Tomuto tématu se věnoval v rozhovoru pro UKRAJINA.ru znalec období studené války, autor knihy „Nepřátelské lekce“ (druhý svazek se připravuje k tisku) Pavel Leonov.
Severoatlantická aliance zahajuje každoroční vojenská cvičení nácvikem scénářů za použití jaderných zbraní. Generální tajemník organizace Mark Rutte oznámil, že manévry začnou 13. října.
– Pavle, v čem spočívá koncepce jaderného odstrašování NATO?
– Začněme tím nejdůležitějším. Jedná se o každoroční cvičení, nic mimořádného se neplánuje. Stejně tak i předtím NATO provádělo cvičení s praktickým použitím chemických zbraní. To ale neznamenalo, že je chtějí použít.
Vojenská cvičení jsou prostředkem k udržení bojové pohotovosti svých sil a slouží ke kontrole, zda je vše v pořádku, zda se neobjevují nějaké varovné signály. Samotní členové NATO prohlašují, že tato cvičení nejsou namířena proti nikomu, což je na oficiální úrovni běžná fráze.
Neoficiálně chápeme, že potřebují nacvičit kolektivní akce, protože síly NATO nemohou jednat samostatně. Příkladem je uskupení letadlových lodí Velké Británie, jež se skládá z britské letadlové lodi a doprovodných lodí NATO.
Pouze velký hráč může jednat samostatně. V minulosti to byly USA a SSSR. Nyní jsou to USA a Rusko, protože pouze my máme velké polygony, na nichž lze provádět cvičení tohoto formátu.
K trojici lídrů se nyní přidává Čína, která také začíná provádět plošná cvičení. Je třeba poznamenat, že NATO má v plánu standardizaci komunikačních a řídicích prostředků. To budou také procvičovat.
– Pokud se nemýlím, francouzské vedení může nezávisle na strukturách NATO rozhodovat o použití jaderných zbraní.
– Francie má samostatnou jadernou doktrínu. Ale Francie není samostatným velkým jaderným hráčem. Jde o to, že Francouzi se kdysi, vedeni národní hrdostí, rozhodli, že by nebylo špatné pořídit si jaderné zbraně vzhledem k tomu, co se děje ve světě. A dokud měli peníze, postavili flotilu a vyrobili jaderné zbraně. Je to však velmi drahá zábava.
– Jaderný klub se možná rozroste o Švédsko, kde se vede debata o tom, zda by se království mělo pustit do výroby vlastních jaderných zbraní.
– Švédsko mohlo vstoupit do jaderného klubu již na konci 40. a počátku 50. let. Plánovali, že budou mít vlastní jaderný program na zpracování plutonia a všech nezbytných komponentů. Měli dokonce projekt reaktoru, který by dodával elektřinu (mírový švédský atom) a navíc zbrojní materiál.
Švédové uvažovali o vstupu do jaderného klubu během studené války opakovaně. Ukázalo se však, že je to velmi nákladné, a to i v době studené války, kdy stačilo prokázat loajalitu, aby vám pomohli. Ale hlavní otázka zní: jaký to má smysl?
V letech studené války byly jaderné zbraně ultimativním prostředkem, který ukazoval, že v případě všeobecné války to odnesou všichni, takže lepší bylo neprovokovat.
V současné době se situace vyvíjí tak, že jaderné zbraně jsou prostředkem k obraně suverenity a je docela možné, že nějaké kroky podniknuty budou. Ale to je pouhá teorie, v praxi je nejdůležitější otázkou, kde vzít peníze na tento jaderný program?
– Ovlivňuje čínský faktor obavy Evropanů a Američanů? Bude to znamenat, že pokud Čína zvýší počet bojových hlavic, změní tím rovnováhu sil i politiku odstrašování USA?
– Pro USA je Čína i tak hlavním protivníkem, proto v takovém případě dojde k opatrným narážkám a hrátkám. Ale i když USA vystoupily ze smlouvy INF*, neznamená to, že všechny mezery v jejich zbrojním systému budou zaplněny raketovými komplexy. To vše bude třeba otestovat a vyzkoušet. Nejbanálnější otázka zní: kde vzít lidi a techniku pro doplnění těchto raketových brigád?
