Zbyněk Fiala: Rumunsko míří k obratu

Jasným favoritem nedělního rozhodujícího kola prezidentských voleb v Rumunsku je „trumpovský“ George Simion (38). Komentáře klasifikují tohoto muže v čele nacionalistického Svazu pro sjednocení Rumunů (AUR) jako krajního pravičáka, ale on sám toto označení odmítá. Přesněji ho charakterizuje fakt, že mu loni v Kyjeve vyhlásili tříletý zákaz vstupu na Ukrajinu. Také moldavský Kišiněv mu opakovaně brání ve vstupu do země.

Podstatné je, že Simion je hlavně jiný než krotká proválečná a prounijní bukurešťská vláda. Propastnost tohoto rozdílu je zřejmá i z toho, že její premiér Marcela Ciolacu reagoval na prohru svého kandidáta Crina Antonescu odstoupením z vlády spolu s dalšími sociálnědemokratickými členy koalice. Vedení vzniklé trosky převzal ministr zahraničních věcí Catalin Predoiu, dosavadní juniorní partner z Národní liberální strany.

Naznačuje to rozpad režimu, který se ještě v prosinci pokusil zablokovat volební zvrat zrušením prezidentských voleb. Prosincové první kolo totiž překvapivě vyhrál dosud neznámý technokrat Calin Georgescu, který nabíral podporu jako mluvčí protiválečného hnutí. Avšak Georgescu to po zákazu své kandidatury nevzdal a získal Simiona, aby v opakovaných volbách nastoupil na jeho místo. K volební urně pak přišli spolu, aby nikdo nepochyboval, co je ve hře.

Výhra radikální opozice v květnovém prvním kole byla ještě drtivější než v prosinci, když vystoupala na 41 procent hlasů. Vládní předvolební masáž teď přeladila a snaží se nalívat do hlav voličů, že dojde také ke sjednocení „v odporu proti extrémní pravici“ a zvítězí „proevropský“ nezávislý kandidát Nicursor Dan. I on je vlastně druhá volba, protože provládního Antonesca vytlačil svými 21 procenty o zlomek procentního bodu na třetí místo.

Slabina této předpovědi spočívá v tom, že bukurešťského starostu Dana mimo hlavní město nikdo nezná. Čistě volebně se to tedy zdá být jasné. Jiný výsledek může nabídnout jen zásah vyšších sil, k jakému režim sáhl v prosinci. To však byl ještě v plné síle.

Vývoj je zatím přesně opačný. V prosinci měl být Georgescu volební hříčkou vládních stratégů, kteří sáhli po anonymní kampani, aby postrčili dosud neznámého kandidáta dostatečně vysoko. Měl rozředit hlasy opozice a otevřít tak cestu k vítězství Antonesca. To se nepovedlo, volby tedy byly zrušeny. Vedlejším vítězem se stala jen rumunská tajná služba, která v té zbabrané šarádě okamžitě odhalila pikle Ruska.

Další pokus o volbu prezidenta byl odložen na květen, ale to už byl Antonescu natolik oslaben, že o svoji vedoucí figuru přišla i vláda. Z toho je zřejmé, co se může stát, když se lidé probudí, vypnou televizi a začnou přemýšlet hlavou.

Podle listu Politico se mnohé politické postoje AUR shodují s postoji Trumpova hnutí MAGA, od sociálního konzervatismu – Simionova strana vystupuje jako prokřesťanská a prorodinná – až po zastavení vojenské pomoci Ukrajině.

Simion je vystudovaný historik, který vstoupil do politiky účastí v pouličních akcích za sjednocení Rumunska a sousedního Moldavska, dvou zemí stejného jazyka. Pak se pokusil o zvolení do Evropského parlamentu, ale rychle pochopil, že jako nezávislý kandidát nemá šanci. Proto v roce 2019 založil stranu za sjednocení Rumunů (AUR). A byl to úspěšný pokus, protože AUR v loňských parlamentních volbách dosáhla na druhé místo.

Podpora strany prudce vzrostla v době pandemie Covid-19, když se svezla na vlně antivaxerů. Pro její vzestup je však rozhodující vztah k ukrajinské válce. Simionovi byl v roce 2024 na tři roky zakázán vstup na Ukrajinu za to, co Kyjev označil za “systematickou protiukrajinskou činnost”. Simion popírá, že by byl proti Ukrajině nebo proruský, a tvrdí, že je prostě prorumunský. Opakovaně mu byl zakázán i vstup do Moldavska, o což si koledoval svými sjednotitelskými snahami. Kišiněv to vyhodnotil jako ohrožení národní bezpečnosti.

Nervózní je také Brusel, protože Simion ohlásil, že nehodlá dodržovat zákony EU, s nimiž nesouhlasí. Členství Rumunska v EU chce nicméně zachovat. Minulý měsíc řekl serveru Politico, že odmítá nálepku krajní pravice. Evropský vzor vidí v italské premiérce Giorgii Meloni, kterou obdivuje i Donald Trump a vidí v ní prostředníka pro dialog s Evropou.

Simion rázně odsoudil zrušení loňských voleb, nové volby označil za boj za “demokracii, vůli lidu, právní stát a ústavní pořádek” a slíbil, že v případě svého zvolení jmenuje Georgesca do premiérské funkce. Georgescovou odborností je zemědělství a regionální rozvoj. Nikdy nic neřídil, jen zpracovával projekty a koncepce. To může být výhoda –  ví, co je třeba udělat, a není blokován závazky z politické praxe.

Na dubnovou televizní debatu prezidentských kandidátů Simion přišel s kyticí květin pro Elenu Lasconiovou, středolevou kandidátku, která v loňském anulovaném hlasování skončila druhá, a poté na protest proti zrušeným volbám odešel. Něco takového rozhodně nevyznělo extrémně pravicově. Spin doktoři z Politico to označují za teatrální kousek, který „ztělesňuje rozvratnou politiku Simiona, který začal svou politickou kariéru pochodováním v ulicích a sprejováním ultranacionalistických hesel na silnice po celé zemi“.

Kdo někdo něco chce nebo protestuje, je holt extrémista, a ti k sobě mají blízko. Ledaže by extrémisti byli ti, kdo vyhánějí lidi do ulic svojí politikou.

*

Zbyněk Fiala, Vaše Věc