Reisnerův pohled na ukrajinskou frontu

Vzhledem k tomu, že jen pár desítek hodin by nás mělo v tuto chvíli dělit, od doufejme že HISTORICKÉHO a PRÚLOMOVÉHO jednání ruského a amerického prezidenta ohledně nesmyslné a mimořádně nebezpečné války na Ukrajině, není od věci se podívat, jak momentální situaci na frontě hodnotí velmi střízlivý a profesionální vojenský analytik – plukovník rakouského generálního štábu Markus Reisner. Můj oblíbený častý host na Kose, jakkoliv je zcela zřejmé, komu soukromě drží palce. Ale jeho serioznímu přístupu k analýze se nedá vytknout ani to nejmenší. Text je převzat opět z německého webu n-tv.de

„Falls die Russen den Donbass bekommen, hätten sie drei Vorteile“

„Pokud Rusové dostanou Donbas, získají tři výhody“

Americký prezident Trump by mohl po summitu na Aljašce vojensky opustit Kyjev. Ukrajina by pak postrádala vojenské vybavení a zpravodajské údaje, říká plukovník Reisner. Mohla by být donucena k nadiktovanému míru. V tomto případě by z Donbasu obzvlášť profitovali Rusové.

ntv.de: Americký prezident Donald Trump trvá na tom, že Ukrajina musí být ochotna si s Rusy „vyměnit území“ za účelem mírových jednání. Která ukrajinská území má Trump na mysli?

Markus Reisner:   Zatím není stoprocentně jasné, jaké budou přesné parametry. Již došlo k určitým iritacím. Trumpův zvláštní vyslanec Steve Witkoff se zřejmě vrátil z Moskvy s určitým poselstvím a sdílel jej s Evropany. Zatím však není jasné, o čem přesně se diskutovalo. Poradce prezidenta Vladimira Putina pro zahraniční politiku Jurij Ušakov zhodnotil jednání s Witkoffem pozitivně. Z jejich pohledu se zdá, že se Rusům při nejmenším podařilo předložit Witkoffovi své klíčové požadavky.

Myslíte Putinův požadavek, aby Rusku bylo přiděleno pět částečně okupovaných ukrajinských regionů?

Putin jde o začátku o pět oblastí Luhanskou a Doněckou na Donbasu, Krymským poloostrovem, Záporožím a Chersonem. Poslední dvě mají být alespoň částečně předány Rusům a ostatní jmenované úplně. Toto je nyní na stole. Pokud se mluví o „výměně území“ a pět oblastí má být předáno Rusku, pak ve skutečnosti nezbývá téměř nic, co by Rusové mohli nabídnout na oplátku. Zbývá jen oblast od Charkova téměř po Kupjansku. Tam Rusové částečně postoupili přes hranice u Sum a Charkova. Teoreticky by toto území mohli vrátit. Ale to je malá oblast ve srovnání s tím, co by Rusové dostali, kdyby měli obě oblasti Luhanskou a Doněckou vcelku.

Koluje další verze Witkoffových prohlášení evropským vládním úředníkům. Podle ní je možné i stažení ruských vojsk ze Záporoží a Chersonu. Jak pravděpodobné to podle vás je?

Myslím, že je to nepravděpodobné. Týká se to konkrétně toku řeky Dněpr. V současné době Rusové ovládají části Chersonské oblasti jižně od Dněpru a vše severně od řeky je v ukrajinském držení. Pokud by se Rusové z Chersonu úplně stáhli, Ukrajinci by mohli přejít na druhou stranu řeky. To by je postavilo do výhodnější pozice pro budoucí vojenské pokusy o znovudobytí území. Rusko by to pravděpodobně nedovolilo. Záporoží je poněkud jiné. I tento region je částečně rozdělen Dněprem, ale existuje i část území východně od řeky, o kterou se již v roce 2023 vedly ostré boje. Ukrajinci se tam pokusili postoupit během své letní ofenzívy, ale bez úspěchu. Proto je stejně nepravděpodobné, že Rusové Záporoží opustí.

