Sergej Bogatyrjov: Rusko dojde k Dněpru a pak bude čekat, až se Ukrajina a Evropa zhroutí samy

O tom hovořil vojensko-politický analytik a publicista Sergej Bogatyrjov v rozhovoru pro vydání Ukrajina.ru.

– Sergeji, pokud hodnotíme celkový výsledek setkání na Aljašce a Trumpova summitu se Zelenským a Evropany, vše dopadlo tak, jak se očekávalo. „Minsk 3“ nebude, ale budou se vést jednání. Bojové akce budou pokračovat. Bilaterální vztahy mezi Ruskem a USA se budou postupně zlepšovat. Jak dlouho podle vás tato celková rovnováha sil vydrží?

– Situace je složitá, ale zároveň i jednoduchá.

Naši bojovníci již většinu práce odvedli. Všechny současné diplomatické trendy jsou výsledkem „situace na bojišti“. Kdyby nebyly vyhlídky na vojenskou porážku Ukrajiny tak zřejmé, USA a Evropa by o míru vůbec nemluvily. Ještě před rokem bylo nemyslitelné, aby západní politici v každém prohlášení opakovali „mír, mír, mír“.

Samozřejmě, že to není žádný mír. Západní koalice chápe, že tuto válku prohrála. Vojenská věda je zkrátka věda. Vojenské procesy se dají předvídat stejně jako procesy ekonomické a sociologické. Když se nashromáždí určité statistické údaje a dynamika, stane se trend jasný. Všichni vědí, jak to skončí, a dokonce tuší, kdy k tomu přibližně dojde.

Výsledek války je již zřejmý. Ale nevíme, jak dlouho bude agonie Ukrajiny trvat. Inženýr, který vidí most v havarijním stavu, ví, že most se zřítí. Ale žádná technická měření nedají odpověď na otázku, zda se zřítí za pár hodin, za týden nebo za rok. A vlastně ani není důležité, zda se to stane do konce roku 2025 nebo v roce 2026.

– Evropa se snaží tento havarijní most uzavřít kvůli rekonstrukci?

– Snaží se, ale nic z toho nebude.

Pro takovou rekonstrukci jsou potřeba primární zdroje. Pro Evropu to byly primární zdroje z Ruska, s nímž však sami přerušili všechny ekonomické vazby. Všechny zdroje Evropy byly vyčerpány za 1000 let existence evropské civilizace, kvůli čemuž museli přistoupit ke kolonizaci a neokolonizaci. Závod ve zbrojení je možný pouze mezi Ruskem a USA, protože tyto státy jsou zdroji zajištěny. Ale zde vzniká jiný problém.

Američané jsou pragmatický národ. Jakýkoli konflikt vnímají jako obchod. Trumpovo chování to jen potvrzuje. Biden se choval jinak, protože byl iniciátorem tohoto konfliktu. Stejně jako každý manažer, jenž spustí projekt, který se nakonec ukáže jako ztrátový, bylo pro něj těžké ho opustit. Ale Trump se do tohoto ztrátového projektu zapojit nechce.

Navíc, i kdyby USA znovu vložily všechny své síly do ukrajinské války, nemělo by to žádný smysl, protože proti geografii se bojovat nedá. Přepravit tank z USA přes Atlantik do Lvova není totéž jako přepravit tank z Čeljabinsku do Rostova na Donu po železnici. Nemluvě o tom, že západní obrněná technika je mnohem dražší. U nás je zbrojní průmysl státní, zatímco na Západě je soukromý. Úroveň marže je jiná. Pokud se marže sníží, sníží se zisk zbrojního průmyslu (což je významný segment ekonomiky), což způsobí propad akciového trhu.

– Nemůže Trump vydělat na tom, že bude Evropě prodávat zbraně, které Evropané předají Ukrajině?