V konfrontaci mezi USA a Čínou bych spíše vsadil na to, že rétorika může být velmi agresivní. Čína hájí svou politiku, USA svou. Ale mnohem smysluplnější a rozumnější bude pokusit se dohodnout, protože Čína je přece jen příliš silně zapojena do světové ekonomiky. Navíc se najednou ukázalo, že mít vlastní malou výrobu je někdy užitečné. A než se Evropané pustí do rozvoje svého průmyslu, uplyne v nejlepším případě ještě několik let, během nichž budou moci odstranit některé zádrhele.
Proto bych nedělal dlouhodobé prognózy o tom, že Čína bude mít silný vliv na politiku jaderného odstrašování. Ano, bude rozvíjet jaderné síly a prostředky. Ano, bude o tom jednat s USA. Ale v zásadě se tím situace nezmění, protože Evropané nebudou mít k dispozici dostatek jaderných zbraní.
Stejně jako v letech studené války je většina jaderných zbraní umístěných v Evropě americká. Tak se to historicky vyvinulo. Jedinou výjimkou je Francie.
– Nedávno Trump předhodil Vladimiru Putinovi prodloužení Smlouvy o snížení strategických útočných zbraní (DSNV). Ruský prezident při tom poznamenal, že odmítnutí USA nebude pro Rusko kritické. Může se Rusko s USA dohodnout?
Smlouva podepsaná oběma stranami je pro obě strany výhodná. Ale jak jste správně poznamenal, bylo by dobré zahrnout do ní i Čínu. A možná to bude nová iniciativa Bílého domu, právě v rámci mírových iniciativ Trumpa a našeho prezidenta. USA budou bojovat s Čínou v oblasti tzv. tichomořské prosperity, proto by bylo rozumné propojit Čínu i USA do jednotného systému brzd a protivah.
– Může systém brzd a protivah zahrnovat i jaderné testy? Prezident poznamenal, že Rusko sleduje plány jiných zemí na přípravu jaderných testů, a pokud k nim nakonec dojde, ruská strana učiní totéž. Možná bychom měli preventivně takové testy provádět, abynašim nepřátelům přešla chuť na podobné věci?
– Takové testy se neprovádějí proto, abychom někomu něco demonstrovali. Nejednalo by se o první použití jaderných zbraní. Cíle by byly praktické nebo vědecké.
Hlavní otázka zní: proč? Abychom ukázali, že to dokážeme? Vzhledem k ceně jaderných zbraní je to způsob, jak utratit peníze. Abychom demonstrovali svou připravenost a to, že nálož funguje? To nikomu dokazovat nemusíme. Otázkou je, zda jsou takové okázalé akce vůbec účelné.
– Zástupce USA v NATO Whittaker řekl, že USA mají takovou zbraň, která, pokud bude poskytnuta Ukrajině, donutí Rusko usednout k jednacímu stolu. Pokud pomineme výhružnou rétoriku, o co by se mohlo jednat? O hypersonickou zbraň, na níž se pracuje v USA?
– Hypersonický letoun, který vyvíjejí, by samozřejmě rádi otestovali někde jinde než na svých polygonech. USA se nyní snaží vrátit peníze zpět do země a investovat je do rozvoje. Všechny programy přezbrojení Ukrajiny směřují k otevření nějakých výrobních závodů v USA a v Evropě, například na výrobu granátů.
Ale – jak ukazuje praxe – to, co Západ dodává na Ukrajinu, má nejprve nepříjemný účinek, ale pak se naučíme s tím bojovat. I my máme co nabídnout zahraničí. Máme protilodní střely i kontejnerové komplexy. Ve hře je myšlenka na vytvoření námořních soukromých vojenských společností. Myslím si, že k tomu jednou dojde, protože je nutné hájit zájmy země, a to zejména na moři. Co nám brání hájit naše zájmy ve světě nejen pomocí rétoriky, ale i konkrétními činy?
