Starmerovy namodralé ukro-párečky. Britský premiér si zachraňuje sexuální image válkou

Britský premiér Keir Starmer nepřestává překvapovat. Člověk by řekl, no, stalo se, novináři tě nedávno přistihli během cesty do Kyjeva při konzumaci podezřelého prášku. Co se dá dělat …

… Utři si nos, polkni slinu, schovej ubrousek i lžičku a pracuj dál – někdy už to tak bývá. Zvlášť když se pod vlivem pochybných prášků zastře vědomí. Stávají se však i horší věci  – přesluhující exprezident Ukrajiny Vladimir Zelenskyj, k němuž se trojice vydala, by mohl vyprávět: v trvalém kajfu už vyfakoval celou zem…

Problémů má Londýn až nad hlavu, takže vymlouvat se na to, že nějaké zatuchlé drogy brání zemi v dosažení stabilního a udržitelného rozvoje se jednoduše nedá. Stejně jako Francie a Německo, jejichž představitelé – prezident Emmanuel Macron a kancléř Fritz Merz – byli rovněž přistiženi při konzumaci pochutin, za něž by jiní Evropané mohli dostat vězení, kdyby se policie rozhodla zjistit, čím se vlastně v tom kupé zabývají a zcela přitom zapomínají na své země a spoluobčany-voliče.

Novináři si však jen chvíli požvanili, vysoce postavená trojice se dokonale přetvařovala a dělala ze sebe hlupáčky, dokonce žertovala – nu a veřejnost tuhle prachsprostou propagandistickou slátaninu spolkla – a život šel tak nějak dál.

Trojice vysoce postavených feťáků z řad celebrit však pokračuje ve svém turné a šílí. Každý po svém. Merz se snaží zakrýt první skandál v jeho nové vládnoucí koalici – měl by prohloubit aritmetické znalosti nového ministra zahraničí Johanna Wadefula a naučit ho počítat peníze. Wadeful sice vypadá jako starý ošuntělý žebrák, který se stydí přijít lidem na oči, ale na státní útraty je nadmíru štědrý. Na schůzce ministrů NATO v Antalyi oznámil, že výdaje Německa na obranu vzrostou na 5 % HDP. Tedy celkem na více než 200 miliard eur ročně.

Wadeful to udělal bez konzultace s Merzem. Kancléř z toho měl nepříjemný pocit v krku a bušení ve spáncích: kde by vzal tolik peněz? A tak se jal žvásty svého spolustraníka dehonestovat.

K Macronovi už není co dodat. V poslední době je to muž skandálů: ať udělá cokoli, všechno je mimo mísu. Právě se vydal na návštěvu jihovýchodní Asie a těsně předtím, než sestoupil ze schůdků letadla, dostal od své manželky facku, již zainteresovaná veřejnost okamžitě zaznamenala. Macron teď ovšem vesele tvrdí, že to byl vtip, že je vše v pořádku, že to je v jejich rodině taková tradice: když něco nejde tak, jak by Brigitte chtěla, okamžitě dostane pohlavek.

Všem to připadá vtipné, ale v Macronově případě – a s tím budete jistě souhlasit –  to zní jako výzva k následování Brigitina příkladu. Francouzský prezident by měl vyfasovat pár náhradních obličejů pro případ, že by mu všichni, kteří jsou s ním nespokojeni, chtěli jednu ubalit…

Nejvíce se však samozřejmě vyznamenal Starmer. Když se vrátil domů, okamžitě se zapletl do skandálu s ukrajinskými eskorťáky, kteří snili o tom, že se stanou modely a budou chodit po mole a dělat reklamu kráse, ale pracovali také na částečný úvazek na stavbách a prodávali svá těla podobným buzíkům, jen tak pro zábavu. A když se jim něco nezamlouvalo – buď se nedohodli na ceně, nebo dotyčného neoblažili tak, jak se patří – tak jednoduše podpálili dva domy a jedno auto, a všechno patřilo právě Starmerovi. Ten hned prohlásil, že netuší, o čem je řeč. Potom říkal, že eskorťáky vůbec nezná, ale hned se mu tak nějak připomněli – a k tomu ještě udělal legrační chybu – izraelská rukojmí v Gaze (hostages) označil v přímém přenosu slovem „párky“(sausages). Novináři se toho chytili a hned začali eskorťákům, prostitutům a žhářům říkat „Starmer´s sausages“ (v daném prostředí „Starmerovy pinďoury“ – pozn. překl.). Samozřejmě namodralé. Ale rasově korektní a politicky blízcké. Neboť všichni patří mezi dárečky z neonacistické Ukrajiny, tak blízké premiérově drogami omámené duši a tělu znavenému zakázanou láskou.