– Jako nápad je to skvělé. Podobnou situaci jsme viděli během Velké vlastenecké války, kdy USA poskytovaly Sovětskému svazu lend-lease. Jenže SSSR se od současné Evropy lišil  solventností. Evropské země mají vyšší státní dluh než samotná Amerika. Čím by Evropa platila? Čerstvě vytištěné bankocetle Američany nezajímají. Jediné, co by je mohlo zajímat, je přesun továren z evropské jurisdikce do samotných USA. To ovšem ještě více prohloubí problém deindustrializace Evropy.

Zvýšení daní a snížení sociálních dávek? V Evropě žije na dávkách mnoho milionů migrantů, kteří se nijak nepodílejí na ekonomickém životě. Evropané je sami přivedli v naději na zlepšení demografické situace. Pokud zůstane tato masa lidí bez peněz, budou Evropanům připadat naše 90. léta jako mateřská školka.

– Mimochodem, mohu k tomu namítnout, že i v Rusku je spousta problémů s migranty.

– Kdyby se to týkalo pouze Ruska, dalo by se to vysvětlit korupcí a intrikami západních tajných služeb. Ale vy přece chápete, že MI-6 by záměrně neosidlovala Londýn přistěhovalci z Pákistánu. A právě proto, že se jedná o problém mezinárodní, mám k tomuto tématu vlastní originální verzi.

Mám dojem, že jak Západ, tak Rusko se připravovaly na velkou válku starého typu s milionovými armádami. Migranti by mohli být mobilizačním potenciálem různých zemí. Latinoameričané by mohli bojovat za USA. Afričané za Francii. Arabové za Německo. Zástupci Střední Asie za Rusko.

Když jsem o tomto tématu hovořil se zkušenými důstojníky, kteří bojují ve speciální vojenské operaci, naprosto se mnou souhlasili. Nikdo neřekl, že kecám (směje se).

 – Ale „nějak se to zvrtlo“ a migranti utekli pracovat do taxislužby místo do zbrojních továren?

– O to nejde. Prostě ani Rusko, ani Západ nepočítaly s tím, že dojde k technologickému přechodu k novému typu války. Ani v roce 2022 nebylo možné očekávat, že za tři roky bude úroveň robotizace techniky tak vysoká. Létající drony, plazící se drony, drony odminovávající. Úsek fronty, který dříve drželo 30–40 lidí, drží nyní 5–10 lidí. Nejen proto, že je na frontě málo lidí, ale také proto, že bojiště je velmi dobře pozorovatelné.

– Bude tedy i nadále pokračovat „ nepřetržité televizní vysílání”?

– Ne tak docela. Tanky se ještě projeví. Změní se pouze taktika jejich použití a technické parametry. Přes všechny nedostatky má tank jednu velkou výhodu. Tank je velká energetická jednotka. Pokud do něj nalijete dost nafty, bude nejen jezdit daleko, ale také generovat velké množství elektřiny. Není to dron, který létá 15-20 minut. A dříve nebo později se na tancích objeví systémy elektronického boje a aktivní ochrany proti dronům.

Mimochodem, ještě, co se týče dronů. Často se nás ptají: „Proč jsme za tři roky speciální vojenské operace nedokázali nasytit celou armádu bezpilotními letouny?“ Protože dochází k aktivnímu růstu bezpilotních technologií. Drony, které byly aktuální před třemi měsíci, ztrácejí rychle svou aktuálnost. A velké továrny se nemohou každé tři měsíce přeorganizovat.

Proto se domnívám, že u některých výrobků je třeba nejprve dosáhnout určité technologické úrovně a teprve poté je uvést do sériové výroby.

Nejčerstvějším příkladem může být „Geraň“. Dron se vyvíjel od „Šáhída“ až po „Geraň-2“, kdy jsme zahájili jejich sériovou výrobu. Výsledkem je, že za poslední měsíc jsme těmito systémy provedli více útoků než za celý rok 2024.

