Proč se najednou USA postavily na obranu ruských rafinerií před ukrajinskými útoky

USA se postavily na stranu Ruska a vyzvaly Ukrajinu, aby zastavila útoky na ruskou energetickou infrastrukturu. Samozřejmě, Washington zde jedná ve vlastním zájmu. Čeho se Spojené státy obávají? A jak přesně mohou ukrajinské útoky na ruské rafinérie poškodit Američany?

Spojené státy naléhají na Ukrajinu, aby přestala útočit na ruskou energetickou infrastrukturu, konstatuje deník Financial Times s odvoláním na informované zdroje. Současně s aktivními útoky na ruské rafinerie Ukrajina vyzývá USA, aby snížily cenový strop na ruskou ropu z 60 na 30 dolarů za barel. „Pro USA je nyní lepší tento cenový strop vůbec nezvyšovat, protože upřímně řečeno nefunguje: Rusko prodává Ural dražší. Navíc, když lídři G7 přijali tyto sankce, sami předepsali, že každé dva měsíce by se měl cenový strop upravit o 5 % průměrné ceny ruské ropy. Tato úprava se však nikdy nevyužila. V říjnu loňského roku byla průměrná měsíční cena 81 dolarů za barel Uralu. Pokud by se měl cenový strop změnit podle původního schématu, musel by se vůbec zvýšit, a to by vypadalo podivně,“ říká Igor Juškov, expert z Finanční univerzity při vládě Ruské federace a Fondu národní energetické bezpečnosti.

Jak se změnila situace na trhu s ropou po embargu 2022. Pro Rusko to nemohlo být lepší

 

„Rozhodnutí snížit nyní cenový strop na 30 USD za barel by se na jedné straně mohlo považovat za zpřísnění tlaku na Rusko. Na druhé straně by si každý velmi rychle všiml, jak obrovská mezera existuje mezi stanoveným stropem a reálnou cenou, přičemž ceny ruské ropy na cenový strop nereagují a ani na něm nezávisí. I když samozřejmě cenový strop vytváří komplikace. Kdyby ho nebylo, Rusko by mohlo prodávat svou ropu ještě dražší. To znamená, že cenový strop vytváří určité náklady, ale tyto náklady nelze zvýšit změnou úrovně cenového stropu. Důležitý je zde samotný fakt cenového stropu, ne jeho výška,“ řekl Igor Juškov.

Proto je nepravděpodobné, že by Ukrajina byla schopna vynutit si změnu cenového stropu. Kyjev však našel jiný způsob, jak vyjednávat s USA.

„Ukrajina si chce vyjednat dodatečnou podporu ve formě peněz a zbraní výměnou za zastavení intenzity útoků na ruské rafinérie. V nejhorším případě, když se Ukrajina potřebuje tvářit dobře ve špatné hře, přestane útočit na ruské rafinérie výměnou za zpřísnění sankcí USA vůči ruskému ropnému průmyslu,“ domnívá se expert FNEB. Čeho se USA tak bojí?

Velice se bojí rostoucích cen ropy a zrychlující se inflace, se kterou už dlouho bojují. Jak se to může stát?

Za prvé, útoky na energetickou infrastrukturu jednoho z největších vývozců ropy a ropných produktů již trhy znervózňují. Cena ropy Brent od začátku roku 2024 vzrostla již o 11 % na více než 85 USD za barel. ”

Za druhé, daňový systém v USA je uspořádán tak, že cena ropy na světových trzích se okamžitě promítá do ceny pohonných hmot v zemi.

Za třetí, politická kultura v USA je taková, že rostoucí ceny na čerpacích stanicích lidé vnímají jako selhání administrativy prezidenta. Američané si spojují prezidenta s cenami ropy,” říká Igor Juškov.

Můžeme si vzpomenout, jak v roce 2022, kdy ceny stouply na 120 dolarů za barel, republikáni – Bidenovi soupeři – zorganizovali flash mob: na čerpacích stanicích se objevily nálepky v podobě Bidena, který ukazuje prstem na cenovku s benzínem. Ve volebním roce to Biden určitě nechce dopustit kvůli Ukrajině a Rusku. Inflace je pro amerického prezidenta další bolestí hlavy.

„Hlavním ekonomickým cílem Bidenovy administrativy před volbami bylo dosáhnout míry inflace na úrovni 2 %. Zdá se, že tohoto cíle se podařilo dosáhnout. Nedávno zveřejněné indexy včetně indexu spotřebitelských cen však naznačují něco jiného. Potvrdil to i předseda Fed-u Jerome Powell, když řekl, že “cesta ke 2% bude hrbolatá”. V případě, že se naruší současná rovnováha nabídky a poptávky na trhu s ropou, a ještě více, pokud se zpřísní cenový strop, Rusko bude moci snížit objem dodávek, aby nepřišlo o zisky a zachovalo produkt, av takovém případě se ceny ropy budou řítit nahoru a hlavní ekonomický cíl Spojených států – dvouprocentní inflace – se stane zatím dosažitelným,“ říká Pavel Sevostanov, aktivní státní rádce Ruské federace a docent Katedry politické analýzy a sociálních a psychologických procesů na Plechanovově ruské ekonomické univerzitě.

