Rostislav Iščenko: Evropa a Jižní Korea zaplatí za to, aby USA mohly pokračovat v boji s Čínou

Tuto myšlenku rozebral v rozhovoru pro vydání Ukraina.ru komentátor „Rossijisegodňja“ Rostislav Iščenko.

– Rostislave Vladimiroviči, po summitu ŠOS* v Číně začíná člověk nechtěně srovnávat západní a nezápadní instituce. V předvečer 80. výročí OSN bych rád probral, zda je třeba tuto organizaci restartovat či přeformátovat vzhledem k její neefektivnosti?

– Ani NATO už nelze nazvat ryze západní organizací, protože jejím členem je Turecko. Turecko lze jen stěží nazvat západní zemí z jakéhokoli hlediska. Všechny organizace jsou formovány přibližně podle stejného principu. I když se podíváte na vojenské závazky v rámci NATO nebo v rámci ODKB**, jsou přibližně stejné. Můžeme pomáhat, nemusíme pomáhat, ale požádat můžete.

Když se vytvářela EAEU***, Putin řekl, že ji budujemes perspektivou sjednocení těchto zemí i s ohledem na chyby Evropské unie, protože tehdy dominovala myšlenka více Evropy od Atlantiku po Tichý oceán. Nyní je nahrazena myšlenkou velké Eurasie. Otázka účinnosti mezinárodních organizací závisí na ochotě jejich členů spolupracovat mezi sebou.

Například řada členů SNS**** nechtěla spolupracovat a tak se tato organizace stala souborem bilaterálních dohod. Kdysi byla SNS považována za prvek reintegrace v postsovětském prostoru, jevila se jako možnost k obnovení SSSR v nové podobě. To znamená, že zpočátku se uvažovalo o variantě konfederace, ale nevyšlo to, protože část účastníků to nechtěla.

S OSN je to na chlup stejné. Izrael, který nedodržuje rezoluce OSN, by se dal umravnit pouhým lusknutím prstů. Jenom by se muselo v Radě bezpečnosti hlasovat pro mezinárodní intervenci v Izraeli nebo pro jeho blokádu. Ale členské země OSN nechtějí mezi sebou spolupracovat, mezi nimi je více rozporů, než toho, co je spojuje.

Když nebudete mít chuť spolupracovat, organizace sama o sobě nic nevytvoří. Můžete uzavřít sňatek v kostele nebo na matričním úřadě, ale pokud nechcete společně žít, tak to prostě nepůjde. OSN byla vytvořena jako stabilizační prvek po druhé světové válce. Stejně jako Liga národů po první světové válce. Obě se ukázaly jako zcela bezmocné.

Narazily na to, že členské státy začaly bojovatmezi sebou. Čína a Sovětský svaz podporovaly Severní Koreu, která formálně válčila s jednotkami OSN, jež přistály v roce 1950 v Pusanu. To znamená, že již tehdy bylo jasné, že mechanismy, které tato organizace zavedla pro stabilizaci situace ve světě, nefungují.

Ale když Sovětský svaz a Spojené státy vystupovaly jednotně, nebyla vlastně ani potřeba. Když Velká Británie, Francie a Izrael (z toho dva stálí členové Rady bezpečnosti) zahájily agresi proti Egyptu v souvislosti s blokádou Suezského průplavu (1956), SSSR a USA požadovaly okamžité stažení vojsk. Domnívaly se, a zcela oprávněně, že jejich pozice na Blízkém východě se posílí, pokud odtud vyženou Francouze a Brity. Sovětský svaz při tom prohlásil, že je připraven použít proti agresorům vojenskou sílu, včetně jaderných zbraní. Spojené státy mlčely, ačkoli Británie a Francie jsou členy NATO. To znamená, že mechanismus zpočátku fungoval pouze tam, kde jste chtěli, aby fungoval.

Pět stálých členů, pět velmocí, které zvítězily ve válce, vytvořilo tuto organizaci za účelem urovnání vlastních sporů. S tímto úkolem se OSN jakž takž vyrovnala. Přinejmenším alespoň nezačala třetí světová válka.

