Volby do evropského parlamentu, příčiny a důsledky

Hodnocení voleb do Parlamentu Evropské unie z klávesnice docenta Petra Saka.

Aktuální společenská situace je výslednicí celé řady probíhajících ekonomických, společenských a politických procesů, které mají různou dynamiku a temporalitu.

Politické procesy probíhají na základě politických názorů a postojů populace, kterou však nelze vnímat jako homogenní skupinu. Je diferencována na základě celé řady sociálních jevů. Prioritní je sociální stratifikace vycházející ze sociálního statusu jedince a jeho rodiny. Sociální status tvoří především majetková a příjmová situace jedince. Česká společnost se za posledních 34 let rychle a silně majetkově diverzifikovala a patří ke společnostem s nejsilnějším majetkovým rozvrstvením. Na rozdíl od takových společností jako je USA, kde k takovému rozvrstvení docházelo dvě stě let, v České republice to byla otázka pouhých několika desetiletí. Tato rychlost byla možná díky tomu, že bohatství nebylo majiteli převážně vytvářeno, ale v rámci proměny vlastnických vztahů ho noví majitelé převedli z národního do soukromého majetku.

Jak vypadá rozložení majetku v české společnosti? Vycházím z údajů publikovaných špičkovým ekonomem, přesahujících ve svých analýzách rozměr ekonomie do sociologie, Jaroslavem Šulcem v článku „Temný odhad: Rok 2024. Souběh pěti krizí“. Výzkum Výzkumného ústavu práce a sociálních ukázal majetkové rozložení populace v 5 skupinách o velikosti 20 % (2, 2

milionu.

Nejchudších 2, 2 milionu vlastní 0,7 % majetku.

Nejbohatších 20% vlastní 80 % majetku.

V této nejbohatší skupině však existuje další radikální diferenciace.

Pouhé jedno procento vlastní 36 % majetku.

A tisícina procenta (0,001 %), to je 85 nejbohatších, vlastní 16 % majetku, tedy 23krát více než 2, 2 milionu nejchudších.

Na základě těchto údajů si uvědomíme, jak absurdní jsou proklamace typu: „Nikdy jsme se neměli tak dobře, jako nyní“. Současně formulace tohoto typu dokládají, že veřejný, mediální a politický prostor dominantně ovládá uvedených majetkově nejbohatších 20 % populace, takže reflexe společnosti je reflexí této pětiny společnosti.

Formálně jsou si všichni občané rovni a měli by mít stejnou politickou moc. Ve skutečnosti reálně politická rovnost neexistuje. Síla či velikost politické moci koreluje s velikostí majetku. Majetek generuje politickou moc. Politická moc nejbohatších 20 % je nesrovnatelná s politickou mocí nejchudších 20%. Kolik bezdomovců, kolik nezaměstnaných, kolik občanů v exekuci, kolik lidí z pásma chudoby chodí volit? A z nich, kolik volí podle svého socio-ekonomického zájmu?

Kapitál investuje do politických stran a politiků, financuje jejich volební kampaně. Volby potom nejsou soutěží politických programů, ale soutěží peněz. To je jeden z faktorů, proč nejde o demokracii, ale o plutokracii. Proto světový kapitál má světovou moc. Konkrétním českým příkladem je sponzorování prezidentské kampaně Petra Pavla miliardářem Janen Bartou, který také sponzoruje Šmardovu sociální demokracii. Svým způsobem lze říci, že si politika a politickou stranu kupuje.

V roce 1991 jsem realizoval sociologický výzkum k sociálně ekonomickým otázkám. Byl jsem překvapen přihlášením se nezaměstnaných a lidí s nejnižším příjmem k pravici. Interpretaci jsem nalezl ve vztahu mezi objektivní a subjektivní sociální exkluzí. Lidé, kteří se ocitali objektivně na okraji společnosti, se ztotožněním, v té době s mainstreamovým pravicovým postojem, stávali alespoň subjektivně součástí mainstreamu.

Jaké společenské a politické procesy stojí za vytvářením společenské, resp politické reality.

