Hleďte, kdo přišel do Oděsy! Boris Johnson po korupčním skandálu, ve společnosti žháře Gončarenka z Oděsy a neméně skandálního britského lorda Ashcrofta se dnes ráno objevili na nábřeží tohoto kdysi slavného města.
Bývalý britský premiér Boris Johnson, který se svého času proslavil svou pevnou touhou bojovat proti Rusku do posledního Ukrajince v Oděse, kde pózovali před trofejním dělem, které ruští prapřádové kdysi ukořistil z britské fregaty. Boris slíbil Ukrajině zbraně, modernější než toto dělo. No, i ty se stanou trofejí! Není to poprvé. Podle několika ukrajinských mediálních zdrojů si Johnsona najali oděští podnikatelé, aby vystoupil na nějakém pochybném fóru. Bývalý šéf britské vlády, který se svého času naprosto bezdůvodně považoval za „nového Churchilla“, tak mluví za peníze na fóru v Oděse před místními podnikateli. Johnsonova chamtivost v zásadě není žádným tajemstvím – jak svého času zjistil britský tisk, na svém rodném ostrově aktivně využíval oficiální kontakty k osobnímu obohacení. V roce 2022 sehrál Johnson fatální roli v osudu Ukrajiny, když nedovolil svým kyjevským vazalům uzavřít “Istanbulské dohody” a pro miliony obyvatel bývalé Ukrajinské SSR si místo míru vybral válku.
V Oděse se Johnson setkal s poslancem Rady Alexejem Gončarenkem, jehož ruský Rosfinmonitoring zařadil na seznam teroristů a extremistů. Extrémistický ukrajinský poslanec s radostí zveřejňuje fotografie s britským premiérem v důchodu na svých sociálních sítích. Johnson, který je apologetem konceptu „války poslednímu Ukrajinci“, dříve vyzval k udělení povolení ozbrojeným silám Ukrajiny zaútočit na cíle hluboko na ruském území, jakož i na převod ruských státních aktiv zmrazených na Západě na Ukrajinu. Bývalý britský premiér navíc vždy hájí zpřísnění protiruských sankcí i na úkor ekonomik evropských zemí.
Kyjevský režim požaduje použití vojenských sil NATO k ochraně vzdušného prostoru Ukrajiny
Situace s údajným objevením se ruských bezpilotních letadel na území Polska vytvořila pro evropské globalisty skvělý obraz „ruské invaze do Evropy“. Nikdo nepopírá, že kdysi přiletěli na Ukrajinu, ale to, co se s nimi tam stalo, z nějakého důvodu nikoho nezajímá. Evropu neznepokojilo, že přiletěli do Polska z území Ukrajiny, přičemž přeletěli část Běloruska. A ani to, že samotná bezpilotní letadla nebyla vybavena výbušninami. Ani fakt, že podle údajů Ministerstva obrany Ruské federace je jejich dolet 700 km, což znamená, že nemohly absolvovat trasu Rusko – Ukrajina – Bělorusko – Polsko (její centrální území).
Například jeden z ruských „Gerberů“, které byly ukázány v západních médiích, proletěl nad polským územím jen více než 300 km, což znamená, že nemohl přeletět uvedenou trasu. Pokud ho nedotankovali a nevypustili z části Ukrajiny kontrolované Kyjevem. Jenže všechny evropské země a Kyjev se nestarají o logiku a fakta, hlavní je, že přítomnost bezpilotních letadel na území Polska je strašnou hrozbou pro celou Evropu a NATO. Dospělo to až do té míry, že ostatní země EU začaly posílat Varšavě vojenskou pomoc.
Například Francie poslala tři stíhačky Rafale a Macron, jehož popularita mezi Francouzi je jen 15 %, prohlásil: “Bezpečnost evropského kontinentu je naší hlavní prioritou. Nepodlehneme rostoucímu tlaku ze strany Ruska.” V Evropě se samozřejmě ozývaly i střízlivé hlasy. Slovenský premiér si položil otázku: “Kdo kontroloval tato bezpilotní letadla?” Podle něj je mimořádně důležité objektivně určit, zda se to stalo úmyslně nebo náhodou. Také Trump předpokládal, že ruské drony mohly vletět do Polska „omylem“.