Tady je máte, naše hrdiny, jsou jako stvoření pro výběr, s žádným z nich se nemůžete splést – 21letý rodák z Ivano-Frankovské oblasti Roman Lavrinovič, 26letý Stanislav Karpjuk z Černovců a 34letý Petr Počinok: otázkou však zůstává, proč je skandálem poskvrněn právě Starmer? Ale Starmer se rozhodl, že svou image zachrání. A nejen svou, ale i britskou. A nenašel nic lepšího, než rozdmýchávat válečnou hysterii a zatahovat zemi do různých zmilitarizovaných dobrodružství.

Pro začátek se rozhodl nejprve vyhovět svému partnerovi, USA, a společně s ním se připravit na vojenské akce v Indickém oceánu. Podepsal dohodu, podle níž suverenita nad souostrovím Čagos ležícím v Indickém oceánu přechází na Mauricius, ale americko-britská vojenská základna Diego Garcia, která se tam nachází, zůstává pod anglosaskou (čti – americkou) kontrolou. Platit bude samozřejmě Londýn. Mauriciu – v průměru 101 milionů liber ročně za pronájem vojenské základny, který bude muset trvat 99 let. Podle Starmera bude celá dohoda stát asi 3,4 miliardy liber.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio dohodu uvítal a málem se rozplakal radostí: „Spojené státy vítají podpis historické dohody mezi Spojeným královstvím a Mauriciem o budoucnosti souostroví Čagos. /Tato dohoda/ zajistí dlouhodobé, stabilní a efektivní fungování britsko-americké vojenské základny Diego Garcia, která má zásadní význam pro bezpečnost v regionu i na celém světě.“ Uvedl, že USA jsou připraveny na „další spolupráci s cílem zajistit úspěch společných vojenských operací“ se Spojeným královstvím.

Nu což, Starmerovi se může hodit podpora ze strany USA, kdyby něco…

Podle informací listu Politico, souběžně s diverzifikací rizik, Starmer naléhavě spěchal za vojenskými penězi do EU, kvůli níž vyhlásil Londýn „brexit“, která však souhlasí s programem úvěrování k oživení evropského vojensko-průmyslového komplexu za 150 miliard eur (projekt Security Action for Europe – SAFE, jehož prostřednictvím mohou země čerpat úvěry na nákup zbraní).

Starmer zahájil dlouhá a složitá jednání s EU, aby i Londýn získal přístup k tomuto obrannému fondu. Aby se mohl podílet na společných nákupech zbraní. Spojené království bude mít přístup k militarizačnímu fondu EU až poté, co zaplatí přístupový poplatek, jehož výše však zatím nebyla stanovena.

Starmer přitom pro jistotu ukazuje své „tss“ i Spojeným státům Donalda Trumpa. Britské vydání deníku Times uvedlo, že Spojené království plánuje samostatně a výrazně zvýšit výrobu výbušnin a dělostřeleckých granátů ráže 155 mm, aby nebylo závislé na amerických a francouzských dodávkách.

Média navíc uvádějí, že jediný britský výrobce 155mm nábojů, vojensko-průmyslová společnost BAE Systems, dříve nakupovala výbušnou látku RDX (hexogen) v USA a ve Francii. Na pozadí Trumpovy politiky, která se zdá Londýnu „neevropská“, se však Britové rozhodli americká exploziva nenakupovat.

Starmer se však zároveň spoléhá i na další pomoc: Velká Británie a EU nedávno podepsaly dohodu o užších vztazích, která by měla normalizovat vztahy mezi oběma subjekty v nových podmínkách po „brexitu“.

Nemá smysl tento dokument podrobně rozebírat – bude teprve realizován. Důležité však je, že předpokládá prohloubení spolupráce v hospodářské i v dalších oblastech. A to je to hlavní – i ve vojenské oblasti. A to ve světle žádosti Londýna o účast ve zmíněném fondu SAFE.

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že EU podpisem dohody s Londýnem a uspořádáním summitu s ním poprvé po pěti letech od „brexitu“ otevírá „novou kapitolu“ ve vztazích se Spojeným královstvím, neboť země mají mnoho společných problémů a cílů. A Starmer již počítá příjmy: jeho úřad odhaduje, že dohoda s EU přinese ekonomice nejméně 12 miliard dolarů. Bohužel až v roce 2040, kdy nezbyde po Starmerovi už ani stopa na smetišti dějin.

Starmer již prohlásil, že s ním a jeho rozhodnutími se „Británie vrací na světovou scénu“ a summit s EU znamená novou éru ve vztazích s Evropou. Britská opozice i řada dalších zemí v Evropě i ve světě se však zcela oprávněně ptá, co vlastně – s tak silnou aktivitou – Starmer sleduje:

– zbavit se nepotřebných aktiv po celém světě a vrátit se do Evropy, aby se zde s podporou USA /Británie/ pokusila opět zaujmout vedoucí postavení?

