Každá země, chce-li se stát suverénním státem, musí přijmout zákon o zahraničních agentech

Proti jedné z forem masivního zasahování do vnitřních záležitostí jiných států má sloužit zákon o zahraničních agentech. Ale to se Velkému Strýci Samuelovi zpoza oceánu hrubě nelíbí.

Karol Jerguš
Karol Jerguš

V Gruzii pokračují protesty proti návrhu zákona o „zahraničních agentech“. Shromáždění začalo 16. dubna ráno, ale zpočátku bylo málo početné. K večeru se lidé nahrnuli k parlamentu. Shromáždění skandovali: „Ne ruskému zákonu! Ano Evropě!” Později došlo ke srážce mezi policií a protestujícími. Speciální jednotky musely použít slzotvorný plyn a zatlačit protestující, kteří se snažili obsadit služební vchod do parlamentu. Policie zadržela kolem dvaceti lidí a uvalila na ně administrativní vazbu. Při srážkách byl zraněn jeden policista.

16. dubna gruzínský parlament nehlasoval v prvním čtení o návrhu zákona. Rozhodnutí bylo přijato, protože politická rozprava o návrhu zákona nebyla ukončena. Gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová vznesla vůči úřadům obvinění, že jejich jednání je údajně “ruskou destabilizační strategií”. Mluvčí ruského prezidenta Peskov dříve označil za absurdní pokusy spojovat gruzínský zákon o zahraničních agentech s Ruskem.

Samotný návrh zákona o zahraničních agentech byl v Gruzii široce diskutován již v březnu 2023, kdy byl po sérii protestů stažen. V dubnu letošního roku byl však opět předložen ke zvážení. Zároveň některá média opět sdílela předpoklady, že všechny nepokoje vyvolává Západ, aby si udržel vliv svých nevládních organizací a různých „nezávislých médií“. Tak jako loni, i nyní se však v Tbilisi všechno děje v rámci standardního vnitropolitického zázemí. A nemá smysl vkládat naděje, že přijetí zákona se stane základem pro zastavení práce mnoha západních organizací. Je nepravděpodobné, že gruzínská vláda změní svůj politický kurz a odmítne spolupráci se Západem.

O zahraničních agentech

V Gruzii zuří vášně. Diskutuje se o zákonu o zahraničních agentech. Jeho kritici tvrdí, že přijetí zákona je výhodné pro Rusko – komentuje situaci předseda Státní dumy Vjačeslav Volodin na svém kanálu Telegram. V této souvislosti je správné říci následující:

Každá země, chce-li se stát suverénním státem, v němž má lid právo rozhodovat o své budoucnosti, musí přijmout zákon o zahraničních agentech, jehož podstatou je zákaz vnějšího zasahování do vnitřních záležitostí. Ti, kteří jsou proti přijetí tohoto zákona, jednoznačně jednají v zájmu jiného státu, určitě ne své země.

Historie zákona o zahraničních agentech se začala psát v roce 1938 v USA. Musím říci, že jeho normy jsou tam stále nejpřísnější na světě. Umožňují přijímat rozhodnutí, která omezují svobodu projevu. Brání činnosti médií a šíření informací. Porušení požadavků se trestá ztrátou svobody až na pět let. V současnosti kromě Spojených států platí právní předpisy o zahraničních agentech v té či oné podobě, ale liberálnější než americké právní předpisy, také ve Velké Británii, Izraeli, Austrálii a dalších zemích. V Rusku byl mimochodem zákon přijat v roce 2012. Navzdory silnému tlaku Washingtonu a Bruselu byly nedávno přijaty zákony i v Maďarsku a Kyrgyzstánu.

O legislativních iniciativách na omezení zahraničního vlivu se nyní uvažuje nejen v Gruzii, ale i ve Francii. Jenže v Paříži se na rozdíl od Tbilisi nekonají žádné pouliční protesty, žádné výkřiky ze strany USA a EU. Vše kvůli politice Washingtonu, která je založena na principu vlastní výlučnosti, nadřazenosti Američanů nad ostatními i dvojitých standardech. Některé země, pokud jsou připraveny sloužit Washingtonu, mohou přijmout zákony o zahraničních agentech. Ale jen se souhlasem Spojených států. Jiné, které chtějí zakrýt mezery pro vnější zasahování a podřízení si země, jakož i vést nezávislou politiku a usilovat o nezávislost, nesmí. V takovém případě se pořádají pouliční protesty, nepokoje a nátlak zvenčí.

Přesně to se děje v Gruzii – dodává Volodin. Taková hysterie kolem zákona o zahraničních agentech může mluvit jen o tom, že existují rozhodnutí Washingtonu a Bruselu svrhnout současnou gruzínskou vládu a peníze na to už byly vyčleněny. Přijetí zákona může tyto plány překazit.