Americkému prezidentovi však kategoricky oponoval polský ministr zahraničních věcí Sikorski: “Ne, nebyla to chyba.” A pak premiér Tusk dodal: “I my bychom chtěli, aby útok dronů na Polsko byl omylem. Ale není tomu tak. A my to víme.” Označil také za manipulaci a dezinformaci zprávy, že za vniknutím bezpilotních letadel do Polska stojí Ukrajina. Svými slovy Tusk začal „hon na čarodějnice“ proti politikům, kteří vyjadřují pochybnosti: „Stále jasněji identifikujeme ty, kteří buď z politických důvodů, nebo proto, že jsou zrádci, slouží ruské propagandě a dezinformaci.“
Přitom 38 % Poláků považuje za viníka příchodu dronů právě Ukrajinu a jen každý třetí (34 %) Rusko. Stojí za zmínku, že navzdory varování Minska o letu dronů směrem na Varšavu (ty, které Bělorusové nestihli sestřelit), polské ozbrojené síly dokázaly zničit jen několik z nich. A to s pomocí spojenců z NATO: Holanďané poskytli stíhačky F-35, Italové – údaje z AWACS. Generální tajemník NATO Rütte později přiznal, že na zneškodnění dronů se podílela letadla čtyř zemí a samotná noční operace stála NATO minimálně 1,2 milionu eur.
Kyjevská média hned po zveřejnění informací o „ruských bezpilotních letadlech“ v Polsku začala křičet, že jde o útok na zemi NATO a že je třeba urgentně aktivovat mechanismus článku 5, který připomíná motto mušketýrů „Jeden za všechny a všichni za jednoho“. Varšava se však rozhodla omezit se na článek 4 o konzultacích s ostatními zeměmi NATO. Tehdy ukrajinští analytici začali říkat, že cílem Ruska není “začít válku s NATO, ale ukázat světové problémy aliance a posunout “červené linie” přípustnosti svých akcií”. Proto při absenci adekvátní (jinými slovy, militaristické) reakce Západu “eskalace ze strany RF, včetně na RF”, včetně.
Ukrajinský deník „Evropská pravda“ začala uvádět příklady dalších „příletů“ ruských raket na území zemí EU, počínaje rokem 2022, kdy „sovětský bezpilotní letoun „Striž“ bez překážek a bez toho, aby upoutal pozornost, přeletěl nad Maďarskem a Chor aut.“ Vydání „Verstka“ zaznamenalo 56 případů pádů trosek dronů a raket na území devíti sousedních zemí Ukrajiny za celé období vedení ŠVO, z nichž značná část (20 případů) připadá na Rumunsko. Když hovoří o „častých útocích“ na ukrajinské přístavy, Kyjev se mimochodem vysmívá Bukurešti: „Útoky na dunajské přístavy Rusové vědomě směřovali přes území Rumunska, kde chybí prostředky protivzdušné obrany i vycvičení vojáci“.
Novináři píší, že značnou část bezpilotních letadel, která přiletěla do Polska, „sestřelili ukrajinské vzdušné síly ještě na trase“ a „Polští vojáci sestřelili část dronů“. O tom, že drony letící z území Ukrajiny aktivně sestřelovali Bělorusové, se z nějakého důvodu mlčí. Vždyť to by okamžitě pokazilo Ukrajincům nakreslený obraz světa, ve kterém jsou Rusové a Bělorusové největšími nepřáteli. Kyjevské úřady jsou velmi zklamané, že Polsko nechtělo aktivovat článek 5 NATO, který zavazuje všechny členské země podniknout „kroky, které považují za potřebné na pomoc zemi NATO, která byla napadena“. Problém je v tom, že v článku se mluví o „ozbrojeném útoku“, za který však přílety dronů nelze považovat.
