Daniel Kaiser: Tak prosím vás, Rusko nás neosvobodilo

pro Kosu otevřel A

Dnešní den a tzv. „povinný článek“ k výročí je připraven už celý měsíc. Jde o další z komentářů Daniela Kaisera, za jehož odemčení vděčím kolegovi A, jenž nešel hned na sklo, nýbrž do tzv. sušárny, kde si skladuji texty, které chci vydat až někdy za dlouho k něčemu. Například jeden z příspěvků přítele Geordyna si tam počká ještě více než dva měsíce… On ví.

Ale o tomhle dnes psát nechci. Dnes je to povinném tématu – výročí osvobození Československa, protože kapitulace nekapitulace – v Praze se ještě celý den bojovalo. A bez osvobození Prahy by prostě Československo svobodně nedýchalo. Člověk by řekl, že je to tak samozřejmé, že není nad čím bádat a mudrovat. Jenže nežijeme ve světě lidí, ale politických šarlatánů a dokonce zombie, kteří s vidinou politické kariery jsou schopni tvrdit, že tele není potomkem krávy nýbrž její matkou a pokud jde o vyznavače teorie kdo ví kolika pohlaví pak případně i otcem…. Takže? Takže Daniel Kaiser dostal příležitost pro dnešní den naformovat Kosu. Viz jeho

Tak prosím vás, Rusko nás neosvobodilo

Europoslankyně STAN Danuše Nerudová má metodu chodit do střetu s vybranými protivníky, takovými, o nichž může předpokládat, že mezi jejími voliči vzbuzují odpor. Takhle pomohla k překvapivě dobrému výsledku při eurovolbách Filipu Turkovi, ale pomohla i sobě. Takhle se pouští do komunistky Kateřiny Konečné. Ale dělá to mezitím tak, že Konečné pomůže a sobě uškodí.

Včera během televizního duelu o něčem úplně jiném – obliba EU v České republice – obě europoslankyně zabrousily do historie a Nerudová prohloubila svůj výklad konce druhé světové války na našem území. Poprvé se k tématu vyjádřila nedávno v ČT, kde připomněla zásluhy amerických vojáků na osvobození Československa, načež následoval jepičí spor, jestli řekla jen, že nás „osvobodili Američané“, nebo že nás „osvobodili i Američané“. Včera na Primě CNN Nerudová upřesnila, že nás osvobodili Američané, a „rozhodně ne Rusko“.

Důraz je tu samozřejmě na výběru slovesa. Nerudová nezpochybňuje oběti tisíců padlých sovětských vojáků (na území Československa jich tehdy našlo smrt téměř 150 tisíc). Jen zpochybňuje, že by nás při tom osvobodili. Pokud a dokud se Nerudová k věci nevyjádří uceleněji, musí platit za osobu bez základního historického povědomí.

Klást rovnítko mezi sovětskou a nacistickou okupaci je vysoce sporné, ale pořád nějak pochopitelné u neruských národů bývalého Sovětského svazu. Z Pobaltí Sověti těsně před válkou a znovu po válce deportovali značnou část obyvatelstva, což snese srovnání s praktikami Němců. Pro Čechy taková rovnice neplatí ani náznakem.

Ani nejhorší roky komunismu u nás, počátek 50. let, se ve své hrůze nevyrovnají německé okupaci. Za normalizace šlo, spíš neúspěšně, o zachování páteře, což je morální kategorie. Za Heydricha šlo o přežití národa v jednom celku na stejném místě, což jsou fyzické kategorie. Je vlastně trapné tak banální věci připomínat, ale kolik z takzvaně mladých lidí, jejichž reprezentantkou v politice se Danuše Nerudová cítí, už narazilo na projev zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha z 2. října 1941 v Černínském paláci?

Heydrich tu shromážděným německým potentátům z protektorátu načrtl rozdíl mezi krátkodobým a dlouhodobým přístupem k české verbeži. Konečné řešení pro České země má prý Hitlerův souhlas a má vypadat následovně: „Tento prostor musí být jednou definitivně osídlen Němci. (…) Abychom získali přehled o tom, kdo z lidí v tomto prostoru je schopen poněmčení, musím provést soupis v rasově národnostním smyslu.“

Nadhazuje rentgeny, zdravotní prohlídky žáků ve školách – a pokračuje: „Musím mít celkový obraz národa a pak mohu říci, tak a tak vypadá obyvatelstvo. Jsou to takovíto lidé: jedni jsou dobré rasy a dobře smýšlející, to je pak jednoduché, ty můžeme poněmčit. Potom máme ostatní, co stojí na opačném pólu: jsou to lidé špatné rasy a špatně smýšlející. Ty musíme dostat ven. Na východě je hodně místa.

Uprostřed zůstává střední vrstva, kterou musím přesně vyzkoušet. V této vrstvě jsou dobře smýšlející lidé špatné rasy a špatně smýšlející lidé dobré rasy. U těch dobře smýšlejících špatné rasy se to asi musí udělat tak, že je nasadíme do práce někde jinde v říši a budeme se starat o to, aby už neměli děti, protože je nechceme v tomto prostoru dále rozvíjet. Ale nesmíme je odradit. To vše je řečeno jen teoreticky.

