Žádný lišák, zoufalec. Zelenskyj podle Ivana Hoffmana. Jde o ropu

Z historie se hodí připomenout, jak reagoval Winston Churchill na skutečnost, že firma Shell prodávala letecký petrolej německé Luftwaffe, která bombardovala Británii: „ Co je dobré pro Shell, je dobré pro Británii.“ Že Zelenskyj není Churchill, je zjevné už z toho, že od něj neslyšíme, „co je dobré pro Lukoil, je dobré pro Ukrajinu“. Zelenskyj věru není žádný lišák, co vidí za dva rohy, nýbrž zoufalec, který nedohlédne ani na konec nosu.

Pokud je smyslem diverzifikace energetická bezpečnost a bezpečnost obecně, pak nikdy není na škodu udržovat s prodejci ropy přátelské anebo alespoň korektní vztahy. Byznys se dělá lépe, když se do něj neplete politika. Válka na Ukrajině je primárně válkou o energie, kdy Evropa snila o tom, že levnou ruskou ropu by mohla mít ještě levnější a nejlépe zadarmo, a Američané se drželi své geopolitické zásady, že nemohou připustit spojení německých technologií a ruských přírodních zdrojů.

Trestem za porážku Západu na Ukrajině bude zcela jiná diverzifikace, než jakou si Západ představoval, když ve svých snech porcoval neuloveného ruského medvěda. Nepůjde o diverzifikaci producentů, nýbrž o diverzifikaci prostředníků, hamižných zprostředkovatelů, kvůli kterým energie zdraží, místo aby je diverzifikace zlevnila. Diverzifikace na tento způsob nemá s energetickou bezpečností nic společného. Jde o energetické riziko, o energetickou nebezpečnost.

Budoucnost patří Číně a Indii, které ekonomicky rostou díky levné ruské ropě. A Američané s nimi budou držet krok díky tomu, že draze prodají energie hloupým Evropanům. Ale třeba se vývoj otočí jiným směrem. Nelze úplně vyloučit, že se v Evropě odněkud vynoří politici, kteří budou používat mozek.