Klíčem k vládnutí nad velkým množstvím lidí je udržovat je rozdělené. Takto byly v dějinách ovládány říše. V osmnáctém století Rousseau jednou poznamenal, že čím větší je stát nebo srovnatelná politická struktura, tím méně svobody má jednotlivec. Měl naprostou pravdu!
Globalističtí vládci Evropy, komisaři EU, a rozsáhlá organizační pyramida, kterou zavedli, nám všem neustále připomínají, že „Evropa“ stojí na vrcholu civilizace a že demokratické „evropské hodnoty“ (známé také jako „západní hodnoty“) jsou nadřazené. Patří mezi ně svoboda projevu a nedotknutelnost lidského těla. Tyto hodnoty a práva jsou zakotveny ve Všeobecné deklaraci lidských práv z roku 1948.
Tato práva sice stále existují na papíře, ale v praxi byla postupně podvracena a vyhloubena zlou elitou EU. Tento proces probíhá od rozpadu Sovětského svazu a „reálného socialismu“ kolem roku 1990 a v průběhu 21. století se zrychlil.
Dokud existoval Sovětský svaz, bylo snadné udržet občany v celé západní Evropě v útlumu poukazováním na nebezpečí sovětské invaze. Proto se po skončení studené války na chvíli zdálo, že je nebe jasnější než kdykoli předtím.
Globalistické elity nyní potřebovaly najít něco jiného, čím by udržely obyvatelstvo v poslušnosti, a tak přišly s kyselými dešti a dírou v ozonové vrstvě. Všechny lesy měly brzy zmizet kvůli kyselým dešťům a kdokoli, kdo používal cokoli od laků na vlasy po šlehačku ze spreje, byl vinen z urychlení konce života, jak ho známe, protože tím ještě více zvětšoval díru v ozonové vrstvě.
Tyto problémy zmizely přes noc, když byly 11. září 2001 shozeny tři věže WTC v New Yorku. Rozhodně se jednalo o velmi propracovaný a skvěle provedený podnik a oficiální narativ většina lidí spolkla s klidem. Zpočátku tedy. Velmi brzy se však začaly šířit pochybnosti. Zpočátku skromně, ale pak se po celém Západě změnily v obrovské hnutí nevěřících. V USA byli ti, kteří odmítali věřit oficiálnímu narativu, označeni za „konspirační teoretiky“ a tento termín byl rychle přeložen do různých evropských jazyků a podobně zneužit jako zbraň.
Tyto otázky zmizely přes noc, když byly 11. září 2001 zničeny tři věže WTC v New Yorku. Jednalo se bezpochyby o velmi propracovaný a skvěle provedený podnik a oficiální verze byla většinou lidí přijata bez výhrad. Alespoň zpočátku. Velmi brzy se však začaly šířit pochybnosti. Zpočátku skromně, ale pak se proměnily v rozsáhlé hnutí nevěřících po celém Západě. V USA byli ti, kteří odmítali uvěřit oficiální verzi, označeni za „konspirační teoretiky“ a tento termín byl rychle přeložen do různých evropských jazyků a podobně zbraňován.
Ačkoli pojem „konspirační teoretik“ pochází z 60. let, kdy se v USA používal k diskreditaci a sociální izolaci těch, kteří nevěřili oficiálním verzím o vraždách Kennedyho, po 11. září se stal nástrojem k vytváření sociálních rozporů v celém americkém impériu. Operace proti Afghánistánu, Iráku, Libyi a později Sýrii zasely ještě více semen pochybností, což vedlo k vytvoření základu pro hlubokou sociální dichotomii: na jedné straně ti, kteří nadále důvěřovali své vládě, na druhé straně rostoucí počet skeptiků.
Jejich počet během Velké covidové show ještě více vzrostl. Ačkoli statistiky o tom, kdo očkování podstoupil a kdo ne, někdy ukazují pozoruhodné rozdíly mezi jednotlivými národy, je otevřenou otázkou, zda jsou tyto statistiky alespoň trochu spolehlivé. Nejlepší předpoklad se zdá být držet se Paretova principu 80:20, kdy 20 % lidí na Západě očkování nepodstoupí.