  1. Základním sociálně psychologickým procesem je ve vědomí lidí nahrazování reality fiktivní skutečností, matrixem vládnoucí elity prostřednictvím školství, médií, justice a dalších institucí a nástrojů. Konkrétním příkladem mohou být vystoupení Petra Fialy. Řada hlasů mluví o tom, že Petr Fiala je mimo realitu, což je pravda. Současně je ale také pravdou, že P. Fiala se podílí na vytváření fiktivní umělé reality, matrixu. A doposud značná část populace dává této umělé realitě přednost.
  2. rostoucí diskrepancí mezi umělým matrixem a realitou se zvyšuje šance osvobození mysli z umělého matrixu. Možnost osvobození koreluje s inteligencí, skutečnou vzdělaností a kognitivními dovednostmi, včetně skutečné mediální gramotnosti. Toto procítání z matrixu do skutečnosti je další politický proces.
  3. Po osvobození z matrixu dochází k autentickému společenskému a politickému myšlení a konstrukci autentických politických postojů a názorů.
  4. Dalším sociálně psychologickým procesem je rozložení a posun politického postoje na škále od privátního, navenek neprezentovaného, k postoji veřejně deklarovanému a prosazovanému. Jsou mainstreamové a vládní názory a postoje a názory a postoje, které se od nich více či méně odlišují. Jejich zastávání existenčně ohrožuje jedince, jeho akademickou kariéru, přístup do médií a do veřejných institucí (Skála, Bednářová, Drulák). Vládní, státní, a především silové složky usilují o vytyčení pevné hranice mezi mainstreamovými a ostatními postoji a názory. Tento vládní nátlak má široké spektrum nástrojů od těch měkkých jako je nálepkování a dehonestace (dezoláti, ruští trolové, nacisté) až po ty nejtvrdší. Propagandistické využívání nálepky nacista se dostalo až do absurdních poloh. Zatímco byl tvrdě napadán u nás Filip Turek za zdviženou ruku z auta a vlastnictví dýky SS, a v Německu představitel AFD, čeští, ale i němečtí politici se ztotožňují s neonacistickou politikou ukrajinské vlády, s adorováním Bandery, a s jeho působením za 2. světové války, včetně genocidy Židů, Poláků a Rusů, po boku německých jednotek SS. Naši nejvyšší ústavní činitelé zdraví nacistickým pozdravem.

Evropská unie netrpí deficitem demokracie, jak říkají její odvážní kritici, včetně Oskara Krejčího. EU je nedemokratická organizace. Připomeňme si axiom demokracie: „Vláda lidu, pro lid, prostřednictvím lidu“. V zastupitelské demokracii politici mají realizovat vůli lidu. Tedy v demokracii je směr uplatňovaní vůle a moci od občanů k politikům, pokud je směr opačný, politici vytvářejí tlak na lidi, potom systém není demokratický. Jsou emisní povolenky, green deal, zaplavování Evropy migranty, pauperizace důchodců a nehorázné zvyšování platů politiků vůlí občanů, nebo se to děje navzdory vůli a zájmu občanů?

Politická a ekonomická elita má nástroje k vytváření zdání (image), že Evropská unie je demokratická. Pokud občané sdílejí tuto projekci, jsou daleko lépe ovladatelní. V Bruselu by nebyly tisíce lobbyistů, kdyby nebyly úspěšní. Pro koho lobují, pro korporace, avšak pro občana nelobuje nikdo. Tiskové agentury a média vlastní kapitál, který tím má  nástroj cokoliv implementovat občanům a veřejnému mínění. Evropský parlament je také nástroj k vytváření fiktivní demokracie. Volby do Evropského parlamentu jsou monumentálním a drahým divadlem, které má dokazovat demokratičnost Evropské unie. Evropský parlament a na něj nabalení úředníci, kteří jak prohlásila dokonce Věra Jourová, projdou lobotomií a korupcí a stanou se součástí bruselské třídy. Jejich zájmy po lobotomii jim již nedovolí působit pro Evropu a Evropany, ale pouze pro bruselskou třídu. Pro jistotu však evropský parlament má velmi omezené pravomoci. Evropská unie je součástí západního  mocenského systému, v němž je vše plánováno a ovládáno z centra. Tyto řízené procesy se střetávají se živelnou, spontánní společenskou realitou. Realita Výsledkem je potom střet těchto dvou dimenzí. Podíl řízené a živelné dimenze se mění. Právě současné volby charakterizuje vyšší podíl živelné dimenze, v důsledku narůstající diskrepance mezi vytvářenou umělou realitou-matrixem a skutečností.

Ve vyhraněné podobě se dostáváme až k extrému na škále politických systému využívaných k ovládání lidí, kterými jsou diktatura, totalita a policejní stát. Častým atributem těchto politických systémů je obsazení vrcholných pozic ve státě reprezentanty silových rezortů; armády a policie. Po vojenském puči stanul v čele Španělska generál Franco, v Chile generál Pinochet, v čele Řecka plukovník Papadopulos a Egypta generál Sísí.

