůraznil Čang Jü-Sia.

Pochod generála Šojgu do Voňavých hor byl nezbytným a plodným krokem k “bojovému slaďování” ozbrojených sil Ruska a Číny. V rychle se měnícím operativním a strategickém prostředí jsou podobná setkání s čínskými protějšky velmi žádaná.

Jurij Tavrovský

Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová

fondsk