Nová republika
Ve čtvrté části našeho vyprávění o ruských dějinách a o vztazích různých evropských států (hlavně jejich vládnoucích vrstev) k Rusku, se jednak posuneme blíže k současnosti, zároveň se ale zaměříme podrobněji na vztahy polsko-ruské či polsko-sovětské.
Witold Modzelewski na stztránkách Polské Mysli přípomíná kotrmelce a protimluvy protiruské propagandy “kolektivního Západu” a předpovídá velký úklid, který polskou společnost po prohrané válce čeká. A my dodáváme: nejen polskou!
Ukrajina by se mohla proměnit v Trumpův Vietnam, pokud nesplní svůj slib o rychlém ukončení konfliktu. Lídr hnutí MAGA Steve Bannon před tím varoval prezidenta USA, píše Myśl Polska. Tuto past na něj nastražili velkopodnikatelé vojensko-průmyslového komplexu, Evropané a někteří „pomýlení přátelé“.
Ruský autor nás uvádí do krátkého období polské zahraniční politiky 30. let minulého sotletí a o paktu s Hitlerovým Německem. Málo známá fakta, která se snaží naše média vymlčet.
19. ledna 1945 osvobodila vojska 1. ukrajinského frontu pod velením maršála Ivana Koněva Krakov. Díky sovětským průzkumníkům se podařilo zachránit město, jež bylo nacisty zaminováno a určeno ke zničení. Dnes polští přepisovači historie šíří rusofobní hysterii a osvobození Polska od německé okupace nazývají “zotročením”. Nepřipomíná vám to něco?
Uvádíme hlas rozumu z Polska, zasaženého “polskou nemocí” čili mimořádnou rusofobií živenou novináři, politiky i církví. Myśl Polska proti falšování dějin a překrucování faktů. I my v Česku máme kazisvěty zasažené polskou chorobou. Ale ti to ve své zabedněnosti číst nebudou, i když by měli …
Datum 17. ledna 1945 je v dnešní Třetí polské republice předmětem sporu. Tvůrci/přepisovači polské historie razí termín „vstup“ a v radikálnější verzi „začátek nové okupace“ na místo správného „osvobození Varšavy od nacistické okupace“.
Olivier Bault z polského institutu Ordo Iuris hovoří s profesorkou Annou Labno, profesorkou ústavního práva, která vyučuje na Tarnówské akademii v Polsku
Polsko je pobouřeno vzpomínkovými akcemi organizovanými ukrajinskými nacionalistickými organizacemi na západě země při příležitosti dalšího výročí bojů o Lvov mezi Poláky a Ukrajinci v roce 1918. Tyto boje byly důsledkem rozpadu ruského impéria a každá strana v nich bojovala, aby dokázala, že Lvov jí patří.
Nedávno generál Rajmund Andrzejczak oznámil, že v případě ruského útoku na Litvu Polsko během první minuty zasáhne všechny ruské strategické cíle v okruhu 300 kilometrů. Podle něj bychom dokonce zaútočili přímo na Petrohrad – píše polská autork Hanna Kramerová.