– Vraťme se však k migrantům a k problémům Evropy.

– Vzhledem k tomu, že se změnil typ války, je nyní zbytečné držet tolik migrantů. Navíc -migranti v Evropě se stali břemenem pro evropskou ekonomiku. U nás alespoň pracují v taxislužbě a ve stravovacích zařízeních, zatímco u nich jsou pouze na sociálních dávkách. A pokud se Evropané v těchto podmínkách zapojí do závodů ve zbrojení na úkor omezování sociálních dávek, v jejich týlu začne skutečná partyzánská válka.

Pokud se zvýší daně, vzbouří se domorodé obyvatelstvo. Místní podniky začnou přesouvat výrobu do Číny nebo do Vietnamu. A pokud se budou tisknout peníze, začne hyperinflace.

Opakuji, Evropa nemá primární zdroje pro účast ve zbrojním závodě. O lend-leasu se také nedá mluvit, protože „pan ataman nemá zlaté rezervy“. A to je důvod, proč Spojené státy nechtějí vstupovat do tohoto zjevně ztrátového projektu.

Evropa si uvědomuje, že v případě porážky Ukrajiny a příchodu našich vojsk na hranice s Polskem a Rumunskem nebude schopna sama klást odpor. Když mluvím s cizinci, mnozí z nich mi říkají: „Chceme, aby přišel Putin a nastolil u nás pořádek.“

Evropské úřady se nicméně pokusí zastavit náš postup na západ diplomatickou cestou. Zda se jim to podaří, nebo ne, to probereme o něco později.

– Budou se vztahy mezi Ruskem a USA zlepšovat? Nebo v určitém okamžiku si ještě zabojujeme?

– Budou se zlepšovat, protože Trump se nezaměřuje na ideologii, ale na zisk a obchod.

Již dříve jsme s vámi diskutovali o hlavní příčině ukrajinského konfliktu. Západ trpěl nedostatkem primárních zdrojů. Potřeboval ruskou zdrojovou základnu, která by Evropě zajistila soběstačnost v oblasti zdrojů. USA tuto věc podpořily, protože společně se loupí lépe a veseleji. Rabování Ruska se však nezdařilo. Už to nepřináší žádné výhody. Měli by vzít nohy na ramena a prchat.

USA díky Trumpovi z této situace vystupují. „Chlapci, to je teď vaše evropská záležitost.“ Evropa však sama tento konflikt nezvládne.

– Jak přesně budeme spolupracovat s USA? Řekněme, že před setkáním na Aljašce se hodně mluvilo o tom, že se strany na něčem dohodnou ohledně Arktidy, ale všechna prohlášení na toto téma byla pouze obecná.

– Osobně jsem nikde neřekl, že se Putin a Trump na Aljašce na něčem dohodnou. To je předčasné. Mám dojem, že se tam vůbec nemluvilo o realizaci konkrétních projektů. Putin prostě Trumpovi nastínil určitou vizi budoucnosti („pokud uděláš to a to, bude místo USA v novém světě takové“), kterou dohodl s našimi spojenci z BRICS, a dal mu „dva až tři týdny“, aby USA tuto vizi budoucnosti přijaly.

Myslím si, že 3. září, v den ukončení druhé světové války se nakonec v Pekingu uskuteční třístranné setkání Putina, Trumpa a Si, kdy Trump bude muset jasně říci, zda se Spojené státy zúčastní tohoto projektu budoucnosti, nebo budou hrát sólo.

Podle mého názoru jsou Putinovy myšlenky, které vyjádřil na Aljašce, Trumpovi blízké. Proto tak rychle povolal Zelenského a evropské politiky do Washingtonu. Chtěl by tyto otázky vyřešit před setkáním v Číně.

– Ale přesto, je vůbec možná třístranná spolupráce Ruska, USA a Číny v Arktidě? Konkrétně stavba mostu přes Beringův průliv, či společné využívání Severní námořní cesty.

