Češi to ve vztahu k Tchaj-wanu rádi horké

„V mezinárodních vztazích si nikdo nemůže dělat co chce. Nechat se vlákat do sporů vedených o suverenitu cizích států a pouštět se do dobrodružství z neznalosti je přinejmenším diletantské,” píše ve svém komentáři sinolog a politolog Rudolf Fürst. Ve svém textu se zamýšlí nad tím, jak Tchaj-wan využívá zájmu některých vrcholných českých politiků ve svůj prospěch. Přečtěte si, proč se Česká republika ocitá na rozcestí mezinárodní politiky a jaké to má a může mít reálné dopady.

Rudolf Fürst
Rudolf Fürst

V atmosféře znervóznělých vztahů Evropské unie s Čínou, v průběhu kampaní strategické rivalitydecouplingu, Covidu-19, nejnověji de-riskingu a války na Ukrajině, se nedá mnoho příznivých zpráv čekat. Že se Peking rozhodl pokusně uvolnit vízovou politiku pro skupinu zemí v Evropě, to lze ale určitě přivítat. V minulém roce naši žadatelé mohli zaregistrovat zjednodušení vízových formulářů do ČLR o zhruba polovinu a vypuštění nadměrného množství osobních informací, které korunovala samotná povinnost poskytnutí otisků prstů. Od začátku prosince minulého roku Čína vyhlásila roční vízovou úlevu pro turisty a byznysmeny z Francie, Německa, Itálie, Španělska, Nizozemí a Malajsie na cesty do Číny v rozsahu 15 dnů. Podle stejného zdroje rozšířila letos od 7. března Čína vízovou úlevu do 15ti dní pro skupinu šesti evropských zemí, čítající Švýcarsko, Lucembursko, Belgii, Irsko, Rakousko a Maďarsko.

Není od věci si připomenout, kolik zemí v Evropě má přímé letecké spojení s pevninskou Čínou, případně i současně s Tchaj-wanem. Jen v našem regionu jde prakticky o všechny sousední země kromě Slovenska, které to má ovšem do Vídně blíže než do Prahy. Naše přímé linky do Pekingu, Šanghaje, Si-anu a Čcheng-tu byly v době karantény Covidu-19 zastaveny a už nebyly obnoveny. Šli jsme z počtu čtyři na nulu, což je vskutku unikát. Tak například ve Vídni letí naši sousedé do Číny na dva týdny přímou linkou a bez víza. To se tak někdo má. Naše vztahy s Čínou nejsou alfou a omegou české ekonomické a politické budoucnosti, avšak slouží jako důležitý vedlejší identifikátor české mezinárodní pozice. Výsledky zahraniční politiky jsou měřitelné na základě faktů. Nestálo by za pokus pořídit si něco jako ministerstvo zahraničí?

Tchajwanská vicepresidentka Siao v Praze

Mezitím, jak se dalo čekat, série politických česko-tchajwanských setkání na vysoké úrovni pokračuje tempem, které přijali během posledních pěti let předseda Senátu Miloš Vystrčil, předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová a tchajwanský ministr zahraničí Joseph Wu (2021, 2023). České kontakty s Tchaj-wanem mají už třicet let trvání a patří určitě ke světlým okamžikům české asijské agendy. Nikoliv však v potřebě vyšroubovat záležitosti do extrému tak, aby zatahovaly Česko do bezpečnostně a politicky ožehavého dění v trojúhelníku USA – ČLR – Tchaj-wan, kde vůbec nemáme co dělat. Část naší veřejnosti v tom snad spatřuje přidanou hodnotu, naneštěstí omylem, dosah české zahraniční politiky má limity dané naší kapacitou a tradicí.

V mezinárodních vztazích si nikdo nemůže dělat co chce, nechat se vlákat do sporů vedených o suverenitu cizích států a pouštět se do dobrodružství z neznalosti je přinejmenším diletantské. Nemůžeme na státní úrovni přijmout představitele nezávislosti Katalánska, protože Španělsku bychom tím zavařili. Nemůžeme přijímat lídry Skotské národní strany na nejvyšší úrovni, v Londýně by si ťukali na čelo, jestli v Praze nedochází k nadměrné konzumaci alkoholu a psychotropních látek. Vstoupíme do sporů o Kypr?

Nic nebrání pěstování kontaktů s Tchaj-pejí na politické úrovni, která je ji přiměřená a ukotvená v seriózní analýze, a nikoliv pod vlivem lidí, kteří reprezentují ideologickou publicistiku a jsou ve střetu zájmů. Návštěva nastupující vicepresidentky Tchaj-wanu Hsiao Bi-Khim (Siao Pi-kchim) 19. března, která se oficiálně ujme funkce v květnu 2024, je jistě událostí zajímavou, ale politicky nepatřičně sladěnou se zájmy ČR v Číně, které mají již zhruba stoletou tradici.