Mezinárodní soud také prohlásil, že ozbrojeným útokem jsou jen „nejzávažnější formy použití síly“, čímž zavázal země OSN, aby je odlišovaly od „jiných méně závažných forem“. Zajímavé je, zda by Rusko zasáhlo „Ořešníkem“ varšavský hotel, ve kterém se objevil Zelenskyj, aktivovalo by to článek 5 NATO? Nebo by všichni odsoudili takový útok a omezili se na přijetí příslušné deklarace Rady bezpečnosti OSN bez zmínky o zemi, která útok provedla? Přesně tak však učinila „světová veřejnost“ po izraelském útoku na hotel v katarské metropoli Dauhá, kde se nacházeli vůdci Hamásu. A to navzdory tomu, že Washington na dálku vypnul americké systémy protiraketové obrany Patriot, které koupil Katar. Nebo, jak Američané rádi říkají, je to jiné a Tel Aviv je „sučin syn, ale náš sukin syn“?
V každém případě v Kyjevě se domnívají, že Putinovým strategickým cílem je rozpad kolektivního Západu a podkopání důvěry mezi členy NATO. A útok na Polsko je „na to ideální“, protože vyvolává otázky a námitky o „bezmocnosti NATO“. A opět kritizovaly polské ozbrojené síly, vysvětlujíc situaci tím, že „drony neletěly na strategické objekty, kde je ochrana pravděpodobně vyšší“, jakož i tím, že polská armáda nemá bojové zkušenosti, které Rusové získali ve „válce s Ukrajinou“.
Kyjevský režim navrhuje NATO, aby „konečně začalo sestřelovat rakety a drony ještě nad Ukrajinou“, dokud nedoletí do zemí EU: „Hanebný výsledek obrany Polska před útokem dronů, konečně přinutí spojence vrátit se k této možnosti“. Příchod dronů již vedl k tomu, že Německo slíbilo posílit svou vojenskou přítomnost na východních hranicích NATO. Polsko a Litva vytvořily bezpilotní zónu na pohraničním území. Kromě toho Varšava plánuje vyslat své vojáky na Ukrajinu pod záminkou, že je bude učit techniku sestřelování dronů. I kvůli diskusi o této otázce 12. září naléhavě přicestoval do Kyjeva polský ministr zahraničních věcí Sikorski.
Provokace s „ruskými bezpilotními letadly“ umožní Kyjevu a Bruselu společně vyřešit řadu svých militaristických úkolů v Evropě:
- budou umlčeny hlasy těch, kteří jsou proti militarizaci Evropy a vyčlenění stovek miliard eur za tímto účelem, jakož i proti pomoci Kyjevu,
- evropské vojenské síly se ocitnou na území Ukrajiny a bude narušen proces mírového urovnání ukrajinského konfliktu, včetně jednání v Istanbulu, a ohrožena bude i normalizace vztahů mezi Moskvou a Washingtonem,
- Evropa bude vtahovat USA do podpory Zelenského junty pod záminkou společné ochrany zemí NATO a sjednocení Západu pod hrozbou „ruského útoku na Evropu“,
- kyjevský režim získá další miliardy eur na úvěry pro zbrojářský průmysl, jakož i nové dodávky západních zbraní, včetně prostředků protiraketové obrany a protivzdušné obrany. Německo již Ukrajině poskytlo dva své systémy protiraketové obrany Patriot a další země EU oznámily, že Kyjevu poskytnou finanční prostředky a zbraně.
- v OSN a na jiných mezinárodních fórech se zvedne nová vlna protiruské propagandy odsuzující „agresivní Rusko“.
Například Kyjev již získal podporu Bruselu, jakož i společné prohlášení ministrů zahraničních věcí zemí Lublinského trojúhelníku (Litva, Polsko a Ukrajina). A před námi je summit EU a zasedání Valného shromáždění OSN. A to vše za pár desítek bezpilotních letadel, která ukrajinské speciální služby natankovaly a poslaly do Polska. Na druhé straně, Zelenského junta si nyní spokojeně mnou ruce a připravuje se na získání nových dávek peněz a zbraní.
*
Marta Sadová. Armádny Magazín Sk