Ukrajina – sporné regiony
Luhansk a Doněck jsou pro Ukrajinu vojensky důležité. Jakou výhodu by Rusko mělo, kdyby se Ukrajinci Donbasu vzdali?

Pokud by Rusové získali Donbas, získali by hned tři výhody.

Zaprvé, Rusko napadlo Ukrajinu jako agresor a nyní, ve čtvrtém roce války, by za to bylo odměněno. Tento signál by byl pro Putina důležitý, protože by ho mohl využít k vyslání vzkazu svému vlastnímu lidu: Oběti nebyly marné – nyní jsme dostali, co si zasloužíme. Z tohoto důvodu Rusko již tyto regiony začlenilo do ústavy jako součást ruského území. To znamená, že z ruského pohledu Rusové bojují o to, aby se zmocnili území, na které mají ústavní nárok. To je ruský narativ. Zdůrazňuji to zde jen proto, aby to bylo možné zasadit do kontextu.

Jaké další výhody existují?

Za druhé, kromě Putinova propagandistického úspěchu by Donbas byl pro Rusy ekonomicky zajímavým regionem. To dokazuje například vášnivá výměna názorů mezi prezidentem Volodymyrem Zelenským a Trumpem ohledně této dohody o těžbě surovin. Důraz byl kladen především na Donbas a jeho těžební oblasti.

A za třetí, Donbas by pro Rusko představoval obrovský zisk z čistě vojenského hlediska. Rusové by se jedním tahem dostali za poslední obranné pozice Ukrajiny. Ukrajina v současné době buduje v Donbasu další obrannou pozici. Pokud Rusové získají kontrolu nad Donbasem, mohli by postoupit a ocitli by se čelem k otevřené krajině. V další vojenské akci by pak Rusové mohli nerušeně postupovat na západ.

To by Rusům ušetřilo roky, možná i desetiletí války.

Lze předpokládat, že ano. Protože v tuto chvíli se nemluví o mírových jednáních, ale spíše o kompromisu na stole, který Trump prodává jako příměří. To připomíná situaci v Severní a Jižní Koreji v roce 1953, kdy byl konflikt zmrazen až po dlouhých a těžkých jednáních. Tento stav věcí trvá dodnes. Žádná mírová smlouva nebyla podepsána. Velmi zarážející je také to, že americký viceprezident J.D. Vance již prohlásil, že Američané o tuto válku na Ukrajině již nemají zájem a v podstatě ji přestali financovat. Dodal: Pokud chtějí Evropané převzít iniciativu, měli by. Pak by si mohli od USA koupit zbraně.

Jaký by byl nejhorší možný scénář po summitu na Aljašce?

V nejhorším případě by se USA k Ukrajině úplně otočily zády. Americké zpravodajské služby a zpravodajská podpora, včetně získaných dat, jsou pro situační povědomí Ukrajiny klíčové. Pokud by se USA stáhly, musela by zasáhnout Evropa. Evropa však zjevně není v pozici, aby Ukrajině poskytla dostatečnou podporu, ať už v oblasti zpravodajských služeb, nebo pokud jde o pomoc se zbraněmi. To dokazuje skutečnost, že Evropané musí od Američanů nakupovat zbraně, které pak poskytují Ukrajincům, protože si je sami nedokážou vyrobit. Pokud by se USA stáhly, Ukrajina by nevyhnutelně musela přizpůsobit své strategie. Mohla by být nucena akceptovat Putinův diktát míru. V nejhorším případě by to znamenalo, že Ukrajina, jak ji známe dnes, by již neexistovala.

Musí Ukrajina opravdu akceptovat nadiktovaný mír? Nemohla by prostě pokračovat v boji s menšími zdroji?

Ukrajina již prohlásila, že bude pokračovat v boji. Některé státy NATO v Evropě již přislíbily podporu. Evropa však nedokáže kompenzovat to, co USA v současnosti dělají, zejména v oblasti zpravodajských dat a výkonných zbraňových systémů. Ani Ukrajina to nedokáže kompenzovat, přestože zvýšila výrobu zbraní a například vyrábí drony ve velkém měřítku. Evropané musí být k Ukrajině upřímní, pokud jí nemohou poskytnout dostatečnou podporu.

