George Friedman, který píše pro Geopolitical Futures, má nezaslouženou pověst dobrého analytika… Není jím. Jeho nejnovější článek – Russia’s New War of Attrition (Nová ruská válka na vyčerpání) – odhaluje hlubokou neznalost strategických cílů a taktických operací Ruska. Už samotný název Friedmanova článku ukazuje, že je strašně špatně informován… Rusko vede úspěšnou válku na vyčerpání již od roku 2023.
Svůj článek začíná falešným argumentem:
Počáteční invaze v roce 2022 sestávala z několika samostatných a relativně úzkých útoků, jejichž cílem bylo dosáhnout rychlého vítězství. Jeden z nich měl za úkol obsadit hlavní město Kyjev, zatímco ostatní měly proniknout do centrální Ukrajiny. Strategie byla navržena tak, aby rozbila a rozdělila ukrajinské síly a nakonec obsadila zemi.
To je západní narativ, ale je chybný. Původním cílem Ruska při zahájení speciální vojenské operace (SMO) bylo vyvinout vojenský tlak, aby Ukrajina byla donucena k jednání. Původní síly Ruska čítaly odhadem 125 000 vojáků proti více než 300 000 Ukrajincům. Rusko nikdy nevyslalo síly schopné rozbít a porazit ukrajinské síly za účelem obsazení země. Místo toho Rusko dosáhlo svého cíle přivést Ukrajinu k jednacímu stolu, aby vyjednalo ukončení SMO… Jednání začala v březnu a koncem března bylo dosaženo předběžné dohody o ukončení konfliktu.
Jako projev dobré vůle Putin nařídil ruským silám, aby od 31. března stáhly tankové kolony, které kontrolovaly území severně od Kyjeva. Podle ruského ministra zahraničí Lavrova Rusko souhlasilo s podmínkami původně předloženými ukrajinskou delegací. Tato dohoda se zhroutila, protože USA a Velká Británie nařídily prezidentu Zelenskému, aby v dohodě nepokračoval.
Je důležité poznamenat, že během šesti týdnů – počínaje posledním týdnem února 2022 – kdy obrovská kolona tanků stála na místě severně od Kyjeva, ukrajinská armáda neprovedla operace, které by mohly zničit velkou část těchto tanků. Rusové se stáhli a utrpěli jen velmi malé ztráty.

Friedman pokračuje tímto bludným tvrzením:
Tyto neúspěchy donutily Moskvu přijmout novou strategii masivního nasazení sil ve snaze přemoci a zničit ukrajinské obránce podél fronty udržované východním úderem. Jinými slovy, to, co začalo jako rychlý pohyb na několika frontách, se stalo bitvou masové války, která se zastavila z rovnocenných důvodů: díky účinné ukrajinské obraně, útokům dronů proti ruským silám a logistickým problémům, které zastavily postup.
Ne. Po krachu jednání zahájil ruský generální štáb operaci s cílem uzavřít mezeru v linii kontaktu kolem Mariupolu. Do konce května 2022 převzalo Rusko kontrolu nad Mariupolem a zajalo tisíce ukrajinských vojáků.
V srpnu 2022 čelilo Rusko nedostatku lidských sil, protože vypršely smlouvy tisíců ruských vojáků. Putin reagoval mobilizací 300 000 záložníků a připravil Rusko na dlouhou válku na vyčerpání. Mezi zářím 2022 a prosincem 2022 ruské síly opustily západní břeh Chersonu a začaly budovat obranné linie v Záporoží a Doněcku.
Válka na vyčerpání začala v lednu 2023 bitvou o Bachmut. Rusko nasadilo ~45 000 vojáků (včetně Wagner PMC) v brutálních městských útocích s cílem dobýt zničené město, přičemž použilo taktiku „mlýnku na maso“ s rekruty z řad trestanců. Rusko město zajistilo v květnu. Ukrajina, pod faktickým velením Spojených států, zahájila v červnu 2023 ofenzívu a slíbila, že do srpna znovu dobude Mariupol a Černé moře. Ruské přípravy na očekávanou ukrajinskou protiofenzívu a posílení obrany, které do značné míry oslabilo letní ofenzívu Ukrajiny, vedly k dalším ztrátám ukrajinské armády. Ruské síly upřednostňovaly hloubku minových polí a dělostřeleckou převahu (denně vystřelily 3–5krát více granátů než Ukrajina). Ukrajinci, kteří neměli leteckou převahu a čelili ruským silám zakopaným ve třech propojených obranných liniích, utrpěli při lidských vlnách útoků obrovské ztráty, přičemž přišli o desítky tisíc vojáků a více než tisíc tanků a obrněných bojových vozidel, než boje v září ustaly. Byla to katastrofa.