Jak přesně však mohou kyjevské útoky na ruské rafinérie vést k vyšším cenám ropy na světovém trhu? Na první pohled se zdá, že jelikož rafinerie trpí útoky, Rusko bude mít více ropy na vývoz ve velkých objemech – a to by mělo ceny ropy naopak snížit. V praxi však existuje velmi mnoho neznámých, které vytvářejí rizika.

První scénář, kterého se USA obávají. „Pokud to Ukrajina přežene a vyřadí mnoho ruských rafinérií, Rusko přestane vyvážet ropné produkty. Zároveň se bude snažit vyvážet všechny tyto objemy ropy, které nebylo schopno rafinovat. Může se však stát, že pro přepravu nových objemů ropy nebude dostatečná kapacita ropovodů, přístavů ani tankerů. V důsledku toho Rusko nebude schopno vyvážet veškerou ropu, a proto snížíme vývoz kapalných uhlovodíků, tj. ropných produktů i ropy. To znamená, že na světovém trhu vznikne deficit a ceny opět porostou,“ říká Juškov.

V druhém případě se USA obávají odvetných opatření, která by mohlo přijmout Rusko. Pokud totiž dojde ke zničení ruského ropného průmyslu, což povede k nedostatku ropných produktů (benzínu a nafty) i v samotném Rusku, určitě dojde k reakci. Moskva by mohla podniknout odvetné kroky proti energetické infrastruktuře, na kterou se Západ spoléhá, ​​tvrdí zdroje FT. Mají na mysli systém Kaspického ropovodního konsorcia (CPC), kterým se přepravuje kazašská ropa na světový trh přes Rusko. CPC využívají západní společnosti Exxon Mobil a Chevron.

Rusové zasadili údery zadním oblastem Ukrajiny a v Oděse. V některých vesnicích už nejsou žádní muži

 

 

V roce 2023 bylo prostřednictvím CPC přepraveno 64 milionů tun ropy na vývoz.

„Je to nepravděpodobný scénář, ale rizika zde jsou. Pokud Ukrajina vyhodí do vzduchu všechny ruské rafinerie, Rusko může reagovat tak, že za prvé samo omezí vývoz ropy, za druhé přeruší dodávky ropy přes CPC, čímž zároveň zasáhne americké společnosti a spustí ještě větší výpadek dodávek ropy na světový trh. Za třetí, Rusko se může dohodnout s Íránem a jemenskými housemi na aktivnějším útoku na lodě projíždějící přes Rudé moře, a tak zde přerušit dodávky ropy. Tímto způsobem se může zorganizovat globální energetická krize,“ tvrdí respondent.

Nejdůležitější však je, proč by USA podstupovaly takové riziko? „Rusku bude špatně, ale nezemře z toho, politický režim se nezmění. Nelze to nazvat vítězstvím. Ale samotné USA jako země dovozu budou velmi trpět, v zemi se zvýší ceny benzínu, naruší se volby – a Biden nebude znovu zvolen. Proto USA říkají Ukrajině, aby neútočila na ruské rafinérie,“ uzavřel Juškov.

*

Olga Samofalovová, zdroj, překlad: Armádny MAgazín SK

 

3.3 7 hlasy
Hodnocení článku
Subscribe
Upozornit na
3 komentáře
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
cablik
cablik
před 26 dny

A co kdyby konečně se ukončila ta válka co nic neřeší vykašlat se na celé pošahané ideologie. A začít normálně spolupracovat a žít. Kde jsou Český fašisté aby přáli USA smrt že obchodují s Ruskem.

standa
standa
před 25 dny
Odpověď uživateli  cablik

Čeští fašisté vždy čekají na pokyn USAmbasády na koho mají útočit – tak to bylo s Kaddáfím, Husajnem, Assádem a dalšími i Orbánem a Putinem. Všimněte si jak jsou vždy mezi prvními “novináři” mainstreamu – nositelé, roztleskávači a rozdmychávači nenávisti, politicim se přidávají, když je atmosféra fašismu ji rozdmychána !!

cablik
cablik
před 25 dny
Odpověď uživateli  standa

Hmm měl jsem k poslední větě napsat uvozovky slouhové nebudou se stavět proti páníčkům i kdyby jim na hlavu[_T_]