Je extrémní libertariánství přímá cesta k fašismu? Na příkladu Argentiny.

Je pobuřující a zároveň frustrující pozorovat, že „metoda motorové pily“ a další podobné antisociální léky zažívají v mnoha zemích boom. V těchto dnech, týdnech a měsících rušné krize se často používají slova jako „utáhněte si opasky“ nebo „dobré časy skončily“, stejně jako „tučná léta jsou za námi“ (pro koho byla tučná?).

„Stratégové velkých akcí a lidové zábavy ve Spolkové republice Německo se v současnosti již podruhé snaží lidem nabídnout jakousi pohádku, fotbalovou, okouzlující letní podívanou. Mistrovství Evropy je v plném proudu. Jedna politická událost se ve všech těch večírcích jistě ztratí: Návštěva argentinského prezidenta Javiera Mileie.

Někdo by si mohl myslet, že to je tak dobře, protože na rozdíl od svého krajana a fotbalové ikony Lionela Messiho je tento muž pro mnoho lidí v Argentině nositelem smůly, a proto rozhodně není inspirací pro nás průměrné Němce. Ale vítr v Argentině nefouká o moc jinak než u nás,“ napsali Frank Blenz a Florian Warweg v úvodu ke svým článkům publikovaným na německém kritickém webu NachDenkSeiten o návštěvě guru libertariánství a věrného stoupence chicagské školy, teorie vytvořené v USA speciálně pro jihoamerické státy, argentinského prezidenta Javiera Mileie.

Argentinský prezident Javier Milei jistě inspiruje některé místní občany, konkrétně ty ze samozvané politické elitní třídy, samolibého spisovatelského spolku a také historiky nadšené Mileiovými „revolučními koncepty“.

Návštěvu Javiera Mileie v Německu si diváci užijí včetně vyvrcholení jeho úspěchů, jeho odvahy, jeho bezohlednosti: Milei bude oceněn – následně medailí konzervativní společnosti Hayek Society. Ceny pro neoliberály jsou v současnosti žádané tak jako tak: stačí se podívat na Vestfálskou cenu míru pro mírumilovného Emmanuela Macrona, prezidenta Francie, kterou si vyzvedl – také během návštěvy Německa.

Argentinský prezident Javier Milei přijede 22. a 23. června do Německa na inaugurační návštěvu. Setká se také se spolkovým kancléřem Olafem Scholzem. Na žádost Editorial Network Germany (RND) to oznámilo argentinské velvyslanectví v Berlíně. Milei obdrží libertariánskou medaili Friedrich August Hayek Society 22. června v Hamburku. Předseda Hayek Society Stefan Kooths ho ocenil jako „ambiciózního reformátora v duchu Hayeka a rakouské ekonomické školy“. Pochválil Mileiův „svobodný ekonomický a sociálně-politický program“.

Muž s metodou motorové pily

Ve svém článku z prosince 2023 poukázal Blenz na dramatické dilema v Argentině: nyní, po volbách, mají Argentinci prezidenta, kterého si nezaslouží. Konkrétně popsal, jak chce Milei udělat svou zemi „fit“ tím, že potlačí sociální standardy pro většinu lidí ve prospěch chamtivé, nenasytné menšiny toužící po moci. Cynicky nazývá Milei své jednání „metodou motorové pily“. Po měsících nespoutaného řádění Mileiovy administrativy je Argentina, konkrétně lidé, podle plánu, na dně. Ti, kdo mu fandí, jsou ti, kteří profitují z bolesti obyčejných lidí, těmito lidmi opovrhují a nevidí v nich nic jiného než zdroj, houbu, kterou je třeba vymačkat, nákladový faktor a/nebo prvek maximalizující zisk.

Blenz se ptá znovu: Co se stane s námi?

Mediální doprovod této návštěvy zní jako benevolentní hudba dominantních veřejnoprávních médií, skoro jako by se tleskalo, uctivě přikyvovalo a oslavovalo, že neoliberální šílenství se šíří znovu a znovu. Je pobuřující a zároveň frustrující pozorovat, že „metoda motorové pily“ a další podobné antisociální léky zažívají v mnoha zemích boom. V těchto dnech, týdnech a měsících rušné krize se často používají slova jako „utáhněte si opasky“ nebo „dobré časy skončily“, stejně jako „tučná léta jsou za námi“ (pro koho byla tučná?).