Takže je pravděpodobnější diktovaný mír?

Bylo by hořké akceptovat toto takzvané příměří za výše uvedených podmínek. Ukrajina však musí zvážit všechny možnosti. Jinak by očistec vyhlazovací války pokračoval, což by Ukrajinu poškodilo. Mohly by padnout další vojáci, statisíce. Američané by se jen netečně dívali a Evropané by s tím nebyli schopni nebo dokonce ochotni nic dělat. A Rusko by s pěti regiony z dlouhodobého hlediska nebylo spokojeno.

Co by bylo dalším cílem Rusů?

Podle mého názoru zůstává cílem Rusů postup alespoň k Dněpru a možná i dobytí Oděsy. Postup k Dněpru potřebují k vytvoření nárazníkové zóny směrem k Moskvě. Ukrajinci útočí na cíle v Rusku svými drony s dlouhým doletem. Drony jsou odpalovány primárně z oblastí severovýchodně od Kyjeva. Pokud by Rusové tuto oblast dobyli, mohli by rozšířit nárazníkovou zónu směrem na západ.

Podíváme-li se na dnešní frontu: na Donbasu zuří nelítostné boje, zejména v okolí měst Kupjansk, Seversk, Kostjantynovka, Pokrovsk a Novopavlovka.

Toto je přesně pět klíčových ohnisek. Vždycky dělím frontovou linii na tři části: severní část, centrální část a jižní část. Na severu a jihu se Rusové snaží svázat Ukrajince, aby nemohli přesunout své síly. Vidíte to například v oblasti Chersonu, kde Rusové masivně zvýšili své útočné úsilí. Ale ruské úsilí se soustředí na centrální část. Jsou tam oblasti Kupjansk, Seversk, Kostjantynovka, Pokrovsk a Novopavlovka. Kupjansk je větší město, na které Rusové útočí ze západu. Ze všech pěti měst je to to, které se nachází nejdále na východě.

Jaká je situace v okolí ostatních měst?

Mezi Kostjantynovkou a Pokrovskem se Rusům podařilo dosáhnout průlomu, který byl částečně blokován ukrajinskými obrannými pozicemi, ale stále získává na síle. Ruský postup deset kilometrů severně od Pokrovska míří na nejdůležitější zásobovací trasy ukrajinských ozbrojených sil v této oblasti. Pokud Rusové tyto zásobovací trasy nakonec přetnou, bude obtížné město dále udržet. Nejenže by došlo k přerušení zásobování, ale také by ani nebylo možné evakuovat zraněné. To obvykle vede k dobytí měst.

To znamená, že pokud budou zásobovací trasy přerušeny, Pokrovsk bude fakticky dobyt.

Z mého pohledu Pokrovsk už padá. Navzdory svým ztrátám Rusové do města stále přisunují malé skupiny vojáků. Totéž platí pro Kostjantynivku. Na Donbasu nemáme skutečnou frontovou linii se zákopy proti sobě, ale spíše šedé zóny. Protože jsou tak řídce obsazené, Ukrajinci se brání z malých opěrných bodů. Mezi opěrnými body jsou velké mezery, často od sebe vzdálené několik kilometrů. I Rusové musí postupovat v malých skupinách kvůli hrozbě, kterou představují ukrajinské drony. To znamená, že kdekoli se otevře mezera, Rusové se mohou infiltrovat. Ukrajinci říkají: Rusové jsou jako voda; dokážou se dostat jakoukoli trhlinou – a tím pádem i za ukrajinské opěrné body.

Když si představíte Ukrajince, jak stojí na obranné pozici a nevědí, jestli jim nepřítel už dýchá za krkem, jak dlouho ještě dokážou tuto obrannou doktrinu držet?