Sdělení tchajwanské političky, jak hluboce si v Tchaj-peji cení dvou českých regionálních politiků, kteří se vypracovali na šéfy českého Senátu, je formálně standardní, ale obsahově prázdné. Tchajwanská strana si musí být stoprocentně vědoma toho, že ČR si neúměrnou úrovní politického dialogu s ní bourá své pozice v Pekingu.

Podstatné je přitom to, že režisérem politických aranžmá je vždy hlavně systematická a profesionální práce tchajwanských diplomatických a zpravodajských složek, které ve své branži představují mezinárodní extra třídu. Pustit je na nepřipravené české politiky, pseudoakademiky a věci neznalá české média, je surové. V tom, jak Tchaj-pej využívá fragmentované české politické scény a ideologické sinofobie velké části českých elit, začíná být cosi darwinisticky zdivočelého.

Jsme vydáni na pospas, a ještě se z toho div neradujeme. Dálněvýchodní oblast a vztahy s pevninskou Čínou jistě nejsou hlavním tématem české zahraniční orientace, avšak drastické fluktuace politických kontaktů s Pekingem, vycházející většinou z české strany, a neschopnost uvažovat neideologicky doprovázejí a charakterizují český sesuv do chudoby a bezvýznamnosti.

Sousední evropské země jako Německo, Polsko, Maďarsko, Rakousko, mají své dlouhodobé zájmy v Číně a své vztahy s Tchaj-wanem pojímají jako běžnou rutinu na neoficiální úrovni. Určitou úlevou je, že mezipřistání tchajwanské budoucí vicepresidentky v Praze mělo tentokrát nezvykle omezenou mediální prezentaci a že k tomu nebyly uloveny další vyšší figury, včetně presidenta.

  **

Rudolf Fürst, politolog a sinolog 

Autor v letech 1994-1996 pracoval v Taipei Economic and Cultural Office, v neoficiálním zastupitelském úřadě Tchaj-wanu v Praze.

Foto: https://twitter.com/Vystrcil_Milos

4 4 hlasy
Hodnocení článku
Subscribe
Upozornit na
9 komentářů
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
palasovar@gmail.com
palasovar@gmail.com
před 9 dny

Porad se cpou do neceho na co nemaji mandat ( tedy ani pravo) ..a doma jim to hori

standa
standa
před 9 dny

Býk je nebezpečný zepředu, kůň je nebezpečný zezadu a blbec je nebezpečný ze všech stran, takové je teď Česko, které nepředstavuje ani býka a ani koně díky 5-tikolce ! Tak tvrdím, že místo u stolu NWO pod vedením Číny není už pro Česko. Česko má jisté místo v Západním skanzenu a také bez místa u stolu.… Číst vice »

cablik
cablik
před 9 dny

BRIGÁDNÍ GENERÁL-ŠPION KOUDELKA VYPNUL V RÁMCI OPERACE GLADIO PRAKTICKY NEZNÁMÝ ZPRAVODAJSKÝ WEB UKRAJINSKÉHO OLIGARCHY
https://pravyprostor.net/brigadni-general-spion-koudelka-vypnul-v-ramci-operace-gladio-prakticky-neznamy-zpravodajsky-web-ukrajinskeho-oligarchy/

standa
standa
před 9 dny
Odpověď uživateli  cablik

Buďme rádi, že máme Koudelku. Kde jinde máte pohádkáře s Čukem a Gekem ? Na to musí být opravdu člověk korunovanej … !!!

cablik
cablik
před 9 dny
Odpověď uživateli  standa

Hlavně v tom článku je popsáno o co se opravdu jedná blamáž stíhá další blamáž.

cablik
cablik
před 9 dny

No jo jejich páníčci budou vesele obchodovat s Čínou a na nějaký Český národ oni kašlou mají v popisu práce ho zničit slouhové jisté velmoci se navštěvují a tahají si triko jak to Číně nandali.

mikkesh
mikkesh
před 9 dny

Při vší úctě k panu Fürstovi, domnívám se, že v jednom je vedle. Ano, tchajwanská diplomacie je, určitě extra třída, na rozdíl od našich primitivů a pitomců, ale na obou stranách jsou to poskoci a slouhové strýčka Samuela. Pro nás ostudné je to, že i poskoci na Tchaj-wanu jsou pobaveni tím, co jim tam Česká… Číst vice »

jbskalensky
jbskalensky
před 9 dny
Odpověď uživateli  mikkesh

Pan Fürst to určitě ví (viz. Nestálo by za pokus pořídit si něco jako ministerstvo zahraničí?), jen se asi krotí ve výrazech, což my nemusíme. Snad nejhorší a hodně ponižující pro náš stát je to, že ti primitivové a pitomci dělají i to, co po nich ani páníček nechce. Iniciativní blbci, horší třídního nepřítele. Vůbec jim… Číst vice »

mikkesh
mikkesh
před 9 dny
Odpověď uživateli  jbskalensky

Souhlas.