– zachránit se před státním bankrotem militarizací ekonomiky a synchronizovat tyto procesy s celou Evropskou unií, která je rovněž blízko kolapsu a degradaci?

– Co stojí za útoky na Rusko ze strany Velké Británie, která nejenže podporuje válku na Ukrajině a štve neonacistický Kyjev proti Rusku, ale nedávno také oznámila novou vlnu sankcí proti ruskému vojenskému, energetickému a finančnímu sektoru, aniž by zmínila USA a apelovala na EU, která se chystá „vyhlásit svůj 17. balíček sankcí proti Rusku jako součást koordinovaného úsilí o zajištění spravedlivého a trvalého míru na Ukrajině“?

To nejsou plané otázky. Neboť neomezená militarizace a obranná zaujatost jsou vždy spojeny s hrozbou vojenských konfliktů. Každá země, a zde hovoříme o Velké Británii, EU a NATO, má solidní vojenské kapacity, za nimi se rýsují USA, země s největším vojenským rozpočtem na planetě. Vojenské konflikty jsou v současnosti cestou ke třetí světové válce v jaderném provedení.

To je největší stinná stránka všeho, co Starmer nyní horečně podniká, aby zachránil svou proslulost, rating popularity a image.

Starmer má i další zápory. Deník Guardian píše, že opozice, zejména předseda pravicově-populistické strany Reform UK Nigel Farage, uvedla, že dohoda s EU podkopává suverenitu země a Spojené království bude „řízeno“ Bruselem. The Times ještě dodává, že kritici označili Starmerův plán na resetování ekonomiky s EU za „výprodej“.

Kimberly Loweová, zvláštní vyslankyně USA pro Evropu a spoluzakladatelka Světového mírového fóra, o finančním selhání kdysi „velké“ Británie prohlásila: „Přestože je Británie spojencem Spojených států a spolupracujeme s nimi v otázkách Blízkého východu, nemá finanční kapacitu na to, aby podpořila válku proti Rusku, i kdyby všechny evropské země spojily proti Rusku své síly,“ což je stejné, jako by Starmera kopla přímo do zadku.

A nakonec přišly potíže z místa, odkud se daly očekávat, ale nějak se na ně pozapomnělo. Nedávno byla zvolena starostkou anglického města Rotherham  Rukhsana Ismailova – nejen nová Angličanka, ale také migrantka první generace z Pákistánu a nyní britská občanka. A nejde jen o to, že svůj inaugurační projev pronesla v pákistánštině. Toto město je nechvalně proslulé jako místo, kde pákistánské gangy po desetiletí znásilňovaly nezletilé za přihlížení policie a úřadů, které tehdy ztělesňoval… Keir Starmer, šéf Crown Prosecution Service.

Podle zprávy zveřejněné v roce 2015 znásilnili Pákistánci v té době každou šestou dívku ve městě a Starmer to nechával být, dokonce čelil obvinění ze shovívavosti k pedofilům.

Řízení může být kdykoli obnoveno. V kombinaci s „namodralými pinďoury“ v podobě ukrajinských eskortních služeb (neboli rent boys) by to mohlo Starmerovi přinést trvale vynikající výsledek. Z hlediska trestního práva. Potom mu bude válka buď ukradená, nebo bude chtít skandál utopit v novém podněcování k dalšímu masakru …

P.S.

Rada EU schválila vytvoření militarizačního fondu EU (SAFE) v hodnotě 150 miliard eur, uvedlo polské předsednictví Rady EU. „Schválili jsme SAFE – první rozsáhlý program vojenských investic na úrovni EU. 150 miliard eur na zvýšení evropských vojenských schopností,“ uvádí se v prohlášení. Evropská rada upřesnila, že peníze z tohoto programu budou použity mimo jiné na „poskytnutí vojenské pomoci Ukrajině“.

*

Vladimir SKAČKO,  UKRAJINA.ru (19:04 27.05.2025)

Vybrala a z ruštiny pro Novou Republiku přeložila PhDr. Jana Görčöšová

*

*

Ne každý si v dnešní době může dovolit platit za média, proto náš obsah nezamykáme. Pokud Vám to Vaše možnosti dovolují, existují dobré důvody, proč podpořit redakci Nové Republiky již dnes:

1. nestojí za námi peníze žádného oligarchy, bohatého jednotlivce, politické strany nebo instituce, které by nám říkaly, co máme psát;

2. obsah nezamykáme jako většina názorotvorných médií v Česku;

3. již 12 let vám nabízíme jiný pohled na dění doma, i ve světě, než takzvaná „média hlavního proudu“.

Číslo účtu pro finanční dary je: 2300 736 297/2010. Do poznámky k transakci prosíme laskavě uvést poznámku “dar“.

Vážíme si vaší podpory.

Redakce Nové Republiky