To je na celé situaci ta komplikovaná část. Každá pozice bojující samostatně, ať už se jedná jen o tři muže nebo o celou četu až 30 mužů, může bojovat jen do té doby, než jí dojde munice, jídlo a voda. Voda je v horkém období obzvláště palčivý problém. Až jim dojde munice, ukrajinští vojáci se budou muset rozhodnout: ustoupit, nebo zůstat a riskovat, že je zajmou Rusové? V Pokrovsku začali Ukrajinci stahovat z města malé oddíly, aby se vyhnuli obklíčení větších jednotek.

Mají Ukrajinci vůbec nějakou šanci bránit tuto velmi širokou frontu jinak než s malými rozptýlenými opěrnými body?

Ukrajina nemůže v tomto přístupu úspěšně pokračovat. Místo toho by musela narušit útočnou dynamiku nepřítele. A to může udělat pouze působením do hloubky nepřítele – tedy do hloubky ruských sil, na logistické uzly, zásobovací trasy a velitelská stanoviště. Ukrajina se o to do určité míry již pokouší. Za posledních 14 dní došlo celkem k 13 úspěšným útokům ukrajinských sil na železniční tratě životně důležité pro Rusko. Úspěšnost těchto útoků však zatím nelze měřit. Možná se projeví až za týdny nebo měsíce. Je to závod s časem. Rusové jsou zatím schopni postupovat dále, každý den o něco rychleji.

***

Evropa chce za každou cenu pokračovat ve válce. Zelenský samozřejmě také. U něj jde o jedinou možnost, jak fyzicky přežít a podle informací z webů jako Strana.ua si ještě dále „nasušit“ hodně do zásoby -viz dnešní Děňgy na tento den. U všech těch Fialů, Leyenových, Starmerů, Merzů, Macronů a podobných – s výjimkou (u Baltů, Poláků a Skandinávců, kde jakákoliv část jejich politické reprezentace je automaticky rusofobní).

U Baltů se tomu nedivím, Poláci to mají v genech a Skandinávcům jde o to, že s pádem Ruska by získali naprosto nepřiměřený díl koláče jménem Arktida její dosud neobjevené nerostné zdroje, pro všechny ty Fialy a spol. by to znamenalo nikoli konec jejich pozemské existence jako u Zelenského, nýbrž jen ostudné ukončení jejich politického života s nálekou historický politický matlák a ztroskotanec!

Ovšem Reisner, přes všechnu svou proukrajinskou angažovanost je profesionál. A vše shrnul do této klíčové věty:

Evropané musí být k Ukrajině upřímní, pokud jí nemohou poskytnout dostatečnou podporu.

Což už nejméně tři roky nejsou! A nyní, když už není Biden a nemůže se vymlouvat na transatlantickou solidaritu a závazky, jako za něj, jde o vědomou naprostou lež! Kdyby totiž se o lež nejednalo, neexistoval by důvod proč se tak plazit před Trumpem a nyní už vysloveně poníženě škemrat u dveří Bílého domu, aby s Putinem nic neuzavřel! Radši risknou i vyhrocení až na samý práh III.ww, jen aby nenastal ten odporný mír jak chce Putin. I když už i oni přiznávají, viz poslední Rutte, že Rusko území dostane. Zatím zašli tak daleko, že jsou ochotni zničit svoje národní rozpočty a rozházet je za nákupy amerických zbraní pro Zelenského a zadlužit se v podstatě bezvýchodně, jen aby se válčilo dál. A vůbec jim a jejich mediálním pohůnkům nevadí holá skutečnost, že Kyjev už dávno není schopen udržovat kompaktní obranou linii, protože mu triviálně dochází lidské maso k takovému účelu!!!

Je interesantní, že nikdo z klávesnicových rusožroutů v internetových diskusích a la Seznam.cz s tímhle, dnes už naprostým ukrajinským fenomenem nepracuje. Jejich mantra zní: bij a bij Rusáka kamenem do hlavy!!!! 

A uniká jim, že i kdyby těch kamenů náhodou se dostávalo dostatečně hojně, pak jaksi docházejí ti, co těmi kameny mají toho Ruska bít… Pche, taková podružnost!

