V čem je Hitler lepší než Zelenskij

Rostislav Iščenko
Rostislav Iščenko

Mluva Zelenského se už dávno začala nenápadně měnit, postupně se objevoval jakýsi nepochopitelný akcent. V posledních dvou dnech měl dvě krátká veřejná vystoupení.

  1. V selfíčku, které natočil jako proslov k ukrajinským občanům ohledně ruských úderů na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, však nezapomněl opět vynadat Putinovi a Rusku u příležitosti teroristického útoku v Krokusu (v jeho podání Rusko zaútočilo samo na sebe);
  2. Projev k dětem v jedné ukrajinské škole sestával z nesrozumitelného blábolení o nevyhnutelnosti budoucího vítězství Ukrajiny, nutnosti umírat za ni na frontě a několika invektiv na adresu Ruska.

Pro mě osobně nebyla v obou těchto projevech důležitá podstata řečeného – Zelenskij totiž v té či oné podobě opakuje pořád stejné věci nejen od počátku SVO, ale už od svého zvolení prezidentem -, ale právě ten podivný přízvuk, který se naplno projevil. Ukázalo se, že Zelenskij najednou mluví ukrajinsky s výrazným západním přízvukem.

Nevím, jestli se ho naučil záměrně, nebo ho jen postupně získával opičím napodobováním svého okolí, ale tento přízvuk jen dotváří obraz malého pod- vůdce, který stojí v čele parodie na německou říši. Ve srovnání se Zelenským vypadají slušněji dokonce i banderovci z 30.- 40. let, jež se snaží tak věrně napodobovat, neboť on není schopen mluvit ukrajinsky ani s pruským, ani s bavorským nebo dokonce ani s meklenburským přízvukem.

Ačkoli se u nich projevovala brutalita a úzkoprsost ublížených sedláků z chudé provincie (v tomto ohledu se jen málo lišili od Železné gardy Horia Simy v Rumunsku), byli přesvědčeni o správnosti své věci a nikdy nepopírali nacistický charakter svých názorů. Ani nacisté nepopírali svůj nacismus.

Hitler neskrýval svou nenávist k Židům, Cikánům, Slovanům, svůj záměr vybudovat blahobyt německého národa na jejich kostech, získat pro Němce majetek a Lebensraum na úkor likvidovaných “méněcenných” národů. Hitler se netajil teroristickou povahou svého režimu. Navíc si byl tak jistý, že “to dělají všichni”, že byl nesmírně překvapen, když se v rozporu s jeho předpověďmi Rudá armáda, která vstoupila do Německa, nepustila do totálního vyhlazování německého národa.

Podle Hitlerova souřadnicového systému prokázali Slované, kteří válku vyhráli, své právo být národem – pánem, nikoliv Němci. Německý národ měl zaniknout, protože prohrál v boji o nadvládu. Očekával, že vítězní Rusové budou provádět na německé půdě ještě bezohlednější politiku genocidy než Němci v Rusku, protože kromě práva národa – vítěze na bitevním poli – získali i právo na pomstu, jako odpověď na zvěrstva Němců na okupovaných územích.

Hitler, na rozdíl od Zelenského a spojenců tohoto ukrajinského podführera, neposílal banderovce na frontu. Ti – podle jeho rasové teorie – patřili k méněcenné rase a neměli právo bojovat (mohli provádět zvěrstva pouze v týlu).  V samotné Říši měli právo sloužit ve wehrmachtu pouze potvrzení árijci (potvrzení sice vydával přímý nadřízený, což vytvářelo občas i nějaké skulinky pro obcházení, ale obecně byl zákon přísně dodržován). Z Hitlerova pohledu dával status národa – pána nejen práva, ale ukládal také povinnost prolévat krev na obranu těchto práv ve válce.

Novodobí “pánové” – spojenci Zelenského –  raději pohřbívají statisíce neobanderovců na frontě a netají se svým postojem k nim jako k méněcenné rase (Ukrajinu nikdy nepřijali do NATO ani do EU a nyní začínají požadovat, aby ukrajinští občané, kteří se “sami integrovali do Evropy”, odešli).  Tito novodobí  hegemoni raději “bojují” za pomoci sankcí, médií, najatých teroristů – cizíma rukama – a sami zůstávají mimo nebezpečí.