Friedmanova neznalost toho, co se ve skutečnosti dělo na Ukrajině, je patrná z následujícího odstavce:
Války na vyčerpání jsou založeny na matematické schopnosti každé strany absorbovat ztráty a zůstat efektivní, přičemž větší síla jednoduše přežije menší. . . . Problémem tohoto druhu války je, že obránci, v tomto případě Ukrajinci, budou mít lepší možnost neustále ustupovat, což jim dá výhodu v podobě zkrácení délky jejich zásobovacích linií. Zásobovací linie útočníků jsou mnohem delší, což zesiluje běžné problémy se zásobováním a vybízí kútokům dronů. Pro Rusko je tedy klíčem k této strategii zabránit ukrajinským silám v ústupu a přiblížit bitvu k posilám a zásobování.
To, co se na Ukrajině děje od ledna 2024, je neúprosné decimování ukrajinských sil. Údajný pomalý postup Ruska není způsoben nedostatečnou schopností ruských sil. Namísto toho ruský generální štáb provádí operace, jejichž cílem je minimalizovat ruské ztráty a zároveň způsobit ukrajinským silám co největší škody. Je to Ukrajina, nikoli Rusko, která se snaží udržet otevřené komunikační linky nezbytné pro zásobování.
Zakončím tímto neuvěřitelným doporučením Friedmana pro Ukrajince:
Pro Ukrajinu je nejlepší strategií vyhnout se obklíčení, neustále se přibližovat k zásobám a posilám a odlákávat Rusy od jejich základen, a provést tento ústup dostatečně rychlým tempem, aby došlo k selhání ruské logistiky.
Čte tenhle člověk vůbec zprávy? Ukrajinské síly v současné době čelí obklíčení v Kupjansku… A v případě Pokrovska byly poraženy. V listopadu 2025 Rusko obklíčilo město Pokrovsk na východě Ukrajiny. Po dlouhé bitvě trvající více než 18 měsíců ruské síly zničily ukrajinskou obranu ve městě a jeho okolí. Rusko přerušilo klíčové zásobovací trasy, těžce poškodilo infrastrukturu a dosáhlo významných úspěchů v samotném městě, včetně proniknutí do centrálních oblastí a jižních čtvrtí.
Podobný osud čeká ukrajinské síly v Kupjansku. Ruské síly obsadily většinu západní poloviny Kupjansku a posilují svou přítomnost v centrální části města. Ruské jednotky postoupily k přechodům přes řeku Oskil, které Ukrajina využívá k zásobování svého předmostí na východním břehu. Videozáznamy z otevřených zdrojů ukazují ruské útočné jednotky operující dokonce i na jižním okraji západní části města v blízkosti těchto přechodů. Ruské armády údajně dokončují čištění západní části Kupjansku, kde pokračují pouliční boje. Ruské síly postoupily ve východní části Kupjansku a pracují na upevnění své kontroly. Stručně řečeno, ruská válka na vyčerpání dosahuje hmatatelných výsledků ve snižování bojové účinnosti ukrajinských vojáků.
Kromě mého obvyklého pátečního rozhovoru s Nimou a plukovníkem Wilkersonem a pátečního kulatého stolu s soudcem Napolitanem a Rayem McGovernem jsem měl ve čtvrtek rozhovor s Dougem MacGregorem, který jsem právě zveřejnil na Counter Currents:
*
Larry C. Johnson / 7. 11. 2025, Překlad Deepl, Zdroj
K úvodnímu snímku: ani pravidelné pochody banderovců, vzpomínajících na SS-divizi Galizien (Halič), ani vraždené způsoby nacistických ozbrojenců proti civilnímu obyvatelstvu a kritikům kyjevského režimu, ani vraždy opozičních politiků a novinář nebrání našim “morálním pilířům” v médiích a v politice v utápění peněz z našich daní v hnědo-černé ukrajinské bažině. Doufejme, že s novou vládou tohle skončí.
-vd-


Mor, který dusí naši zemi se skryl pod barvu fialovou. Výsledkem je, že s prázdnou kapsou, zacpanou hubou a svázanýma rukama, stojíme jednou nohou v Bruselu a druhou v Ukrajině ! Vždyť, zpíváme li ,,kde domov můj”, tak jej přeci nehledáme, ale popisujeme.