Česká republika se vydala podobným směrem zvolením generála presidentem a pověřením potlačení myšlení Čechů a nasazením tvrdé cenzury plukovníka Otakara  Foltýna, který represemi doplnil bývalého komunistického vojenského vyšetřovatele a vojenského prokurátora ve funkci Nejvyššího státního zástupce Igora Stříže, který jménem státu zakázal občanům myslet, protože pokud by se názorem odchýlili od vládních představitelů, tak by byli trestně stíháni se sazbu až 3, 5 roku.

Právě fungování státu a státních institucí je dalším kritériem demokratického či nedemokratického státu. Stát má občanům a společnosti sloužit, nikoliv se snažit je ovládat. V demokratickém státě je věcí občana, co si myslí, zda sympatizuje s USA, Ruskem Ukrajinou, Velkou Británií či Kubou, a státu do toho nic není. V lepším případě je nálepkování ruský trol nepochopením demokracie a skutečného liberalizmu s lidskými právy, v horším případě se jedná o nástup totality či diktatury.

Jak tedy volby dopadly. Před odpovědí na tuto otázku připomenu závěrečnou scénu z filmu Planeta opic. Hlavní postava filmu astronaut, který neví, že je na Zemi na závěr filmu spatří polorozpadlou sochu svobody a zvolá: Tak oni to Ti šílenci dokázali“. Tím je myšleno zničení lidské civilizace.  A my se nyní možná  nacházíme v bodě před takovým zničením civilizace.  Představme si, že by nějaká inteligence poté přiletěla na Zemi a zkoumala, co jadernému kataklyzmatu předcházelo, a došli by až k evropským volbám a ptali by se jak se občané chovali. A já si kladu stejnou otázku. Každý hlas pro strany směrující lidstvo k válce je prohra. Proto výsledek evropských voleb hodnotím jako prohru nejen Evropy, Evropanů, ale celého lidstva. V některých zemích jako Francie a Německo byli protiválečné síly úspěšnější.

Jak vnímám české volby v rámci celkové prohry.

Za úspěšné považuji Stačilo a Přísaha a Motoristé.

Prohrou byly volby pro Piráty, SPD a KDÚ- ČSL.

Výsledek Ano, ODS, STAN víceméně odpovídá jejich pozici ve společnosti. A porovnám li kvalitu a výsledky vládního působení, potom jsou výsledky vládních stran veleúspěšné.

Za nejvýznamnější výsledek považuji 2 mandáty koalice Stačilo. Další volby ukáží zda šlo o exces či se jedná o trend. Zatímco od roku 1989 pozice KSČM klesala, nyní došlo k obratu.  Příčin je celá řada. Například je absurdní relativně mladé Kateřině Konečně vyčítat minulost komunistické strany, když v nejvyšších ústavních pozicích jsou normalizační komunisté Petr Pavel, Igor Stříž, Josef Baxa. A dokonce mentálně retardovaná hvězda ODS při svém útoku  na Kateřinu Konečnou opomenula, že jeho vlastní otec byl nejen členem KSČ, ale i agentem STB. Výraznou roli sehrála Kateřina Konečná, která dokázalo i při kvalitní odborné a intelektuální úrovni svých vystoupení neodradit občany a voliče. Objektivní situace ve společnosti vede k legalizaci komunistické ideologie a k rozpouštěni  exkluze komunistů .

Úspěch Přísahy a Motoristů považuji za výsledek souběhu řady momentálních a možná dočasných příznivých trendů a jevů. Mimořádnou úlohu sehrál Filip Turek. Jeho nepříliš vysoký intelekt byl spíše výhodou, protože jeho voliči, především z mladé a mladé střední dle mého názoru nepatřili k intelektuální elitě společnosti. Dalším faktorem je hlavní volební heslo, podpora spalovacích motorů. Zde jde o zájem napříč politickými postoji, generacemi a sociální strukturou.

Za nezanedbatelný faktor považuji vzhled F. Turka srovnatelný s Petrem Pavlem. Značná část voličů se nerozhoduje na základě svých zájmů a odborných analýz, ale podle dojmů z kandidátů. S Filipem  Turkem, působícím jako mačo a alfa samec se muži mohli identifikovat a ženy eroticky projektovat. Do určité míry se F. Turek ucházel o stejný elektorát jako D. Nerudová. Již při prezidentských volbách došlo k selekci mladých voličů, část mladých voličů již tehdy D. Nerudová odradila svými intelektuálními výkony. Od profesorky a bývalé rektorky  lidé očekávali určitou akademickou intelektuální úroveň. Ve všech debatách se však ukazovala jako nečekaně hloupá. Další její charakteristikou byla neschopnost sebereflexe.  Dalo by se to vyjádřit heslem, že je tak hloupá, že ani neví jak je hloupá. Tito odvrácení mladí voliči se stali potenciálními voliči F.Turka. Ta hloupější a menší část volila D.Nerudovou a proto D.N. v podstatě neuspěla. Svou pozicí jedničky na kandidátce byla víceméně odsouzena ke zvolení.