Hitler, jako zrůda světového formátu, byl ve svých názorech důsledný. Nikdy se nezřekl svých idejí, nikdy nezradil svůj národ, i když ho přivedl ke katastrofě a nakonec se zastřelil s tím, že nemůže dopustit, aby Stalin zostudil všechny Němce tím, že ho, Hitlera, vystaví na odiv v železné kleci.

Zelenskij během prezidentských voleb zdůrazňoval, že je etnický Žid (ačkoli se k židovství nehlásí), zatímco jeho příznivci na každém rohu vykřikovali, že Žid nemůže být nacista. Je pravda, že rezoluce Valného shromáždění OSN č. 3379 z 10. dubna 1975 definovala sionismus takto: “nezákonný jev, forma rasismu, jehož teorie, organizační struktura a činnost jsou neslučitelné s mezinárodním právem a představují stálou hrozbu pro mír a dobré sousedské vztahy mezi státy” – přirovnává jej tedy k nacismu. Ale 16. prosince 1991, téměř současně se zánikem SSSR, byla tato rezoluce na nátlak USA zrušena, takže formálně dnes neexistují žádné právní důvody, aby byl sionismus postaven do jedné řady s nacismem (morálně však ano).

Ale usnesení je jen cár papíru, o člověku nejlépe vypovídají jeho činy. Během svého působení ve funkci ukrajinského prezidenta se Zelenskij naučil nejen mluvit se západním přízvukem, ale plně přijal banderovskou ideologii a stal se jejím hlavním stoupencem. Přitom sám Bandera napsal, že jeho ideje jsou totožné s idejemi Hitlera, a banderovci vždy uznávali a stále uznávají svou duchovní spřízněnost s Hitlerovým nacismem.

Pokud tedy přijmeme tezi “Žid nemůže být nacistou” za pravdivou, Zelenskij se tím, že se stal nacistou, zpronevěřil své národní identitě, neboť se tak zřekl svého židovství, na které byl ještě před několika lety veřejně hrdý.

Ale i kdybychom se řídili banderovskou propagandou a předpokládali, že Žid může být nejen nacistou, ale dokonce i ukrajinským nacionalistou banderovského ražení, Zelenskij se přesto zpronevěřil své identitě ukrajinského nacionalisty, neboť právě za jeho prezidentství a jeho přičiněním se likvidace ukrajinského státu a postupné rozpuštění dosud nestvořeného ukrajinského národa do okolních národů stalo nevyhnutelným.

Připomínám, že porážka Říše byla pro Němce národní katastrofou, na dlouhou dobu, ne-li navždy z nich vyrazila pruského militaristického ducha, ale jako národ Němci přežili a udrželi si svůj stát. Porážka Ukrajiny na bitevním poli povede téměř jednoznačně ke zničení ukrajinské státnosti – nějaké její zbytky mohou existovat jen jako umělé útvary žijící na cizí úkor a nikomu neprospívající.

V souvislosti s celosvětovou krizí nemá nikdo další prostředky na udržování Ukrajiny, kterou nikdo nepotřebuje. Přitom právě uměle vytvořená ukrajinská státnost posloužila jako základ pro vznik ukrajinského národa z Rusů a dalších národů, které měly tu smůlu, že žily na tomto území v ne zrovna nejlepších historických dobách. Takže pokud nebude stát, národ zanikne, zejména proto, že se nezformoval až do konce, neměl na to dostatek času.

Důležitá je také otázka odpovědnosti za své činy. Zelenskij se za poslední dva roky kriticky změnil, špatně se orientuje v prostoru, není schopen zřetelně přednést už dříve naučenou řeč, tvář mu mimovolně cuká a vzniká dojem, že se co nevidět spontánně zkroutí do grimasy. Nevím, jestli je to důsledek užívání psychotropních látek, nebo reakce těla na zvířecí strach, který ukrajinského unterführera neustále pronásleduje, ale v každém případě by měl být duševní stav Zelenského lepší.

