Němcová (ODS) a Kovářová (STAN) u V. Moravce jako domovnice

Musím říci, že jsem už dlouho nesledoval od začátku až do konce pořad Otázky Václava Moravce. Tentokrát se v něm střetly představitelky mimoparlamentní opozice: europoslankyně K. Konečná (KSČM) a předsedkyně SocDem J. Maláčová s dvěma reprezentkami stran vládní koalice. Obě dvě opoziční političky se v diskusi plně věnovaly opoziční práci, především ale práci s fakty.

V pořadu byla otevřena celá řada otázek. Tak např. otázka dopadů možných skandálů plynoucích z kauzy Dozimetr na volební výsledek hnutí STAN. Dále pak výdaje na zbrojení ze státního rozpočtu a jejich výše v příštích letech. Ukončení války na Ukrajině, včetně toho, proč se prezidentu Trumpovi nedaří ukončit tento válečný konflikt. Na přetřes také přišla politická kultura v rámci volební kampaně  atd.

Moravec, jako obvykle byl poněkud zaujatý a stranící dámám svého srdce z řad vládní koalice. Za vládní koalici, jak již bylo naznačeno v názvu tohoto článku, byly zastoupeny dvě ženy: senátorka M. Němcová a místopředsedkyně sněmovny V. Kovářová.

Obecně bych chtěl říci, že mezi oběma dvojicemi byl značný rozdíl, především ve využití  faktů na podporu argumentace v debatě. Výkon koaličního tandemu Kovářová – Němcová byl odstrašujícím příkladem nízké politické kultury, která naši zemi ovládla díky české pravici. Zejména senátorka Němcová je dlouhodobě známá zálibou ve vyhledávání vnitřních i zahraničních nepřátel českého státu, kterým věnuje svou nesmlouvavou a někdy málo zaslouženou pozornost. Chyby v činnosti současné vlády paní senátorka není schopna vnímat. Ostatně není schopna tyto chyby vnímat ani místopředsedkyně sněmovny Kovářová.

Dám jeden prostý příklad neschopnosti vnímat fakta a činit správné závěry ze strany V. Kovářové. Chystá se soudní projednávání kauzy Dozimetr, ale prý to není pro hnutí STAN před volbami žádný problém. Oni se s tím přece již vyrovnali, tedy podle Kovářové, ale i předsedy Rakušana. Já bych raději počkal na jednání soudu a zejména na soudní verdikt samotný. V každém případě je zřejmé, alespoň podle mého názoru, že hnutí STAN ve Zlínském kraji pod záštitou dlouholetého předsedy tohoto hnutí Gazdíka, vzniklo jako mafiánský projekt ve spolupráci s rodinou Rédlů. Konec konců liberecký hejtman Půta je po dlouhých letech odsouzen a jeho trest je stále jen bagatelizován. Žádná osobní reflexe.

A co hospodaření někdejšího místopředsedy a bývalého budoucího aspiranta na křeslo ministra průmyslu za STAN Michalíka. O zvláštních finančních čachrech ve finančních rájích, přes které mohlo zčásti probíhat financování hnutí STAN, už nemluví ani nejodvážnější novináři. Všichni trpí amnézií. Obě vládní političky předvedly ve svých vystoupeních opět mantry, kterými se budou snažit jejich politické formace před volbami uhranout voliče.

Tak v první řadě prý je A. Babiš a jeho hnutí ohrožením demokracie. A stejně tak SPD a také Stačilo!. Prostě všichni, kdo mají jiný názor a kdo si myslí, že současná vláda pracuje špatně. Již to sice nejsou chcimíři a dezoláti, ale dezinformátoři pracující ve prospěch či přímo na pokyn Kremlu.

Dalším důležitým narativem, jak vládní politici často tento módní výraz používají, je proradnost Putina a jeho neochota uzavřít s Ukrajinou příměří. Ještě před pár týdny mluvili titíž politici Západu, včetně českých o tom, že Putin rozumí jenom síle a že nebude schopen dlouhodobě vydržet tlak sankcí. Teď už se připravuje zřejmě osmnácté kolo sankcí EU.

Konečná správně uvedla, že Rusko v loňském roce zaznamenalo meziroční hospodářský růst 4,5 %, ale naopak Německo zažilo mírný hospodářský pokles. Tak k čemu slouží takovéto sankce? Vystoupení K. Konečné a J. Maláčové bylo prakticky bez chyb, byť jejich vyjádření se setkávala se zjevným nepřátelstvím a nenávistí koaličních političek a touhou uvádět věci na pravou míru ze strany moderátora. V. Moravec samozřejmě mlčel jako ryba, když zj. senátorka Němcová používala především ke vztahu ke K. Konečné naprosto lživé a urážlivé argumenty. Chtělo by to v jeho případě  alespoň mírně si držet distanc od zjevných lží senátorky i místopředsedkyně sněmovny a zachovávat dekorum.

Co ovšem předvedly obě činitelky vládní koalice v závěru diskuse, to překonalo jakékoliv mé očekávání, jak hluboko může ještě klesnout politická kultura v naší zemi. Obě dámy, Němcová a Kovářová, byly po hodině debaty zřejmě již duševně vyčerpány. A protože nebyly schopny používat k obraně vládní politiky validní argumenty, uchylovaly se k osobním útokům a okřikování. A tak nejdřív byly obě opoziční političky vyzývány zvýšeným hlasem jejich soupeřek z debaty, aby byly zticha. V. Moravec velkoryse přehlédl, že někdo z účastnic diskuse vlastně převzal úlohu moderátora. V samém závěru K. Konečná přímo rozvášnila senátorku Němcovou, předáním jakési drobné publikace z dílny Stačilo!. Snad jsem zachytil dobře název této publikace, něco k fialovému vládnutí. Tato drobná publikace pak letěla z rukou Němcové vzduchem do jednoho z koutů místnosti, že to dokonce vystrašilo jinak vůči osobním útokům na obě opoziční političky zcela netečného V. Moravce.

Jediné chyby v argumentaci, kterou K. Konečná a J. Maláčová udělala, bylo v té pasáži, ve které hovořila o tom, že současnou vládu zajímá na prvním místě válka na Ukrajině a pak teprve problémy českých občanů, již nepoužila dostupné číslo od Kielského institutu pro hospodářství, podle kterého za tři roky konfliktu, tedy do 28.2. t.r. Česká republika vynaložila na řešení ukrajinské krize 232 miliard korun. Je to skutečně děsivé číslo a byl by to i dobrý argument dokládající rozmařilost vlády. Tak snad příště. Nejpodstatnější je ovšem argument, že s domovnicemi – a výkon obou vládních političek nelze charakterizovat, podle mého názoru, jinak – nemá smysl se hádat a je obtížné používat racionální argumenty. Ty prostě  nejsou pochopeny.

Pokud bude “argumentace“ vládních politiků pokračovat až do voleb v říjnu  způsobem, jak naznačily v neděli Němcová s Kovářovou, vyvolá to nutně studenou občanskou válku. Volby jsou až za 4,5 měsíce. A pokud ještě dojde k další eskalaci nenávisti a arogance ze strany vládních stran, může to vyvolat velmi vážné následky.

*

Jiří Paroubek – bývalý premiér české vlády,  Vaše Věc