Velká covidová show a následná konfrontace velmocí na Ukrajině upevnily sociální dichotomii, která je nyní patrná po celém Západě. Zejména v Evropě (kvůli jejímu postavení regionu pod nadvládou USA) představuje tato hluboká společenská propast zvláštní problém. Pokud se tomu nezabrání, mohlo by to vést k tomu, že že se jednotlivé evropské národy pokusí z této situace vymanit.
Ačkoli evropská vládnoucí elita soustavně nedokázala prokázat, že je schopna nezávislého a originálního myšlení, zdá se, že pochopila nebezpečí plynoucí ze současné společenské dichotomie. Místo toho, aby přizpůsobila svou politiku nové realitě v souladu s oněmi oslavovanými „západními hodnotami“, rozhodla se bojovat s každým, kdo nesouhlasí s komisaři EU. Vzhledem k nedostatku spolehlivých údajů je rozumné předpokládat, že celkové procento občanů odmítajících oficiální narativy o čemkoli od covidu po Ukrajinu a od antropogenní změny klimatu až po roční míru inflace, se pohybuje kolem dvaceti. Dokud to tak zůstane, je všechno v pořádku, ale stává se problematickým, jakmile toto procento stoupne na třicet nebo i více.
Proto se na evropské občany uplatňují stále nové metody a techniky ovládání myšlení. A konec je ještě zdaleka v nedohlednu. Sociální média jsou v současné době terčem masivního útoku na svobodu projevu. Zdánlivě ve snaze chránit nezletilé před škodlivým obsahem na sociálních sítích a bojovat proti zneužívání dětí pedofily za zavřenými dveřmi (vzpomeňte si na ty „západní hodnoty“!) se komisaři EU rozhodli zavést přísnější „dobrovolné“ kontroly. To bude znamenat, že se uživatelé nakonec budou muset identifikovat pomocí digitálních skenů nebo skenů obličeje. To vše proto, že veřejnost potřebuje ochranu! Kromě toho, pokud vydírání funguje pro mafii, bude fungovat i pro vládu! Občané se musí cítit bezpečně a být chráněni před mnoha nebezpečími. Nejen před dětskou pornografií, ale také před nenávistnými projevy. Navíc musí být neustále řádně informováni zprávami, které musí obsahovat skutečné informace. Žádné „dezinformace“ tedy!
Nikdo si zřejmě neuvědomuje, že samotný pojem „dezinformace“ je naprosto nesmyslný, ve skutečnosti se jedná o neexistující slovo, o zbraň určenou k manipulování myslí (v originálu použit termín „vymrdávání mysli“). Každá zpráva, každá novinka obsahuje informace. Některé nebo všechny z nich mohou být nepravdivé, ale stále se jedná o informace. Jinými slovy, každá lež také obsahuje informace. Slovo „dezinformace“ je tedy vnitřně rozporné.
Jak může někdo skloubit zbraňové použití pojmu dezinformace s „západními hodnotami“, jako je svoboda projevu, je záhadou. Komisaři EU však jdou ještě o krok dál, protože mají v úmyslu vydat nové nařízení, které znemožní komukoli vyjádřit svůj názor na sociálních médiích. Připravuje se jakási úplná dominance nad aktivitou občanů na sociálních médiích.
Zároveň je to nástroj, který elitám umožňuje udržovat veřejnost rozdělenou, aby ji mohly účinněji kontrolovat. Právě tato užitečnost však možná elitám zabránila v hlubší analýze tohoto tématu.
Jaký z toho můžeme vyvodit závěr?
V první řadě to naznačuje, že komisaři EU mají velký strach a že si konečně uvědomují, že stále více Evropanů se staví proti jejich politice. Zároveň dospěli k závěru, že není cesty zpět. Je to skoro, jako by se tak báli hněvu občanů, že se ze zoufalství rozhodli ovládat projev 450 milionů Evropanů. Proto jsou nejnovější rozhodnutí komisařů EU testimonium paupertatis , důkazem jejich naprosté intelektuální a etické chudoby.
Každá vláda, která se uchyluje k opatřením, jaká nařídili bruselští eurokraté, je ze své podstaty slabá a implicitně si uvědomuje, že její dny jsou sečteny.
*
Hans Vogel, Hans´ substack
