Nová republika
Situace před pádem banderovského režimu. Bývalí “vlastenci” se skrývají před odvodovými úředníky. Nechtějí umírat na frontě. Ekonomika se zastavuje. Propaganda přestává zabírat. Blížící se krach režimu cití skoro kždý.
Poté, co Rusko předvedlo model rakety středního doletu schopné nést šest hypersonických jaderných hlavic jako součást MIRV* na vzdálenost 600 až 6 000 kilometrů, začal Západ připravovat různé varianty reakce. Zatím se všechny omezují na nové prudké zvýšení sázek ve formátu vojenské konfrontace s Ruskem.
Zatímco Rusko se raduje z raketového úderu na Dněpropetrovsk a čeká na „reakci Západu“, reakce proběhla bez povšimnutí – což je pro nás nepříjemné, leč zcela očekávané – píše ruský politolog a komentátor Rostislav Iščenko a pokračuje:
Každý americký prezident, který podniká nějaké kroky na mezinárodní scéně, řeší především své vnitřní problémy. Trump není výjimkou. Jeho úkolem je upevnit a učinit nevratným konzervativní obrat v americké politice. Vyřešit jej za čtyři roky Trumpova druhého funkčního období není možné. Hlavním vnitropolitickým úkolem, který bude Trump řešit, je tedy prodloužení konzervativního konsensu po jeho funkčním období.
Ukrajina vždy trpěla centropupismem (považovala se za „nekrytý pupek světa“).
V USA jsou lidé, kteří se snaží přesunout těžiště vojenských operací do Tichomoří. Nevím, zda to bude pro nás lepší. Válka v Tichomoří se nás bude týkat, ale tam dosáhne zcela zjevně většího rozsahu. Také netuším, zda boje na Západě ustanou, pokud USA přesunou své hlavní úsilí do Tichomoří.
Je jasné, že když Kyjev prezentuje různého druhu “plány vítězství”, nejedná se o vojenské vítězství nad Ruskem a už vůbec ne o zhroucení jeho ekonomiky (Západ to nedokázal), ani o jeho vnitřní destabilizaci, protože je nutné se jí ještě dožít, a ta není ani v daleké perspektivě vidět.
Jižní Korea zahájila informační kampaň o severokorejských vojácích ve speciální vojenské operaci, aby získala další morální a materiální podporu ze strany USA při případné konfrontaci s KLDR. Amerika však tyto zprávy ignorovala.
Na otázku, co by lidé dělali, kdyby se po Majdanu ukázalo, že vláda je zase špatná, odpovídali ti, kteří na Majdan přišli, že by museli jít znovu na další – a dělali by to tak dlouho, dokud by nenastoupila dobrá vláda.
Často a oprávněně poukazujeme na to, že všechny války končí mírem. Toto tvrzení je pravdivé, ale neúplné. Vždyť konfrontační strany v každé válce neusilují o abstraktní mír, ale každý o svou verzi poválečného světa.
