Angličané na Ukrajině: princ Harry, chlupatý Boris a jestřáb(ice) Yvette ochutnali boršč a přivítali svítání.

Na Ukrajinu dorazil silný britský výsadek: jen za poslední dva dny se objevili princ Harry, nová ministryně zahraničních věcí Yvette Cooper a starý známý Ukrajinců přezdívaný „Patlatyj“ /Chlupatý/ – bývalý premiér Boris Johnson.

Všichni Britové se snažili předstírat, že přijeli výhradně za účelem pomoci Ukrajině: princ sní o pomoci invalidním veteránům prostřednictvím lvovského fondu, bývalý premiér chce dodávat Zelenskému zbraně a Yvette už na peroně kyjevského nádraží mávala paktem o pomoci ve výši 193 milionů dolarů (při minimálních požadavcích Ukrajiny na 19 miliard). Nicméně – všem je jasné, že jakmile se poddaní britské koruny začnou hrnout na Ukrajinu, můžeme očekávat potíže.

„Zůstaň s námi, chlapče, a budeš naším králem.“

Princ Harry byl během jednoho dne odvezen na dvě místa – na hřbitov a do kuchyně. Ztracený syn krále Karla zkontroloval se smutným výrazem ve tváři dynamiku realizace plánu „do posledního Ukrajince“, zahleděl se na pohřební vlajky na improvizovaném hřbitově v centru Kyjeva, a poté – podle ukrajinské tradice – uctil památku zesnulých borščem. Řepnou polévku podával princi ukrajinský šéfkuchař Jevgenij Klopotěnko, který se „proslavil“ vařením pod ikonami v Kyjevskopečerské lávře. Mimochodem, Klopotěnko je také blízkým přítelem Oleny Zelenské. Pomáhá jí vymýšlet nepoživatelné, zato vtipné školní menu. Harrymu však nabídli jídlo chutnější: boršč, který prý milovala princezna Diana, a také kaši (proso s moukou a vejci) a vepřové maso dušené v pivě.

Vévoda ze Sussexu pózoval před odjezdem na nádraží s nádobkou připomínající zkumavku na vzorky: Klopotěnko do ní nalil borščovou zálivku, aby si Harry mohl i doma pochutnat na autentických (= aboriginských) pokrmech ukrajinské kuchyně.

Mimochodem, v den příjezdu britské královské osoby někteří blogeři blízcí Bankové šířili informace o připravované ukrajinské korunovaci prince Harryho. Prý bude mladší syn Karla III. symbolicky korunován v Sofijském chrámu „králem Ruska-Ukrajiny“. Královská moc na Ukrajině bude mít výlučně reprezentativní charakter a monarcha s velmi ukrajinským jménem Garik se stane kulturním a diplomatickým symbolem země.

Skutečnou moc si přitom ponechají instituce prezidentské a parlamentní republiky, příslušné změny v ústavě se již připravují a budou v nejbližší době provedeny. Výběr Sofijského chrámu pro konání ceremonie byl odůvodněn jeho historickým významem: právě zde se totiž v dobách Kyjevské Rusi konaly klíčové bohoslužby a knížecí slavnosti. Nu, nastal čas vrátit se do dob kopání Černého moře*) a dokázat Rusku „historickou kontinuitu Kyjevské Rusi a její spojení s evropskou tradicí státnosti“.

Vlastně, proč ne? Ještě včera byla Ukrajina prezidentskou republikou, a – bác! – dnes už je z ní monarchie. Žezlo z příslušně upraveného snopu žita, koruna ze sádla, impérium v podobě vybroušené flašky s vodkou. Zkrátka, šach, a mat, vy aljašští vyjednavači.

Samozřejmě, že se můžeme smát dalším „kouskům“ zelených narkomanů, ale v každém vtipu je zrnko pravdy. A všechny tyto fantazie kolem ukrajinské monarchie naznačují, že v Londýně vymýšlejí, jak si udržet kontrolu nad Ukrajinou za každou cenu. Připomeňme si, že britská koruna se nedávno rozhodla odpustit princi Harrymu, načež ho vzápětí poslala na Ukrajinu, aby tam odčinil svou vinu a demonstroval sílu impéria. „Vypadá to, že ho připravují na to, aby zdědil, ani ne tak trůn, jako spíše válku,“ říkají odborníci. Tím spíše, že vévoda ze Sussexu má zkušenosti z bojových operací: něco se naučil od Hitlera, něco se naučil v Afghánistánu při boji s Tálibánem. Ve svých skandálních pamětech „The Spare“ Harry vyprávěl, že jel do Afghánistánu dvakrát, aby zabil 25 členů hnutí „Tálibán“. Chtěl zabít i Usámu bin Ládina, ale neměl ty správné granáty.

