Návštěva ruského premiéra v Číně potvrdila odhodlanost obou mocností k rozvoji strategického partnerství

Mišustin se setkal se svým čínským protějškem, premiérem Státní rady ČLR Li Qiangem. Uskutečnilo se setkání s čínským prezidentem Si Ťin-Pchingem.  

“Bojová koordinace” pokračuje

Formálně byl příjezd ruského premiéra v doprovodu vicepremiérů, ministrů a hlav předních společností načasován k 28. pravidelnému setkání předsedů vlád Ruska a Číny.

Během návštěvy 19.-20. prosince nebyl podle očekávání podepsán plán hospodářské spolupráce Ruska a Číny do roku 2030 a smlouva o dodávkách ruského plynu plynovodem Síla Sibiře-2. Rusko-čínská ekonomická spolupráce se však do “letargického spánku” vůbec neponořila. Bylo podepsáno společné komuniké a předem připravené dokumenty: protokoly o přípravě pravidelných schůzek hlav vlád, humanitární, investiční a energetické spolupráci; memorandum o intelektualizaci činnosti celních orgánů států; protokol o veterinárních a hygienických požadavcích na krmiva pro neproduktivní zvířata vyvážená z Ruska do Číny; dodatek o změně protokolu o fytosanitárních požadavcích na kukuřici, rýži, sóju, řepku vyváženou z RF do ČLR; protokol o inspekčních, karanténních a veterinárních požadavcích na vepřové maso vyvážené z Ruska do Číny, memorandum o porozumění mezi FAS RF (Federální antimonopolní služba RF, pozn. překl.) a Hlavním státním úřadem pro kontrolu a regulaci trhu ČLR pro roky 2024-2025.

Odklad podpisu plánu spolupráce do roku 2030 a smlouvy o dodávkách plynu přes plynovod Síla Sibiře-2 nijak nesouvisí s údajně vzniklými potížemi ve vztazích mezi Moskvou a Pekingem.
Věrnost strategickému partnerství je pravidelně potvrzována v projevech ruských i čínských představitelů. Předseda Si Ťin-pching nedávno dokonce použil nové znění k charakteristice současné etapy. Během setkání s předsedou Státní dumy V. Volodinem použil frázi “zhanle sezzo”, kterou lze přeložit jako “bojová koordinace” nebo “pohyb v jednom bojovém šiku”.

Myslím, že důvody odkladu podpisu důležitých dokumentů je třeba hledat na čínské straně. Je nepravděpodobné, že by premiér Mišustin nesplnil úkol prezidenta Putina a mocný byrokratický aparát vlády nestihl připravit potřebný dokument. Podle vyjádření kurátora rusko-čínské spolupráce vicepremiéra D. Černyšenka “ruská vláda zorganizovala systémovou práci při koordinaci spolupráce s ČLR. K tomu pracuje 5 vládních komisí, 13 podkomisí a více než 50 pracovních skupin. V každém směru byla provedena analýza maximálního dosažitelného potenciálu”.

V Číně není situace jednoduchá. Obnova národního hospodářství po bolestivém období boje proti COVID-19 je úspěšná, ale ne tak rychlá, jak se očekávalo. O stimulačních opatřeních v Pekingu probíhají intenzivní diskuse, vznikají nové struktury stranické kontroly ve finanční sféře, mění se vedení Centrální banky, ministerstev a rezortů. Je odloženo na neurčito již v říjnu očekávané 3. plénum Ústředního výboru KS Číny, které se tradičně věnuje strategickým otázkám ekonomiky. Je zřejmé, že v takových podmínkách by bylo nahlížení do budoucnosti, i když ne tak vzdálené, lehkomyslné.

Do jisté míry se tato neurčitost odráží i na osudu plynovodu Síla Sibiře-2. Zde se však podle mého názoru přidává ještě tradiční přání čínských úředníků a podnikatelů dosáhnout co nejvýhodnějších podmínek, vyjednat další slevy a výhody i v závěru jednání.

Peking chápe význam dodatečných “plynových příjmů” pro ruskou státní pokladnu. Ne každý si ale uvědomuje, že v blízké budoucnosti může studená válka proti Číně jít podle ruského scénáře a pod tou či onou záminkou Pekingu k obchodním a technologickým sankcím přidají i energetické. Lví podíl ropy a LNG proudí do ČLR ze zemí Perského zálivu přes Indický oceán přes Malacký průliv, který kontrolují americké letadlové lodě.

Stávající a plánované ropovody a plynovody, železnice a dálnice přes území Ruska a dalších přátelských zemí se mohou stát pro Říši středu nejen Hedvábnou stezkou, ale také Cestou života.

Návštěva M. Mišustina skončila. “Studená válka” Západu proti Rusku a Číně pokračuje. “Bojová koordinace” Moskvy a Pekingu nemá alternativu.

Jurij Tavrovský

Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová

fondsk

4.3 7 hlasy
Hodnocení článku
6 komentářů
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
kutnohorsky
kutnohorsky
před 4 měsíci

Můj názor je, že Rusko na Čínu hodně spoléhá a ve vzájemných vztazích příliš tlačí na pilu. Ono ani něco jako bratrství ve zbrani obou států nebude až tak jednoduché. Číňané jsou velmi zdvořilí a do očí vám nic neodmítnu. Což bylo vidět i na jednání čínského prezidenta v USA. Ani potupné podmínky přijetí… Číst vice »

Ludvik
Ludvik
před 4 měsíci
Odpověď uživateli  kutnohorsky

“Rusko má pouze dva spolehlivé spojence – armádu a námořnictvo,” tato slavná slova pronesl car Alexandr III, předposlední car Ruska vládnoucí v letech 1881 až 1894. 

Ani v současnosti se na tom zřejmě nic nezměnilo, obchodní partnerství nikdy nezaručovalo a zřejmě ani nikdy nebude zaručovat záruku spojeneckých vztahů pro budoucnost.

cablik
cablik
před 4 měsíci

Tak to je obě velmoci vědí že pokud nebudou spolupracovat tak se je bude snažit USA zničit. Čínské zdroje a Ruské zbraně jsou neporazitelné.

Plebej
Plebej
před 4 měsíci
Odpověď uživateli  cablik

Nějak se vám z úvah vytratily zdroje ruské. Nezanedbával bych proto ani pouhou zmínku o nich. Jsou totiž staletým důvodem, proč by si Západ (kdysi především Británie) s takovou chutí podmanil Rusko i s jeho zdroji. Nejcennějším zdrojem těch obou zemí je ovšem lidský potenciál. Potenciál vzdělaných a motivovaných lidí. Kéž se oběma daří jak jen… Číst vice »

Naposledy upraveno před 4 měsíci uživatelem Plebej
cablik
cablik
před 4 měsíci
Odpověď uživateli  Plebej

Jo máte pravdu také co toho je zamrzlé na Sibiři napsat jsem to špatně měl jsem napsat Čínská ekonomika a jejich lidské zdroje.

Lubez
Lubez
před 4 měsíci
Odpověď uživateli  cablik

To je Cáblo v pohodě, já to pochopil.