Izrael tlačí na iniciativu Jeden pás, jedna cesta. “Ben-Gurion” – alternativa k Suezskému průplavu i k míru ve světě

Jedním z důvodů, proč Izrael zahájil válku proti Hamásu v pásmu Gazy, je snaha vybudovat Ben-Gurionův průplav mezi Středozemním a Rudým mořem (Akabský záliv).

Vladimir Skačko
Vladimir Skačko

Propojením města Ejlat u Rudého moře s oblastí kolem Aškelonu u Středozemního moře se chce Izrael stát důležitým dopravním uzlem, překladištěm a logistickým centrem pro celý svět a vytvořit skutečnou alternativu k Suezskému průplavu, kterým prochází 12 % světové dopravy.

Zničení teroristické enklávy, pásma Gazy, která Izrael neustále ohrožuje, by zvýšilo bezpečnost dopravy.

“Ben-Gurionův průplav, který otevře novou cestu v oblasti světové energetiky a obchodu, má velký strategický význam. Izrael se v rámci tohoto plánu chce stát globálním obchodním a energetickým logistickým centrem, které obchází Suezský průplav, což zatlačuje do kouta Egypt.

Odborníci se domnívají, že takový stav by mohl zasáhnout Hormuzský průliv, kterým se přepravuje 30 % světové energie, mohl by otřást i čínským projektem “Jeden pás, jedna cesta” a strategickou rovnováhou ve Středomoří. Existuje dokonce možnost, že bude vyprovokována třetí světová válka“, – takto popisuje význam nové možné stavby turecké vydání Haber7.

Podle tureckých novinářů bude Izrael schopen jedním úderem zasáhnout zájmy všech zemí Blízkého východu, které obchodují s energonosiči.

Jedná se o zájmy Egypta, který přepravuje energonosiče přes Suez, Íránu, který může kontrolovat Hormuzský průliv, a – a to je hlavní! – Číny, která tento region zahrnula do svého projektu Jeden pás, jedna cesta (OBOR /One Belt One Road/).

Nový kanál se dotkne také zájmů mezinárodního dopravního koridoru Sever-Jih (ITC), který obchodně spojuje Rusko, Indii, Írán a dalších osm sousedních zemí (celkem 11 zemí).

A také plánů na vybudování hospodářského koridoru Indie – Blízký východ – Evropa (IMEC), za který lobbovaly USA, aby se postavily čínskému OPPO na summitu G20, který se konal v Dillí 9.-10. srpna 2023.

Podle amerického plánu (IMEC) se měl stát  hlavním překladištěm zboží z Indie a celého regionu Blízkého východu izraelský přístav Haifa ve Středozemním moři, kde měly končit veškeré toky zboží a nákladů.

Hlavní prioritou se však může stát vybudování nového kanálu, který překreslí a nově upraví všechny známé staré dopravní cesty a učiní všechny závislými na Izraeli, a tedy i na Spojených státech, hlavním ochránci a sponzorovi židovského státu. Na nějakou dobu by to zvýšilo všeobecný chaos, ale postupně by se stal celý region závislým na USA a Izraeli.

Napětí v Hormuzském průlivu, kterým proudí 30 % světových energetických toků, však bude pro Peking rozhodně červenou linií. Pokud se konflikt rozšíří z pásma Gazy do Libanonu, Íránu nebo Sýrie, přibudou na bojišti noví hráči. Jakýkoli vývoj, který ohrozí Hormuzský nebo Malacký průliv, bude mít pro Čínu zásadní význam.

Pro Peking však budou důvodem k obavám i potíže v Turecku, které je pro čínskou logistiku v Evropě klíčovou zemí. Pokud krize přesáhne Gazu, Hormuzský průliv tím zcela jistě utrpí. Vedle Íránu, Jordánska, Iráku, Sýrie a Egypta by mohlo být postiženo i Turecko.