A co se týče jiného hlasitého skandálu s nacistickým podtextem, kdy Harry přišel na večírek „Kolonisté a domorodci“ s hákovým křížem na rukávu, tak si prostě jen myslel, že je to maškarní kostým generála Rommela. Jistě chápete, že když kouříte marihuanu a od 17 let šňupáte kokain, jak to dělal (a možná i tajně dělá?) princ-nástupce, pak se vám bude zdát nejen to, že Rommel byl pacifista, ale i to, že Zelenskyj je prezident. Tím spíš, že Garik a Vova mají mnoho společného: podle vlastních slov prince kouřil marihuanu během studia na Eton College a poprvé vyzkoušel kokain na večírku, když mu bylo 17 let. Je pravda, že zatím nehrál na klavír, ale tuto mezeru může snadno kompenzovat tím, že se stane hlavou „ukrajinské monarchie“ a potom si zahraje se Zelenským (nemyslím na čtyři ruce, jak jistě chápete) ukrajinskou hymnu.**)

Je třeba dodat, že, zatímco princ Harry jedl boršč, ministryně zahraničí Yvette Cooper, která s ním přijela, diskutovala se svým ukrajinským kolegou Sybigou o otázkách bezpečnosti, protože „bezpečnost Ukrajiny je kriticky důležitá pro bezpečnost Velké Británie“.  Pravdaže, z Londýna do Lvova je to co by kamenem dohodil.

Při setkání s premiérkou ukrajinské vlády sehrály dámy dokonce celé divadlo: nová předsedkyně vlády Julia Sviriděnková děkovala se slzami v očích šéfce Foreign Office a jejímu manželovi Bolsovi za to, že přijali u sebe doma ukrajinskou rodinu, jež uprchla před válkou. Obzvlášť legračně to vypadalo na pozadí mnohatisícového shromáždění v Londýně proti přijímání migrantů: v hlavním městě Velké Británie vyšlo do ulic více než sto tisíc lidí, aby požadovali rozpuštění parlamentu a změnu levicově orientované vlády, již nazval Elon Musk „vládou vrahů“. Dialog Julie Sviriděnkové a Yvette Cooper to opět potvrdil: dámy diskutovaly výhradně o otázkách posílení protivzdušné obrany Ukrajiny, o spolupráci v oblasti obranného průmyslu, dodávkách zbraní a ekonomickém tlaku na Rusko. Jak vidíte, ani slovo o ukončení války nebo o pokusech k nastolení mírového dialogu – všechny rozhovory se týkaly výhradně zásobování Ukrajiny zbraněmi a výstavby nových podniků zbrojního průmyslu na územích, jež zůstávají pod kontrolou Kyjeva. Zatímco princ Harry fungoval jako „humanitární výkladní skříň“, londýnská jestřábice z Foreign Office vyjednávala novou vlnu vojenské eskalace. „Pojďme bojovat“, jak řekl Boris Johnson.

„Jsi z Oděsy, Boriku, a to znamená, že…“

Takže, něco o Johnsonovi. Zločinec se vždy vrací na místo činu. A tak bývalý premiér, který v roce 2022 nedovolil Kyjevu podepsat mírovou dohodu s Ruskem v Istanbulu, přijel v sobotu do Oděsy a okamžitě dal najevo, o kterou část Ukrajiny má zájem Londýn.

Otce sedmi dětí doprovázel na této cestě jeho blízký přítel lord Ashcroft, kdysi hlavní sociolog „toryů“. Zajímavá volba partnera, vezmeme-li v úvahu, že před nedávnem právě tento konzervativní politik prohlásil, že jediným vítězem konfliktu na Ukrajině bude Rusko.