OSN se však nestala světovou vládou, protože to v současné době ani není možné. Koordinace mezi státy nedosáhla takové úrovně, aby upřednostnily společné zájmy před svými – egoistickými. Kdy totiž může vzniknout společná vláda? Tehdy, když jsou regiony jedné země nebo několika zemí natolik ekonomicky propojeny, že potřebují společný systém řízení. Aby mohly efektivněji spolupracovat, vytvoří zpočátku nadnárodní strukturu, která se pak může stát kvazi-státním orgánem. Pro světovou vládu však zjevně ještě nenastal čas.

– Co bylo příčinou nepokojů v Nepálu?

– V Nepálu to není první převrat. Nedávno to ještě bylo království, a pak tam vznikl kvazi-maoistický režim. Je těžké nazývat ho pročínským, protože Čína se změnila. Nikdo nikdy nevěnoval Nepálu nějakou zvláštní pozornost.

V tak tradiční společnosti, jakou je Nepál, se Majdan musí připravovat roky, ne-li desetiletí. Nelze tam vyslat nějakou sorosovskou organizaci. Nejen, že by se od všech ostatních výrazně lišila, ale neměla by ani situaci na místě pod kontrolou.

Jedna věc je pracovat v postsovětské zemi, byť asijské, druhá v Nepálu, který se téměř tisíc let nezměnil. Nepál je chudá země horských pastevců, kteří nemají čas na internet a srdcervoucí výlevy na sociálních sítích.

Máme informace, že premiér země oznámil možné přistoupení k ŠOS?

– Pouhé přání k tomu nestačí, je třeba, aby ho chtěli přijmout. Nepál byl v ŠOS pozorovatelem, jeho status se prozatím nezměnil. Jeho přistoupení k ŠOS by nijak neovlivnilo postoj Američanů, Evropanů ani nikoho jiného, kdo by mohl organizovat převraty. Jedná se spíše o indočínský problém vztahů mezi Dillí a Pekingem. I když se pod tlakem Spojených států země sblížily, jejich rozpory přetrvávají. Jedná se o otázku hranic, vlivu v Himalájích a Tibetu. Nepál, který leží na hranici mezi Indií a Čínou, může znepokojovat jak jedny, tak druhé. Proto mohou být omezení jeho přijetí do ŠOS důsledkem dohody mezi Dillí a Pekingem.

– Nejméně 300 jihokorejských inženýrů bylo zadrženo v továrně Hyundai na výrobu akumulátorů ve státě Georgia v USA. Všichni tito lidé budou deportováni. V Jižní Koreji se zvedla vlna protiválečných protestů. Předtím Trump konstatoval, že USA ztratily Rusko a Indii ve prospěch Číny. Myslíte si, že Trump přehodnotí strategii USA v jihovýchodní Asii?

– Trumpova strategie je do značné míry vynucená. USA ztratily prostředky k řešení této otázky formou částečného podplácení. Tak postupovaly v případě Evropy v roce 1945, kdy ji koupily na počkání.

Stejně tak postupovaly v jihovýchodní Asii. Korea, Thajsko a další asijští tygři předváděly v té době zázraky ekonomického růstu právě díky přímé a nepřímé podpoře Spojených států. Jednalo se o přístup na trhy, přímé investice do jejich ekonomik a vojenskou pomoc, protože celý rozpočet Jižní Koreje by bez vojenské podpory Spojených států šel na konfrontaci s KLDR.

Ale teď už nemají peníze na to, aby si všechny kupovaly. Trumpovo prohlášení, že nyní musí platit spojenci, zůstalo v platnosti a platí již od roku 2016. Evropa dostala za úkol platit za Ukrajinu. Japonsko je dojené podle finančního plánu, Jižní Korea platí sama za sebe. Tím spíš, že projevila vůči USA nevděk: dosud nevstoupila do protíčínského bloku (USA, Filipíny, Japonsko, Tchaj-wan).

USA musí méně utrácet a více akumulovat zdroje. Trump počítá s tím, že díky úsporám zmírní přechodné období a pak se – snad – vydá americká ekonomika na novou cestu růstu.