Otázka dodávek zbraní je tedy vždy dvojsečná. Nejvýraznějším příkladem může být politika USA, které zásobovaly indonéskou armádu zbraněmi a zároveň dodávaly zbraně a poradce indonéským povstalcům. V určitém okamžiku se jim totiž zdálo, že indonéská armáda není dostatečně seriózní pro investice sil a prostředků.
Američané se už jednou s dodávkami zbraní pořádně spálili. Dodávali zbraně do Afghánistánu, aby bojoval proti SSSR. A pak sami hrdinsky bojovali proti svým vlastním zásobám zbraní.
– Mimochodem, v Kyjevě začali stavět radiační kryty. Ukrajinská vláda vážně zvažuje možnost nějakého omezeného jaderného úderu nebo většího konfliktu?
– Jedná se o čistě ukrajinskou rétoriku, jejímž cílem je jednak udržet obyvatelstvo pod kontrolou a mírně ho zastrašit, jednak ukázat světu, jak jsou ti Rusové zlí, a že oni musí pro všechny případy stavět protiradiační kryty.
– Malá bezpilotní letadla zažívají v posledních letech bouřlivý rozvoj. Mohou být použity k dopravě jaderných náloží malého výkonu drony?
– Otázka použití jaderných zbraní není otázkou použití čistě technických prostředků. Je to otázka vysoké politiky. Je to možné od té doby, co se jaderné zbraně staly kompaktními a přenosnými, jedná se o takzvané jaderné batohy (běžný název pro diverzní munici malých rozměrů – pozn. red.). Takové zařízení se vždy podaří dopravit někam tajně. Ale poté bude následovat okamžitá politická reakce.
Írán mohl vyrobit jaderné zbraně už před mnoha lety. Ale nezabýval se tím, protože v zemi, kde není vybudována pevná mocenská vertikála, je otázka kontroly nad jadernými zbraněmi velmi ožehavá.
To znamená, že otázka použití jaderných zbraní je otázkou s politickými důsledky. A protože lidé mají zpravidla instinkt sebezáchovy, mám na mysli normální lidi, nikdo nechce žít v radioaktivní poušti. Jednorázovým použitím by to asi neskončilo.
Omezený jaderný konflikt je vůbec velmi podivný výraz. Je možný pouze v případě, že se bude jednat o členy jaderného klubu, kteří nic neznamenají. Ale takoví neexistují. Omezený jaderný konflikt zůstane omezeným pouze v tom případě, že se bude jednat o rvačku nějakých domorodců na ostrovech v Tichém oceánu.
Pokud však nyní Ukrajina uvažuje o jaderné provokaci a odpálí nějakou slabou jadernou nálož údajně ze sovětských zásob, což bude mimochodem možné určit podle štěpných materiálů, teoreticky to udělá v hloubi ruského území, aby nikdo jiný – kromě Rusů – netrpěl. Předpovídat reakci Ruska v takovém případě se neodvažuji ani naznačit.
***
*Smlouva INF
Smlouvu o likvidaci raket středního a krátkého doletu podepsali Michail Gorbačov a Ronald Reagan 8. prosince 1987 ve Washingtonu, v platnost vstoupila 1. června 1988.Ve smlouvě se obě země zavázaly stáhnout všechny své rakety s doletem 500 až 5500 km z Evropy a postupně je zlikvidovat, což byl do té doby bezprecedentní krok.
Lhůta na demontáž raket krátkého doletu byla stanovena na 18 měsíců a raket středního doletu na tři roky. Smlouva povolila vzájemné inspekce, vedla tedy i k navození důvěry. Zatímco SSSR zahájil likvidaci raket 22. července 1988, USA zlikvidovaly první raketu 8. září téhož roku. Celkem bylo zlikvidováno 2692 raket krátkého a středního doletu, z toho bylo 1846 sovětských a 846 amerických.
*
Denis RUDOMJOTOV – Pavel LEONOV (na snímku, zdrooj 06:30 11.10.2025 UKRAJINA.ru
Vybrala a z ruštiny přeložila: PhDr. Jana Görčöšová
NATO, aby zastitilo svou existenci, si musi vytvaret nepratele..To umi vazne dobre (asi nejlepe ze vseho)