Zima udeří už 24. září, radují se Rusové!

Očekávají opakování legendární zimy 1941/42! I Moravu v roce 1941 zasáhly velké povodně jako letos! Nejslavnější ruský generál Зима vyráží Putinovi na pomoc?! Osud Kyjeva se zdá zpečetěn!?

Václav Dvořák
Václav Dvořák
Zima 1941/42 je americkými meteorology považována za nejchladnější zimu století. Neobvykle nízkou teplotu v Evropě tehdy podle nich vyvolala série mnohačetných jevů  “Cut-off low“, (označovaných také jako Běda meteorologů), kdy jsou tlakové níže odříznuty od převládajícího západního proudění ve vyšších vrstvách atmosféry a stávající se “bezpohybovými” a stojící na místě po řadu dnů a nepohybují se na východ. (Západní proudění je typické pouze pro severní a střední části severní polokoule.)

Podle záznamů meteorologů došlo v roce 1941 na Moravě ke katastrofální povodni. Povodeň byla rychlá a sečetly se v ní prudké jarní deště a rychlé tání ledu. Deštivé a chladné počasí trvalo několik dnů. Byly strženy jak cesty, tak železnice, a byla zbořena řada domů i staveb. 

Podle meteorologů byla letošní povodeň na Moravě způsobena podobným efektem, kdy se tlaková níže Borisodtrhla (cut-off low) od proudění ve vyšších vrstvách atmosféry a zůstala trčet nad Moravou. Zajímavé je srovnání s předchozí povodňovou zimou 1997/98. Podle dat z Klementina, byla zima 1997/98 stejná jako zima 2010/2011 a měla tak odchylku -0.1 stupně Celsia od pozorování za roky 1775-2011, ale odchylku -1.7 stupně z pozorování mezi lety 1971-2000. Obdobně popovodňová zima 2002/2003 byla o něco chladnější než obvykle, ačkoli bylo velmi málo sněhu. Z dat zim po obou povodních se dá vyvodit, že zimy po nich byly chladnější, i podle průměrů teplot v období tzv. zvyšování teplot lidskou činností po roce 1971, a byly mírně podprůměrné oproti průměru zim od doku 1775. (PS. Zima 2007/2008 byla podle záznamů v Klementinu nadprůměrná, celkově však chladnější.) 

Včera Roman Vilfand, ředitel Hydrometeorologického centra Ruska, varoval, že v Rusku udeří letošní zima nečekaně brzy. Už 24. září mají noční teploty v centrálním Rusku (Smolensk, Tver) poklesnout na -5 stupňů, přes den se má oteplit na +15. Nástup zimy má však postupovat, protože nad Petrohradem se má usadit tlaková níže, a po jejím východním okraji má do centrálního Ruska začít ze severu proudit studený vzduch.

Národní meteorologická služba USA ve své poslední předpovědi předpokládá 71% šanci, že se na přelomu září říjen zformuje v tropech slabá La Niňa a potrvá do března 2025. La Niňa je typická tím, že zformuje tlakovou výši nad Azorami a tlakovou níži nad Islandem. Obě tyto tlakové anomálie zesílí západní proudění (jet stream) mezi nimi směrem do Evropy, a přinesou častější zimní sněhové a dešťové přeháňky. Obecně platí, že v době La Ňiňa je v Evropě chladněji, a více sněhu. Existují však výjimky. La Ňiňa má být sice letos podle US meteorologů slabší, ale samotný fakt, že nahradí El Niňo, dává předpoklady pro spíše průměrnou než nadprůměrnou zimu.