Milei není Messi – ani když si vypěstujete velkou představivost

Jen si představte, že by tento politik, Milei, muž s nepochybně velmi netradičním vlasovým porostem, měl takové charisma, takový úspěch, takové poselství jako jeho krajan, malý, slavný, úspěšný, úžasný fotbalista Messi. Pak by ho jistě ráda uvítala každá země. Opravdové charisma by pro dobrého politika Mileie znamenalo v přeneseném Messiho smyslu to, že bude svými výkony inspirovat své krajany, přinášet radost, dávat naději a zajistit, aby jeho země prosperovala a obyčejní lidé se mohli usmívat. No, Messi vlastně ani společnost nezlepší, kromě pár hodin sledování štěstí. Fotbal působí v neustále špatných časech jako jakési anestetikum, útěcha. Přesto Messi na své pozici sportovce odvádí svou práci téměř dokonale. A Miley?

Pokud se budete řídit chvalozpěvy místních odborníků, musí být v Argentině všechno v pořádku, bez ohledu na nekontrolovatelnou nouzi obyčejných lidí. Německý historik a podnikatel Rainer Zitelmann poskytl Wirtschaftswoche rozhovor. To, co říká o Jižní Americe, mimo jiné o Chile (země, kde po mnoho let vládla vojenská diktatura), zní takto:

„Jedním z výsledků mého výzkumu je, že postoje lidí k ekonomické svobodě mají významný vliv na rozvoj země. Vezměte si Chile. Země byla dlouho považována za vzorovou zemi pro svobodu a tržní ekonomiku v Latinské Americe. Ve svých průzkumech jsem však zjistil, že Chilané jsou ke kapitalismu stále skeptičtější. Pár měsíců po dokončení mého průzkumu zvolili za prezidenta socialistu Gabriela Borice. Dalším příkladem je Argentina. Země je známá svými socialistickými experimenty za mnoha peronistických vlád. Můj průzkum veřejného mínění však ukázal, že souhlas lidí s kapitalismem vzrostl. Asi rok po průzkumu vyhrál volby v Argentině kapitalista Javier Milei. Marx řekl, že bytí určuje vědomí, a já říkám, že dobré nebo špatné myšlenky určují, jakým směrem se země ubírá.“

A „odborník“ dále poznamenává:

„Tržní ekonomika, konkurence a ekonomická svoboda se dostávají celosvětově pod obrovský tlak. To má negativní důsledky, říká historik Rainer Zitelmann. Byl to kapitalismus, který umožnil naši současnou prosperitu.“

Argentinskému prezidentovi se nakonec budou líbit tato slova z německých úst:

“Pokud bude Milei úspěšný, mohla by to být počáteční jiskra kapitalistické revoluce v Latinské Americe.”

Ceny pro revolucionáře kapitálu

V současné době změn, jak již bylo zmíněno, se zdá být „šik“ rozdávat ceny těm osobnostem, které se zasloužily o zásluhy konzervativními až reakčními aktivitami, které jsou pro politickou třídu v našich rozdělených třídních společnostech obzvláště noblesní. V souvislosti s Mileiovou návštěvou se mi vybavila vzpomínka na legendární návštěvu jiného prezidenta – muže ze zámoří “Yes we can” z USA. Barack Obama byl kdysi v Berlíně oslavován jako popová hvězda. A ano, v té době mělo mnoho lidí velkou naději na skutečnou změnu, posun k sociální, mírové politice. Jak byli poté zklamáni…

Stavidla jsou dokořán otevřená neohroženému hnutí za odpoutaný neoliberální vývoj. Milei je jednou z ikon tohoto hnutí. Tleská se mu, protože ve své zemi pohřbívá myšlenku všeobecného blahobytu, protože mluví o „ekonomické svobodě“, a přitom má na mysli jen ty: bohaté, vlivné, ty, kteří si myslí, že země patří jim. Milei se nevyhýbá násilí na lidech a jeho společenská restrukturalizace (média, veřejná služba, ministerstva atd.) je všechno, jen ne demokratická. Nic z toho nevadí, ve staré dobré Evropě sbírá ceny.

Současné evropské turné argentinského prezidenta Javiera Mileie je ukázkovým příkladem toho, jak se globálně organizují neoliberální think-tanky a intelektuálové a jejich finančníci. Poté co Milei 22. června 2024 převezme Hayekovu medaili od Společnosti Friedricha von Hayeka v Hamburku, převezme v Praze cenu od tamního Liberálního institutu. Poté odcestuje do Madridu do Instituto Juan de Mariana, aby převzal cenu pro radikální propagandisty trhu.