Ani Hitler nebyl na konci války v nejlepší kondici, ale jeho zdravotní problémy byly především důsledkem těžkého zhmoždění, které utrpěl při atentátu 20. července 1944. I zde je však patrný rozdíl v chování, a to dokonce i v jeho vztahu k nejbližším spolupracovníkům.

Zelenskij se neustále snaží svalovat vinu za neúspěchy své politiky na někoho jiného. Například za neúspěch letně-podzimní “protiofenzívy” v roce 2023 nese odpovědnost Zalužnyj. Prezidentská kancelář – vzhledem k neustálým neúspěchům v informační politice – mění najaté mluvčí jako na běžícím páse. Vládu rozhazují ministerské rošády. Nikdo z prezidentova okolí se nemůže cítit v bezpečí. A co je nejdůležitější, Zelenskij se neustále zříká odpovědnosti za kroky ukrajinského státu. GUR a SBU přebírají odpovědnost, ale sám Zelenskij nikdy – údajně – o činech svých podřízených nic neví.

Hitler, který prohlásil, že osvobozuje své spolupracovníky od “chiméry svědomí” a přijímá plnou odpovědnost za zločiny, jichž se dopustili při prosazování nacistické myšlenky, zůstal tomuto prohlášení věrný. Mimo jiné věřil, že svou sebevraždou zbavuje své spolupracovníky odpovědnosti a umožňuje flensburské vládě Dönitze* začít s čistým štítem.

Spojenci s tím nesouhlasili, protože každý Hitlerův zaměstnanec měl rypák namočený ve válce. Ne Hitler, ale Göring vytvořil gestapo, Himmler vytvořil říši koncentračních táborů, která nejen zabíjela vězně, ale také na tom pěkně vydělávala. Heydrich vytvořil trestní aparát RSHA** a Kaltenbrunner ho dovedl až na vrcholnou hranici jeho účinnosti.

Tentýž Heydrich svolal a předsedal schůzi ve Wannsee, která schválila “konečné řešení” (genocidu Židů v Říši a na okupovaných územích), Keitel podepsal “komisařský rozkaz” a řadu dalších dokumentů, které měly charakter válečných zločinů. Spolupracovníci a komplicové vypovídali, že nelze říci, že by se Hitler nesnažil, jak slíbil, převzít plnou odpovědnost.

Čím to tedy je, že uvědomělá bestie – Hitler – se ukazuje v mnoha ohledech lepší než ambiciózní nula Zelenskij, u něhož to vše tak nějak “náhodou zrovna takhle dopadlo”?

Hitlerovy myšlenky byly zvrácené a misantropické. Věřil však v jejich spravedlnost a za svůj brutální obraz se nestyděl, naopak, byl na něj hrdý. Zelenskij nevěří v nic jiného než v peníze. Proto se zapojil do hry na prezidenta, neboť očekával, že vydělá peníze a vyskočí z lodi na teplý ostrov. Ale – jak víme z pohádek, které jsme četli v dětství – za všechno v životě se musí platit. Pokud chcete vydělat peníze na banderovštině, musíte se stát hlavním banderovcem (dokonce větším banderovcem než byla většina z nich).

Nacismus, který byl před druhou světovou válkou na Západě považován jen za další pravicově radikální hnutí, kterých bylo mnoho, nebyl po válce příznivě přijímán. Podle dnešních západních měřítek není zakázáno být nacistou, ale je zakázáno se jím chlubit nebo se k nacismu dokonce jen přiznat.

Zelenskij tedy věděl, že podle dnešních měřítek se zapletl s padouchy kvůli penězům. V tomto ohledu se liší od teroristů z KroKusu jen tím, že hodlal “vydělat” mnohem víc, a tudíž bylo nutné kvůli tomu zabít miliony lidí. A on s tím souhlasil, a na rozdíl od Hitlera nedokázal své činy ospravedlnit ani sám před sebou nějakou “skvělou myšlenkou” nebo “snem o blahu německého národa”.