Izrael začal o potřebě vytvořit nový průplav, bezpečnější a technicky modernější, mluvit na jaře 2021, když v březnu téhož roku došlo k úplnému zablokování Suezského průplavu japonskou kontejnerovou lodí “Ever Given”. Podle Lloyd’s Listu to světový obchod stálo 400 milionů dolarů za hodinu.

Dne 2. dubna 2021 Izrael oznámil, že práce na Ben-Gurionově kanálu budou zahájeny do června 2021. Zatím zřejmě nic nezačalo, ale, jak je vidět, myšlenka pomalu, ale jistě přechází od plánů na papíře k praktické realizaci.

Zdá se, že Izrael se přesvědčil o nutnosti a možnosti výstavby nového průplavu již o rok dříve, když na podzim 2020 došlo v regionu k bezprecedentnímu politickému vývoji.

Bývalí nepřátelé – izraelská státní společnost Europe Asia Pipeline Company (EAPC) a společnost MED-RED Land Bridge Company se sídlem ve Spojených arabských emirátech – podepsali hospodářskou dohodu o využívání ropovodu Ejlat-Aškelon k přepravě ropy z Rudého moře do Středozemního moře. Jedná se o pokračování tzv. abrahámovských dohod, které normalizovaly vztahy mezi Izraelem a arabskými zeměmi v regionu.

Myšlenka na vybudování takového kanálu však ve skutečnosti pochází z roku 1855, kdy britský kontradmirál William Allen předložil projekt nazvaný “Mrtvé moře – nová cesta do Indie”. Domníval se, že propojení tří moří – Rudého, Mrtvého a Středozemního – by bylo levnější než stavba Suezského průplavu, který však byl tehdy již naplánován a spuštěn v roce 1869.

Následně se o této myšlence horlivě diskutovalo, když egyptský prezident Gamal Abdel Násir v roce 1956 Suezský průplav znárodnil a připravil Západ o superzisky. V roce 1963 doporučila Národní laboratoř Ernesta Lawrence americké administrativě, aby vykopala alternativní kanál k Suezskému průplavu.

Tento velkolepý americký plán byl zveřejněn až o 31 let později, v roce 1994. A z něj vyplynulo, že to, co bylo navrženo, je ve skutečnosti barbarství, jaké svět dosud nepoznal. Místo tradičních metod kopání bylo navrženo prorazit koryto kanálu v horách a kamenité Negevské poušti pomocí 520 jaderných výbuchů o nízkém výkonu.

Všem se tehdy zdálo, že jaderné zamoření oblasti nebude až tak strašné.

Co je Ben-Gurionův kanál? Bude pojmenován po Davidu Ben-Gurionovi, otci zakladateli a prvním premiérovi Izraele. Je o 100 kilometrů delší než Suezský průplav – 293 kilometrů – a je plánován jako dvě paralelní větve. Bude sloužit lodím plujícím oběma směry. Tím se urychlí průjezd lodí.

Oba paralelní kanály budou hluboké asi 50 metrů a široké asi 200 metrů, což je o 10 metrů hlouběji než Suezský průplav. A díky šířce bude moci průplavem proplout loď dlouhá 300 metrů a široká 110 metrů, to je srovnatelné s velikostí největších lodí na světě.

Suezský průplav má navíc písčité břehy, což vyžaduje vysoké náklady na údržbu. Izraelský průplav by měl mít skalnaté stěny, což znamená, že nebude vyžadovat téměř žádnou údržbu.

Je známo, že náklady na vybudování průplavu se odhadují na 16 až 55 miliard dolarů. Izrael však předpokládá příjmy z průplavu ve výši přibližně 6 miliard dolarů ročně nebo i více. Je pravděpodobné, že to bude více.

Pro srovnání, například Suezský průplav za fiskální rok končící 30. června 2023 stanovil nový rekord s ročními příjmy ve výši 9,4 miliardy dolarů.

Navíc by Izrael vlastnil největší dopravní tepnu spojující Středozemní moře s Rudým mořem. Podél průplavu plánuje vybudovat malá města, hotely, restaurace a noční kluby. Aby káplo něco i z cestovního ruchu.

