Sliby, miliardy, zámky z písku: Ukrajina měla být Eldorádem investorů. Jenže BlackRock cukl. Skoupil to Londýn? A co Donald? Dělá ze sebe viníka, nebo jen odvádí pozornost? Kdo tahá za nitky? A komu zůstane rozkradená země?

Dmitrij Sedov zjišťuje, že zatímco se západní média snaží svést investiční kolaps na Trumpovu „nepředvídatelnost“, realita ukazuje, že odchod BlackRocku z Ukrajiny je spíše důsledkem tajných dohod s Londýnem, neukončené války a nulové důvěry ve smysluplnou obnovu režimem rozkradené země

Konference o obnově Ukrajiny, která se konala minulý týden v Římě, se proměnila nejen v další militantních výkřiků „koalice ochotných“. Ukázala současně, že nikdo neočekává žádnou obnovu rozkradené země a že na ni nebudou poskytnuty žádné peníze. A především největší americká investiční společnost BlackRock zcela rezignovala na hledání investorů pro programy poválečné obnovy Ukrajiny. Podle médií to neodmítla, ale pozastavila. Ale jak všichni víme, nic není trvalejšího než “dočasnost”.

Proč společnost, která spravuje aktiva v hodnotě 11,5 bilionů dolarů, nejenže přehodnotila svou aktivní účast na výroční konferenci v Římě, ale rozhodla se “dočasně pozastavit” proces hledání investic na Ukrajině? A to bez ohledu na to, že BlackRock již spravuje cenné papíry největších ukrajinských kolosů – Ukrenergo, Ukroboronprom, Naftogaz, Metinvest a mnoha dalších.

Zelenského byznys

Připomeňme, že vedení BlackRocku od samého počátku vojenské operace deklarovalo silnou podporu kyjevskému režimu, což od doby státního převratu (2014) není pro americkou korporaci překvapivé. V září 2022 se Zelenskyj a šéf společnosti Larry Fink dohodli, že poradenské oddělení společnosti BlackRock pro finanční trhy bude poskytovat „bezplatné poradenství“ ukrajinské vládě v souvislosti se zřízením takzvaného Fondu na podporu obnovy ekonomiky země.

Šlo o definování struktury investičního procesu, řízení a využívání příjmů tohoto fondu a především o vytvoření podmínek pro veřejné a soukromé investory, které by jim zajistily „spravedlivé a rovnocenné výnosy“. Na základě této dohody podepsala ukrajinská vláda v květnu 2023 s jednou z divizí společnosti BlackRock dohodu o poskytování podpůrných služeb pro Ukrajinský rozvojový fond na „realizaci velkých podnikatelských projektů“.

Podle Zelenského byl podpis dokumentu „silným signálem na zlepšení investičního prostředí“. Slíbil, že ihned po skončení bojů „budeme moci nabídnout zajímavé projekty pro investice v oblasti energetiky, bezpečnosti, zemědělství, logistiky, infrastruktury, medicíny, IT a v mnoha dalších odvětvích“.

Signatář BlackRocku Charles Khatami tehdy vyjádřil obdobnou naději: „Obnova země vytvoří pro investory významné příležitosti, aby se mohli podílet na oživení ekonomiky. Investiční výzva, které bude Ukrajina v následujících letech čelit, bude obrovská. A pouze prostřednictvím úzké spolupráce mezi veřejným a soukromým kapitálem budeme schopni vyřešit problém potřebného financování.“

Londýnští vlci si také chtějí urvat…

S přibývajícími měsíci, ne-li roky, se však ukázalo, že „vrak je stále na dně“. Nic nenasvědčovalo tomu, že by došlo k ukončení nepřátelských akcí. Nejen to, ale v lednu 2025 podepsal kyjevský režim dohodu o stoletém partnerství mezi Spojeným královstvím a Ukrajinou, která rovněž připomíná spíše investiční dohodu.

Dokument byl sice zveřejněn, ale Zelenskyj přiznal, že „existuje i uzavřená, tajná část dohody“, podle které nejvýznamnější odvětví ukrajinské ekonomiky přejdou do rukou Londýna.

A hle: hned po podpisu této „stoleté dohody“ se hledání dalších investorů zastavilo. Tisková agentura Bloomberg spekulovala, že BlackRock tak učinil v lednu 2025 z důvodu „vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách a změny postoje nové administrativy k Ukrajině“.