Pozadí návštěvy Evropy:

Liberalizace motorovou pilou, „mixér“ Milei a výsledná masová chudoba

Pouhých deset dní po nástupu do úřadu 10. prosince 2023 oznámil Milei první prezidentský dekret, který měl dále pokročit v liberalizaci trhů. Tvořilo ho 366 článků, které se dotýkaly téměř všech oblastí veřejného života. Dekret mimo jiné stanovil dalekosáhlé reformy v oblasti pracovního práva, nájemního práva i volného užívání vzdušného prostoru zahraničními armádami, deregulaci prodeje pozemků zahraničním investorům a rozsáhlou privatizaci strategických státem vlastněných společnosti, jako je Energía Argentina S.A., státní společnost Propagace a marketing vodíku a fosilních paliv.

Chystané změny pracovního práva zahrnují mimo jiné omezení práva na stávku a možnost pravidelného propouštění stávkujících pracovníků a také zrušení pokut pro firmy, které zaměstnávají pracovníky nelegálně.

V Argentině, zemi s na latinskoamerické standardy velmi komplexními zákony na ochranu pracovníků a vysokou úrovní jejich organizovanosti, a to i v nestátním sektoru, který v Argentině představuje více než 50 procent pracující populace, mohou takové „reformní projekty“ mít obzvlášť drastické následky.

Na konci prosince 2023 vláda pod Mileiem předložila další komplexní návrh zákona s 664 paragrafy, takzvaný Lex Omnibus (zákon, který „jednou ranou“ mění desítky existujících zákonů – pozn. překl.), který dále posouvá deregulaci, a který je navíc doslova zmocňovacím zákonem a uděluje prezidentovi legislativní pravomoci bez účasti parlamentu. (Udělení stejné pravomoci donutil schválit zbylé nezatčené poslance po požáru Říšského sněmu Adolf Hitler – pozn, překl.)

Mileiova opatření, která jemu a jeho straně Libertad Avanza má zajistit rozpočtový přebytek za cenu extrémně hlubokého sociálního propadu, sestávají, jak píše portál Amerika21, který se specializuje na Latinskou Ameriku, na jedné straně z „motorové pily“ a na straně druhé z „mixéru“.

„Řetězová pila“ zahrnuje komplexní škrty a škrty ve vládních výdajích. Aby vláda uskutečnila politický program a dosáhla ekonomických cílů, rychle přistoupila k brutálnímu úspornému kurzu. Tisíce státních zaměstnanců byly propuštěny. Byly kráceny dotace na místní veřejnou dopravu, energie a vodu a také léky.

Kromě toho byl zrušen strop cen základních potravin. Většina dodávek jídel do veřejných vývařoven a školního stravování byla zastavena. Začátkem května provedla vláda na základě soudního příkazu razii ve vývařovnách a domech vedoucích společenských organizací. Brutální akce policejních složek i shromažďování a uchovávání informací o politických organizacích a jednotlivcích odrážejí represivní strategii „libertariánské“ vlády potlačit jakýkoli druh odporu a protestů v zárodku. Opoziční strany, lidskoprávní organizace a sociální hnutí v Argentině hovoří v této souvislosti o „politické perzekuci“.

„Motorovou pilou“ jsou postiženy i státní univerzity: Při inflaci přes 200 procent nebyl rozpočet odpovídajícím způsobem upraven, a proto lze normální výuku a výzkumnou činnost zaručit jen v extrémně omezené míře. Mnoho univerzit si ani nemůže dovolit zaplatit extrémně vysoké náklady na elektřinu.

V případě „mixéru“ se naopak jedná o „rozpuštění“ některých vládních výdajů, jako jsou výplaty důchodů nebo rozpočtu na školství, které se přenášejí z předchozího roku a nejsou upraveny o inflaci. To zahrnuje i strop na mzdy pro zaměstnance.

Masivní zbídačení a kolaps kupní síly

To způsobuje, že populace stále více chudne. Těžce jsou tím postiženi mimo jiné důchodci. Od nástupu Mileie do úřadu byly mzdy upraveny pouze o 58 procent, s obecným zvýšením cen o 90 procent.

V důsledku Mileiových opatření došlo k dramatickému poklesu kupní síly, což v mnoha domácnostech znamená, že se rodiny musí zadlužit, jen aby si mohly koupit základní potraviny. Mnoho rodin, dokonce i těch ze střední třídy, která bývala na latinskoamerické poměry poměrně velká, je nyní nuceno snížit počet jídel, která každý den jedí.

