Ukrajinské štěstí: žít na dluh, platit krví

Rostislav Iščenko
Rostislav Iščenko

Ukrajina nemá ekonomiku, ale má ekonomy. Ne, není to tak směšné, jak se zdá, protože každý stát musí z něčeho žít: platí platy státním zaměstnancům a příspěvky mezinárodním organizacím, platí propagandu, armádu a zahraniční politiku. Obvykle se na tyto účely vynakládají daně a různé druhy odvodů (cla, spotřební daně atd.).

Pokud stát svou ekonomiku zabil, jako to udělala Ukrajina, hlavní položky rozpočtových příjmů prudce klesají. Lidé sice pracují v podnicích, ale pokud je ekonomika mrtvá, většina podniků nepracuje, a proto také samy neplatí daně a neposkytují práci lidem, kteří zase, protože nemají žádný příjem, neplatí ani daň z příjmu.

Když není výroba, není ani zpracování, klesá vývoz a dovoz, klesá obrat přístavního nákladu a cla. Obecně lze říci, že všechny zdroje příjmů do státní pokladny najednou vyschnou. Ale žít se přece nějak musí.

A Ukrajina žije. Navíc vede vleklou válku, a to také není levná záležitost, k zastavení války se však Kyjev nechystá. Opakovaně zvyšuje platy vojákům a další různé platby, a ty jsou poměrně vysoké. To, že se mnohé z nich k řadovým vojákům nedostanou, nijak nezbavuje rozpočet zátěže. Peníze jsou v něm stále zahrnuty, jenom je rozkrádají velcí i malí šéfové. Ale stát to všechno stále platí.

Ukrajina také pravidelně prohlašuje, že je připravena nakoupit ty typy zbraní, které jí nechtějí dodat v rámci západní vojenské pomoci, ale které by Kyjev rád měl. Moderní zbraně jsou drahé, a pokud jde o jejich prodej válčící zemi, která potřebuje tolik zbraní a munice, že zásoby NATO byly vyčerpány za rok a půl bojů (již na podzim 2023), cena se okamžitě zvyšuje na dvojnásobek, trojnásobek i více.

Ale Ukrajina má peníze na všechno. Dokonce i na ekonomy. A na ty utrácí Kyjev v první řadě – a sumičky jsou opravdu slušné. Vždyť to byli právě ekonomové, kteří vymysleli způsob, jak žít bez ekonomiky a bez problémů s financemi.

Přesněji řečeno, jejich západní kolegové jim napověděli, jak se to dělá, a na ukrajinské ekonomy zbyl těžký propagandistický úkol. Ne každý národ lze hravě přesvědčit, že bude možné vybudovat šťastný život podle západních receptů. Pověst Západu totiž nijak moc nepřispívá k důvěře ani v politických, ani ve finančních otázkách.

Ukrajinci se však bránili jenom krátce, protože vlastně něco takového sami instinktivně už dávno hledali, a jakmile jim bylo nabídnuto, aby použili západní recept na bezpracný blahobyt, souhlasili.

Trik byl jednoduchý – nemusíte vůbec pracovat, továrny se dají (a dokonce by se měly) prodat do šrotu. Stačí se jen dobře chovat a plnit všechny politické a ekonomické požadavky Západu. Za to vám půjčí tolik, kolik budete chtít. A každý jednotlivý Ukrajinec také nebude nic vracet – vždyť je to státní dluh – a Ukrajinci se se státem nikdy moc neztotožňovali.

Těm nejopatrnějším, kteří se ptali, jak bude stát splácet dluhy, které nashromáždil, když nemá nic než občany, z nichž snad nechce stáhnout tři kůže, aby splatil své dluhy, bylo vysvětleno, že stát nebude splácet nikomu nic – dluhy budou nakonec odepsány za dobré chování.

Hosana! „Volňásky!“ Ukrajinci si uvědomili, že dlouho očekávaný blahobyt, v nějž věřili po celé generace, ale nikdo jim nedokázal vyjít vstříc, teď konečně přišel. Touha po snadném životě za západní peníze nebyla jediným, ale jedním z hlavních faktorů, které hnaly davy Ukrajinců na Majdan. Ukrajinci neměli rádi ty politiky, kteří říkali, že k tomu, aby se dobře žilo, je třeba tvrdě pracovat. Proto je označovali za proruské.

