Pojďme se podívat na další otázky čtenářů.

❖

Freeman se na Facebooku ptá: „Mám v životě několik přátel/lidí, kteří jsou nějakým způsobem proti okupaci a genocidě, ale zároveň podporují Izrael. Jak byste jim taktně vysvětlila, proč je to problém?“

Nejvýznamnější fiktivní fantasy svět, jaký kdy byl vytvořen, není Oz, Narnie ani Středozem, ale liberálně sionistická alternativa reality Izraele.

V myslích svých autorů existuje Alternativní realita Izrael v paralelním vesmíru na geografickém místě skutečného Izraele, ale nikdy se nestal genocidním apartheidovým státem. V této fiktivní časové linii vznikla Alternativní realita Izrael magickým způsobem bez masových vražd, etnických čistek a krádeží půdy, které by normálně byly nutné pro vytvoření zcela nového etnického státu na místě již existující civilizace. Díky magii Alternativní realita Izraele nemusela k udržení své existence jako teokratického etnického státu používat neustálé násilí a tyranii, ale místo toho mohla existovat v míru a harmonii se všemi populacemi, které v této oblasti žily před jejím vznikem. Postoj liberálních sionistů proto není vnitřně rozporný, protože existence Alternativní reality Izraele není vůbec neslučitelná s progresivními hodnotami.

Problémem samozřejmě je, že alternativní realita Izraele neexistuje a nikdy neexistovala. Neexistuje žádná alternativní verze Izraele, na kterou by někdo mohl poukázat a která by nezahrnovala genocidu, apartheid a zneužívání. Sionistický experiment byl proveden a to, co vidíme před sebou, je jediný výsledek tohoto experimentu. To je vše. Neexistují žádné jiné časové osy, se kterými by bylo možné tuto existující realitu porovnat a kontrastovat.

Takže když někdo říká, že je „pro Izrael“, ale proti izraelské okupaci a genocidě, zeptejte se ho, o kterém „Izraeli“ mluví. Nemůže to být ten, který existuje v tomto vesmíru, protože řekl, že je proti okupaci a genocidě. Kde tedy je? Má snad nějakou magickou křišťálovou kouli, která mu umožňuje nahlížet do alternativního vesmíru, kde Izrael tyto věci nějak nedělá? Ukažte mi prosím tuto laskavou, dobrotivou verzi Izraele.

Žádná neexistuje. Nikdy neexistovala. Ukázalo se, že bylo vždy nemožné vytvořit nový stát, kde již lidé žili, a říci, že se tam objeví nová skupina lidí v počtu milionů a bude tam vládnout, aniž by to vypadalo jako nepřetržité masové zneužívání. Nikdy neexistoval žádný magický způsob, jak toho dosáhnout v souladu s lidskými právy a liberálními hodnotami. Izrael k tomu vždy směřoval a vše, čeho jsme svědky, je výsledkem toho, čím Izrael vždy byl.

Kdyby liberálové mohli poukázat na jakýkoli jiný Izrael (nebo jakýkoli jiný zcela nový etnický stát, který by byl založen na již existující civilizaci odlišného etnika), který by existoval bez obrovské nespravedlnosti, tyranie a zneužívání, pak by bylo rozumné říci, že podporujete to, na co poukazujete, ale ne to, čím Izrael nyní je. Kdyby mohli říct: „No, s trochou úprav by Izrael mohl být jako prosperující východoasijský etnický stát Zim-Zam“ nebo něco podobného, pak by to možná mohla být pozice, která by měla nějakou váhu. Ale žádné takové místo neexistuje. Jediné, co mohou říct, je, že nepodporují to, jakým Izrael ve skutečnosti je. Jakmile to uvidí, uvidí to jasně.

❖

Timothy na YouTube se ptá: „Proč nepodporujete Zelenského?“

Kdokoli, kdo stále podporuje ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, je proti Ukrajině, protože Zelenský jedná přímo proti vůli drtivé většiny Ukrajinců. Ukrajinští muži jsou násilně napadáni a odvlečeni do války, kterou nyní drtivá většina Ukrajinců odmítá. Nedávný průzkum Gallup zjistil, že 69 procent Ukrajinců nyní chce co nejrychlejší vyjednané ukončení bojů, zatímco pouze 24 procent chce pokračovat až do vítězství.

Ale já jsem byla proti této proxy válce od samého začátku, protože to byla zcela zbytečná ztráta lidských životů, která riskovala jadernou apokalypsu a které se dalo snadno zabránit trochou diplomacie. Je široce zdokumentovaným faktem, že tuto válku aktivně vyprovokovaly mocnosti NATO, a proto tolik západních expertů a analytiků předem varovalo, že akce Západu povedou k válce na Ukrajině.

Žádná jiná velmoc by nedovolila, aby rivalská mocnost shromáždila u jejích hranic věrohodnou vojenskou hrozbu, jak to NATO dělalo Rusku na Ukrajině; když se naposledy někdo pokusil umístit vojenskou hrozbu poblíž Spojených států, Washington reagoval tak agresivně, že svět málem skončil. Je to neodpustitelná noční můra, která se nikdy neměla stát, a Zelenského kamarádství s americkým impériem k tomu přispělo.

