Příručka pro případ války

Jak se dočteme hned na průvodní stránce projektu, příručku „72 hodin“ připravilo ministerstvo vnitra a Hasičský záchranný sbor České republiky spolu se 66 dalšími organizacemi. Její propagaci pak zajistil přímo sám ministr vnitra Vít Rakušan osobně, a to opakovaně, včetně příslušné tiskové konference pro média. „V České republice se setkáváme s mnoha mimořádnými událostmi, které mohou přerůst do krizových situací, jako jsou povodně, tornáda, požáry, bouře nebo výpadky základních služeb,“ uvádí stránka hned v záhlaví, což mne trochu uklidňuje, ale přesto mi tam něco chybí a tak trochu nehraje.

Nemluvilo se o ní ještě nedávno jinak? Samozřejmě, že ano. „Příručku pro případ války dostanou Češi na podzim,“ psala ještě 20. června pro iDnes Kateřina Vaníčková, než byl titulek zpětně upraven na „Co dělat, když začne katastrofa. Příručku na podzim dostanou všechny domácnosti.“ Nicméně, Google ten původní včas zaindexoval, čímž tuto drobnou cenzuru odhalil. Ano, jde patrně o příručku pro případ války, ale je před volbami, a tak se o ní takto mluvit nesmí, a někdo to paní redaktorce asi včas vysvětlil.

Projekt za bratru 5 761 501 korun z kapes daňového poplatníka je inspirován finským modelem „72 tuntia“, který jen více či méně kopíruje, ale ne zcela. Moderně komixové pojetí finského protipólu nahradila Fialova vláda známou grafikou z původních propagačních materiálů Foltýnova Stratkomu, kopírující pro změnu styl ilustrací z pozdních 60. let, případně počátku normalizace. „Příručka bude dostupná v češtině, angličtině, ukrajinštině i českém znakovém jazyce,“ říká vnitrácká stránka, a mně je jasné, jaké vlivy tu vlastně již zcela otevřeně působí. A tak jsem si stáhl alespoň tu českou.

Co podcenila proválečná liberální propaganda?

„За допомогою QR-коду ви перейдете на сторінку з посиланням для завантаження посібника українською мовою,“ najdeme hned na titulní stránce, ale nenechme se zmást, to je pouze upozornění pro Ukrajince, kde najdou svoji jazykovou variantu. Najdeme zde kapitoly „Nouzové zásoby na 72 hodin“, „Voda“, „Jídlo“, „Informace a komunikace“, „Když vypadne elektrický proud“, „Ukrytí“, „Evakuace“, „Co si zabalit do evakuačního zavazadla“, „Pomoc sousedům“, „Komunikace s dětmi“, „Podpora v těžkých chvílích“, „Hlavní zásady první pomoci“ a „Prostor na poznámky“. Obsahově se nedozvídám nic nového, co by neplatilo již desítky let, a nebýt obrázku mobilu na straně 14, celá stylizace by spadala někam do doby raně husákovské. Jenže tenkrát se před válkou varovalo a bojovalo za mír. Dnes se máme na válku připravit, ačkoliv publikace toto slovo vůbec neobsahuje.

Budou totiž volby, a zatímco strašení Ruskem stále může některým subjektům přihrávat hlasy nerozhodnutých voličů, s válkou už to tak snadné není. Tu si nepřeje daleko větší skupina lidí, což proválečná liberální propaganda podcenila. A tak se připravujeme na válku, jejíž jméno nesmíme vyslovit, ačkoliv se tak původně publikace vcelku bezostyšně prezentovala. Šéf oddělení strategické komunikace ministerstva vnitra Jan Paťawa sice upozorňuje, že příručka nemá připravovat lidi na hrozbu války, ale to bych musel poslední měsíce nevidět, neslyšet, a hlavně si nedomýšlet. Přesto si myslím, že je dobře, že brožura vyšla (stáhnout si ji můžete zde). Obecné informace, které obsahuje, jsou platné tak nějak stále, a třeba je v případě kalamit někdo i využije. No a ty informace mezi řádky využiji také, a to hned v nadcházejících volbách. Garnituru, která má jako politický výhled válečný stav, ve vedení státu nechci, nepotřebuji a tolerovat nemíním.

A podle toho se i zachovám…

*

Pavel Cimbál, Deník TO

*

Čtěte také:
Štít demokracie – měl potírat dezinformace, ale nezná ani základní fakta
Rakušan by měl letět
Debaty bez cenzury, odpovědi bez logiky