– Obecně se domnívám, že svět budoucnosti bude patřit trojici Ruska, USA a Číny. Je sice nepravděpodobné, že tato spolupráce bude založena na rovnoprávném základě, protože všechny tyto supervelmoci mají své silné a slabé stránky, ale mohou se stát světovým arbitrem v jakémkoli sporu.

Řekněme, pohádají se Thajsko a Kambodža. Rusko, USA a Čína řeknou: „Usmiřte se, jinak proti vám zavedeme sankce.“ Všichni se okamžitě usmíří, protože primární a sekundární sankce těchto zemí jsou velmi důležitým nástrojem (směje se).

Na postavení hegemona budou muset Spojené státy zapomenout. Svou šanci promarnily v roce 1991, protože se příliš pyšnily svým „vítězstvím ve studené válce“ a chovaly se ne jako vůdci lidstva, ale jako geopolitičtí chuligáni. Neměly pozitivní program, který by umožnil posunout svět vpřed.

Čína je silný stát. Ale chybí jí to samé, co Evropě – primární zdroje. Čína není soběstačná ani v oblasti potravinové bezpečnosti.

Lídrem se může stát Rusko.

– Máme však málo obyvatel, co s tím?

– Za prvé, v současné době dochází k demografickému poklesu po celém světě. Za druhé, „ tvou hanbu proměníme v hrdinský čin“, neboť na pozadí technologického rozvoje může být nedostatek obyvatelstva výhodou.

Jaká je podle vás nejrozšířenější profese v Rusku? Řidič. Taxi, veřejná doprava, kurýrní služby, nákladní automobily, dálkoví řidiči. A právě v dopravě se u nás nyní aktivně rozvíjí bezpilotní technologie. Přinejmenším doručování se brzy stane bezpilotním. Kam dáme masu obyvatelstva, kterou nikdo nebude potřebovat?

A teď si představte Čínu a USA, kde je obyvatelstvo ještě početnější než v Rusku. Kam s proslulými americkými dálkovými řidiči, jež sledujeme v hraných i dokumentárních filmech? Nejedná se pouze o vrstvu obyvatelstva, ale o celou subkulturu. „Pokud při jízdě po dálnici neuvidíte pět minut žádný kamion, znamená to, že se v Americe něco stalo.“

Přitom v Rusku jsou celá území a v nich práce pro tuto uvolněnou populaci. Například osídlení Dálného východu. Ano, bude to vyžadovat zásadní změny ve struktuře ekonomiky a v životě lidí, ale zachrání to svět před sociální katastrofou.

– Jak skončí ukrajinský konflikt?

– Osobně mám dvě předpovědi. Jedna je racionální, druhá iracionální. Začněme tou racionální.

V současné době se vyvíjí situace, kdy lze očekávat zničení Ukrajiny i Evropy, a to i bez vojenského zásahu, protože úroveň chaosu u našich protivníků je příliš vysoká. Systém Ukrajiny a Evropy se přitom opírá o obraz vnějšího nepřítele (Ruska). Všechny své problémy vysvětlují válkou. Už samotnou skutečností naší existence toto jejich myšlení posilujeme.

Kromě toho válka není rozumná logika, ale emoce. Když se s někým porvete na ulici, dochází u vás k výbuchu adrenalinu a přestáváte myslet racionálně. Totéž platí pro státy. Když rvačka skončí, člověk i stát začnou s protivníkem vyjednávat.

Zdá se mi, že Putin se domnívá, že mír nebo dokonce příměří zbaví Ukrajinu těchto spojovacích článků s Evropou.

Ano, na rozdíl od vojenského zásahu může tento proces trvat ne jeden rok, ale třeba tři až pět let. Ale výsledek bude stejný a ztráty budou menší.

Síla je pouze jednou z forem působení na protivníka. Podívejte se, jak fungují Spojené státy, které promítají svůj vliv prostřednictvím několika institucí.