Pak zůstávají špatně smýšlející lidé dobré rasy. Ti jsou nejnebezpečnější, poněvadž je to rasově dobrá vůdcovská vrstva. Musíme uvážit, co s nimi uděláme. U jedné části špatně smýšlejících lidí dobré rasy nezbude nic jiného než se pokusit usídlit je v říši, v čistě německém prostředí, poněmčit je a převychovat jejich smýšlení nebo, když to nepůjde, postavit je nakonec ke zdi.“

Proti masovým deportacím, nuceným sterilizacím, zotročení a hromadným vraždám byli Sověti i se vším, co následovalo, pro Čechy samozřejmě osvobozením. Ještě před dvaceti, možná i deseti lety by Nerudová sklidila údiv a opovržení. A dnes? Historie 20. století se dostala pod kola našeho aktuálního nepřátelství s Ruskem, přičemž ohýbání historie vcelku pochopitelně nabralo na tempu po vpádu Ruska na Ukrajinu.

V raných 90. letech, kdy u nás přitom teprve chladla kasárna po sovětských vojácích, by bylo nepředstavitelné, aby nový a ambiciózní politik v diskusi s komunistickým politikem říkal o válce to, co je dnes schopna říct Nerudová. Asi tehdy ty nové politiky svazoval nějaký pocit zodpovědnosti za transformaci, nebylo jim lhostejné, jak bude veřejnost o demokratických politicích smýšlet, nechtěli dávat komunistům příležitost působit jako ti rozumnější. Šlo jim o něco víc než o lajky ve své úzké cílové skupině.

***

Takhle tu ženštinu z Brna, u níž nepochopím, jak mohla získat profesůru natož rektorský řetěz, viděl, řádově před měsícem Daniel Kaiser.

Její tvrzení nejsou jen pahistorický paskvil a idiocie, ale čistě konjunkturalistická zhovadilost. Kdy jen demonstruje svojí základní duševní a vědomostní prázdnotu. Jako dnes módně mnozí jiní, co „prohlédli mlhu komunisticky zkroucené historie“. A dělají na té pokroucené minulosti osobní karieru. Řečeno jednoduše – lžou. Protože se to dnes smí a někdy dokonce, zejména v Bruseli – čeká.

Ale nejen to. U téhle, podle jejího soudu -mladé a pohldné je to horší. Jak už před prezidentskými volbami napsala na svém blogu Monika Le Fay, což je členka tvrdého jádra ultras těch jedině vždycky správných z pražské kavárny. Ta si konjunkturalistickou Historiuši posvítila ve svém textu

Danuše Nerudová podváděla u testů a pak se chlubila vítězstvím. Dcera komunisty tvrdí, že její největší předností je čistá nekomunistická minulost.

opravdu mimořádně důkladně!

Dovolím si citovat:

Jelikož mě ale nezajímá investigativa tolik jako věci morálky, s úžasem jsem sledovala, jak Nerudová vytáhla předvolební prapor pod heslem Netáhnu si sebou zátěž minulosti. Trochu velkohubé prohlášení od někoho, komu bylo deset, a kdo vyrůstal v rodině komunisty, absolventa VUML, který při vstupu do strany uvedl, že i jeho otec byl komunista. Chce snad Nerudová tvrdit, že se v deseti stala disidentkou ve vlastní rodině? A jak jí můžu věřit, když byla pod vlivem svých rodičů natolik, že se rozhodla nestudovat vysněnou žurnalistiku jen proto, že se rodiče báli, že ji zastřelí, jak sama uvedla? Kdy přesně došlo k přerodu ustrašené dívky, na kterou mají její rodiče vliv až do dospělosti, v někoho, kdo má jasný názor na totalitní režim?

Její otec měl záznam u StB jako prověřovaná osoba. 4. 3. 1982 byl druhým oddělením třetího odboru Správy StB Brno registrován svazek v kategorii „PO“ pod reg. č. 33652, krycí název „Pes“, v problematice zahraničního obchodu. Svazek byl dne 3. 1. 1986 uložen do operativního archivu Krajské správy SNB Brno pod arch. č. T-224 BN.

To může znamenat cokoliv, možná že to neznamená nic, můžeme se jen dohadovat, svazek se totiž ztratil. Poznámka na spisu ale uvádí: zahraniční obchod. A to už samozřejmě zajímavé je. Lidé z tohoto ranku byli pod dohledem GRU a v té samé době, co Peslar, pro ně pracoval třeba také Babiš. Neochota sdělit jakékoliv bližší informace o své rodině – jak Nerudová, tak Neruda na přímý dotaz jejich známého v diskusi na mém Twitteru uváděli pouze obyčejný tchán a tchýně, nic za tím nehledejte; …..Vždyť její otec žije ve vesnici na Moravě a sousedé znají jeho názory; několik z nich mi psalo, že podle nich zastává komunistickou ideologii dodnes.