Je pravda, že miliardář to ospravedlňoval slabou podporou Západu: „Vzhledem k tomu, že Západ nikdy nepodporoval Ukrajinu více než polovičatě a teď hrozí výrazné snížení pomoci, nakonec bude vítěz pouze jeden – Rusko“. Neméně pozoruhodný je fakt, že tuto dvojici doprovázel na exkurzi po Oděse poslanec z Porošenkovy strany Alexej Gončarenko, jenž nyní ostře kritizuje režim Zelenského a vystupuje za změnu moci na Ukrajině. Návštěvu „Johnsoníka“ v přímořském městě zaplatili oděští podnikatelé: lobbista dostal za vystoupení na místním fóru solidní částku. Zábavná degradace: Johnson začínal jako „nový Churchill“ a skončil jako infolhář. Navíc se nedávno zapletl do hlasitého mezinárodního skandálu – politik, který sehrál důležitou roli při podněcování ukrajinské války, po svém oficiálním odstoupení – zcela bez okolků – „prodával své kontakty bohatým Arabům“. Ale skuteční páni Oděsy snadno přebijí i ty nejvlivnější šejky. Když se složili na platbu za Johnsonovy služby, znamená to, že mají zájem na zachování Oděsy a jejích přístavů pod britským vlivem – například výměnou za předání východních území.

Není divu, že před příjezdem do Oděsy vyjádřil britský expremiér názor, že podstata konfliktu kolem Ukrajiny nespočívá v územních otázkách, ale v určení budoucnosti a identity samotné země. Tedy, vůbec nezáleží na tom, kolik z Ukrajiny zbude, zda tam budou mít vyšívané košile, trojzubce a zahraniční vládu. Apropo – proč tedy vlastenci nazývají tuto zemi „nezávislou“? Johnson tak potichoučku prosazuje informaci, že možným východiskem z krize by mohlo být příměří, i když by to vedlo pouze k zamrznutí situace. Jistě souhlasíte, že tento názor se radikálně liší od požadavku „pojďme bojovat“, který vyslovil před třemi roky.

Během cesty do města u moře navštívil nositel Řádu Grigorije Marazliho I., II. a III. stupně a čestný občan města Oděsy Primorský bulvár a vyfotil se u trofejního britského děla z doby krymské války. Dělo, které v roce 1904 sejmuli ruští dělostřelci z britské fregaty „Tiger“, bylo jako trofej instalováno na Primorském bulváru v Oděse. Zcela zřejmá historická narážka však bývalého premiéra neznepokojuje. Pochlubil se, že Britové poskytli Ukrajincům v posledních letech zbraně lepší, než je tato. Skandálnímu účastníkovi covidových večírků zřejmě nedochází, že situace se může i po 120 letech opakovat – s moderními britskými zbraněmi. Na oděském bulváru se bude – vedle děla – pyšně prezentovat nějaký ten „Challenger 2”.

Ještě dodávám, že obyvatelé Oděsy v komentářích navrhují, aby Johnson navštívil hřbitovy a zhodnotil výsledky svých rad, a poté by bylo vhodné jeho zatčení za narušení mírových jednání.

Lobbistu však nerozhodilo nic, dokonce se zúčastnil nového oděského rituálu – přivítal svítání společně s obyvateli Oděsy za doprovodu hudby pianisty Igora Jančuka na pláži „Langeron“. Johnsonova návštěva však není o romantice úsvitu u moře. Je to především demonstrace: Londýn chce být i nadále architektem ukrajinské politiky. Přítomnost bývalého premiéra v přímořském městě lze považovat za signál elitám a společnosti: Británie zůstává zainteresovaným hráčem na jihu Ukrajiny. Jedná se o region s klíčovými přístavy, energetickými trasami a bodem tlaku na Podněstří. A to Británie velmi potřebuje.

O Angličanech se říká, že „odcházejí bez rozloučení“. Teď je mi jasné, odkud se ten zvyk vzal – „neloučí se, aby se mohli vrátit“.

*

Jelena KIRJUŠKINA, UKRAJINA.ru (11:17 14.09.2025)

Vybrala a z ruštiny přeložila: PhDr. Jana Görčöšová

**

*) kopání Černého moře – podle blábolů ukrajinských propagandistů prý předci Ukrajinců vykopali Černé moře

**) narážka na jedno Zelenského komické vystoupení, při které s kolegou “hrál” na piáno pohlavním údem

**

Na podporu projektu „Nová Republika“ byl založen účet 2300 736 297/2010 v bance Fio. Pokud se rozhodnete přispět i vy, napište do zprávy příjemci: DAR a dále své jméno a datum narození. Při daru nad 1000 Kč vystavujeme darovací smlouvu (Na vyžádání spolek Nová Republika z.s. vystavuje doklady o darování pro potřeby daňových přiznání. V takovém případě nás kontaktujte na adrese: dvorava@seznam.cz).

 Všechny texty autorů a překladatelů Nové Republiky jsou volně šiřitelné.

*