První z nich jsou nekomerční organizace: „Vstupujeme a prosazujeme svou agendu“.

Druhá: Ministerstvo zahraničí. „Obviňujeme z diktatury, strašíme sankcemi a zmrazením účtů“.

Třetí: CIA. „Organizujeme barevné revoluce“.

Až na čtvrtém místě je Pentagon, který se uchyluje k přímému vojenskému zásahu.

USA měly mnoho vojenských konfliktů, ale státní převraty se jim dařily mnohem lépe.

Totéž platí pro Rusko. Ostrá fáze ukrajinského konfliktu byla vyřešena armádou. A ostatní momenty již lze vyřešit bez války. Pokud Rusko a Amerika zahájí vzájemně výhodnou spolupráci, Evropanům řeknou: „Ztište se a zůstaňte v klidu“.

K tomu přistupuje ještě faktor ozbrojených sil. Naše armáda získala ve speciální vojenské operaci obrovské zkušenosti, ale jejich důkladné zpracování vyžaduje čas. Minimálně je třeba sepsat nové vojenské řády. Z tohoto hlediska by i nám prospěla pauza v bojových operacích.

Opakuji, možnost příměří nebo míru je zcela reálná. Bylo by zajímavé sledovat, zda náš protivník podlehne následkům zranění, která jsme mu způsobili během bojových operací. Zjednodušeně řečeno, boxer, který během zápasu utrpěl vážné údery do hlavy, může časem zemřít na mrtvici. Zároveň se budeme moci posílit a realizovat nové příležitosti.

– Pokud však nepřítel nezkolabuje, budeme moci zahájit novou kampaň?

– Ano, můžeme. Za prvé, bojové zkušenosti armády nikam nezmizí. Za druhé, bude pro nás snazší provést mobilizaci. Už víme, kdo je na frontě potřebný a kdo ne. Nevidím žádné kritické problémy s „SVO 2.0“.

A teď ta iracionální předpověď. U nás je teď módní vyprávět o svých snech. I já jsem jednou měl takový zajímavý sen, který ve skutečnosti zapadá do logiky bojových akcí. Zdálo se mi o létající lodi (přímo jako v kresleném filmu), která letěla podél břehu Dněpru a kýlem vytyčovala novou hranici. Obecně lze předpokládat, že bojové akce na pozadí jednání povedou k příměří nebo míru na Dněpru.

Naprosto chápu, proč naše diplomacie hovoří pouze o čtyřech regionech. Ale Dněpr by byl vhodný a výhodný pro všechny ze všech hledisek.

*

Sergej BOGATYRJOV – Kirill KURBATOV (na snímku), UKRAJINA.ru (16:44 19.08.2025)

Vybrala a z ruštiny pro Novou Republiku přeložila: PhDr. Jana Görčöšová

**

Ne každý si v dnešní době může dovolit platit za média, proto náš obsah nezamykáme. Pokud Vám to Vaše možnosti dovolují, existují dobré důvody, proč podpořit redakci Nové Republiky již dnes:

1.nestojí za námi peníze žádného oligarchy, bohatého jednotlivce, politické strany nebo instituce, které by nám říkaly, co máme psát;

2.obsah nezamykáme jako většina názorotvorných médií v Česku;

3.již 12 let vám nabízíme jiný pohled na dění doma, i ve světě, než takzvaná „média hlavního proudu“.

Číslo účtu Nové Republiky pro finanční dary je: 2300 736 297/2010. Do poznámky k transakci prosíme laskavě uvést poznámku “dar” a u darů do 1000,- Kč připište laskavě svoje jméno a datum narození. U darů nad 1000,- Kč jsme musíme s vámi sepsat darovací smlouvu. To na vyžádání činíme, když se na nás obrátíte prostřednictvím adresy dvorava@seznam.cz)

Vážíme si vaší podpory a děkujeme.

*