Tak takhle to mají nastavené v rodině Peslarových….. Má smysl k rodinnému backgroundu něco dodávat?

Histuriuše Nerudová vedle toho pořadu na Primě, o němž píše Kaiser se proslavila jako špičková badatelka v oboru moderních dějin o pár týdnů dříve v jiné televizi, kdy prohlásila, že nás osvobodili Američané.

Různí šmoci, co se jí za každou cenu snažili ze supertrapáckého maléru vysekat sice blekotali, že řekla, že nás osvobodili I Američané, leč ani při pečlivých zvukových analýzách toho pořadu ono I neobjevil nikdo. Jen ten, kdo jej za každou cenu objevit chtěl! Prostě já soudím, že Historiuše má ještě i druhé křestní jméno, jak je dnes moderní – Pravdomluvuše!

Tenhle její druhý exkurz do historie konce WWII je už jen pokračováním. Zřejmě jí jeden průšvih a megatrapas nestačí. Co dělat?

Daniel Kaiser nepřekvapivě svůj text stylizoval dokonale! A postavil jej na téhle větě „naší“ moderní historické vědmy:

Nerudová upřesnila, že nás osvobodili Američané, a „rozhodně ne Rusko“.

Ačkoli to mnohého, kdo tenhle článek dočetl až sem, překvapí, konstatuji, že Historiuše Pravdomluvuše Nerudová má PRAVDU!!!

Ano, osvobodili nás Američané, rozhodně ne Rusové. To sedí – žádní občané státu Rusko nás skutečně neosvobodili. Byli to občané dnes již zaniklého státu jménem Sovětský svaz!!! Což byl mnohonárodnostní stát. Kde vedle většinových Rusů žili Ukrajinci, Bělorusové, ale i Gruzínci, Arméni, Dagestánci, Kalmykové, Tuvové, Ujguři, Židé, atd. atd. Národností prý v tehdejším SSSR bylo více než sto. Opakuji – Historiuše Pravdomluvnuše Nerudová má PRAVDU!!! Z formálního hlediska. Osvobodili nás občané Sovětského svazu. Nikoliv Rusové.

Ano, přirozeně, že vím jak to myslí. hodlá dehonestovat nebo alespoň marginalizovat nesporný fakt, že osvobození naprosto převážné části Československa jde na konto Sovětské armády. Když už se to objektivně stalo! Nějak zapomíná, že na straně RA bojovali a v Československu padli i desítky tisíc Rumunů, kteří po obsazení Bukurešti přeběhli na druhou stranu a náhle jejich nepřítelem se stal včerejší druh ve zbrani – Německo. Vzhledem k tomu, že válčili v květnu 1945 na straně Sovětů, neosvobozovali nás tedy ani oni.

Ale Historiuše, co všechno vždycky přesně ví, chybuje i ohledně Američanů. K nám do Plzně, ano k NÁM do Plzně, protože jsem hrdým měšťanem našeho statutárního městysu, jaksi, protože všechno ví opravdu přesně, vedle těch Američanů co nás osvobodili, upřela tutéž zásluhu 17. praporu belgických střelců, kteří bojovali v sestavě 5. sboru 3. Pattonovy armády a s Amíky došli do Plzně!

Nechápu jak europoslankyně Nerudová … ehm…. no … pracující… v BELGICKÉ Bruseli, si dovolila upřít osvobození Československa ausgerechnet té zemi, kde je nyní pečená vařená.

Tahle ženština má kořeny na jižní Moravě předpokládám, že ještě zažila svoje prarodiče. Zeptala se jich někdy, zda když přišli, v jejím historickém slovníku, v květnu 1945 ti Rusáci, zda je vítali jako osvoboditele nebo jako okupanty? A jak je vnímali následujících, řekněme 10 let?

A zeptala se tatíka Peslara, člena KSČ, jak je viděl on dokonce i po okupaci v roce 68, jestliže byl tím komunistou? Což asi být musel, když před převratem pracoval na PZO…

Podivní lidé nám vyprávějí podivné historie… Smutné výročí konce zatím největší války v dějinách… Tak mne napadlo – kdyby válka skončila úplně opačně, v které Heydrichově kategorii selektované české komunisty by Nerudová asi byla skončila? Zkuste si tipnout sami pro sebe! Já to vidím na nevhodnou rasu s nevhodným názorem! Kdo ještě si myslí totéž.

*

Ing. Petr Vlk, Kosa zostra

Poznámka Nové Republiky:

Na snímku z dopoledne 9. 5. 1945 je sovětský tank fotografovaný před Hotelem Bělohlávek v Holoubkově. Dojíždí k demarakční linii u Rokycan. Tehdy a po mnoho dalších detetiletí tank osovoboditelů pro všechny mimo kolaboratntů a nácků. Dnes pro podporovatele ukrajinských nácků a kolaboranty s totalitární Evropskou unií a zločineckou aliancí NATO tank okupantů. Falšování dějin na běžícím pásu.