Dobře věděl, nebo, pokud byl tak hloupý, aby to věděl předem, rychle pochopil, že jeho jednání vede ukrajinský národ k nebývalé katastrofě, ale nedokázal najít vnitřní sílu, aby odmítl vést ho touto cestou dál.

A tak zůstal a snažil se svůj strach z budoucnosti uhasit penězi. Peníze se mu však už teď mění před očima ve střepy, protože šancí včas utéct z Ukrajiny a někde se schovat je stále méně, zato šancí být vystaven v železné kleci je stále více. Stále má možnost se zastřelit, ale tu měli i teroristé z Krokusu. Takoví lidé si málokdy berou život, na to jsou příliš zbabělí.

**

Rostislav Iščenko, UKRAJINA.ru (15:17 26.03.2024), pro Novou Republiku vybrala a z ruštiny přeložila PhDr. Jana Görčöšová

*Karl Dönitz byl hlavním stratégem německé ponorkové války. Po Hitlerově sebevraždě převzal úřad říšského prezidenta.

**RSHA – Hlavní říšský bezpečnostní úřad

4.2 5 hlasy
Hodnocení článku
Subscribe
Upozornit na
9 komentářů
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
vachav
vachav
před 17 dny

Nějak jsem nepochopil,kdo je vlastně autorem tohoto článku! Ale jen malá poznámka k textu-myslet si,že se germán vzdal” pruského militaristického ducha”,je naivita non plus ultra.Stačí sledovat vyjadřování jejich současných šílených představitelů.

Karel2002
Karel2002
před 17 dny

Zelenskyj je podřízen Bidenovi, proto nemůže být “novým Hitlerem”. Tím může jedině Biden. Zelenskyj je na úrovni Hitlerových poskoků např. katolického kněze Tisa, generála Franca (vládl do roku 1975, zemřel přirozenou smrtí, což z něho nejúśpěšnějšího fašistu všech dob),Szálasiho (vůdce strany Šípových křížů), Antonescua, Ante Paveliče, Mussoliniho, Stěpana Bandery (s tím se asi… Číst vice »

mikkesh
mikkesh
před 17 dny
Odpověď uživateli  Karel2002

Přesné.

cablik
cablik
před 17 dny
Odpověď uživateli  Karel2002

Franco měl štěstí že se přímo nezapletl do světové války v Rusku byl jen jeho kontingent dobrovolníků. Tak jeho režim přežil ale srovnávat Hitlera s tou západní loutkou nelze.

Primak
Primak
před 16 dny
Odpověď uživateli  cablik

Proč furt se snažíme někoho přirovnávat k někomu? Že bychom ta přirovnání vzali 2.000 let nazad?

mikkesh
mikkesh
před 17 dny

Srovnáváno nesrovnatelné. Copak si umí někdo představit, že by Dolfi, jako vůdce německého národa měl třeba japonskou ochranku? Zfetovaný Zelenský je sice na Ukrajině, ale každou minutu v anglosaském prostředí okolo sebe. Není divu, že začíná mluvit jako Lendl česky, on ukrajinsky. A to hlavní. Iščenko někdy správně uzná, že komik rozhoduje… Číst vice »

Primak
Primak
před 17 dny
Odpověď uživateli  mikkesh

Nepochopuji tu narážku na Lendla…

mikkesh
mikkesh
před 17 dny
Odpověď uživateli  Primak

Celý dospělý život se pohybuje v anglicky mluvícím prostředí a samozřejmě je to v jeho češtině znát. Tím nezpochybňuji co dokázal. Tam je to borec chováním i vystupováním.

Primak
Primak
před 16 dny
Odpověď uživateli  mikkesh

Nevím, nevím. Já jsem se s ním někdy v 80.letech srazil na cestě nahoru na Vezúv, kdy on sestupoval s parťákem Šmídem, co měli nějaké volno při hraní v Neapoli, za ním jeho rodiče. To jsme byli jediní, co se tam v ten větrný den na kopci trápili. A z těch pár slov, co jsme prohodili, jsem nic… Číst vice »