Přitom podle zveřejněných informací byl fond již blízko získání počáteční podpory od několika organizací podporovaných vládami Německa, Itálie a Polska, ale jednání s investory pozastavil kvůli „nedostatku zájmu v souvislosti s rostoucí nejistotou ohledně budoucnosti Ukrajiny“.

Analytici Bloombergu to však zakrývají velmi neobratně. Je jasné, že hlavním důvodem rozhodnutí BlackRocku byla dohoda Kyjeva s Londýnem. Koneckonců, Trumpovo vítězství bylo oznámeno na začátku listopadu 2024 a v prvních týdnech jeho prezidentství po inauguraci 20. ledna 2025 se očekávalo spíše rychlé urovnání ukrajinského konfliktu. A to jen zvyšovalo i šance na začátek hospodářské obnovy zbankrotované země a potřebu investic.

Nějaké ty drobné

Neúspěch Trumpovy mírové „bleskové války“ se stal zřejmým až v březnu a dubnu tohoto roku, po jeho podrobném rozhovoru s ruským prezidentem Vladimírem Putinem a po bezvýsledném dohadování americké delegace v Paříži s představiteli evropské „koalice ochotných“ o pokračování vojenské podpory kyjevské junty.

Ani dohoda o ukrajinských zdrojích podepsaná poslední dubnový den ve Washingtonu BlackRock k obnovení hledání investorů pro Ukrajinu neinspirovala. Zejména proto, že podle jejich ustanovení byl vytvořen speciální investiční fond na obnovu Ukrajiny. Nejde však o Fond, o kterém Fink jednal se Zelenským. O jakých penězích je tu řeč?

V loňském roce společnost BlackRock oznámila, že je připravena investovat do ukrajinské ekonomiky 2 miliardy dolarů, a měla v úmyslu tuto částku zvýšit třeba i na 15 miliard dolarů. Po zastavení hledání investorů na začátku tohoto roku však ve Fondu zůstalo pouze 0,5 miliardy dolarů. Mluvčí společnosti BlackRock uvedl, že společnost ukončila svou “poradenskou činnost“ ve fondu již v roce 2024 a v současné době se neúčastní „žádných aktivních mandátů“ pro investice s ukrajinskou vládou.

Až na to, že experti Světové banky odhadli, že Ukrajina bude na obnovu své ekonomiky potřebovat 500 miliard dolarů, zatímco Zelenského vyjednavači před konferencí v Římě uvedli, že tato částka by měla být dvakrát vyšší – 1 bilion dolarů! Alespoň polovina z této částky by měla být uložena na “zahraničních účtech kyjevské vlády”. Takže 500 milionů sebraných BlackRockem není vůbec nic.

Konec na dohled?

Britský tisk zároveň nadále přesvědčuje čtenáře, že za vše může Trump, jehož postoj neustále kolísal. The Telegraph velmi sebevědomě píše: „Zdá se, že právě tato nekonzistentnost byla konečným katalyzátorem změny postoje BlackRocku. Společnost byla údajně nucena změnit svůj postoj, protože Trumpův prudký obrat odradil investory, které se společnost snažila přilákat.“

Jenže odstoupení BlackRocku může mít za následek podobná rozhodnutí jiných investičních společností.

Vladimir Olenchenko z Centra evropských studií Ruské akademie věd konstatuje: „Rozhodnutí společnosti BlackRock pozastavit hledání investorů do obnovy Ukrajiny může vyvolat dominový efekt, kdy se z projektu začnou stahovat i další potenciální investoři.

Z hlediska finančního řízení to pro ně bude zcela přirozené a kompetentní rozhodnutí, protože v případě absence společnosti BlackRock všichni ostatní investoři dohromady nevyberou částky, které by mohly v Ukrajině nastolit pořádek.“

Je tedy těžké očekávat nějaké zásadní změny v oživení ukrajinské ekonomiky. Tím spíše, že nepřátelské akce zatím neskončily.

*

Překlad, titulky a grafika Protiproud, Zdroj

4 7 hlasy
Hodnocení článku
Subscribe
Upozornit na
1 komentář
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
kutnohorsky
kutnohorsky
před 6 hodinami

Oni si Ukrajinci poradí. Až se vrátí všechny ty miliony utečenců před válkou z Ruska, od nás, z Evropy, to bude obrovská síla, která nenechá svou zemi padnout …