Reisner ví. A zřetelně to komunikuje:

Ukrajina však musí zvážit všechny možnosti. Jinak by očistec vyhlazovací války pokračoval, což by Ukrajinu poškodilo. Mohly by padnout další vojáci, statisíce. Američané by se jen netečně dívali a Evropané by s tím nebyli schopni nebo dokonce ochotni nic dělat.

Jen ani on si netroufne zformulovat neúprosný logický závěr – Ukrajino, ber dokud existuješ a dokud ti ještě zbývají možnosti! Američan se hodlá stáhnout a na válce už jen inkasovat a od Evropy nelze celkem nic čekat. Když to neuděláš včas, čeká tě jen stále bolestnější porážka se ztrátou dalších statisíců mužů a katastrofickou demografickou budoucností a Putin si nakonec dojde pro celou levobřežní Ukrajinu a/nebo celé černomořské pobřeží! Reisner to evidentně vidí a naznačuje mezi řádky. Ale i pro něj je takové veřejné přiznání tabu.

A ještě drobnost – fascinuje mne připitomnělost některých otázek jenž dlouhodobě pokládá za n-tv.de jakási Lea Verstl. Ta si fakt nezadá v ničem s Kandidátuší Nerudovou, Světrovo -Dvousvetrovou.

*

Petr Vlk, Kosa Zostra

**

Poznámka Nové Republiky: Vítězství ukrajinských banderovců nad Ruskem se jaksi nekoná, kolektivní Západ hysterčí a žádá po Rusku nereálnou věc – bezpodmínečné příměří. Rusové s buldočí vytrvalostí jdou za svým cílem, který vyhlásili v únoru 2022, a od kterého neustoupili ani o kousíček k žádnému kompromisu. Trump od Putina kompromis a především příměří očekává. Myslím, že bude velmi zklamán. Ruská strana už řadu let požaduje úplnou demilitarizaci a denacifikaci Ukrajiny a to je pro dnešní ukrajinskou věrchušku naprosto nepřijatelný požadavek.

Nacizmus, který se zhmotnil v konečné části Majdanu banderovské rusofóby vynesl k moci a k penězům. Banderovští fanatici ovládají dnes všechny silové složky ukrajinského státu. Ti se jen tak svých pozic nevzdají. Bude-li Zelenský jen trochu souhlasit s jakýmkoli náznakem plnění ruských požadavků, nacisté ho nahradí někým ostřejším. V hře je hned několik jmen vypjatých nacionalistů (např. Kličko, Porošenko, a především generál Zalužný).

V této situaci Rusům nezbývá než nacistický režim zlikvidovat v jeho rodišti (Lvov, Halič, Kyjev), tedy obsazením celé Ukrajiny včetně jejího západu. Demilitarizace bude mít pak podobu úplného fyzického zničení ukrajinské armády.

Pročítáním ruských telegramových kanálů zjistíte, že se na tom shodují velitelské špičky ruské armády, frontoví dopisovatelé, vojenští analytici i řadoví vojáci na frontě. Vražedné řádění ukrajinských nácků a zahraničních žoldnéřů při vpádu do Kurské oblasti je v tomto přesvědčení jen utvrdilo. Takže z ruské strany k pokroku v jednání nedojde, příměří se konat nebude, dokud ruská strana od USA nezíská uzavření závazné smlouvy naplňující jejich cíle.

Je otázkou, co může Putin Trampovi při jednání nabídnout, aby Trump před svými voliči neztratil tvář. To je asi největší hádanka nadcházejících aljašských jednání.

Jednou z možností je převést hlavní téma jednání z problému Ukrajina na obecné bezpečnostní záruky pro Rusko a narýsování vzájemně výhodných obchodních vztahů. To by mohlo uspokojit obě jednající strany i jejich voliče, Trump by neztratil tvář a další následná jednání by se mohla týkat Ukrajiny, ovšem jen pokud Trumpově administrativě dojde, co Rusové chtějí a proč bojují. Jak se zdá, zatím tomu tak není.

-vd-

Na snímku je vyvěšení ruské trikolory po včerejším podobytí a vyčištění ukrajinské vesnice Iskra.