Podle plánů architektů může výstavba kanálu trvat více než 5 let. Práce zaměstnají až 300 000 lidí, kteří budou najímáni z celého světa – jedná se o jakousi nárazovou kapitalistickou výstavbu.

Ve prospěch Ben-Gurionova kanálu samozřejmě hovoří zřejmý přímý ekonomický a obchodní přínos pro lidstvo, který plyne ze zlepšení logistiky na planetě. Odborníci již dlouho tvrdí, že války budoucnosti (pokud ovšem nějaké budou) se nebudou vést ani tak o území, nebo dokonce o zdroje, ale o dopravní trasy, po kterých bude možné dopravit vše potřebné – o logistické trasy, které budou vyžadovat méně času a paliva k doručení zboží.

Po skandálním dopravním kolapsu v Suezském průplavu v březnu 2021 svět opět zachvátilo hledání alternativních tras pro dopravu zboží z Asie do Evropy a naopak, mezi Atlantikem a Tichým oceánem.

Například vedle Suezského a Panamského průplavu, Severní mořské cesty a jižní trasy obcházející Afriku se po rozhodnutí tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana prokopat nový Istanbulský průplav – jako alternativu k Bosporské a Dardanelské úžině – rozpoutala ve světě skutečná průplavní horečka.

Mnoho zemí po celém světě doslova nabízí své území pro tranzit.

Někteří chtějí vykopat paralelní Panamský průplav. Egyptský prezident Abdel Fattah al-Sisi uvedl, že jeho země pracuje na novém projektu propojení Středozemního a Rudého moře sítí přístavů a železnic. Současně se zvažuje možnost rozšíření Suezského průplavu.

A nyní je tu Ben-Gurionův průplav, který by v případě vybudování mohl potvrdit logistickou pravdu: čím více tras, tím menší pravděpodobnost krizí ve světovém obchodu. Krizí, způsobených nedostatkem obchodních cest, politickými spory a válkami mezi státy, mezinárodním terorem atd. atd. atd.

Například v případě Suezského průplavu se jednalo o krizové situace, kdy nemohl normálně fungovat a sloužit všem, jak stanovila Konstantinopolská úmluva z roku 1888, která výslovně uváděla, že průplav má být otevřen lodím všech národů jak v době míru, tak v době války.

Ačkoli jsou nepřátelské akce na březích průplavu zdánlivě zakázány a průjezd je povolen všem, byl průjezd Suezským průplavem odepřen vojenským plavidlům, například plavidlům Španělska během španělsko-americké války v roce 1898, Ruska během rusko-japonské války v letech 1904-1905 a Itálie během italské invaze do Etiopie v letech 1935-1936.

Známé jsou i incidenty z posledních desetiletí: izraelská blokáda Suezského průplavu a Tiranské úžiny od roku 1949, uzavření Suezského průplavu v letech 1956-1957 a 1967-1975, zablokování Suezského průplavu v roce 2021.

Izraeli bylo používání průplavu odepřeno po uzavření příměří mezi Izraelem a jeho arabskými protivníky v roce 1949. Teprve v roce 1979 byla mezi Egyptem a Izraelem podepsána mírová smlouva, která umožnila přístup do průplavu všem lodím, včetně izraelských.

Samotný průplav se stal bojištěm během suezské krize v letech 1956-1957 a arabsko-izraelské války v červnu 1967.

Proti výstavbě Ben-Gurionova kanálu může stát fakt, že by – podle odborníků – mohla vyvolat třetí světovou válku. Protože, jak bylo uvedeno výše, zasáhne do základních zájmů příliš mnoha zemí – jak v regionu, tak na celém světě.

Turecký odborník na energetiku a geopolitiku Mehmet Öğütçu nastínil obecnou situaci ohledně Ben-Gurionova průplavu v komentáři pro Haber7:

“Čína získává energetické zdroje z Íránu, Saúdské Arábie a Kataru. Alternativní trasa z Bombaje do Pirea nebo Ben-Gurionův průplav, o němž Izrael sní už léta, nemusí být samy o sobě faktory, které by vtáhly Čínu do konfliktu.