Podle nedávných údajů z prestižní observatoře sociálního dluhu Katolické univerzity v Argentině chudoba během 90 dnů prudce vzrostla, mezi koncem roku 2023 a březnem 2024, tempem, které nebylo v posledních dvou desetiletích zaznamenáno. V současnosti žije 55,5 procenta argentinské populace v chudobě. V prosinci 2023 to bylo ještě 44,7 procenta. Zvyšuje se také oblast extrémní chudoby. V březnu 2024 vzrostl počet Argentinců žijících v extrémní chudobě na 17,5 procenta, o tři měsíce dříve to bylo 9,6 procenta.

Mileiův sociální darwinistický cynismus se plně projevil na akci na Stanfordské univerzitě koncem května. Když se „anarchokapitalisty“ zeptali na již citovaná čísla a masivní nárůst chudoby, vysvětlil:

„Myslíte si, že lidé jsou tak hloupí, že nejsou schopni dělat správná rozhodnutí? Přijde okamžik, kdy lidé budou hladovět, a pak učiní takové rozhodnutí, aby nezemřeli“, řekl Milei.

*

zdroj.: FB

***

Redakce Nové Republiky děkuje všem dárcům, kteří nám zaslali na účet zapsaného spolku Nová Republika peněžní dary.

2300 736 297 / 2010

Pokud se rozhodnete přispět, napište do zprávy příjemci: DAR.

Velmi si vaší pomoci vážíme. Zaslané prostředky slouží k realizaci našich seminářů a panelových diskuzí, k jejich audiovizuálnímu záznamu, tvorbě podcastů a zveřejnění a k rozšíření činnosti a působení spolku Nová Republika.

Všechny texty autorů a překladatelů Nové Republiky jsou volně šiřitelné.

*

3.4 5 hlasy
Hodnocení článku
Subscribe
Upozornit na
9 komentářů
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Karel2002
Karel2002
před 25 dny

Není to nějaké divné, že se sociální demokrat Scholz setká s extrémním pravičákem, svým ideologickým nepřítelem?

Praded
Praded
před 25 dny

Cílem tohoto jednání je, rozpoutat znova občanské války, při kterých zahyne hodně těch nejslabších lidí.

standa
standa
před 25 dny

Přepokládám, že Milei se mýlí, když mluví o správném rozhodnutí lidi, když budoun hladovět. V histori jsou unámy hladové bouře chudých. Argentina zažila téměř vše špatné co se dá, proto jsou lidé otupělí, existuje určitá možnost, že se lidi vzbouří a to nečekaně a bude to s ním špatné ! Velmi špatné.

palasovar@gmail.com
palasovar@gmail.com
před 25 dny

Myslim,ze to rozhodnuti,ktere hladovejici ucini se mu vubec nemusi libit…Lide by si mohli vzpomenout treba na gilotinu

cablik
cablik
před 25 dny

Bohužel další všehoschopný sluha korporátního fašismu až zbídačení lidé půjdou do ulic aby si té motorovky neužil naplno. Připadá mě že se lidé zbláznili když volí takové magory.

palasovar@gmail.com
palasovar@gmail.com
před 25 dny
Odpověď uživateli  cablik

Co rict o svete kde se u moci stridaji jako ponozky?..Ja bych rekla,ze to neumi…Ti kdo to umi,jsou zvoleni nekolikrat…Orban,Putin

orinoko
orinoko
před 25 dny

No, já nevím, zatím nijak polemizovat nebudu, nicméně toho cvoka, co má motorový mozek, zvolili tamní oblude. Když lidi volí evidentní magory, kteří na svých pitomcich hodlají provádět pokusy, tak je třeba se ptát: co mají tito v lebecni dutině? Nějakou adventuru? Nebo perverzne-masochistickeho průvodce? Mám jeden sen: Bidet, Kanala, Milej,… Číst vice »

Naposledy upraveno před 25 dny uživatelem orinoko
Jarin G.
Jarin G.
před 25 dny
Odpověď uživateli  orinoko

A díky Bidenovi (nejen?) i pěkný smrad. ;o)

standa
standa
před 25 dny
Odpověď uživateli  orinoko

Argentina si už prošla mnoha utrpeními, takže lidi zkoušejí co se z toho vyvrbí. Zatím dostali strach, ale to je přejde. Viz ostatní národy Jižní Ameriky.