Ukrajina nebude existovat, pohrozil Eurokratům Lavrov! Aneb – Podaří se Černochové rozpoutat do voleb III. světovou válku? Mír se komplikuje!? Analýza.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov včera v rozhovoru pro ruskou státní televizi důrazně varoval, že Ukrajina ztratí uznání své další státní existence ze strany Ruska, a z jeho včerejších slov tak poprvé zřetelně vyplývá, že Rusko nevylučuje situaci, kdy Putin nakonec anektuje Ukrajinu celou, a ne jen nějaké její menší části, a to po mírové dohodě se Zelenským, a pod patronací Trumpa. Protože Lavrov, na rozdíl od Dmitrije Medveděva, nikdy nemluví do větru, ale takřka vždy s přímým požehnáním Gosudara, je třeba jeho včerejší slova brát mimořádně vážně. V podstatě tak podle Lavrova nyní existují dva scénáře dalšího vývoje konfliktu na Ukrajině. Ruskem preferovaný mírový scénář urovnání ukrajinského konfliktu prosazovaný současnou administrativou Bílého domu prezidenta Donalda Trumpa. A Ruská negativní reakce na nynější nápady Eurokratů, jak pomocí rafinovaného příměří na Ukrajině obalamutit Rusy, a tajně připravit Ukrajinu za výchozí prostor pro jejich další nový pokus provést Drang nach Osten.

Lavrov včera definoval podmínky pro realizaci preferovaného Trumpova scénáře velmi úzkým způsobem. Protože Ukrajina se v roce 1990, aby získala ruské uznání své nezávislosti a ruské uznání státních hranic svého teritoria, písemně v Deklaraci o vzniku Ukrajiny zavázala, že bude navěky “nejaderným, nezúčastněným a neutrálním státem”, jakékoli porušení jakéhokoli z těchto statutů, automaticky ukončuje uznání Ukrajiny jako nezávislého státního útvaru ze strany Ruska. Tedy Ukrajině je podle Lavrova i nadále přísně zakázáno: (1) vstoupit do vojenské organizace NATO, (2) uzavírat s touto organizací, nebo jejími členy, jakékoli smlouvy, které by Rusko mohlo vykládat za smlouvy namířené proti bezpečnosti Ruska, (3) připustit rozmístění vojenských sil zemí této aliance na svém území, (4), pokoušet se vyrobit nebo vlastnit jaderné zbraně. Nebudou-li tyto podmínky dodrženy, z hlediska Ruska Ukrajina automaticky přestává právně existovat, se všemi důsledky, které to pro ni bude představovat.

Lavrov v rozhovoru zdůraznil, že rozsáhlá území Ukrajiny, na nichž nyní prosperuje Oděsa i další ukrajinská města, byla před staletími vybojována ve válkách (proti Turecku) ruským lidem, byla založena a postavena za carevny Kateřiny Veliké, a ruský lid v nich stále žije, a nikdo ruskému lidu nebude na těchto územích, které od Ruska v dobré víře obdržel,  svévolně zakazovat užívat ruský jazyk, vyznávat ruskou pravoslavnou víru, a spolupracovat s Ruskem. Rusko podle Lavrova nemělo nikdy v úmyslu připojit Krym i Donbas k Rusku, ale bylo k tomu Ukrajinou i Západem donuceno, aby ochránilo tamní ruský lid před útlakem. A bude-li třeba, Rusko znovu ochrání práva ruského lidu i na dalších těchto územích. Rusko nadále nestrpí žádnou, i skrytou, expanzi zemí NATO směrem do bývalého sovětského prostoru. Rusko věří, že současná administrativa USA pod vedením Donalda Trumpa pochopila, že mír je možný pouze za respektování těchto základních ruských bezpečnostních podmínek, ale je si také vědomo, že evropské země NATO se budou pokoušet tento mírový proces zhatit, aby mohly Ukrajinu připravit na vyvolání další války proti Rusku. A Rusku se už těmito zeměmi napálit podobně jako v minulosti nenechá.

(!) Pokud jde o sankce, Rusko podle Lavrova nepotřebuje v žádném případě zmírnit sankční režim, který na něj EU uvalila, protože ve spolupráci se zeměmi BRICS už vytvořilo nový technologicko-průmyslový komplex, a ten je proti sankcím EU odolný, a umožňuje, aby se Rusko rychle vymanilo z technologické závislosti na Západu, do níž po rozpadu SSSR bohužel upadlo. Zrušení sankcí, by podle Lavrova, mohlo opět sehrát negativní efekt, a nalákat Rusko do pasti technologické závislosti na Západu. (!)

Za stěžejní pro současný ruský postoj je třeba bát tuto včerejší citaci Sergeje Lavrova: “Rád bych ještě jednou zopakoval, že si ceníme pochopení, které na rozdíl od Evropanů projevuje americká administrativa, která se upřímně snaží dostat k jádru problémů a vyřešit základní příčiny krize, kterou Západ v čele s předchozí administrativou J. Bidena na Ukrajině vytvořil, aby ji využil jako nástroj k zadržování, potlačování Ruska a způsobení mu, jak se říká, strategické porážky.“. Tedy žádné opakování dočasného příměří minského typu, jak se snaží si nyní vynutit Eurokraté, už nepřichází v úvahu. Volba je tak prostá: (1) Buď válka a nějaká forma následné ruské anexe podstatné části zbytku celé současné Ukrajiny. (2) Nebo mír, podle ruských podmínek. (Originál, mnohem delší, než v našem textu, najdete zde, na stránkách ruského ministerstva zahraničí. Dostupné i z EU.)