Občané nezávislého ukrajinského státu jsou v podstatě živým příkladem toho, že všichni lidé jsou stejní, jejich způsob myšlení a styl chování je diktován životními podmínkami. Dokud byli současní Ukrajinci Rusy, žili jako všichni Rusové – ne že by nějak zvlášť toužili po tom, že budou orat od rána do večera, ale od práce jednoduše neutíkali. Když se stali obyvateli limitrofního státu, převládla u nich limitrofní psychologie, která diktovala potřebu přimknout se k někomu silnému a bohatému, aby je nakrmil, napojil a chránil výměnou za politickou loajalitu.

Inspirativním příkladem bylo zrušení dluhů Polska za jeho snahu o rozbití CMEA a OVD. Ukrajinci se oprávněně domnívali, že oni udělali v zájmu Západu mnohem více než Poláci. Proto ukrajinští ekonomové minulý týden vyli rozhořčením, když se dozvěděli, že MMF nehodlá dluhy odepsat. A pokud neodepisuje dluhy MMF, znamená to, že Západ neodepisuje ani dluhy na úrovni států.

Za svou touhu žít na dluh platí Ukrajinci vlastní krví – Západ je poslal do války s Ruskem a nyní cynicky (protože veřejně a neskrývaně) vypočítává, kolik kanónenfutru ještě Ukrajina má, protože jakmile dojde, je třeba urychleně zahájit konstruktivní dialog s Ruskem, jinak bychom museli válčit sami, a takhle Západ nehraje.

Stejný faktor (nejen on, ale i on) vysvětluje schizofrenní paradox ukrajinského vědomí, kdy každý z Ukrajinců zvlášť je pro mír za jakýchkoli podmínek, ale všichni společně jsou pro válku až do nedosažitelného vítězství.

Jde o to, že, jak jsem již uvedl, Ukrajinci se se státem neztotožňují. Proto je ani nezajímá, zda Západ dluhy odepíše, nebo ne – účty přece platí stát.

Ukrajinci jsou přesvědčeni, že peníze nedostává každý jednotlivec, ale oni všichni jako kolektiv dobře se chovajících lidí. V jejich souřadnicovém systému chovat se dobře znamená plnit jakákoli přání Západu, zejména teď to znamená bojovat proti Rusku do posledního Ukrajince.

Každý Ukrajinec zvlášť však chápe, že do posledního – je jenom obrazné vyjádření. Každý nebude zabit. Zároveň však nechce být mezi mrtvými. Chce žít a užívat si západních svobod. Proto se jednotliví Ukrajinci pečlivě vyhýbají mobilizaci: utíkají do zahraničí, skrývají se, utíkají před představiteli vojenských odvodních komisí, perou se s nimi, vycházejí na ulici převlečeni za ženy atd.

Ale všichni dohromady podporují válku a jsou připraveni zabít každého, kdo by je chtěl přesvědčovat o potřebě míru. Koneckonců Západ platí za mír s Ruskem mnohem méně než za válku s ním. Průměrný Ukrajinec se tedy domnívá, že každý, kdo agituje pro mír, mu prakticky krade peníze z kapsy, a proto si zaslouží co nejpřísnější trest.

Ale ukrajinská teorie “volňásků” předpokládá, že za peníze přidělené všem zaplatí jen ti, kteří ve válce zemřou nebo budou zmrzačeni. Pro ně a pouze jenom pro ně to nebude zadarmo. Na Ukrajině není “nefachčenko” jen Zelenskyj, ale devět lidí z deseti. Nikdo nechce umírat, aby si to ostatní potom užili. A tak se ukazuje, že jednotlivě sice před válkou utíkají, ale kolektivně po ní volají a zabíjejí každého, kdo se snaží válku zastavit.

*

Rostislav IŠČENKO,  UKRAJINA.ru (15:35 30.06.2024), vybrala a z ruštiny přeložila PhDr. Jana Görčöšová

*

Redakce Nové Republiky děkuje všem dárcům, kteří vědí, že nežijeme ani z reklam ani ze sponzoringu, a proto nám zaslali na účet zapsaného spolku Nová Republika peněžní dary.