S tím souvisí i naše „volná ruka“ na Ukrajině. Trump se již osm měsíců do tohoto procesu nevměšuje, což nesouvisí s tím, že by to USA bylo jedno, ani s tím, že by se Trump stal přítelem Ruska. Souvisí to s tím, že Trump považuje Asii za prioritní region (mimochodem, zcela oprávněně, i my ji považujeme za prioritní, protože Evropa zchudla).  A tak si říká, že ať si zchudlá Evropa svazuje Rusku ruce. USA se budou mezitím zabývat čínským směrem.

Spojené státy však nejsou z gumy a nemohou vyčlenit neomezené množství zdrojů na všechny směry. Stejně tak ani Rusko nemůže vyčlenit neomezené množství zdrojů na všechny směry. To, co půjde na evropský směr, nepůjde na asijský. USA nyní zcela bez sentimentu požírají Evropu, aby si prodloužily možnost životaschopné existence. Jejich nepřítel disponuje obrovskými zdroji. ŠOS a BRICS představují 42 % populace a více než polovinu ekonomiky planety. Je pro ně výhodné, že se nejedná o jeden stát, ale o několik, a počítají s tím, že mezi ně budou vrážet klíny. To však vyžaduje čas a zdroje na přežití.

Západní Evropa nyní platí svou existencí za to, aby USA mohly pokračovat v boji. Ani vůči Jižní Koreji nebudou USA projevovat žádné sentimenty. Kam by se mohla podít? Připojí se k Severní Koreji? To jsou opravdu dva velmi odlišné systémy.

Navzdory tomu, že Kim Čong-un provádí reformu ekonomického systému, je to stále země totální kontroly. Spojené státy se nemají čeho obávat. Jihokorejci se bojí Čonga víc než jakýchkoli represí ze strany USA.

***

*ŠOS – Šanghajská organizace pro spolupráci – je regionální mezivládní organizace, jež se profiluje do neutrální polohy. Není to ani vojenská aliance /jako NATO/, ani otevřené bezpečnostní fórum /jako ASEAN/. Hlavní cíle: posílení stability a bezpečnosti v širším prostoru, boj proti terorismu, separatismu, extrémismu a proti obchodu s drogami, hospodářská spolupráce, partnerství v oblasti energetické, vědecké a kulturní.

**Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB), také „Taškentský pakt“ nebo „Taškentská smlouva“ je regionální mezinárodní organizace v oblasti kolektivní bezpečnosti. Patří do ní několik postsovětských států. Cíle: „posílení míru, mezinárodní a regionální bezpečnosti a stability, kolektivní ochrana nezávislosti, územní celistvosti a suverenity členských států, přičemž členské státy upřednostňují dosažení těchto cílů politickými prostředky“.

***Eurasijská ekonomická unie /zkratka EAEU/ je ekonomická unie sdružující Arménii, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán a Ruskou federaci.

**** Společenství nezávislých států /SNS/ je regionální mezivládní organizace ve východní Evropě a Asii. Byla založena po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 a zahrnuje 9 z jeho 15 bývalých svazových republik. Sídlem organizace je Minsk.

*

Rostislav Iščenko – Alexandr PORUNOV – Denis RUDOMJOTOV, UKRAJINA.ru (06:20 15.09.2025)

Vybrala a z ruštiny přeložila: PhDr. Jana Görčöšová.

**

Ne každý si v dnešní době může dovolit platit za média, proto náš obsah nezamykáme. Pokud Vám to Vaše možnosti dovolují, existují dobré důvody, proč podpořit redakci Nové Republiky již dnes:

1. nestojí za námi peníze žádného oligarchy, bohatého jednotlivce, politické strany nebo instituce, které by nám říkaly, co máme psát;

2. obsah nezamykáme jako většina názorotvorných médií v Česku;

3. již 11 let vám nabízíme jiný pohled na dění doma, i ve světě, než takzvaná „média hlavního proudu“.

Číslo účtu pro finanční dary je: 2300 736 297/2010

Pokud se rozhodnete přispět i vy, napište do zprávy příjemci: DAR a dále své jméno a datum narození. Při daru nad 1000 Kč vystavujeme darovací smlouvu (Na vyžádání spolek Nová Republika z.s. vystavuje doklady o darování pro potřeby daňových přiznání. V takovém případě nás kontaktujte na adrese: dvorava@seznam.cz).

Vážíme si vaší podpory a děkujeme.

*