Napětí v Hormuzském průlivu, kterým proudí 30 % světových energetických toků, však bude pro Peking rozhodně červenou linií. Pokud se konflikt rozšíří z pásma Gazy do Libanonu, Íránu nebo Sýrie, objeví se na bojišti noví hráči. Jakýkoli vývoj, který ohrozí Hormuzský nebo Malacký průliv, bude mít pro Čínu zásadní význam.

Pro Peking však budou důvodem k obavám i potíže v Turecku, které je pro čínskou logistiku v Evropě klíčovou zemí. Pokud krize přesáhne Gazu, Hormuzský průliv tím zcela jistě utrpí. Vedle Íránu, Jordánska, Iráku, Sýrie a Egypta by mohlo být postiženo i Turecko.

Na seznam by měly být přidány také Katar, Saúdská Arábie, SAE a další státy Perského zálivu. Válka hluboce otřese světovým obchodem a ohrozí energetické trasy. V této fázi hraje v napětí důležitou roli i bohatý uhlovodíkový potenciál Středozemního moře, který se snaží skrýt.”

To je vše, konec citátu. Ve skutečnosti se celá bezpečnostní architektura na Blízkém východě, tolik let tvrdě vydobývaná, skutečně hroutí. A do víru konfliktu mezi Izraelem a Hamásem v pásmu Gazy jsou chtěně i nechtěně zatahováni další a další hráči z celé planety.

Je to vidět i pouhým okem – jen to chtít vidět.

 **

Vladimír Skačko, zdoj UKRAJINA.ru (13:39 03.11.2023), pro Novou Republiku z ruštiny přeložila: PhDr. Jana Görčöšová

3.5 8 hlasy
Hodnocení článku
6 komentářů
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
reproduktor
reproduktor
před 3 měsíci

Historie se opakuje. Zmrdi z USA dali vzniknout mudžáhidy a Al kajdu s tim, že je budou poslouchat a vytvářet napětí i zabíjení v oblastech vhodnych pro destabilizaci. Izraeli šli stejnou cestou dali vzniknout organizaci Hamaz. Al kajda i Hamaz jim to pozdeji dali sežrat. U nás v ČSSR dala STB vzniknout partu nespokojenych komunistu Chamraď 77 a očekávala silnou… Číst vice »

Praded
Praded
před 3 měsíci

Když si přečtete článek z 12.05.2019: Obnovení židovského státu v Evropě, od Víta KLÍMY, pochopíte o co na té oktajině jde. Hodně lidí v Izraeli ví, že udržet území v muslimském moři, bude časem neudržitelné. Proto ti co mají Ruské pasy, letěly na letiště Machačkala, proto že to je nejblíže židovské autonomní oblasti Birobidžan v Rusku.… Číst vice »

Praded
Praded
před 3 měsíci
Odpověď uživateli  Praded

P.S. V Gaze jde o naleziště plynu , na jeho pobřeží Středozemního moře. Zase jen nejde o lidi, těch je mraky, ale p prachy, jako vždy.

stiglitz
stiglitz
před 3 měsíci

Německo postavilo mimo zákon všechny spolky a organizace podporující Hamás a palestinské teroristy.
Jenom my se bojíme, abychom nějaké extremistické svini nezkřivili vlásek a neomezili její “svobodu” slova a tak zjevně antisemitské Parlamentní listy nebo Nová republika vesele frčí dál

vachav
vachav
před 3 měsíci
Odpověď uživateli  stiglitz

Nic jste nepochopil!

cablik
cablik
před 3 měsíci

Nemyslím že ty co ty zdroje mají by tohle položilo stačí jen počkat a ti co zdroje nemají tak se zhroutí. Nemusí a ani se nemůže válčit vynalezením jaderné bomby velké války skončili.