**

Karol Jerguš, Armádny Magazín SK

5 5 hlasy
Hodnocení článku
11 komentářů
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
standa
standa
před 6 měsíci

Pokud jsem dobře sledoval info, pak EU připravuje údajně i tvrdší zákon než má USA z.1939!

Pozorovatelka
Pozorovatelka
před 6 měsíci

O dění v Gruzii jsem dost obsáhle psala zde: https://www.novarepublika.cz/2024/04/johan-beckman-pokud-nahradi-ukrajinskou-armadu-finsti-zaloznici-bude-to-jen-cast-problemu-jez-pripravuji-spojene-staty-pro-rusko#comments Tehdy šlo o první demonstrace a dnešní aktualita je, že v prvním čtení byl zákon schválen https://www.gnews.cz/politika/gruzinsky-parlament-schvalil-v-prvnim-cteni-navrh-zakona-o-zahranicnich-agentech/ Závěr článku v odkazu, převzatého od TASS, hovoří za vše: “Rozhodnutí strany znovu předložit návrh zákona vyvolalo negativní reakci opozice a gruzínské hlavy státu, stejně jako velvyslanectví EU a USA.… Číst vice »

Pozorovatelka
Pozorovatelka
před 6 měsíci
Odpověď uživateli  Pozorovatelka

A Česko jakožto “suverénní” země s “vlasteneckým” prezidentem v čele – prosinec 2023: “Prezident Petr Pavel v pondělí 11. prosince 2023 na Pražském hradě přivítal na pracovní návštěvě gruzínskou prezidentku Salome Zurabišvili.  Tématem jednání bylo rozšíření Evropské unie o Gruzii a další země a situace v regionu jižního Kavkazu. “Podporujeme cestu Gruzie do EU, protože jsou pro nás… Číst vice »

Pozorovatelka
Pozorovatelka
před 6 měsíci
Odpověď uživateli  Pozorovatelka

PS: “…v regionu Kavkazu” aneb když to nejde tak, půjde to jinak. Kavkaz, kam patří i Gruzie, to jsou Kozáci a refrén ukrajinské hymny je:
“Duši, tělo, obětujeme za naši svobodu,
Ukážeme, že jsme, bratři, z kozáckého rodu.”
https://www.karaoketexty.cz/texty-pisni/hymny/ukrajinska-hymna-shche-ne-vmerla-ukraina-373408

Naposledy upraveno před 6 měsíci uživatelem Pozorovatelka
mikkesh
mikkesh
před 6 měsíci

Nejen přijmout zákon o zahraničních agentech, ale současně s ním zrušit i vydávání licence na vysílání rádia. Tam musí domácí vlastník žádat o prodloužení licence každé dva roky. No jaký vlastenec by investoval miliony do takového kšeftu, kde by musel s prosíkem za vykuleným hochštaplerem a kolaborantem, který zase když nebude poslouchat vrchnost, půjde za katr.… Číst vice »

cablik
cablik
před 6 měsíci

Tak to je správné Gruzie by to měla přijmout aby jim transatlantický soudruzi nepřipravili osud bandery. Až oni padnou tak by to bylo dobré přijat i v naši republice že když si někdo chodí pro notičky do cizí špionážní centrály.

standa
standa
před 6 měsíci
Odpověď uživateli  cablik

Gruzie se těžko vzdá obchodu s Ruskem, kde má možnosti výhody velkých obchodů. a o to by přišla. Arménie na příkaz Západu má přerušit vztahy s Ruskem, i když byli Ruskem několikrát zachráněni, ale najednou zjistili že jejich obchody tvoří 27 % s Ruskem, 3% s USA něco kolem či přes 10% s EU. To jim nikdo nedá a teď už… Číst vice »

orinoko
orinoko
před 6 měsíci
Odpověď uživateli  standa

Armeni jsou volební kretenoidi nikoli nepodobni českým hovadum. Věděli, jak to s Pasikem je a přesto ho znovu volili. Voli!
Rus si musí ohlídat území a debilove ať klidně zdechnou. Kripl, doufajici v konzum v době evidentniho úpadku Zápachu, nechť chcipne. Aby naplnil vizi Dolního zida.

palasovar@gmail.com
palasovar@gmail.com
před 6 měsíci

Uz dlouho se vypravi ” vtip”…Vite,proc v USA nebyl nikdy prevrat?..Neni tam americka ambasada

Primak
Primak
před 6 měsíci
Odpověď uživateli  palasovar@gmail.com

Správně: “Oranžová revoluce”…

orinoko
orinoko
před 6 měsíci
Odpověď uživateli  palasovar@gmail.com

Proč by dělali prevraty, když mají nasrano před vraty? Jižní plankton do 20ti let z Vole Strytu etc. udělá Ostrof.