Ursula vdL 20. září slíbila Kyjevu, že EU letos pokryje 25% jeho energetických potřeb. Jak to hodlá chytrá Uršula zařídit, neprozradila. Podle ukrajinských zdrojů, však 25% potřeb Ukrajiny představuje 4.5 GW výkonu dodávaného nepřetržitě, a EU dokázala zatím na Ukrajinu dodávat jen 0.6 až 1.2 GW podle toho jestli v Evropě fouká vítr a svítí slunce. (Podrobně rozebráno v MAP 2096) Uršuliny plány jsou vskutku komické. 2.5 GW ze 4.5 chce Zelenskému zajistit fyzickým přestěhováním tepelné elektrárny z Litvy na Ukrajinu, a opravou raketami zničených tepelných elektráren. Jak přestěhovat celou tepelnou elektrárnu o stovky kilometrů a jak Putinovi zabránit zničení opravených elektráren Uršula neřeší. Na papíru její plán vypadá skvěle. A žádné politiky nezajímá, že většina zničených elektráren je odborníky hodnocena, jako neopravitelné do příštího léta, a pouze pokud Putin nepošle další rakety. 2GW hodlá Uršula dodávat sítěmi z EU. Není přitom známo, že by zvýšila jejich propustnost z dosaženého maxima 1.2 GW, a ani nikdo netuší, kde chce nadbytečnou elektřinu Uršula v Evropě získat, obzvláště, bude-li chladno, deštivo a pršet. Samotní Ukrajinci mají z letošní zimy pořádný strach. Putin má v plánu, zničením elektrických rozvaděčů a odpojením jaderných elektráren od sítě, Ukrajince definitivně zlikvidovat a umořit je následnou zimou a hladem. Pomůže-li mu generál Zima, bude to mít snadnější. A zdá se, že příroda vyjde letos Gosudarovi v ústrety.

. Ruská zima dokázala mnohokrát v historii, že ji neradno podceňovat.

  • V roce 1240 využili Lotyšští křižáci, biskup z estonského Tartu, dánští rytíři Waldemara II Vítězného, a ozbrojené tlupy tzv. Čudů-lupičů, oslabení ruských knížectví po mongolské invazi do severní Rusi, (1238-40), a vtrhli s požehnáním papeže Řehoře IX do Severního Ruska, aby ho zotročili. V zimě 1241/42 přešli Rusové do protiútoku, nejprve vyhnali křižáky a jejich spojence z dobytých ruských měst, (poslední osvobozen Pskov, březen 1242), a nakonec je všechny ve slavné bitvě na zamrzlém Čudském jezeru (5. duben 1242) takřka do posledního vyhubili.
  • V roce 1612 vyvrcholila ruská osvobozenecká válka proti Polákům, kteří zradou tzv. 8 bojarů v září 1610 obsadili bez boje Moskvu a začali Rusko okamžitě drancovat.  Rusové vedli dva roky proti Polákům rozsáhlou partyzánskou válku, a zejména v zimních obdobích se jim dařilo, a postupně Moskvu úplně obklíčili. Polský král Zikmund III Vasa sice v létě 1612 vytáhnul obležené posádce Moskvy na pomoc s obrovskou armádou, ale nedařilo se mu včas dobýt Volokolamsk, a tak vyslal hejtmana Chodkiewicze včele 15 000 Poláků, Maďarů, Němců a Švédů, aby prorazil obležení Moskvy a dopravil do ní obrovský konvoj zásob naloupených ruským rolníkům ve Smolenské a Vjazemské oblasti. Hejtman Chodkiewizc však byl ve dvoudenní bitvě nečekaně na hlavu poražen.  Jen  6 a půl tisíce ruských vzbouřených rolníků posílených 2 tisíci donskými kozáky triumfovalo. Posádka Kremlu s vyhlídkou přicházející zimy kapitulovala. Kdo se vzdal rolníkům byl okamžitě brutálně pobit. Ruští rolníci se mstili za předchozí dva roky, kdy Poláci v centrálním Rusku masivně a zvěrsky loupili a vraždili. Kdo se vzdal donským kozákům, byl vyměněn za zlato a ruské zajatce. Zikmud III Vasa, kdy viděl, jak se zima blíží, neriskoval další zimní boje, obležení Volokalamsku zrušil, a na zpáteční cestě do Smolenska vypálil Vjazmu, Možajsk a další ruská města a vesnice, a vybil jejich obyvatele, aby si taktikou spálené země zajistil, že jej vítězní Rusové nebudou moci pronásledovat. Válka trvala ještě 6 let a skončila Polskou porážkou. (Podrobnosti v Ruštině včetně map a obrázků zde.)
  • Obdobně v polovině listopadu 1812 Rusové na řece Berezině vyhubili Napoleonovu armádu. Ze 100 tisíc Francouzů jich přes 50 000 pobili. Nutno poznamenat, že sami Francouzi přiznávají, že jen 28 000 jejich vojáků bylo u Bereziny ještě bojeschopných, a zbytek už představovaly jen demoralizované a vyhladovělé tlupy.

