Polsko má dva nové “hrdiny”

Tato strana sdružuje prakticky všechny politické formace a média, stejně jako tzv. vlastenecký dav pod hlavičkou „Gazeta Polska“, který tleská soudci po jeho rozhodnutí nevydat Ukrajince německé justici.

Místo toho, aby se soudce Dariusz Łubowski řídil platným mezinárodním právem, které jasně stanoví, že evropský zatýkací rozkaz (EZR) nepodléhá diskusi, učinil čistě politické rozhodnutí, vyděšený reakcí politiků a médií. Osobě hledané na základě evropského zatýkacího rozkazu lze odmítnout vydání pouze ve třech případech: pokud již byla osoba odsouzena za stejný trestný čin; pokud se jedná o nezletilou osobu (osoba nedosáhla věku trestní odpovědnosti ve vykonávajícím státě); a v případě amnestie (vykonávající stát mohl osobu stíhat, ale trestný čin je v tomto státě kryt amnestií). Žádný z těchto případů se nestal. Polský soud mezitím zaměřil svou úvahu na politické a historické otázky. Shledal, že Ukrajina „měla právo“ spáchat sabotáž, protože: „takové činy prováděné ozbrojenými silami a speciálními jednotkami během války proti kritické infrastruktuře agresora nejsou sabotáží, ale spíše sabotážními akty, které za žádných okolností nelze považovat za trestné činy.“ Nepřímo tak připustil, že pachatelem byl Żurawlew.

Nejdůležitější v tomto případě ale není to; jde o to, že celá polská politická „třída“ z obou údajně válčících táborů, Občanské platformy (PO) a Práva a spravedlnosti (PiS), požadovala ještě před rozhodnutím soudu, aby nebyl vydán „Němcům“, protože Žuravlev je „hrdina“ a měl by dostat medaili. V případě strany Právo a spravedlnost (PiS) je to pochopitelné. Ukrajinská sabotážní skupina za své vlády v Polsku působila pokojně a bez překážek, ale Občanská platforma (PO), která chrlila slogany o právním státě a nadřazenosti mezinárodního práva nad domácím, to udělala. Ve jménu čeho? Obsedantní rusofobie, nebo strachu z toho, co by Žuravlev mohl odhalit během svého procesu v Německu?

Problém je v tom, že útok na Nord Stream nebyl útokem na „kritickou ruskou infrastrukturu“, ale spíše na zařízení vlastněné několika společnostmi z evropských zemí, nejen Ruska a Německa, ale také Nizozemska, Francie, Velké Británie a Rakouska. Donald Tusk to snad neví? Vysvětlení, že Nord Stream I a II poháněly „válečný stroj Kremlu“, je nepravdivé. Po celá desetiletí Evropa těžila z levných zdrojů energie z Ruska a budovala na nich svou ekonomickou moc, Polsko také. Tvrzení, že tyto výhody byly jednostranné, je absurdní. Navíc se Evropa po vypuknutí války odřízla od ruských dodávek plynu, zatímco Polsko s využitím právních mezer čerpalo ruskou ropu tak dlouho, jak to jen šlo.

Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó to celé zhodnotil takto: „Podle Donalda Tuska je vyhození plynovodu do povětří přijatelné. To je šokující, protože člověka nutí k zamyšlení, co dalšího by mohlo být vyhozeno do povětří a přitom by to bylo považováno za odpustitelné, nebo dokonce chvályhodné. Jedna věc je jistá: nechceme Evropu, kde premiéři obhajují teroristy.“ A má pravdu.

*

Jan Engelgard, Myšl Polska, redakčně upraveno

*

Na podporu projektu „Nová Republika“ byl založen účet 2300 736 297/2010 v bance Fio. Pokud se rozhodnete přispět i vy, napište do zprávy příjemci: DAR a dále své jméno a datum narození. Při daru nad 1000 Kč vystavujeme darovací smlouvu (Na vyžádání spolek Nová Republika z.s. vystavuje doklady o darování pro potřeby daňových přiznání. V takovém případě nás kontaktujte na adrese: dvorava@seznam.cz).

 Všechny texty autorů a překladatelů Nové Republiky jsou volně šiřitelné, uvedete-li zároveň zdroj.

*