(2) Nejnovější české a evropské nápady, jak si vynutit “spravedlivý” mír na Ukrajině.

Český prezident Petr Pavel včera hořce litoval, že americký prezident Donald Trump nevyvinul na Aljašce na Putina větší tlak hrozbou sankcemi, aby ho donutil přijmout evropské mírové vize, které Rusko považuje jen za rafinovanou přípravu na další válku Ukrajiny, nebo celé aliance NATO, proti Rusku. Pavel a další politici EU, kteří se neustále snaží prodlužovat válku, případně vymýšlejí nejrůznější bizardní plány, jak Ukrajinu podloudně propašovat do Aliance NATO, aby mohl být aktivován článek 5, a zahájena kolektivní obrana Aliance NATO území Ukrajiny před tzv. ruskou agresí, jsou mimořádně tragikomické bytosti. Takřka nikdo je podle amerických analytiků nebere vážně. Ačkoli neustále vydávají ostrá bojová prohlášení, a slibují vyslat na Ukrajinu ihned po vyhlášení příměří své armády, aby ji údajně před Ruskem ochránili, realita je zcela absurdní.

Italská úřadující státní náčelnice Giorgia Meloni praštila při posledním jednání válkychtivých Eurokratů do stolu, a nastolila v hádce s Macronem klíčovou otázku – “Co budeme dělat, až Rusové na Ukrajině zabijí našeho vojáka? Budeme veřejně předstírat, že se nic nestalo, abychom nemuseli na jeho smrt reagovat? Protože jinak budeme muset reagovat, a to znamená, že reagovat bude muset celé NATO. A to znamená aktivovat článek 5 o kolektivní obraně, a zahájit válku s Ruskem? A Rusko má 1.3 milionu vojáků. Kolik jich budeme muset vyslat, aby splnili úkol?”. A ostře se postavila proti vyslání jakýchkoli vojáků NATO na Ukrajinu, a navrhla fiktivní bezpečnostní záruku Ukrajině rozšířením článku 5 NATO i o Ukrajinu. A tím dala jasně najevo, že článek 5 o společné obraně NATO je defacto fikce. Protože je úplně jedno, jestli Rusko zaútočí po uzavření příměří nebo míru na Ukrajinu, a zabije tam nějakého rozmístěného vojáka NATO, a bude muset být aktivován článek 5, jak plánuje Macron. A nebo jestli Rusko zaútočí po vyhlášení příměří nebo uzavření míru na Ukrajinu, kde sice nebudou žádní rozmístění vojáci NATO, ale Ukrajina bude mít ochranu podle článku 5 NATO, jak navrhuje Meloniová. Neb v konečném důsledku obou plánů bude muset  být aktivován článek 5, a toho se všichni bojí, protože praskne, že USA se do konfliktu nezapojí, protože hlavním cílem jejich snah o urovnání konfliktu na Ukrajině je vyhnout se zničující jaderné válce s Ruskem.

Trump veřejně prohlásil, že americké vojáky na Ukrajinu nepošle. Ať si je tam pošlou Evropané, když chtějí. Andreas Schwarz, německý sociálně demokratické poslanec a šéf výboru pro dohled na rozpočtem německé armády už přiznal, že Německo má z finančních důvodů problém i udržovat  5000 vojáků v Litvě, protože žádné další vojáky nemá, a nemá na ně ani peníze, ani pro ně nemá zbraně. Poláci prohlásili, že na Ukrajinu nikoho nepošlou, protože všichni jejich vojáci musí střežit hranici s Běloruskem. Podle amerických analytiků i evropských diplomatů Macron a Starmer vyhlašují, že pošlou vojska NATO na Ukrajinu, hlavně proto, aby v OSN jejich země ještě vypadaly jako velmoci, a aby nebylo tak často a nahlas zpochybňováno jejich křeslo v Radě bezpečnosti OSN. Oba politici jsou prý navíc ve svých domovských zemích už politicky mimořádně slabí, a nejsou tak už ani schopni doma nic protlačit. Vyslání vojsk na Ukrajinu je výlučnou pravomocí německého parlamentu, a tím takový návrh v současné politické konstelaci určitě neprojde. Vysoký evropský diplomat, tuto velkohubou politiku Eurokratů definoval slovy “Někdy je velmi těžké vlastně pochopit, o čem to vlastně mluvíme”. A další dodal: “Nic se nestane, (mír nebude), protože Američané se sice sbližují s Rusy, ale Evropané podporují válku Ukrajině. Takže jsme vlastně v patové situaci“.

Komické na to všem je, že český mainstream byl včera přesvědčen, že se rýsuje přesvědčivá vojenská síla, která poskytne vojenské záruky Ukrajině. Leč zapomněl dodat pouze v hlavách několika pološílených politiků, a na papíře. Nejdále u nás zatím v tomto směru zatím došla Fialova armádní ministryně Černochová, a ta už dokonce věrným veřejně přes mainstream oznamovala, že ČR pošle vojáky na Ukrajinu, až bude příměří, stejně jako je poslalo do Jugoslávie. Protože tuhle misi by musel schválit Parlament, bude si muset nejvyšší fialová Valkýra pospíšit, protože po volbách to už podle Babiše neprojde.

*

Michael Svatoš, MaP2386

Na snímku ministr zahraničníhch věcí Ruské federace Sergej Viktorovič Lavrov