*

Michael Svatoš, MaP 2100

4.1 17 hlasy
Hodnocení článku
Subscribe
Upozornit na
9 komentářů
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Ludvik
Ludvik
před 16 dny

21/09/2024 19:20. Odpověď oficiální mluvčí ruského ministerstva zahraničí M.V. Zacharovové na mediální otázku v souvislosti s výroky Zelenského https://www.mid.ru/ru/foreign_policy/news/1970596/ “V Kyjevě a na Západě však o míru nepřemýšlejí. Potřebují válku. Potvrzuje to invaze ukrajinských ozbrojených sil do Kurské oblasti a povolení, které Zelenskij požadoval k úderu hluboko do Ruska zbraněmi NATO dlouhého doletu. Toto je – pokračování teroru… Číst vice »

Praded
Praded
před 17 dny

No a tady máte popsáno jací jsou Poláci dobráci a proč někteří nenávidějí Rusy. Jak to bylo v Katyni, není do dnes ujasněno, jen propaganda lže jak Vašek šašek. Podle mých zkušeností většina Poláků si situaci uvědomuje, ale jejich Chazarské vedení je plně pod vlivem svých náčelníků za Oceánem. Už si začínají uvědomovat,… Číst vice »

Plebej
Plebej
před 16 dny
Odpověď uživateli  Praded

Jak to bylo v Katyni ujasnil již nedlouho po osvobození Rudou armádou (r. 45) soudní patolog prof. dr. Hájek, který se podílel na ohledání pozůstatků obětí, a své poznatky shrnul v knížečce Důkazy katyňské (nebo tak nějak). Nechápu, proč ta Göbbelsova lež (o vině Sovětů) je až tak zakořeněna. Proč by pak Sověti po ústupu ze… Číst vice »

standa
standa
před 17 dny

Perfekt info. Dík.

danny
danny
před 17 dny

Zima r. 1941 v Rusku byla opravdu mimořádně krutá. Ale udeřila plnou silou až na konci listopadu a v prosinci. Pro záchranu Moskvy a porážku Wehrmachtu byla však rozhodující bitva u Smolenska a protiofenzíva u Jelni. Němci nemohli provést operační přestávku (obnovit sestavy promíchaných jednotek, doplnit ztráty na lidech a technice, přisunout týly atd.). V té době už byla… Číst vice »

Haskuv Duch
Haskuv Duch
před 17 dny
Odpověď uživateli  danny

Wehrmacht nebyl připraven na dlouhé zimní boje (vše mělo PODLE PLÁNŮ skončit do období rasputnice) a tak vojáčci běhali v hacafráčcích, elegantních, ale v zimně k ničemu. Benzínové motory zamrzaly a nešly nastartovat, palivo se navíc používalo k vytápění provizorních ubikačních zařízení. Trén byl kdesi daleko, auta nejezdila, letadla nelétala – tedy aspoň ne v dostatečném rozsahu.… Číst vice »

danny
danny
před 17 dny
Odpověď uživateli  Haskuv Duch

Válka se vede na všech frontách. I na té diplomatické. Stalin (Molotov) dokázali uzavřít mírovou smlouvu s Japonskem. Stalin si tak uvolnil ony sibiřské pluky. Japonci si spočítali, že útok na SSSR jim nic nepřinese, kromě krvavých ztrát. Jak už se přesvědčili u Chachin-golu a jezera Chasan. A za vítězství Německa rozhodně bojovat nechtěli. měli… Číst vice »

kutnohorsky
kutnohorsky
před 17 dny

Když Rusové Ukrajincům zavřou kohoutky s plynem a ropou, tak nebude co řešit a konec bude metelesku blesku… Ničí jim energetické struktury, elektrárny trafostanice, rozvody… ale na elektřinu tanky zatím nejezdí, navíc jsou velcí znečišťovatelé ovzduší …

vaclav
vaclav
před 17 dny

A tak dopadne i KOZA