Fiobanka: 2300 736 297 / 2010

Pokud se rozhodnete přispět, napište do zprávy příjemci, že se jedná o dar.

Velmi si vaší pomoci vážíme. Zaslané prostředky slouží k realizaci našich seminářů a panelových diskuzí a konferencí, k jejich audiovizuálnímu záznamu, tvorbě podcastů a zveřejnění a k rozšíření činnosti a působení spolku Nová Republika.

Všechny texty autorů a překladatelů Nové Republiky jsou volně šiřitelné.

*

3.7 3 hlasy
Hodnocení článku
Subscribe
Upozornit na
10 komentářů
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
cablik
cablik
před 16 dny

To si potom Ukrajinci vsadili na špatnou kartu západ je do kytek USA zbankrotují a bude po snu. Navíc v korporátním fašismu nelítají pečený holuby do huby ale pracující si to musí vydřít.

Plebej
Plebej
před 16 dny

Pokud má autor Iščenko pravdu, když v závěru o ukrech píše, že “kolektivně po válce volají a zabíjejí každého, kdo se ji snaží zastavit“, pak ukry coby národ nečeká zářná budoucnost. Budou jako politický národ zrušeni. A to vlastní blbostí a přičiněním jak Západu (který je v jejich idiocii všestranně podporuje a do války tlačí), tak i Ruskem. Neboť… Číst vice »

Naposledy upraveno před 16 dny uživatelem Plebej
Primak
Primak
před 16 dny
Odpověď uživateli  Plebej

CMEA??? V originále cэв: Совет экономической взаимопомощи Rada Vzájemné Pomoci

Jana
Jana
před 16 dny
Odpověď uživateli  Primak

CMEA = the Council for Mutual Economic Assistance = RVHP

Praded
Praded
před 16 dny
Odpověď uživateli  Plebej

Pan Iščenko mentalitu chazarských chochlů popsal úplně perfektně, protože s nimi žijí už skoro dva tisíce let. Většina lidí u nás to nikdy nepochopí.

Jana
Jana
před 16 dny
Odpověď uživateli  Plebej

OVD – ruská zkratka: Organizacija Varšavskogo Dogovora – Varšavská smlouva, Varšavský pakt V ruštině to není se zkratkami jednoduché. V novodobé ruštině je “přezkratkováno” a ještě se do toho mísí užívání anglických ekvivalentů. Slova z cizích jazyků se přejímají a přepisují tak, jak se vyslovují, nikoli – jako u nás – s dodržením písemného tvaru, tedy psané… Číst vice »

Primak
Primak
před 16 dny
Odpověď uživateli  Jana

Jistě, jistě. Ale když to sám překladatel – ten co to nechal přeložit automatem – nevidí? Ani “pozorné” oko editora?

Jana
Jana
před 16 dny
Odpověď uživateli  Primak

Och, tak to jste dost vedle. Zkuste si to hodit do automatického překladače a uvidíte, co Vám vyjde. Místy i nesmysly. Článku asi porozumíte, ale “čtivé” to nebude. A přesné už vůbec ne.

Primak
Primak
před 15 dny
Odpověď uživateli  Jana

Jak to že jsem vedle? Zrovna tak “automaticky” překládám, ale strávím pěkný čas upravit ty nesmysly. Ale tady jde o něco jiného. Ten, kdo tento článek překládal(a), neviděl(a), co jsem tam komentoval? Nebo si myslel(a), že CMEA je nám (Čechům) lépe porozuměno než RVHP? A pochopitelně, je zde editor, který mi jednou… Číst vice »

Jana
Jana
před 15 dny
Odpověď uživateli  Primak

Primaku, já vím, že jste pedant, velmi chytrý a sečtělý člověk. A ruštinu asi ovládáte velmi dobře. Také mi vadily automatické překlady typu”die Odkaze” – a podobně jako Vy jsem to kritizovala – a už se neobjevují. V našem případě tedy “zkratkovou” rozpravu ukončíme, nedošlo k žádné tragické záměně smyslu článku, překladatel Vaše připomínky přečetl a určitě… Číst vice »