KDU – ČSL potvrdila volebním výsledkem své odcházení na smetiště dějin. Podobné chování jsme viděli u vedení sociální demokracie Sobotka, Hamáček a na závěr hloupý, nevzdělaný Šmarda zlikvidovali sociální demokracii. Stejné chování politické strany a jejího vedení nyní vidíme u KDÚ – ČSL.  Marián Jurečka, který bobtná nejen svou hmotností ale neméně bobtná jeho ego, měl již dávno odejít z vedení strany, se řídí heslem každý měsíc je dobrý.

ANO získalo nejvíce mandátů, avšak volilo ho méně voličů, než trvale říkají výzkumy volebních preferencí. Takže současně je to úspěch i neúspěch.

Jednoznačným neúspěchem je jeden mandát a počet voličů SPD. Příčinou je zřejmě přechod části voličů ke Stačilo a pochybná taktika vedení nasadit jako volebního lídra  místo Ivana Davida  Petra Macha.

V rámci celé Evropské unie zvítězili dosavadní vedoucí frakce v evropském parlamentu. Za skandální považuji prosazování do pozice předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, zatíženou kriminální kauzou s nákupem vakcín v období COVIDU. Ukazuje se, že když jde o zájmy kapitálu, demokracie, právo a lidská práva jdou stranou a hloupost a kriminální minulost nevadí

Poněkud zvláštní je, že větší dopad budou mít výsledky evropských voleb  na politickou situaci v jednotlivých státech než na evropský parlament a Evropskou unii. Katastrofální výsledky měly vládnoucí strany především ve Francii a v Německu. Ve Francii dokonce tragéd evropské politiky Emanuel Macron dokonce rozpustil parlament a vyhlásil parlamentní volby. V Německu se vítězství CDU a porážka sociální demokracie přeceňují. Zapomíná se, že výsledky SPD v předchozích volbách byly důsledkem protestu proti politice CDU, kterou nyní opět volí jako protest proti SPD. Vlaštovkou pozitivního vývoje mohou být výsledky nové strany Sahry Wagenknechtové.

Dopady evropských voleb vidím dvojznačně.

Formální dopad výsledků nebude zásadní.

Neformálně se promítnou výsledky do jednotlivých států a i do Evropské unie a lze říci, že po volbách bude Evropa poněkud jiná.

*

docent PhDr. Petr Sak, CSc.

*

Redakce Nové Republiky děkuje všem dárcům, kteří vědí, že nežijeme ani z reklam ani ze sponzoringu, a proto nám zaslali na účet zapsaného spolku Nová Republika peněžní dary.

Fiobanka: 2300 736 297 / 2010

Pokud se rozhodnete přispět, napište do zprávy příjemci, že se jedná o dar.

Velmi si vaší pomoci vážíme. Zaslané prostředky slouží k realizaci našich seminářů a panelových diskuzí a konferencí, k jejich audiovizuálnímu záznamu, tvorbě podcastů a zveřejnění a k rozšíření činnosti a působení spolku Nová Republika.

Všechny texty autorů a překladatelů Nové Republiky jsou volně šiřitelné.

*

4.2 5 hlasy
Hodnocení článku
Subscribe
Upozornit na
3 komentáře
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Praded
Praded
před 28 dny

Pan Sak perfektní, jako vždy. Krátce řečeno, čím dál víc lidí parazituje a bojí se o možnost v tom pokračovat. Jenže nic netrvá věčně.

Praded
Praded
před 28 dny
Odpověď uživateli  Praded

P.S. V EU komisi můžou být jen zkompromitovaní pazgřivci.

spartak
spartak
před 28 dny

Dobrá rozborka a z vlastního pohledu pracujícího od roku 1968 po absolvování OÚ KSB Brno jsem pozoroval na všech úrovních stejnou reakci na politiku KSČ, proto vývoj po roce 1989 byl jasný. “Pravice” získala vše díky voličům ,kteří netušili ,co je to kapitalismus a dnes dojíždí tento humbuk setrvačností.Co příjde dalšího v tomto překrouceném světě,nevím.