❖

Isaiah na Substacku se ptá: „Když zrovna aktivně nebojuješ se zlem nebo nepracuješ na svém vnitřním uzdravení, co děláš pro zábavu?“

Upřímně řečeno, moc toho není. Tim a já trávíme čas s rodinou, někdy se podíváme na film nebo seriál, abychom si odpočinuli, a já si tu a tam zahraju hry na telefonu, ale pro nás je to v podstatě povolání na plný úvazek. Nemáme moc společenský život a zábava v něm nehraje velkou roli. Většinou buď pracujeme, mluvíme o práci, pracujeme na sobě nebo se prostě milujeme.

Radost ze života čerpáme z toho, že si vážíme krásy všude, kde ji vidíme, z lásky a z naší práce. Abychom si udrželi čerstvý pohled na věci, měníme podobu „práce“ – o tom jsou básně, obrazy a další umělecká díla. Hodně se smějeme a vtipkujeme, ale když se podíváte na to, jak žijeme, pravděpodobně byste řekli, že jsme velmi vážní lidé.

❖

Snow Himbo se na Twitteru ptá: „Vzhledem k tomu, jak děsivá je současná realita, v co ještě vkládáte naději?“

Stále vkládám naději do mladých lidí. Generace Z nejenže nás všechny předčila v otázce Gazy, ale také se ujala vedení. Je to prostě generace, která je lepší než my ostatní. Možná je to proto, že nevyrůstala v prostředí, kde byla vystavena brainwashingu mainstreamových médií. Možná je to také proto, že jsou první generací v historii lidstva, která má schopnost vytvářet si vlastní kulturu, aniž by jim byla vnucována kulturou starších generací; o světě se učí od streamerů svého věku, kteří diskutují o nápadech při hraní videoher, a od osobností TikToku, které vysvětlují politiku při líčení. My ostatní jsme naši kulturu získali výhradně od našich rodičů, učitelů, Hollywoodu a propagandy masových médií. Byli jsme mnohem více otupělí, protože nám byly znalosti odepřeny.

Věřím v rozšiřování vědomí. Stáváme se mnohem více vědomými v mnoha ohledech, i když se věci zdánlivě stávají čím dál temnějšími. Gaza otevírá oči nebývalou rychlostí. Stále více si uvědomujeme, že všichni lidé na světě jsou lidské bytosti s nadějemi, sny, city a rodinami, stejně jako my, dokonce i ti, které naše vláda a náš národ vykořisťují a zneužívají. Lidé rozumějí pojmu psychologické trauma a uzdravení exponenciálně lépe než před několika lety. Stáváme se méně rasistickými a více přijímáme rozdíly, navzdory nejzuřivějším snahám těch nejhorších z nás.

Stále věřím ve spolupracující sílu internetu. Snažili se ho opakovaně uzavřít a manipulovat s ním, ale my stále nacházíme způsoby, jak se propojovat a sdílet informace v nebývalém tempu, a to dramaticky změnilo naše mysli a srdce velmi zajímavým způsobem. Díky rozšířenému přístupu k internetu se lidstvo za posledních dvacet let změnilo pravděpodobně více než za předchozích dvacet tisíc let, i když vypadáme a mluvíme víceméně stejně jako v devadesátých letech.

Stále věřím v aktivismus, protože funguje.

Obnovila jsem svou víru v umělce. Najednou vidíme stále více umění, které se zabývá reálnými věcmi, protože umělci začínají chápat, jak vzrušující a inspirující může být boj proti válečné mašinérii.

Stále mám naději v duchovní probuzení. Lidstvo má skrytý potenciál pro radikální vnitřní transformaci, který jsme dosud nevyužili, a je zcela možné, že se tento potenciál projeví, když nás existenciální krize dožene do situace, kdy se náš druh bude muset přizpůsobit, nebo zanikne. Pokud by se to podařilo v masovém měřítku, mohlo by to situaci okamžitě změnit.

Stále věřím v zázraky. Ve svém životě jsem jich zažil příliš mnoho, abych vyloučila možnost, že se z ničeho nic objeví něco nečekaného, co nás srazí z naší trajektorie směřující ke katastrofě a dystopii. Z vlastní zkušenosti vím, že v nás číhají draci, kteří čekají na to, až budou vypuštěni z klece.

Stále mám naději díky Palestincům. Pokud oni mohou pokračovat navzdory všemu, čím prošli, pak máme šanci i my. Nedávno jsem viděla muže v Gaze, jak sází semínko rajčete do rozříznuté láhve od mléka a směje se se svým přítelem. Stále nacházejí způsoby, jak nejen přežít, ale také udržet jiskru života. Život si najde cestu, člověče. My si cestu najdeme.

Pokud máte nějakou otázku, na kterou byste chtěli odpověď, napište ji do komentářů na platformě, na které čtete tento článek, a já se pokusím na ni odpovědět.

*

Caitlin Johnstone, blog autorky, překlad DeepL